Mé jediné přání - část první

Mé jediné přání - část první

Anotace: Vítejte na střední magické škole na ostrově Hisar. Kriminalita - vysoká, šikana - obvyklá, snaha o zlepšení - velká ale nedostačující. Je naděje na změnu? Nebo je pro obdarované mocí vážně nemožné neterorizovat všechny, kdo jsou na tom hůře? Kdo ví...

Sbírka: Mé jediné přání - Novela

  Byl začátek podzimu, stromy již začínaly opadávat, což znamenalo, že začínal nový školní rok, což platilo i pro studenty střední magické školy na ostrově Hisar. První podzimní den, středa. Tato magická škola, tvořena několika budovami a rozsáhlými pozemky zabírala přes polovinu ostrova, zbytek tvořilo město neoriginálně nesoucí stejné jméno, jako ostrov sám. Brány školy se již za pár minut měly otevřít a z kolejí, umístěných ve městě se pomalu loudali poslední studenti. Studenti s černými uniformami a studenti s bílými uniformami se nyní výjimečně mísili, i když si přesto od sebe udržovali drobný odstup.

 

I Erza Morgen, šestnáctiletá, rusovlasá, metr šedesát vysoká studentka v bílé uniformě, patřící do třídy druhé A, čekala v davu, až se brána otevře. Dorazila mezi posledními a nijak se necítila na to, aby se protlačovala dopředu, takže stála na okraji. Nový školní rok… to znamená, že její nevlastní bratr Nerit bude ode dneška studovat také na této škole, jak zjistila z posledního telefonního hovoru s rodinou. Řekl jí to otec, Nerit s ní odmítal poslední tři roky mluvit, ačkoli netušila proč. Naposledy ho viděla před pěti lety, předtím než nastoupila na přípravnou školu, která byla dvě stě kilometrů od jejich domova, od té doby se již domů nevracela. Minulý rok nastoupila na tuto střední školu, která byla ještě o dalších sto kilometrů dál.

 

Na nemožnost návratů domů včetně prázdnin nebylo snadné si zvyknout, ale bylo to nutné. Erza byla zvědavá, jak se její nevlastní bratr za tu dobu změnil. Podle všeho byl zařazen do třídy první C. Magická škola Hisar dělila své studenty, jako ostatně všechny střední magické školy republiky Tuasis, do dvou skupin – bílých uniforem – studentů tříd A a B, a černých uniforem – studentů tříd C, D, a E. Rozdíl spočíval v množství magické energie, kterou byli studenti schopni pojmout – třída A obsahovala studenty s výjimečnou kapacitou, třída B s o něco méně výjimečnou kapacitou, třídy C, D a E obsahovaly pro přijetí dostatečně talentované studenty, přičemž stále platilo, že C > D > E, neboť co se týkalo populace, lidí kteří vůbec mohli nastoupit na střední magickou školu bylo méně než pět procent, takže i třída E patřila v rámci populace mezi elitu. Ne však v rámci školy.

 

Z tisíce studentů bylo osm stovek v třídách C, D a E, jinými slovy většina studentů měla černou uniformu. Tito studenti byli studenty v bílých uniformách považováni za méněcenné, a také s nimi tak bylo zacházeno, pročež chovali zášť k členům tříd A. a B., kteří však měli podporu studentské rady – takže šikana do určité úrovně byla tolerována. Studenti tříd A. a B. byli nenáviděni ještě z jednoho důvodu – tito studenti měli možnost stát se součástí NMS, tedy Nejvyšší Magické Společnosti, organizace, která v podstatě vládla všem sedmi zemím aliance, složené z čarodějů, mágů, alchymistů, expertů-léčitelů a exorcistů. Naproti tomu nejlepší možné pracovní místo pro černé uniformy byla pozice magika – vojenského magického specialisty, který však nepatřil do NMS, ale byl podřízený vládním složkám jedné z šesti vnějších zemí aliance, a který měl mezi lidmi podstatně menší úctu, než mág či čaroděj.

 

Brány se konečně otevřely, a dav se začal hrnout dovnitř. Ani ne o třicet vteřin později se však dav před Erzou začal chovat podivně – rozestupoval se, jako by cosi obcházel. Erza okamžitě zbystřila smysly, a začala se prodírat davem. Ten skutečně obtékal prázdný prostor – bylo to ani ne dvacet metrů od brány – uvnitř nějž byla nezvyklá podívaná. Na zemi ležela dívka – vyšší blondýnka s dlouhými vlasy a černou uniformou, jenž krvácela z nosu. Nad ní se tyčil černovlasý mladík v bílé uniformě, v němž Erza okamžitě poznala svého spolužáka Kanaka Dirona, drsného rváče, jenž byl zároveň jedním ze zdrojů šikany lidí z „horších“ tříd, a velice oblíbeného mezi dívkami ze třídy B. Ke Kanakovi Erza cítila jakýsi slabý odpor, neboť ona patřila mezi ty, kteří chtěli nesmyslnou nenávist mezi studenty ukončit. Nicméně největší rozruch působil právě třetí účastník tohoto cirkusu.

 

Třetím účastníkem byl asi metr sedmdesát vysoký mladík, který byl tedy o pár centimetrů menší než Kanak, s hnědými vlasy a tenkými módními brýlemi, který držel Kanaka za ruku, která byla pevně sevřená v pěst. Kanak mlčel a nevěřícně zíral na mladíka. „Mám ti ukázat kde je tvé místo?“ obořil se ten na mladíka v černé uniformě. „Pouč mě.“ odvětil ten klidně. Erza sykla. Litovala mladíka, protože poštvat si proti sobě Kanaka se nevyplácelo. Měl malou bandu grázlů z „horších“ tříd, kteří mu pomáhali vytřískávat peníze ze svých spolužáků, přičemž se s nimi dělil a oni si drželi jakousi pohodlnou pozici moci ve svých třídách.

 

„Duel? Dnes škola končí v jedenáct, takže v jedenáct patnáct se setkáme před duelovou budovou. A žádné měkké moderní duely, starý dobrý klasický.“ řekl Kanak. To co měl Kanak na mysli pod „klasickým duelem“ byl souboj, při němž dva studenti používají magii jeden proti druhému. V dnešní době byl tento druh duelu považován za zastaralý, byl nahrazován simulacemi, avšak přes veškeré nebezpečí smrti s ním spojené nebyl tento druh duelu zakázán školními pravidly. Kanak byl známý tím, že zmrzačil jednoho studenta v duelu na začátku minulého roku, od té doby nikdo nabídku na duel neakceptoval – což vedlo k tomu, že měl prakticky volné ruce, co se týkalo šikany. Erza doufala, že neznámý student odmítne. Ten se však usmál a pustil Kanakovu ruku. „Ony existují i nějaké jiné, než klasické duely?“ odvětil provokativně. Kanak se nebezpečně zašklebil, načež odešel a student pomáhal vstát blondýnce na zemi. Dav začal zase normálně proudit.

 

Erza si konečně všimla, že vedle ní stojí její kamarádka Yuta Sil. „Netušíš, co se tu stalo, Yuto?“ oslovila ji. Krátkovlasá brunetka se usmála a neutrálně odpověděla: „Kanak zakopl o nohu té dívky a upadl. Když vstal, praštil jí, ale pak se do toho připletl ten sebevrah s tím, že ‘jen zbabělec bije dívky‘.“ Erza dobře věděla, že Yuta je do Kanaka zamilovaná. Nechápala, co na něm vidí, ale jelikož byly kamarádky již pět let, od první třídy přípravné školy, neměla žádné ironické poznámky ani nijak Kanaka před Yutou nekritizovala. „Nechápu, co si ten blázen myslel, přijmout souboj od Kanaka. Je jasné, že se snaží chovat tvrdě, ale duel proti studentskému mistrovi Madaru, magického bojového umění boje z blízka…“ zamumlala Erza.

 

„Půjdeš se podívat na duel, Erzo?“ zeptala se Yuta, zatímco se prodírali ke třídě. Bylo osm třicet pět, do začátku školní hodiny zbývalo ještě dvacet minut. Erza se zamyslela. „Ne, musím po vyučování do klubovny magického přípravného kroužku. Slíbila jsem předsedkyni, že se podívám, jestli je vše v pořádku.“ odvětila. Yuta zklamaně mávla rameny. „Já půjdu. Ten mladík je zajímavý, i když je to černá uniforma, chovat se takhle sebejistě. Kanak z něj asi vymlátí duši. Být tebou tak jdu a klubovnu řeším později.“ přesvědčovala Yuta. „Ne, to nejde.“ odmítla to Erza. Vidět nováčka možná i zemřít, o to ani v nejmenším nestála.

 

Když vstoupily do třídy, Kanak tam ještě nebyl. Nejspíše se někde potloukal s obdivovatelkami z druhé B. Ve třídě druhé A bylo devatenáct lidí, každý měl svou vlastní lavici s počítačem a celá třída byla dobře vybavená, a především skutečně rozlehlá – učitelé měli k disposici mikrofon a reproduktory, aby všichni studenti dobře slyšeli. Lavice byly rozmístěny do čtyř řad po pěti, s jeden a půl metru širokými rozestupy, a v poslední řadě měla místo Erza nalevo, vpravo od ní Kanak, dále pak Yuta a zcela napravo pak seděla Takara Michi, dcera poměrně známého alchymisty.

 

Sotva se usadily, do třídy vstoupil Kanak, následovaný dvěma děvčaty v bílých uniformách. Jednalo se o zmiňované obdivovatelky, které pro tohohle násilného šílence měly slabost. Kanak došel k lavici a obrátil se k Erze. „Doufám, že se přijdeš taky podívat, jak toho idiota naučím dobrým mravům, Erzo.“ řekl s ďábelským úsměvem. „Je to zbytečné, každý přece ví, jak to dopadne. Raději se budu věnovat něčemu užitečnému.“ odvětila. Kanak se zamračil a dál mluvil s obdivovatelkami a občas něco utrousil i k Yutě.

 

Erza však nedávala pozor. Její mysl se vrátila k jejímu nevlastnímu bratrovi. Vůbec netušila, jak může vypadat, věděla jen, že míval hnědé vlasy a roztomilý obličej. Zdálo se však, že naprosto nestojí o to s ní mít nic společného, vzhledem k tomu, že s ní vůbec nijak po celou dobu jejího pobytu zde nekomunikoval. Pokud za ní sám nepřijde, nebude ho hledat, rozhodla se. Nerit býval vždy milý kluk, co si ho pamatovala a ať měl jakýkoli důvod, proč ji nechtěl vidět, určitě dříve či později přijde, myslela si.

 

Jak uvažovala, čas letěl a rázem bylo devět hodin. Vyučování započalo. I když to vlastně nebylo vyučování v pravém slova smyslu – přeci jen byl první den školy – šlo tedy o ohlášení nové učitelky, Renan Asery, která je měla učit magickou praxi, nových pravidel, budoucích školních akcí pro toto pololetí a podobně. Dvě hodiny uplynuly jako voda. Třída se pomalu rozcházela až Erza zůstala sama se svými myšlenkami, které poté přetrhla a vyrazila do klubovny.

 

-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-

Autor Trystan ap Tallwch, 01.07.2012
Přečteno 674x
Tipy 11
Poslední tipující: Myghael - the Lord of Absurdity, Anjesis, Rezkaaa, ewon, Marz
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2023 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí