3. Hledání Boha

Anotace: 3. Voják

,,Musíme sestavit tým!" Poručil muž v černém a navrhl: ,,A vy budete jeho velitelem.." - poté se na něj sladce usmál: ,,Kapitáne.."
,,Bude mi ctí," byl to Voják.. ,,Jako vždy, pane!" Otrok systému celý život navyklý naslouchat cizím rozkazům.. ,,Vaše přání jsou mojí povinností."
- a nikdy neklást žádné otázky.
Krom mlčení a absolutní odevzdanosti - síla byla další z jeho předností. Projevovala se ve hbitém svalstvu kamenného těla, v pevné vůli jeho nezlomného ducha. Viděl už toho dost - a nic na světě jím nedovede otřást.
Pokud někdo dokáže tenhle tým dovést až ke hvězdám, je to právě on! O tom neměli nejmenších pochybností...
,,Pokud se však můžu zeptat," obrátil na Ně svůj prázdný zrak: ,,Myslíte, že se bude chtít vrátit? Bůh, samozřejmě.." A uvnitř těch zamlklých očích se najednou zaleskla všechna hrůzná strast světa - stovky krvavých bojišť a strašlivých válek - tisíce nevinných obětí, které padly ve jménu ... Koho vlastně?

,,Po tom všem, co na Zemi viděl? Po tom všem, co Člověk udělal?" zamyslel se a pozvedl hlavu k oblakům. ,,Proč by Nám měl dát ještě šanci?!"
,,Copak jste zapomněl, Kapitáne?" povzbudil ho k misi Nejvýše postavený - a ukázal mu východ z královské komnaty. ,,Všechno je přece vůle Boží.. a stejně tak i zlo a zkáza, kterou Člověk Člověku působí."

Lidé by udělali cokoli jen, aby smyli krev ze svých zaneřáděných rukou. Ta už však stačila zabřehnout příliš hluboko: a to až skoro do nitra Našeho nejvlastnějšího bytí. ,,Ne, Nás z toho nesmíte vinit. Je to práce Toho, kdo vždycky stojí nad Námi. Kdo dal život smrti i smrt životu, dal jim moc nad tím, aby vládli nebeským silám a hráli karty s Naším osudem. Nesvádějte to na Nás, Kapitáne," a doufal, že už se nic z toho nebude opakovat. ,,Vždyť jsme všichni jen Božími obrazy! A jsme tady proto, abychom sloužili Jeho všemocné Vůli.

Koneckonců, My jsme lidé a On je Bůh," Voják se vracel zpátky - potěšen tím, co musel slyšet ,,A je na čase, abychom se ze všeho přestali vinit!"