Anotace: Norvin a Stel se rozhodli, že udělají dobrodružnou až nebezpečnou výpravu tentokráte do Austrálie. Balí si věci, potřebné hlavně fotoaparáty, na dlouho výpravu džípem skrze celou Austrálii. Chtějí vidět klokany, medvídky koaly, psi dingo, hlavně žraloky
https://pixabay.com/cs/
Dobrodružná výprava do Austrálie
napsal: Spisovatel-AKras
Úvod:
• balení věcí a odlet do Sydney
• chystání se na cestu
• odlet do Sydney
• Prohlídka města Sydney a opery
• Plánování výpravy přes celý kontinent
• Fotografování zdejší fauny a flory
• Podařilo se nám vyfotit klokany
• vyfotily jsme i medvídky koalu
• všude přítomní nebezpeční jedovatí hadi
• narazily jsme i na krokodýly
• jedovatí hadi jsou všude přítomní
fakta o Austrálii:
• Austrálie pokrývá plochu 7.000.000 km2
• Nachází se na jižní polokouli země.
• Východní pobřeží omývá Tichý oceán a západní Indický oceán
• Více než 70 % z její více jak dvacetimiliónové populace žije na pobřeží
• Hlavní město Canberra, nejvíce obyvatel má Sydney 4,3 mil.obyvatel.
• Ostrovní stát Tasmánie je situován 240 km od jižního výběžku země, od níž ji odděluje Bassův průliv.
• Austrálie se rozkládá na přibližně stejném území jako je rozloha Evropy
Flora a Fauna:
• Nejen nádherná krajina, ale i místní fauna a flóra upoutá snad každého• Díky své více než 40 tisic let trvající izolaci od okolních pevnin se Austrálie stala domovem zcela unikátních rostlinných a živočišných druhů, které najdete jen málokde či dokonce nikde jinde na světě.
• Je to právě Austrálie, kde můžete vidět klokany, medvídka koalu, ptakopyska, ježuru, psa dinga, emu, vombata, ledňáka či papoušky, dravce a ještěry, to ve volné přírodě či v některém ze stovek unikátních národních parků.
• V Austrálii žijí také nebezpečná zvířata jako jsou jedovatí hadi, pavouci, žraloci, krokodýli či medúzy.
• Typický je pro celou Austrálii strom eukalyptus kterého je zde více než 500 druhů. Z celkového počtu více než 25 tisíc druhů rostlin. V Austrálii narazíte na bujné tropické lesy.
• Oceány oplývají rozmanitými druhy života. Korály jsou domovem mnoha měkkýšů, korýšů či různých druhů pestrobarevných ryb, zatímco na březích a ostrovech hnízdí mořské ptactvo a obří mořští savci.
Kapitola 1.
Norvin a Stel se rozhodli, že si udělají dobrodružnou výpravu tentokráte do Austrálie.
Balí si věci vše potřebné na dlouho výpravu skrze celou austrálii, a hlavně fotoapráty.
Zavazadla mají nachystané, tak nasedají na taxi, a jedou na letiště.
Letadlo stihli včas, a již letí s pár přestupy do austrálie.
Let trval velmi dlouho snad 20 hodin. Ale měli v letadle velmi dobrý komfort, tak let ubíhal velmi rychle, a taky se i prospali aby měli energii na jejich výpravu.
Tak jsme tady zajásal Norvin. Vybavili si věci a v Sydney si prohlídli zdejší nádhernou operu a celé město operu i ve městě jsme dělali samozřejmě foto snímky.
Poté pokračovali půjčeným džípem směr pustinu. Hned nás vítali klokani,, a také klokany jsme si vyfotily. Stel říká: „ jsou rozkošní “. Je jich tu nespočet.
Kapitola 2.
Cesta ubíhala rychle, džíp je suprový, říká Norvin, ano „máme v něm vše potřebné“ říká Stel, zásoby jídla, velký stan, spacáky, zásoby jídla a vody i pohoných hmot na měsíc. Už se těším jak potkáme první medvka Koalu. Je to nádherný tvor a velice přítulný.
Uháněli jsme si to asi 80km/h a klokani byly všude přítomní a jen tak si poskakovali a v dáli jsme viděli osamocený pěkný asi 20 metrů vysoký strom a na něm „hádejte co“ medvídek koala. Hned jsme zastavily a dělali té kráse stromu fotografie.
Pak Stel vystoupila z džípu a pomaličku polehoučku se příbližovala ke stromu aby medvídka nevyplašila. Vztáhla k němu ruce a on jako by sám se k ní přiblížil, až ho měla na dosah ruky a přitiskl se kní, obejmul ji.
To byl krásný pocit, medvídek byl uplně nádherný, dala mu kousek jeho stravy eukalyptus co má rád, a chvíli si sním hrála, krásně ji obejmuj a Stel si ho vyfotila si ho pěkně z blízka. Stel říká: „byl to krásný zážitek“ byla s toho uplně vedle jak je ten medvídek, krásný a něžný a přátelský.
Kapitola 3.
Po ujetí 200km si dali přestávku na oběd, a trochu odpočinku z řízení, protože klokani byly zase téměř všude. Dál pokračovali dalších 200km do západu slunce, který byl nádherný, slunce pomaličku zapadalo za obzor a obloha byla do ruda sem tam obláček nachový, tmavý i bílý, přitom se chystali na přespání v džípu, rozdělali oheň proti šelmám a hlavně kvůli jedovatým hadům, a otravnému hmyzu, které tu také jsou.
Po vydatné večeři zalehli ke spánku. Ráno je přivítala nádherná scenérie východu slunce, celá obloha byla oranžová a slunce bylo oranžovo bílé, také a pomaličku vycházelo, šel vidět i kousek bílého měsíce.
V tom se Stel lekla, uštkl ji had do nohy. Byl asi jedovatý, většina hadů je zde jedovatých. Norvin rychle přiskočil a vysál jí jed z poraněné oblasti na noze, a vydesinfikoval ji a zafačoval jí nohu, kde bylo poranění. Stel říká:
„ je to hrůza co budeme teď “ dělat, hadí sérum nemáme Norvin jen tápavě kroutí hlavou, budu tě hlídat a kdyby se to zhoršilo, tak budeme muset zajet do nejbliššího města pro záchranu.
Rána po uštknutím hadem se neléčila a byla čím dál tím horší, Norvin říká: „musíme jet do nemocnice“ dobrá řekla Stel. Tam tě snad vyléčí a určitě budou mít hadí sérum.
Rychl nasedli do džípu a uháněli si to co jen to šlo do nejbližšího většího města a hledali nemocnici.
Naštestí stála na kraji města, doktor říká, ještě, že jste přišli včas, ten had co vás ušktnul je smrtící, naštestí máme sérum, které vše dá do pořádku. Stel zajásala i když jí bylo velmi špatně. Konečně má šanci se plně uzdravit. Norvin byl také šťastný.
Doktoři ji podali sérum proti hadímu uštknutí, a rekonvalescence potrvá týden, ale ještě není vyhráno, snad se Stel zotaví do plného zdraví.
Týden uplynul jako voda, a Stel je rázem zdravá jako rybička.
Vy Novine, kdyby jste jed nevysál, Stel by dopadla velmi špatně, jste hrdina.
Ještě den dva a nemusela Stel to hadí uštknutí přežít.
Tak to jsem rád, že to všechno dobře dopadlo a že Stel je již v pořádku. My cestujeme po Austrálii, a nasedáme do džípu, a odjíždíme za dalším dobrodružstvím.
Kapitola 4.
Krokodýlý farma
Uzdravená Stel a Norvin nasedají do džípu, a uhání se zase cestou necestou hledající krokodýly.
Po ujetí asi 100km narazily na krokodýlý farmu, kde byly přátelsky uvítání. Správce farmy jim hned ukazoval krmení krokodýlů, a i toho největšího měl přes 4 metry a vypadal opravdu obravitánsky.
Správce nám taky prodal asi 3kg krokodýlího masa, je prý výborné, tuhé ale lahodné nejlépe chutná grilované. Určitě si na něm pochutnáte.
Opouštíme krokodýlý farmu a loučíme se ze správcem, a jedeme hledat krokodýly v přírodě.
Všude vnímáne a vidíme nespočet klokanů kolem cesty, a sem tam zahlédneme na stromech i medvídky koaly. Sem tam viděli vzácně plazící hady. Dokonce zahlédli ptakopyska a psi dinga.
Psi dinga byli naštestí v povzdálí, takže jsme byli v bezpečí a ptakopyska i psi dinga si Stel s velkou radostí a je velmi šťastná za takové fotografie.
Dojíždíme do bažin, kde se na souši vyhřívají krokodýly, musíme být opatrní říká Norvin, no samozřejmě odpovídá Stel a hned si je fotí. Krokodýly, když se vyhřívají na slunci nejsou moc nebezpeční odpočívají tam , poté co sežrali nějakou kořist, často číhají u napajadel a útočí pobuvolech, zebrách i gazelách. Poté se vyhřívají na sluníčku a odpočívají.
Kapitola 5.
zautočila po nás smečka psů dingo
Jak jsme ujeli asi dalších 100km utábořili jsme se rozdělali oheň a rožnili maso z krokodýla, k tomu pivo prostě lahoda. Už se začalo smrákat tak jsme se uvelebili v džípu. Západ slunce byl neskutečně krásný, obloha do fialova sem tam mráček blankytný, i měsíc již šel vidět, byl bílý. Oheň Norvin střídavě po 3 hodinách udržuje proti šelmám a hlavně psům dingo.
A právě tito psi nás v noci napadli, byla jich celá smečka. Norvin zvolal: "Stel vstávej potřebuji pomoc zaútočila na nás smečka psů dingo", vem si hořící klacek jako já a oháněj se ním. Jeden obrovský pes dingo kousl Norvina do ruky, Norvin se po něm ohnal, a psa odehnal, Stel se oháněla co jí jen síly stačily a přitom křičela zvířata táhněte pryč odsud a celkem se jí to dařilo i když je to křehká žena, ale oheň na palici funguje vždy i na šelmy.
Nakonec se jim smečku psů dingo podařilo odehnat. Dnes už nešly spát a byli raději zavření v džípu do rána.
Ráno je probudilo slunce tetelení, a překrásný východ slunce. Paprsky na ně dopadaly, uvařily si kávu a užívali si ranního rozbřesku. Bylo to úžasné ráno až natu potyčku ze psi dingo. V noci Norvinovi poraněnou ruku Stel vydesifinkovala a obvázala, nebylo to nic zase tak vážného, ani při řízení džípu mu to snad nebude vadit.
Uklidily tábořiště, a vyráží hned ráno na další cestu, tentokráte vidět žraloky v přírodě, ne ty v akváriích, kde je viděli již mnohokráte.
Kapitola 6.
Výprava k oceánu, potápění se s žraloki