Villon F. (Na krk oprátku ti věší)

Villon F. (Na krk oprátku ti věší)

Anotace: Recenze na dvadelní představení Villon F. (Na krk oprátku ti věší) hrané ve Slováckém divadle Uherské Hradiště.

Sbírky: Recenze

Jakub Maceček, Vladimír Fekar:
Villon F. (Na krk oprátku ti věší)

Režie: Jakub Maceček
Hudba: David Smečka
Scéna, animace: Miloslav Fekar
Kostýmy: Eva Jiřikovská
Choreografie: Hana Charvátová
Překlad balad: Otokar Fischer a Jarmila Loukotková
Hudební nastudování: Josef Fojta a David Smečka
Dramaturgie: Hana Hložková

Světová premiéra: 17. března 2007 ve Slováckém divadle
Derniéra: 11.6.2008
Délka představení: 2:30

Středověký francouzský básník Francois Villon (Míra Zavičár) vypráví svůj bídný život.
Z nouze krade a znásilňuje. Však uvnitř rozervaného těla bojuje geniální básník. Intelektuál nebo dobrodruh podsvětí?
Narozen roku 1431 a brzy poté poslán do benediktinského kláštera, kde se osmiletého usmrkance ujal Gillaume de Villon.
Na univerzitě svobodného umění dosáhl František hodnosti bakalářské a později i mistrovství. Mladého života si užívá díky svému živému temperamentu, účastní se univerzitních radovánek a kdoví, možná se zapletl i do aféry s Ďáblovým prdem (o němž údajně napsal i román; "naše smůla, že se nedochoval"). Je pravidelným návštěvníkem nevěstinců ("Balada o tlusté Margot"), nezná cenu života (vysmívá se mu, dokonce laškuje s morem). Stačí ale jen málo, aby názor změnil - v žárlivosti na Catherine da Vauselles (Tereza Novotná) nešťastnou náhodou zabije kněze Philippa Sermoise (Tomáš Šulaj) a tudíž se dostane k soudu. Je však ospravedlněn na základě doložení sebeobrany.
Pomalu mu dochází, co je to PROVAZ.
Ale i přesto se zaplete do krádeže v Navarrské koleji, za kterou je naráz poslán do vězení.
OPRÁTKA už je pro něj připravena. Francois, celý zoufalý, píše ono slavné čtyřverší
"Františku, už tě nepotěší,
že Francouz jsi a ze vsi zdejší
teď na krk oprátku ti věší
ať pozná, oč je zadek těžší."
Díky svým přátelům je však od zkázy vysvobozen.
Údajně psal i na dvoře Karla Orleánského. Vede kočovný život a několikrát se z neznámých příčin ocitá opět v kobce.
Jeho přátelé se oprátce nevyhnuli, VIllonovi se však nejasným způsobem podařil trest zmírnit na deset let vyhnanství z Paříže.
Je však zoufalý: Paříž - jeho srdce - a milovaná Catherine - jeho láska, - copak je tu může nechat?
Ale opravdu odchází. Kam? To už není známo. Vedou se jen anekdotické spekulace.

Do textu hororového příběhu jsou zakomponovány Villonovy balady. Ne však náhodně. Smysluplně navazují na vzniklou situaci, či jsou Villonovým argumentem.
Detektivní zápletku v představení vytváří postava mnicha Muž bez tváře, který s postupem času více a více značí básníkovu zkázu.
Vulgární mluva, značící pařížské podsvětí, je střídána poetickými pasážemi a zhudebněnými Francoisovým baladami. Proto se toto představení často uvádí za "hororový muzikál."
V choreografii se odráží nejen středověká Paříž, ale i charakter každé samotné postavy.
A k tomu napomáhá i vhodné osvětlení (které klame smysly) nebo scéna Miloslava Fekara (sestávající z:
- dvou beden, které slouží díky využití všech jejich stran multifunkčne - jednou značí bordel, podruhé Villonovo vězení
- animací děsivého moru či motivu bezradného Františka na pozadí
- nebo desítky nahých panenek, které symbolizují lůzu pařížského bordelu).

Francoise Villona hraje vyžlovitý Miroslav Zavičár, který správně působí jakoby na rozhraní vrchní společnosti a podsvětské lůzy.
Ke druhé možnosti jej stahují dva kamarádi Regnier de Montigny (Zdeněk Trčálek) a stejně "pevnější" Colin de Cayeux, kterého ztvárnil David Vaculík.
Starostlivého otčíma se ujal Vladimír Doskočil a nemocnou maminku si střihla Jaroslava Tihelková.
Svůdnou, odměřenou a rafinovanou milenku Catherine de Vauselles zbytečnými pohyby úspěšně šetřila Tereza Novotná-Mikšíková. Na plese vrchní společnosti se objevila společně s vášnivou Ambroise de Loré, jež Jitka Josková obdařila až přehnaným blahosklonstvím a naivitou.
Trojrole tentokráte zvládli Tomáš Šulaj a Pavel Majkus.
A to v případech ulízaného, až nechutně úchylného Philippa Sermoise, žlučovitého a podlého soudce Ferrebouca a famózního básníka v podání Šulajově.
A Majkusův opilý Jean Cotart, namyšlený, zato vstřícný kupec Marchant nebo okouzlující básník.
Bordelářské nevěstky si zazpívaly hlasy drsné Pavlíny Vaškové, Alžběty Kynclové, inspicientky Kamily Hromkové a nápovědky Reginy Feinbergové. Role Tlusté Margot, pasačkou a zároveň Villonovou zpovědnicí, se ujala Anna Slezáková-Miková.
A na plese vrchní společnosti hit "Voyage, voyage" na xylofon zahrál a nepříliš čistě zazpíval jevištní stavebník Petr "Máža" Žajdlík.

Že jsem představení viděla dvakrát (a měla bych-li další šanci, využila bych ji) jistě dokazuje, že mne příběh prokletého básníka, pojatý Macečkem v temném stylu, nadmíru zaujal.
Okamžitě po zhlédnutí jsem si v knihovně zapůjčila několik knih nesoucí Villonovo jméno.
Zde jsem se však dočetla, že Colin doopravdy nebyl takové neviňátko, jak ho Vaculík podal. Ba naopak - byl to on, kdo Františka přemluvil k loupeži.
Načež musím upozornit na další nepřesnost, která mi při představení nevoněla. A to fakt, že po oné loupeži Francois "bonzl" všechny své známé.
Doopravdy tomu bylo jinak:
Po vykradení Navarrské koleje právě Villona a další účastníky krádeže prozradil jeji přítel. Francois poté celou vinu bere na sebe a slibuje, že dluh i s úroky vrátí.
Na základě těchto činů pak napsal Baladu proti pomouvačným jazykům, jež Anna Slezáková-Miková jako Margot v inscenaci onehdá zpívala. Divadlo tu píseň pojalo proti Villonovi samotnému, i když ve skutečnosti byla směřována někomu jinému.

Celé představení byl jeden nezapomenutelný zážitek. Nejraději bych se hned vrátila do sedadla Slováckého divadla a donekonečna sledovala herce obklopené středověkou Paříží.
Autor Weika, 29.01.2009
Přečteno 700x
Tipy 8 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: Weika, ooooooooooooooo, Najla, Veronikass
ikonka Komentáře (2)
ikonka Komentujících (2)

Komentáře

Napsala jsi to perfektně a taky jsem ráda,že jsi vysvětlila některé nepřesnosti...Villon je jedním z mých nejoblíbenějších básníků a podle toho,jak jsi popsala to divadelní představení,věřím,že muselo být úžasné,přesně podle mého vkusu.Hned bych to vystoupení navštívila :-)

12.02.2009 13:38:00 | Najlareagovat

Jsem obdivovatelkou tohoto renesančního básníka, takže jsem se jala čtení už po té, co jsem si všimla titulku. Bylo to psané stylem recenze a moc se mi tvé podaní líbilo a zároveň jsem ti vděčná za nápravu nesrovnalostí, které jsi zveřejnila na konci. Bylo to opravdu pěkné...

08.02.2009 16:04:00 | Veronikassreagovat

© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter