01 O klanech a komandech - Předmluva - 'Bez názvu'

Přírodovědeckou fakultu již dávno zahalila tma. Mohutné hodiny sedící nad vstupními vraty do auly ukazovaly za pět minut jedenáct. V tichosti se zde shromažďovali odborníci a přednášející nejrůznějších oborů: hlavně zoologové, pseudozoologové, kryptozoologové a antropologové, nechyběli však ani botanici, dendrologové, pedologové, geologové a dokonce se tu objevilo pár vědců zabývajících se fyzikou a pseudofyzikou.

Kapacita místnosti sotva stačila na pojetí všech, co přišli na dnešní, pozdně večerní přednášku. Šumění tlumených hlasů se linulo mezi řadami, dokud temnou kulisu pódia neprotnulo světlo promítačky a bílou clonu nevyplnil první snímek prezentace. Desítky párů očí si přečetly neobvyklý titulek: "Bez názvu".

Za katedru se postavila žena středního věku, specializovaná výzkumnice ptactva. Kudrnaté, medově hnědé vlasy měla zdánlivě rozcuchané a kolem pomněnkových očí se jí rýsovaly vrásky. Oblečená chodila většinou velmi pohodlně (dnešek nebyl výjimkou), ráda se zdobila bavlněnými náramky a přívěsky z přírodních materiálů, často utíkala do hor nehledě na počasí a potkat ji bez knihy bylo téměř nemožné. Studenti i kolegové ji přezdívali 'Aasha Monetoo' nebo také 'Aasha' a protože nešetřila úsměvem a dobrým slovem, strávil s ní kdekdo svůj čas rád.

Poslední dobou však tato alternativně vzhlížející ornitoložka bloumala chodbami zachmuřená a veškerou konverzaci utínala hned po pozdravu. Něco ji nepochybně trápilo – o to větší očekávání měli posluchači posedávající v šerem vybledlých lavicích.

Uznávaná vědkyně se rozhlédla po aule, nasadila si brýle na čtení a odkašlala si.

"Vážené kolegyně, vážení kolegové," oslovila publikum, "pro ty z vás, kteří se se mnou dnes setkávají poprvé, mi dovolte představit se. Jsem doktorka Helen Ostwindová a ráda bych vás přivítala v tuto pozdní hodinu v aule přírodovědecké fakulty univerzity v Glasgow. Hned ze začátku vám chci poděkovat za dodržení diskrétnosti – věřte mi, že má své opodstatnění. Vřelé díky patří mému drahému kolegovi, doktorovi Metrevelimu: Misaku, díky za nedocenitelnou podporu a pomoc, bez tebe by mi chyběla jak odvaha, tak odhodlání. Dále vděčím mému skvělému týmu, doktorům Chasovi a Andersonovi za pomoc nejen při zpracování odborných textů. Velké díky patří i magistře Conceptióně Sánchezové a jejím šikovným rukám za kresbu přiložených ilustrací, které si dnes budete moci v rámci prezentace prohlédnout. A v neposlední řadě děkuji mému drahému příteli, který mě kupodivu při našem prvním setkání nesežral zaživa, ačkoliv bych si to jako příslušník lidské rasy zcela jistě zasloužila."

Významně se opět rozhlédla. Mnoho tváří poznávala, jiné halila tma.

"Pevně věřím," pokračovala po krátké odmlce, "že to, o čem vzápětí promluvím, nenecháte upadnout v zapomnění. Než ale začneme, cítím povinnost vyslovit jisté varování, že vás informace z dnešního povídání mohou vystavit určitým nepříjemnostem, ne-li přímo nebezpečí. Proto bych všechny přítomné ráda ještě jednou vyzvala ke zvážení účasti."

V sále zavládlo ticho. Nikdo se nepohnul dobrou půlminutu. Ornitoložka se zachvěla a třesoucí se rukou stiskla ovladač. Úvodní snímek přeskočil.