Anaefové - I. kpt.

Anotace: Fiktivní místo, fiktivní lidé a fiktivní čas. Snad se vám bude ten fiktivní příběh líbit.

Sbírka: Anaefové - putování

"Musíš se víc snažit," řekl Denego, "magii musíš pevně uchopit. Není to něco, co přijde samo."
"Vždyť mi to jde!"
"Jde? Čas od času s tebe magie nekontrolovatelně vystřelí. to je to jde?"
"Ty ba tom nejsi o nic líp!" vykřikl Rigel, ale hned toho zalitoval. Vypadalo to, že Denego zesmutněl. Nebyl to Anaef, ale Elf. Elfové neovládají magii. Denego sem před lety z neznámého důvodu přišel, usadil se tu a naučil se ji, ale spíše jen teoreticky.
"Promiň," zamumlal Rigel, "to jsem nechtěl."
"Pokračujme," přehodil Denego výhybku hovoru zase zpátky, " do toho."

Ean se zastavila u Elory.
"Co se děje? Proč tu tak stojíš a tváříš se, jako kdybychom vyhořeli?" podivila se.
"Rigel už byl zase na Denega ošklivý." Elora se zatvářila ještě zkormouceněji.
"Tvůj bratr má příliš prudkou povahu. Navíc ho zlobí, že jeho děd byl z Lidu.
"Vždyť to tady nevadí vůbec nikomu!" téměř vykřikla Elora.
"Jemu ano." Tohle nutilo k zamyšlení.
"Pojď, uděláme králíka na divoko!"

Anaefská vesnička Ialia leží blízko hranic mezi Anaefskými lesy a Dolinami. Lid se tu s Anaefy střetává častěji než jinde, proto zde jsou navzájem ovlivněni více než jinde, dá-li se vůbec o Anaefech říci, že je někdo schopen je nějak ovlivnit.

Ynur přišel těsně po obědě.
"Zbyl na mě ještě kousek?" zeptal se a usedl, "nebo budu o hladu?" Ean mu podala kousek masa.
"Už zase jsi byl dlouho pryč." řekla vyčítavě. Ynur neodpověděl. Ean se hluboce zamyslela. V poslední době se její milý bratr choval dost podivně. Když se o tom zmínila Denegovi, řekl jí, že mladí muži jako on napřed musí projít křížem krážem celý svět, než najdou klid. Ean si povzdechla. Vypadalo to, že jí její bratr brzy opustí.

***

"Asi budu delší dobu pryč." Ean se otočila a spatřila svého bratra, jak se opírá o rám dveří a kouká k zemi.
"Ynure!" přistoupila ke svému bratrovi.
"Ale Ean! Víš, ono to není jen tak. Já …" Ean mu položila ukazováček na ústa.
"Budeš na sebe dávat pozor, ano?" přerušila ho a usmála se na něj.
"Ean! Nikoho lepšího za sestru jsem dostat nemohl!" Vzal jí do náručí a zatočil se s ní dokola. "Myslím, že mi budeš chybět!"

***

Bylo teplé ráno. Les zurčel životem. Ialia se už dávno probrala a každý její obyvatel teď spěchal po své práci.
Ean se zahleděla do klidného rána. V hloubi duše cítila, co to jejího bratra pudí pryč. I jí trápily podobné myšlenky. Pak ji ale napadlo, proč ne? Připadalo jí ale, že není připravena na to, vydat se někam pryč. Život je tvrdý. Ynur je lovec. Poradí si. Ona ne. S lukem, oštěpem a šípy si umí něco ulovit, ale co lidé? Anaefy nevítají zrovna s otevřenou náručí, a jak se bude případně bránit? Nápad!

"Denego, ty umíš šermovat a vůbec zacházet s mečem, že ano?" Denego si Ean udiveně prohlédl.
"Ano, učil jsem se kdysi tomuto zapomenutému umění."
"A naučil bys mě to?" Tentokrát Denego na Ean udiveně nepohlédl, rovnou na ni vytřeštil oči.
"Šermovat?"
"No, ano."
"Bojovat mečem?"
"No, ano. Je na tom něco špatného, Denego?"
"Myslím, že si budeme muset řádně promluvit."

***

Je slunečné odpoledne. Ptáci švitoří a Rigel s velkým zaujetím střílí z luku. Na tom by nebylo nic divného. Dělává to často, takže je v tom docela dobrý. Podivné je na tom akorát to, že nikde poblíž není Denego, aby mu říkal, co dělá špatně.

Z povzdálí svého bratra pozoruje Elora, na čemž opět nic podivného není. Zajímavé a hodné pozornosti je jen to, že nikde poblíž není Ean.

Obyvatelé Ialii začínají přemýšlet. Vposlední době se totiž velmi často stává, že Denego a Ean někam spolu zmizí. V jiném světě by to asi vyvolalo dosti nehezké dohady, zdejší obyvatelé ale o těchto všcech vědí své, takže je něco takového ani nenapadne. Nenapadá je ale ani nic jiného, a tak zapínají mozkové závity a zavařují své šedé kůry mozkové. Bezvýsledně.

Daleko od vesnice v hlubokém lese
rána železem o železo se nese.

To byl vtip. Časté zmizení Elfa a Anaefky má lehké vysvštlení. Denego učí Ean bojovat s mečem. Ani se příliš neptal proč. Elfové jsou moudří.

***

Ean se zdá, jako by učení nemělo konce. Každý den několik hodin se prokousává k umění meče. Bolí ji celé tělo, ale nevzdává se . přináší jí to zvláštní zadostiučinění a dobrý pocit, když zvládne něco nového. Učení ale stále nekončí. Když si myslí, že už to ovládá, Denego přijde s něčím novým.

Ean prudce zaútočila a pokusila se Denegovi vyrazit meč z ruky. Nepovedlo se. Elf ho drží příliš pevně. Rozzlobilo jí to. Vyrazila do útoku znovu a s mečem vymrštila i magii, která se okolo něj lehce hnědě zablýskla. Ten Denegův prudce vylétl svému majiteli z ruky. Elf se usmál:
"Výborně, Ean Kde nestačí síla rukou, použít sílu magie. To není špatný trik. Snaž se jí ale používat co nejméně, není to příliš vhodné pro souboje s mečem."
"Dobrá. Použiju jí, jen když opravdu nebudu moct vyhrát."
"Občas je lepší prohrát bez magie než vyhrát s magií, Elyseo."
"Proč mi říkáš Elysea? Tak se přece nejmenuju!"
"Až přijde čas, zjistíš to."
"Díky. Řekla bych, že v některých ohledech jsou všichni Elfové stejní. Až přijde čas!!"