Anděl z Matarallu Kap. 2.: Odhalení pravdy a žádost o ruku

Anotace: kapitola druhá: Odhalení pravdy a žádost o ruku

Sbírka: Anděl z Matarallu

Kapitola druhá:

Odhalení pravdy a žádost o ruku

Druhého dne ráno Paloma vstala jako obvykle. U snídaně se svého otce zeptala:,,Otče, máš dnes na mě čas? Potřebuji si s tebou o něčem promluvit. Je to moc důležité."

,,Palomo, víš, žá já si na tebe udělám čas, kdykoliv potřebuješ. Můžeme si promluvit hned po snídani. A mimochodem dnes mě navštíví Juan Palmer de Rosas. Chce si se mnou popovídat o tom, co se ti stalo včera," Ernesto mluvil velmi klidným hlasem. Miloval ji, i když nebyla jeho.

Souhlasně přikývla. Snídaně probíhala v klidu, dokud se neobjevila Ernestova manželka Cintia. Cintia svoji dceru nenáviděla a dávala jí vinu za to, co se jí stalo v minulosti. Jediný, kdo na Cintiu platil, byl Ernesto. Byla v obdivuhodně dobré náladě a vůbec se nezajímala o to, jak je její dceři. Raději měla svoji druhou dceru Dairu než Palomu.

Paloma se omluvila a odešla. Nechtěla zůstávat ve společnosti své matky, a proto nechala Ernesta se Cintií o samotě. Nesnesl to tíživé ticho, které mezi nimi panovalo.

,,Také bys měla projevit zájem o Palomu. Nemůžeš se starat sama o sebe a o Daiře. Paloma je také tvoje dcera a nemůžeš jí věčně dávat vinu, za to, co se ti stalo v minulosti. Můžeš být vůbec ráda, že jsem se s tebou tehdy oženil. Jdu za ní, protože mě přešla chuť na jídlo," rozhodl se tak Ernesto.

Cintia si z toho nedělala nic. Ani moc nereagoval na to, co jí řekl. Vzala si ho pouze pro peníze a ne z lásky. Našel Palomu sedět na zahradě. Seděla na lavičce a měla zavřené oči. Viděla sebe ve svatebních šatech, jak ji vede k jejímu ženichovi Juanovi a jak je otec Armando oddává. Ze snění jí vytrhlo zaklepání na rameno. Pozvedla hlavu a spatřila svého otce.

,,Můžu si přisednout?" zeptal se jí. Pouze přikývla na souhlas. Oba mlčeli a nevěděl, jak má začít. Jenže předběhla ho.

,,Proč se matka ke mně tak chová? Co jsem jí udělala, že mě tak nenávidí. Daira, když něco provede, je to dobře, ale mně když se něco stane, nedokáže mi podat pomocnou ruku. Proč sis jí vzal, otče?"

Pro něho to bylo moc otázek najednou, ale řekl si, že si Palomě nebude lhát. Daira už se narodila jako jejich dcera a on měl raději Palomu, protože druhá dcera se podobala hodně svojí matce a byla jí věrnou kopií. Ernesto se ztěžka nadechl a odpověděl jí.

,,Tehdy to bylo tak, že jsem se jednoho krásného dne probudil vedle Cintii. Nevěděl jsem, co v mojí posteli vlastně dělá. Nalhala, že jsem jí znásilnil, připravil ji o nevinnost a nechci za ni převzít zodpovědnost. Hned jsem si uvědomil, že všechno je jinak a byla to léčka. Měl jsem tušit, že se něco podobného stane. To, že nejsi moje dcera jsem se dozvěděl náhodou při jedné z našich společných hádek. Cintia měla všechno dokonale naplánované," na chvíli se odmlčel a zamyslel se a všechny vzpomínky se mu vrátily, jako kdyby to prožíval znovu.

Paloma vůči svému otci cítila lítost, ale měla pochopení k tomu, co se stalo. Pochopila, že její otec si ji vzal nedobrovolně. Její skutečný otec za ně nechtěl převzít zodpovědnost. Byla zklamaná ze svého vlastního otce, ale Ernesto navždy zůstane jejím otcem. Jiný pro ni ani neexistuje.

Rozhodla se mu říct, co už dlouho chtěla, aby slyšel:,,Ty jsi pro mě otec a žádný jiný pro mě neexistuje. Mám tě moc ráda, tati. Máma za to nemůže, ale vím, že se nezmění. Má raději Dairu než mě. Vím to."

Byl překvapen její reakcí a tohle vůbec nečekal. Ernesto na ni láskyplně pohlédl a uznával, že Paloma je citlivá dívka. Z jejich rozhovoru je vyrušil majordomus Fernando, zrovna ve chvíli, kdy se se svojí dcerou objímal.

,,Pane, nerad vás ruším, ale v pracovně na vás čeká Juan Palmer de Rosas. Chce s vámi projednat sňatek, který se má zanedlouho konat," oznámil mu majordomus.

Ernesto se s ní nerad loučil. Nabídl jí, že může jít s ním. Paloma s ním tedy odešla a vydali se společně do pracovny. Když vešli, Juan stál u okna. Viděl je přicházet ze zahrady a už se těšili na setkání s ním.

Zaujal své místo za pracovním stolem a ona zaujala místo po boku Juana. Všichni tři se navzájem prohlíželi a každý myslel na to samé. Juan ji pevně držel za ruku. Než začali, přidala se k nim Cintia s Dairou, aby u toho nechyběli. Chtěl jim říct, aby odešly, ale bylo by to proti všem pravidlům.

,,Všichni přítomní, víte proč jsme se tu sešli. Juan nám řekne, co se stalo včera v noci," řekl Ernesto.

,,Palomu jsem našel v té tajemné místnosti, byla sama. Nikoho jsem tam neviděl. Předtím než jsem vešel jsem viděl vycházet muže oblečeného v černém. Sledoval jsem ho a zacházel do domu José Nicholase Peréze de Lucrezia. Domyslel jsem si, co se asi stalo. Jenomže, když jsem našel Palomu, objevili se tam vojáci velitele Diega de la Carsii. Obvinili mě z toho, že jsem měl vaši dceru znásilnit, ale pravda to není. A proto jsem vás přišel požádat o její ruku. Chci se s ní oženit," prohlásil rozhodně Juan.