My se vlka nebojíme a tmy už vůbec ne!

Anotace: Už ani nevím, koho to napadlo jako prvního, ale nápad to byl dobrý. A co že to bylo? No přece vypravit se na noční kešku!

Jako první jsme si zvolili kešku Po stopách hraběte Draculy (GC1HKW7), neboť je krátká a podle všeho i jednoduchá. Inu, přečetli jsme si listing, určili termín a už jen vyčkávali, až se týden ke konci dotáhne.
Nakonec jsme se dočkali. Oblékli jsme se, vzali si vytisklý listing a vydali se na cestu, navigováni GPSkou na Parking area. Po příjezdu na místo jsme ještě zkontrolovali, zdali baterky svítí a vyrazili jsme.
První reflexní bod jsme nalezli po chvilce a po ještě kratší době jsme objevili i krabičku s prvními instrukcemi. Úkol spočíval ve vytvoření hostie pro zahnání Draculy, k čemuž byla krabička plná papírových křížů s prostorem na vypsání nicku.Vytvořili jsme si tedy dva křížky a vydali se hledat další světýlka. To se však ukázalo, jako vcelku obtížný úkol. Nakonec jsme vstupní „bludičku“ nalezli za „pouhých “ 15 minut. O to byla však radost z nálezu větší.
Další body jsme již nacházeli bez větších potíží. Po zhruba 5 minutách další pochodu za světýlky jsme se dostali k noclehárně Draculy. Zde jsme však našli pouze prázdnou rakev. Nezbývalo, než přečíst instrukce. Zde jsme se dozvěděli, že jsem Draculu svým příchodem vyplašili. Prý máme jít dál, ale pro jistotu nechat hostii v rakvi, by se nemohl vrátit zpět. Udělali jsme tak a jali se hledat další body. To už byla hračka, takže jsme Drákulu dohnali za dalších 5 minut a to bez větších potíží. Krabičku jsem našel, jak jinak, zase já.(J) Chvíli jsme se kochali skvělým provedením krabičky, pak rychle zalogovat, opsat tracking number z geocoinu, který se k naší velké radosti v keši nacházel a hurá domů.
To byla naše první noční keš a moc se nám líbila.
Proto jsme začali shánět další. A nehledali jsme dlouho. Hned v listingu naší první keše se nacházel odkaz na další s poznámkou, že se jedná o pořádnou procházku. Byla to keš UFOni 2 – Cesta tmou(GC19QP2). Přečetli jsme si listing a zjistili, že obsahuje ještě méně informací k samotnému lovu, nežli listing keše minulé. Byli jsme tedy nuceni podrobněji prozkoumat logy. Z těch vyplynulo, že se opravdu jedná o delší procházku a atributy 4/4 nasvědčovali tomu, že se nejedná o jakousi babskou stezku, ale o pořádnou keš v lese.
Usoudili jsme, že na tuto keš to bude chtít poněkud jiné vybavení, než na Draculu. Proto jsem nelenil a na internetu si koupil poctivou 5W baterku, která se nakonec stala hlavním tahounem našeho putování.
BeryCB, který je mým hlavním parťákem v geocachingu, dorazil asi v půl sedmé. Rychle jsem se oblekl, sbalil baterku a pití a mohli jsme vyrazit. Cestou jsme se stavěli ještě koupit druhou baterku a mohli jsme plnohodnotně vyrazit. Vzhledem k pomalejšímu stmívaní jsem ještě v rychlosti odlovili keš Výhled u borovice (GC1CPGK) a vydali se hledat parking (bohužel tato keš postrádá jakékoliv waypointy).
Nakonec jsme zaparkovali na staré točně pro autobusy a vydali se po lesní cestě na začáteční souřadnice. Na místo jsem dorazili asi za 15 minut (inu kilometr je kilometr) a úvodní „vádničku“ jsme nalezli takřka okamžitě. U 6 bodu jsem se zarazili asi na 5 minut, neboť terén zde byl zrovna dost nepřehledný, takže než jsme si stoupli na správné místo, abychom na bod viděli, chvíli to trvalo. Po tomto drobném sdržení už se zase šlo dobře. Než jsme se dostali na mezistage, kde jsme se měli dozvědět jak dál, s nalezením bodu jsem měli drobné potíže asi už jen dvakrát.
Když jsme dorazili na mezistage a já našel krabičku, BeryCB nnáhle zavelel? „Zhasnout a ticho!“ Provedl jsem co mi rozkázal a čekla co se bude dít. Po chvíli stání ve tmě a tichu jsem se odvážil potichu se zeptat: „Co se děje?“ Dozvěděl jsem se, že BeryCB slyšel nějaký šramot, hlasy a svit baterek. Rozhodli jsme se počkat, jak se bude situace vyvíjet. Po další chvíli, která se zdála nekonečná, jsem i já zřetelně zahlédl bléskání baterek. Čekali jsem s napětím, co se bude dít dál. Nebudu Vás tedy déle napínat, nakonec se z tajemných hlasů a záblesků vyklubali parta čtyř geocacherů, kteří se na UFOny vydali s asi čtvrthodinovým zpožděním za námi.
Společně jsme pak provedli, co bylo v instrukcích napsáno a vydali se na zjištěné souřadnice. Cesta odpovídala terénnímu zařazení. Mě osobně se podařilo jednou šlápnou do potoka, zároveň s plachtivým přistáním ve trávě. Po asi půl hodině prodírání se lesním podrostem, čvachtání v rozmočených loukách a zakopávání o větve jsme se konečně dostali na štěrkovou cestu, odkud to podle BeryCB mělo být už asi jen půl kilometru. Na místo už jsem dorazili rychle a bez problému, přeci jenom je rozdíl mezi lesem a štěrkovou silnicí. Chvíli jsme zmatkovali, ale nakonec s pomocí ZOMBie, který tuto keš šel již po třetí (nebo po čtvrtý, sám už nevěděl) jsem se dopátrali aspoň správné oblasti k hledání. Když jsem na místo došli, říkal jsem, a to dost skepticky, že by mne překvapilo, kdyby keš byla umístěna na jednom určiém místě(pro případné nálezce nebudu psát kde). Kdybych tenkrát radši nic neřekl, neboť keš byla přesně tam, kde jsem říkal, že nebude.
A tak skončil náš druhý lov noční keše. Ještě jsem si pořádně pokecali, zapisuje se do logbooku a prohrabávaje item k výměně. Nakonec jsem se s BeryCB rozloučili a vydali se k autu, což byla asi nejnepříjemnější část této keše, neboť jsem se vydali po krajnici silnice první třídy. Nu což, v tomto směru si člověk sotva vybere, hlavně že jsem odlovili, zalogovali a přežili, no ne?
V závěru bych si dovoli přidat pár doporučení:
Čím silnější svítilna je, tím lépe. Po našich zkušenostech mohu říct, že 5W je minimum. Náhradní baterie se také hodí.
Nebuďte naivní a nemyslete si, že s jednoho bodu musíte nutně okamžitě vidět hned na ten další. Vyplatí se popojít kus doprava, kus doleva a případně dopředu.
Dlouhé rukávy (nejlepší je šusťáková bunda – nezachytává se za ní rostlinstvo), kalhoty, vysoké ponožky a pevná obuv takřka nezbytné.
Věřte, že zaměření souřadnic vašeho auta se docela hodí. Styl „dojdeme tam tudy, kudy jsme přišli“ nefunguje.
Dle délky pochodu pití a případně jídlo. (dle vašich zvyklostí) Na delší pochody berte minimálně půl litru pití na osobu.
Choďte ve vícero lidech. Má to několik důvodů. 1. Je větší sranda a řeč nestojí. 2. Když se něco stane (a neříkejte, že se nemůže nic stát), nejste v tom sám. 3. Více očí více vidí + více baterek, více světla. A věřte, že strach máte taky.
To by bylo asi vše. Můj verdikt v jedné větě zní: „Pokud chcete zažít něco neobvyklého a zábavné zároveň, jděte na noční keš. Pokud Vám jde pouze o body, je to pro Vás ztáta času.“