The chosen one 9

Anotace: Další díl bude v neděli

"Před Radu? Jakou Radu?!" zeptala jsem se naštvaně, když mě chytil za předloktí a táhl mě za sebou k malému nenápadnému postrannímu vchodu. Kromě něj tam byla ještě velká železná brána, ale na té visel řetěz se zámkem. Pokusila jsem se tomu klukovi mu vytrhnout, ale bez úspěchu. Nekompromisně mě táhl dál. Musel být opravdu silný.
Prošli jsme další chodbou, ale tato byla dlážděná a osvětlovaly ji pochodně v držácích na stěnách. I vzduch tam byl daleko dýchatelnější. Asi tam byly šachty. Prošli jsme kolem několika dalších dveří. "Teď má Rada zrovna práci, ale tohle je důležité." řekl mi ten kluk před jedněmi z dveří. "Chovej se slušně" dodal. Opravdu příjemný člověk. Pak zaklepal mohutným klepadlem. Po chvíli se dveře otevřely.
Stál za nimi nějaký voják, který nám pokynul, ať jdeme dovnitř. Měl na sobě brnění a za pasem meč, navíc ještě držel dlouhé kopí. Jak v pohádkách. Ten kluk mě vtáhl do dveří a voják je za námi zavřel. Já ho nesnáším. Toho kluka, voják mi byl srdečně jedno. Vešli jsme do místnosti. Byla asi poloviční než 'aréna'. Asi jako dvě nebo tři tělocvičny ve škole. Na sedmi vyvýšených trůnech sedělo sedm postav v pláštích.
Dovedl mě na malý plácek přibližně uprostřed půlkruhu postav. "Proč přicházíš, Enru, a kdo je tato dívka?" zeptala se postava přibližně uprostřed, nejspíše žena. "Tuto dívku jsem našel v Dračí aréně, tvrdí, že přišla chodbou" zaváhal. "Myslím, že je Vyvolená." Toto prohlášení nejspíše Radu trochu vykolejilo, protože chvíli nikdo nic neříkal. Mě to ale vykolejilo úplně stejně. Vyvolená?!? Co to je Vyvolená? A proč mi ten kluk, ten Enru, nic neřekl?!? Po chvíly se ozval někdo po levé straně ženy, co mluvila první. "Vyvolená, myslíš? Kromě oblečení ale nemáme žádné důkazy" řekla osoba, asi muž. Pak znovu promluvila žena. "Ještě je tu Zkouška" nastalo ticho.
Mému mozku hrozila exploze. Jaká zase Zkouška? Budu muset bojovat s tím drakem, nebo co? Ozvala se jiná žena, přesně nebylo poznat odkud. "Kdo hlasuje pro Zkoušku?" zeptala se. Nejprve zvedla ruku žena uprostřed, a pak, po chvilce zaváhání, se začaly zvedat další a další. Ruce se zvedli všechny, návrh jednoznačně vyhrál.
Žena uprostřed, nejspíše nejhlavnější z celé rady, na mě pohlédla. "Chceš se účastnit Zkoušky, abys zjistila, zda jsi Vyvolená?" zeptala se mě. Chtěla jsem odpovědět, že nevím, co to je, ale má zmatená mysl nebyla schopna vytvořit jedinou smysluplnou větu.
Enru, který stál vedle mě, do mě strčil loktem. "A-ano" vykoktala jsem. Cože? Co jsem to právě udělala? Ale žena už mluvila dál. "Je to jednoduché. Jen v této místnosti najděte dveře zpět do své reality."