Myšlenka na smutek zimního města
Myšlenka na smutek zimního města
Anotace: Z mnou psaného "Důkazu mé existence". (Snad jednou kniha)
"Snad neuvidíme jen smutek šedé městské zástavby, pomalu tekoucí vodu a padající sněhové vločky, které jsou sice krásné, ale když dopadnou na zem, tak se rozpadnou a už nevidíme všechnu tu jedinečnost."
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk06.04.2020 23:21:56 uživatel smazán
Dobrá myšlenka.
Je to daň, za to všechno, co nám ,, dává" civilizace.
Proto tak ráda utíkám do přírody. Ta si na nic ,, nehraje" je sama sebou.
..ST..
21.03.2020 09:45:04 Helen Zaurak
Myslím, že Ti rozumím, Imaginante. V jednom z mých starších textů jsem si napsala toto, snad bude i Tobě povzbuzením:
Někdy nemohu přijít na to, jak moc je život takovým, jakým ho vidět chceme. Jsou okamžiky, kdy může být až nemožné žít podle vlastních představ. Upřímného cítění. Přes všechnu snahu, činy a úsilí. Potom nezbývá než prozkoumat znovu cestu. Nespočívá ani tak v hledání jiných krajin, jako v tom, dívat se srdcem, ale také rozumem, rukama, celou svou bytostí. Poznat podstatu. Být otevřeni novým pohledům. S pocitem napojení na něco, co nás přesahuje.
Život je půvabným, když uskutečňujeme své nápady. Ať jsou jakkoli bláznivé!
:-)
21.03.2020 11:17:36 Imaginant
Děkuji za reakci i za (snad) povzbuzení do života. Budu nad řádky rozjímat, pak (snad) vymizí ono první "snad" a bude to opravdové Povzbuzení do života. :)
10.03.2020 05:55:07 Dobrodějka
Už se začíná probouzet sluníčko. Šedá zástavba bude osvícená žlutě či oranžové a probudí se parky i život mezi domy... Už kvetou sněženky, bledule a sedmikrásky :-)