Anděl z Matarallu Kap. 3.: Rozhodnutí a tajemství lásky

Anotace: kapitola třetí: Rozhodnutí a tajemství lásky

Sbírka: Anděl z Matarallu

Kapitola třetí:

Rozhodnutí a tajemství lásky

Cintia se rozhodla promluvit.:,,Proč, lžeš, Juane, když jste mou dceru znásilnil?"

Ernesto se proti tomuto výroku své ženy ohradil:,,Proč ho obviňuješ z něčeho, co neudělal. Juanovi věřím a mám v něm důvěru. Juan Palomu miluje. Položil by za ni život!"

Juan se také k tomu vyjádřil:,,Madam, pokud si myslíte, že jsem Palomu zneužil já, proč se nezeptáte Alejandra Peréze de Lucrezia. Vím, že ten má s tím, co do činění. Rozhodl jsem se, že za Palomu převezmu plnou odpovědnost."

Cintia zbledla, protože moc dobře věděla, kdo je ten muž zač. Vlastně sama ho o to požádala, aby ji připravil o nevinnost. Sama si teď vyčítala, co provedla a cítila určitou vinu. Uvědomila si, co se jí stalo v minulosti a dnes pochopila, že Palomě dávala vinu za svůj osud, když ona sama v tom byla nevinně.

Svědomí jí nedalo a přiznala se:,,To já sama jsem ho požádala, aby Palomu svedl. Chtěla jsem, aby pochopila, co se mi stalo. Dávala jsem Palomě vinu za to, co se mi stalo, ale nechtěla jsem to. Když jsem zjistila, co se stalo, žádala jsem Alechandrova otce José Nicholase o pomoc. Jenže on se mi vysmál do očí. Je mi to tak líto," Cintia se usedavě rozbrečela.

Paloma k ní přistoupila a pevně ji objala. Věděla, že ji její matka celý život má ráda. Jen si to nechtěla přiznat až dnes. Jen Daira byla zklamaná z této situace. Záviděla Palomě, že je jiná než ona sama. Neměla ji nikdy v lásce.

,,Dávno jsem ti odpustila, mami. Vím, že mě máš ráda, i když svoje city nedáváš moc najevo. Vím, proč jsi to udělala, ale nemusela jsi tímhle způsobem. Víš, já si Alechandra nevezmu za muže, protože miluju Juana a mé city se nezmění. Mám tě ráda, mami," teď už plakaly obě dvě.

Vzájemně si projevily lásku a Daira mohla puknout závistí. Cintia pochopila, jak se nespravedlivě chovala k oběma dcerám. Ernesto tohle nečekal.

,,Jsem mile překvapen, Cintio, z tvého rozumného chování. Aby bylo vše spravedlivé, Daira se provdá za Alejandra Peréze de Lucrezia a Paloma si vezme Juana Palmera de Rosas," rozhodl Ernesto.

Daira se proti tomuto rozhodnutí ohradila:,,Ale tati, já si nechci vzít Alejandra, ale Diega de la Carsiu. Miluju ho a ne Alejandra! Proč si Paloma může vzít muže, kterého miluje a já ne! Proč?"

Daira se rozčílila a bylo to slyšet až na chodbu. ,,Dairo, ty jsi s Alejandrem zasnoubená odmalička a jsi k tomu předurčená. Ty a Alejandro se k sobě báječně hodíte," vysvětlila jí její matka.

Rozzuřená odešla z otcovy pracovny. Hned, jak se dozvěděla tuhle novinku, rozhodla se, že navštíví Diega de la Carsiu.

Daira po té hádce opravdu utekla k Diegovi. Srdce se jí lámalo, protože mu chtěla říct, že si ho nemůže vzít za manžela, i když ho milovala. Palomu nenáviděla, protože odmalička byla jiná než ostatní. Ještě se v něm svítilo, takže byl vzhůru.

Tiše se vkradla do domu. Služebnictvo spalo. Když procházela domem, byl všude klid. Daira šla po chodbě rovně a pak uviděla pootevřené dveře, stoupla si za ně. Diego s někým tiše rozmlouval, ale z toho jednání pochopila, že mluví o ní.

Diego neměl tušení, že je někdo poslouchá za dveřmi. Richard stál u okna a neměl tušení, že je Daira v domě. Richard konečně promluvil:

,,Dairu miluji a nedovolím, aby si jí Alechandro vzal za ženu!“ vykřikl potichu. Nechtěl, aby ho kdokoli slyšel, ale Daira vše dobře slyšela. Ona sama Alechandra nemilovala, ale milovala Diega.

,,A jak tomu chceš zabránit, aby se Daira neprovdala za Alechandra?“ zeptal se otec Armando.

Daira se za dveřmi pousmála, když zjistila, že je to otec Armando. Otce Armanda měla ráda a docela často ho navštěvovala v klášteře. Po chvíli se otec Armando zvedl k odchodu. Oba muži se spolu rozloučili. Daira zůstala stát na chodbě a čekala až otec Armando odejde. Poté Daira zaklepala na dveře a Diego ji vyzval, aby vešla, ale netušil, že je to právě ona.

Diego na ni překvapeně hleděl, když vstoupila dovnitř. Díval se na ní zamilovanýma očima a v očích mu plál oheň. Představoval si, jak Dairu líbá, drží ji v náručí, ale zakázal si pomyslet na tak hříšné myšlenky.

,,Co tu děláš, Dairo?“ zeptal se jí Diego.

,,Přišla jsem, protože mě rodiče chtějí provdat za muže, kterého nemiluji. Chci si vzít tebe ne jeho,“ oznámila mu Daira.

Diego se otočil k oknu a mlčel. Pak se otočil zpět a podíval se na Dairu něžným pohledem. Pomalu k ní přicházel. Pohladil ji po tváři a téměř zašeptal: ,,Neměla bys tu být, Dairo. Je to nebezpečné, abys byla se mnou. Měla by ses vrátit k domů.“

,,Ne, domů se nevrátím. Chci být s tebou, Diego,“ upřímně mu odpověděla Daira. Diego nenacházel žádnou odpověď. Jen šeptem řekl: ,,Pojď za mnou.“

Něžně ji uchopil za ruku a vedl ji temnou chodbou pryč ze své pracovny. Prošli dlouhou temnou chodbou, pak zahnuly doprava. Diego otevřel dveře, vstoupily do velké prostorné místnosti, která byla vytápěná krbem. Uprostřed místnosti stála obrovská dubová postel s nebesi, ale Diego nejdříve zavřel dveře a zamkl je. Byli sami.

Diego Dairu opřel zády o dveře. V záři ohně se jí třpytily oči. Sklonil se k jejím ústům a své rty přiložil na její. Jazykem prozkoumával její ústa. Líbal ji po krku dolů až se dostal k jejím ňadrům.

Daira se chtěla od něho odtrhnout, ale přemohla ji touha a vášeň. Daira se k Diegovi přitiskla ještě víc. Diego ji něžně políbil a začal ji svlékat. Daira se pod jeho doteky prohnula v zádech. Jemně jí rozepnul šaty a nechal je volně klesnout na zem. Diego ze sebe strhal oblečení. Oba byli nazí.

Diego s Dairou spolu prožili vášnivou noc. Diego měl špatný pocit z toho, co udělal, ale nevyčítal si to, protože Dairu miloval. Daira vedle něho spala hlubokým spánkem a on ji ve spánku pozoroval, nechtěl ji budit.

Daira se zavrtěla a přitulila se k němu. Otevřela oči a vedle sebe spatřila Diega. Mlčky se na něho podívala, ale nikdo z nich nemluvil. Pak Diego promluvil do tiché noci: ,,Dairo, celým svým srdcem Tě miluji, ale moc dobře víš, že tvoji rodiče nikdy nebudou souhlasit s naším sňatkem. Budu Tě navždy milovat, i když si vezmeš někoho jiného."

Pomalu se od něho odtrhla, zabalila se do přikrývek a se slzami v očích se na něho podívala a tiše pravila: ,,Nemohu si ho vzít, protože ho nemiluji. Miluji tebe a nikoho jiného. Nechci žít v manželství bez lásky. Tahle noc pro mne hodně znamená a nikdy nezapomenu na to, co jsme spolu prožili. Raději se vrátím domů."

Diego ji nechtěl žádným způsobem ublížit, protože Daira byla hodně citlivá dívka. Napadla ho myšlenka, že si ještě jednou promluví s otcem Armandem, jestli by nebyla nějaká možnost, aby mohl být s Dairou, ale tížilo ho jedno velké tajemství, které nemohl svěřit ani svojí milované.