Zdechni[16,17]

Anotace: [DÉLKA: 2 A4; ŽÁNR: Sci-fi; WEB: http://zdechni-kniha.blog.cz] -> „Mel … „ šeptla Angela tiše a vztáhla k ní dlaň. „Co se děje?“ pozvedla obočí a pohlédla na ni. Až v tu chvíli spatřila její mrtvolně bledý výraz ve tváři a vytřeštěný pohled upřený ...

„Mel … „ šeptla Angela tiše a vztáhla k ní dlaň. „Co se děje?“ pozvedla obočí a pohlédla na ni. Až v tu chvíli spatřila její mrtvolně bledý výraz ve tváři a vytřeštěný pohled upřený kamsi do místnosti. Oželila další zbytečné otázky a ohlédla se též jejím směrem.
„Ale to ne … „ rozechvěly se jí rty a ustoupila pár kroků vzad. Marně se pohledem snažila najít Nancy. Proboha, vždyť tam ještě před chvílí seděla. Tam v TOM koutě! Nemohla se jen tak dostat pryč .. to, nebylo možné.
Ozvalo se cvaknutí uvolněné pojistky Christianovy pistole, což mělo ostatním dát najevo, že Nancy je vysoce nebezpečná a není zcela jisté, jak se zachová. Thomas jeho výstup zopakoval u své devítimilimetrové příruční pistole. V jeho tváři se skvěl zcela profesionální výraz. Žádný strach, obavy .. jen touha chránit a zničit nepřítele. Jak to ale Angele přišlo stupidní. Jak mohl takhle dokonale skrývat své pocity v tak těžké situaci? Přitiskla se bokem k jeho pevnému a vytvarovanému tělu. Nebudil sice takový respekt, jako třeba Duncan, nebo Rodger, ale stále měl vizáž toho pohodového, hezkého, vtipného a trochu úchylného mladíka, který si vždy prosadí svou.
Jen se poušklíbnul když pocítil její rozechvělé tělo.
„Notak kotě, neboj se .. počkej na večer .. „ mrknul na ni a stále se usmíval.
„Blbečku .. „ promluvila roztřeseným hlasem a zmohla se pouze na zamračený výraz. Za normálních okolností by mu za tuhle sprostou poznámku vynadala. Přestože je pravda, že se mnohdy nezmohla ani na to. Pouze bledla vzteky.

Vypjatou situaci přerušil šramot na konci chodby. Všichni do jednoho okamžitě upřeli zraky na to místo. Ve tmě chodby poblikávalo rozbité světlo. V jeho záblescích byly vidět pouze odlesky krve a rozbitého skla.
„Kufřík .. rychle .. „ zaúpěl Christian.
Angela okamžitě vytrhla Thomasovi kufřík z dlaně, položila jej na zem a začala se přehrabovat v množstvích obvazů, náplastí a léků. Konečně až na dně objevila malou černou skříňku. Opatrně ji vzala do dlaní a tázavě pohlédla na postaršího muže.

Nejraději by se stokrát profackovala. Tu nejdůležitější věc, bez které obvykle neudělá ani krok, nechala doma, pistoli samozřejmě. Vsunula dlaň za pas pouze do prázdného obalu.
„Ksakru .. „ zavrčela a nejistota v ní stoupala geometrickou řadou. Jediné, co u sebe našla byl menší lovecký nůž. Pevně ho stiskla v dlani, když už nic jiného.
Angela mezitím podala séra v malých aplikátorech Christianovi.
„Hlavně ji neubližte .. potřebujeme ji dostat do kouta .. je nás dost, mohli bychom to zvládnout .. „ dále spřádal své teorie. Byly k ničemu, to on sám moc dobře věděl, jen mu příliš nevyhovovalo to napjaté ticho a tak se snažil povzbudit alespoň své pomocníky, když už nikoho jiného.
Světlo stále poblikávalo. Náhle se v něm zaleskl i odraz očí.
Strnuli na svých místech a bez hnutí očekávali další její pohyb.
Konečně přišel, ale ne tak, jak si přestavovali. Z jiného místa, než které úporně pozorovali, k nim vystřelila tmavovlasá dívka v zakrvácené bílé košili. Evidentně neozbrojena, ale i takový výpad je poděsil natolik, že Christian neudržel chladnou hlavu a vystřelil.
Vedle.
Kulka se odrazila od skleněné stěny a odlétla chodbou dál. Jakmile kolem její hlavy prosvištěla střela, sehnula se k zemi a opět vystartovala proti ozbrojené skupince.
Zpoza Christianových zad se ozval vyděšený výkřik, na chvíli se otočil a spatřil Angelu utíkající chodbou pryč.
„Ne .. to nesmíte .. „ chystal se ji zarazit. Jeho zájem však upoutal další křik.
„Thomasi .. nedělej to .. „ zaječela Melissa.
Ozvala se tvrdá rána. Thomas pohotově srazil dívku k zemi a silnými pažemi ji držel při chladné podlaze. Doktor se konečně vzpamatoval. Rychle vsunul ruku do kapsy bílého pláště, vytáhl jednu z ampulek a vestavěným aplikátorem ji pouze přiložil zmítající se dívce ke krku.
Tubička s roztokem se začala vyprazdňovat.
Melissa stále tupě hleděla na Nancy. Tak dlouho se neviděly a přesto ji teď velmi dobře poznávala. Ty kaštanové oči, delší tmavé vlasy a nevýrazný dívčí obličej s úzkými rty, kterému vévodily hluboko posazené oči. Opatrně odložila nůž vedle své pravé nohy a snažila se zadržet slzy. Opravdu nechtěla skončit tak, jako ona. Prudkým pohybem dlaně si otřela vlhké oči a krátce pohlédla na Thomase.

Roztok začal účinkovat až po pár minutách, do té doby se Nancy zmítala, jako lapené zvíře. Za celou dobu nepromluvila ani jedno slovo, na nikoho z nich nepohlédla. Chovala se skutečně jako zvíře. Christian celou situaci raději příliš nekomentoval a spíše než to udával rozkazy. Sbalil menší krabičku se zbylými ampulkami a opatrně vstal na nohy. Znechuceně pohlédl na svou zbraň, zajistil ji a naštvaně s ní mrštil do kouta místnosti. Thomase ani Mel jeho chování nepřekvapovalo, cítili se podobně.
„Au .. ksakru, ta mrcha mě hryzla .. „ zavrčel Thomas a dívce její smělost oplatil brutálním přiražením k zemi. Jen krátce zachraptěla, sérum už začalo účinkovat.
„Thomasi! Není to kus masa .. „ zamračila se na něj.
„Vidíš to?“ krvácející dlaní jí zamával před obličejem, zatímco tou druhou stále pevně držel Nancy při zemi.
„ Děláš, jako by ti nějak hrozně ublížila .. „ nepřestávala vycházet ze svého dotčeného a povrchního tónu, který nastolila vždy, když se s někým dohadovala.
Otřel si krev do trika a ublíženě odfrkl.
„Můžeš si ji klidně držet sama a popravdě nevím, z čeho mě obviňuješ, nechci být nakaženej jako ona, nechci chcípnout .. „ sykl rozzlobeně. Moc dobře si svá slova uvědomoval, jenže ve vzteku mu to bylo úplně jedno.
Vstal od nehybné dívky a rozešel se chodbou za Christianem.