Představení umělců na téma Havran (od E. A. Poe)

Anotace: To na co dneska školy posílájí žáky, je výsměch umění.

Bylo 7:50. Stál jsem před domem kultury v Písku, známém všude v okolí jen jako "Kulturák". Sněhu se zdálo býti na to, že Zemi prý pustoší globální oteplování, opravdu až hnusně moc. Představení mělo začínat v 8:00 ale buď byl scénárista, či jak toto individuum nazvat, naháněn svými věrnými po hospodách, nebo se všem na světě porouchaly hodinky. Představení začalo opravdu stupidním komentářem k mobilům "Vrrr, vypni si svůj mobil. Havran tě vidí." již tehdy jsem se začínal bát, že to nebude podle mého očekávání. Ale to byla opravdu slabá slova, na to co následovalo.

Opona spadla, a mé obavy se naplnily. Nazývat toto vystoupením, týkajícím se Havrana, bylo něco, co člověk s logickým myšlením nemohl učinit. V "představení" se vysytovalo osm postav: Edgar, Alan, Pů, Leonora, Lea, Nora, houslistka, jménem Havran a ještě, téměř bych zapoměl, kulhající bubeník s holemi. Humor, který se pokoušeli vyvolat vzájemným kopáním do zadků by nevadil, kdyby to bylo vystoupení a-la Tom a Jerry. Zesměšňovat velké dílo parodiemi, které s dílem nemají co dočinění, to je ale silná káva.

Výkřiky houslistky-havrana typu "Havran Americký" rovněž vypovídají o intelektu toho, kdo na tomto díle pracoval. Obzvláště zajímavá byla část, když si na nohy připevnili herci atrapy vycpaných havranů. Možná, že byl autor natolik geniální, aby tento motiv v Havranovi objevil, ale já, ačkoli jsem celé Poeovo dílo nepřečetl, mohu s jistotou říci, že nic podobného tam není.

A poslední úder pro mne byly ubohé verše, které převracely konec havrana - o významu, že muž, až zemře bude již navždy se svou ženou - saní (mnohohlavý drak, nikoli sáně). Za normálních okolností by byly možná k pousmání, jenže vzhledem k předcházejícímu ději, dá-li se to dějem nazvat, působily na mne jako prázdný pokus.

Bylo by to vynikájící dílo na téma, jak by to vypadalo kdyby se o divadelní předvedení Havrana pokusily opice nacpané listy koky, ale jelikož to bylo míněno seriózně nezbývá než zabrečet nad uměním.

Humor: 15%

Příběh: 0%

Hudba: 10%(byla tak na 50, ale umstěná na špatných místech)

Celkové hodnocení: 8%

A na závěr, shlédnutí mne tak narušilo, že jediné verše, které jsem toho dne byl schopen stvořit byla parodie na jejich zkomolení veršů:

Tohle nemyslíte vážně,
snad to byl jen prázdný fór.
V každém případě já mizím,
nikdy víc už, Nevermore.

S úctou váš, v tento okamžik zděšený Trystan ap Tallwch