Skládačka V.

Anotace: Naomi se rozhodne se svým strachem z blízké budoucnosti a zároveň s noční můrou, která ji provázela celý život, vypořádat jednou provždy ...

Bylo ráno. Mello, Matt i Near už byli vzhůru. Naomi se probudila o něco později. Ranní slunce už ozařovalo celou místnost. Naomi nejdřív při zpozorování ostrého slunečního světla poskočilo srdce, neboť si vybavila začátek své noční můry, ale pak se ujistila, že toto je opravdu skutečnost … Zde je všechno, jak má být. Když pomine to, že trčí na pokoji se třemi cizími kluky, je všechno v naprostém pořádku.

"Dobré ráno." Zabručela dívka, stále ještě trochu mimo.

Matt jenom nepřítomně pozdvihl ruku jako reakci na jakýsi zvuk který připomínal pozdrav, myšlenkami však byl zcela ponořený do své videohry. Near se ani s takovým gestem neobtěžoval a Naomi ignoroval. V klidu si skládal dráhu na své vláčky. Mello se jevil jako nejaktivnější.

"Zdar." Pozdravil ji trochu pobaveně, když si všiml jejího rozespalého výrazu.

Naomi se pomalu posadila. Netečně zírala na podlahu. Tělo se ji opět celé třáslo. Pořád před sebou viděla ten sen … Podívala se na Neara. Zaujatě si jezdil s vláčky a vypadal tak nevinně … A přitom před sebou viděla to ztělesnění zrůdy, které jenom klidně přihlíželo k tomu, jak se ji pokouší někdo zabít …

Ten někdo …. Naomi opět ovládl strach. Ten sen … Opět ji připomínal minulost. Ale proč zrovna v souvislosti s Nearem? To nemohla být náhoda … Musí to něco znamenat … Vzpomněla si na včerejší den. Na Nearovo hrubé a chladné chování. Je snad možné, že by byl stejně bezcitný a zlý jako ONA? Může to být pravda ?? Opravdu bude sdílet dům s člověkem, který se ztotožňuje s její celoživotní noční můrou ??

Ne! To nemůže připustit! Musí … Musí s tím něco udělat!

Strach z nadcházející možné skutečnosti v Naomi probudil nečekanou energii.

Musí se tomu postavit čelem! Musí s tím nadobro skoncovat! Teď hned! Nenechá se ovládat jako celé dětství! Nenechá se ponižovat a zacházet se sebou jako s hadrovou panenkou! Už víckrát ne!

Nejdříve si chce ale všechno nechat projít hlavou. Nesmí udělat další pitomý krok. Za prvé usoudila, že by bylo dobré se převléknout. Poprosila kluky, aby se otočili. Poté si sbalila všechny věci do kufru aby byla připravená až ji vyzvedne Roger. Zavede ji do jejího nového pokoje.

Naomi se zvedla a ještě jednou se ujistila, že má všechno sbalené a že všechno zajistila. Neodpustila si zkoumavý pohled po Nearovi.

Ztuhla. Opět se ji vybavil ten sen. Ten hrůzný pohled … Srdce se ji rozbušilo strachy.

Near na sobě ucítil čísi pohled. Pozdvihl hlavu. Mírně se zarazil. Koukal do Naominým vytřeštěných očí. Nečekal to … Po včerejší záležitosti by čekal, že na něj bude přinejmenším naštvaná. To je nejběžnější reakce těch "co naprosto postrádají sebekontrolu" jak Near o těchto vznětlivých lidech mluví. Ale tahle holka … Vypadá, jako by se dívala na čistou hrůzu. Co to s ní jenom je? Opět se od těchto myšlenek odtrhl a začal stavět další železnici pro své vláčky.

Naomi se rozhodla. Musí tuhle situaci vyřešit jednou provždy. Rozhodně k Nearovi nakráčela. Na tváři se snažila vykouzlit milý výraz. Její rozhodnost opadla, když k němu přistoupila blíž. Nevěděla proč, aby byla z něj vždycky nervózní.

"Ehm … Můžu s tebou mluvit?" začala nejistě.

Near k ní pozdvihl hlavu. Opět nevěděl, co si má myslet. Teď na něj koukala úplně jiná dívka, než kterou viděl před minutou. Ten milý výraz …

"Co potřebuješ?" zeptal se Near s obvyklou chladností.

Naomi si klekla na kolena vedla něj, aby byli ve stejné výšce. Natočila si pramínek vlasů na prst.

"Já … mno …" blekotala.

Near trpělivě čekal, co z ní vypadne.

"Chtěla jsem se ti prostě omluvit." Vyhrkla najednou.

Near natočil hlavu mírně na stranu na znamení, že moc dobře nechápe, o čem dívka mluví.

"Za ten včerejšek." Usmála se Naomi. "Oba jsme spolu nezačali zrovna nejlíp a já bych na to ráda zapomněla. Prostě jsme asi nebyli naladění zrovna nejlíp. Uvědomila jsem si, že s tebou přeci jenom budu trávit hodně času, tak jsem si řekla, že bychom mohli uzavřít něco jako mír."

Near přemítal co právě slyšel. Myslela to vážně? O včerejší situaci si v hlavě vytvořil jakousi imaginární hru mysli. Že by to vzdala takhle rychle? Pocítil trochu zklamání. Mohlo to být zajímavější …

Podíval se na ní. Do jejího milého výrazu. A hned přijde z takovou omluvu … No budiž …

"Hm …"

Naomi natáhla k Nearovi ruku na důkaz toho, že to myslí vážně.

"Dobře …" souhlasil Near.

Ještě než včas stačil podat Naomi ruku, dívčina dlaň vystřelila a Near ucítil na tváři ostrou bolest.

Plesk!

Near s hlavou na straně vytřeštěně zíral do prázdna. Srdce se mu rozbušilo. Tohle opravdu nečekal.

Matt i Mello naráz pozdvihli hlavu.

Naomin výraz se z milého a přívětivého okamžitě přeměnil na vzteklý a nenávistný. Už se nedívala na toho roztomilého kluka, který spinkal jako mimino. Opět před sebou viděla tu zrůdu, kterou spatřila, když na ni Near poprvé promluvil.

"Ani náhodou!" prskla Naomi. "Jsi naprosto chladný, bezcitný a arogantní idiot! Raději umřu, než abych se ti omluvila!"

Mattovi a Mellovi spadla čelist. Near stále ještě s hlavou na straně po té nečekané facce se jenom mírně pousmál. Překvapení už ho dávno opustilo a ovládla ho jako vždy naprostá apatie a klid. Pomalu se vrátil do původní pozice a postavil si vláček na koleje. Jako kdyby se nic nestalo.

Naomi vytřeštila oči.

"Ignoruješ mě?" zaprskala a ruka ji vystřelila, že mu uštědří další ránu, jenže v tom Nearova paže vystřelila a chytla pevně tu Naominu. Dívka tiše usykla. Měl pevný stisk.

Near se na ni ani nedíval. Druhou rukou si jel vláčkem po nastavené dráze.

"Nikdy nedovol, aby emoce ovládly tvé činy." Řekl tiše, avšak důrazně.

Naomi zatnula zuby. Opět v ní vzplanul vztek. Nearův klid ji tak rozčiloval! Ale z jeho sevření se nešlo uvolnit!

"Jinak …" pokračoval a v tom vláčkem prudce trhl a všechny vagóny se rozpojily. Poté k ní pozdvihl hlavu a probodl ji tvrdým pohledem. Naomi ucukla. "Vypadáš jako naprostý idiot …"

Teď už se dívka z jeho sevření vymanila a prudce rukou trhla. Ucouvla o kousek dál a zlostně se na toho prcka dívala. Bušilo ji srdce a paže ji ještě trochu brněla. Takový vztek … Věděla, že opět prohrála!

Prudce pohodila hlavou, popadla své kufry a nasupeně odkráčela z místnosti. Po hlasitém prásknutí dveří Matt a Mello konečně zavřeli pusu. Near se však usmíval a spokojeně skládal vagóny rozbitého vláčku k sobě. Hra ještě zdaleka nekončí