Výsadek-11
Výsadek-11
Lokomotiva supěla krajinou a za sebou zanechávala hustý kouř, který se valil z komína. Na uhláku ležel vyčerpaně desátník Alain Martell a přitom se díval za lokomotivu na koleje, nad nimiž se rozplýval dým. Major Marcel Degail se opíral o bok uhláku a v rukou svíral mapu, kterou pečlivě studoval, zatímco desátník Jean Anyz řídil lokomotivu a zároveň lopatou občas přiložil uhlí do kotle.
„Ani ve snu by mě nenapadlo, že sotva seskočím, tak si budu hrát na strojvedoucího,“ řekl Anyz.
„Stejně daleko nedojedeme. Němčouři s alarmujou všechny v širokym vokolí,“ ozval se Martell a přitom si zapálil cigaretu. „S tím musíme počítat, ale pokud vyskočíme někde během jízdy, třeba v lesích, tak lokomotiva pojede dál a oni nebudou vědět, kde jsme přesně vyskočili,“ mínil major.
„Teď jsme ve votevřený krajině. Jestli zavolaj na nás stíhačku, tak nemáme šanci. A taky stačí nějak zatarasit někde koleje a budeme taky nahraný,“ zkonstatoval Anyz.
„A brzo budeme vopravdu nahraný!“ vykřikl náhle Martell, když spatřil na silnici, co vedla podél tratě, jedoucí motorky a dva automobily.
„Zatraceně! Tohle není žádná rychlíková mašina,“ procedil mezi zuby Anyz poté, co pohlédl na silnici. Pak se zadíval dopředu a zaklel, protože silnice i nadále vedla v blízkosti kolejí.
„Jestli nám zasáhnout lokomotivu, tak vokamžitě vyskočíme!“ řekl Degail, přičemž se na plošině přikrčil. Přes železný okraj sledoval, jak se motorka s dvěma německými vojáky přibližuje na úroveň lokomotivy. Němec v postranním vozíku vzápětí stiskl spoušť svého samopalu. Trojice mužů pak zaslechla zvonivý zvuk dopadajících a odrážejících se kulek. Major přivřel levé oko a přes mušku samopalu se zadíval na vojáka za řídítky motorky. O vteřinu později vystřelil. Postava Němce sebou na sedadle škubla a vzápětí motorka prudce vybočila do strany na opačnou stranu silnice, kde sjela do příkopu. Druhá motorka s postranním vozíkem se na poslední chvíli vyhnula. Na ní se zaměřil na uhlí ležící Martell, nad kterým poté zahvízdalo několik kulek. Nelenil a také zahájil střelbu. Motorka se za okamžik dostala do smyku a vjela před vozidlo, které do ní narazilo. Okamžitě byla odhozena do strany, voják za řídítky byl nárazem vymrštěn a dopadl na povrch silnice. Na něm se několikrát rychle překulil a kola automobilu jej těsně minula. A právě z onoho vozu se ozvala kulometná střelba.
„Krucinál!“ vykřikl Martell, který sjel po uhlí na plošinu, aby se kryl před střelbou kulometu.
„Ten kulomet nám může prostřílet kotel!“ vyhrkl Anyz, který se jako ostatní krčil na podlaze plošiny, zatímco nad ní prolétávaly kulky a zvonivý zvuk doprovázel jejich dopad na železné části. Major Degail otevřel železná dvířka a vleže se z nich trochu vyklonil. Hned na to zalícil samopal na předek vozidla. Současně zaslechl svištění a i zvuk doprovázející odražení kulek. Přitom stiskl spoušť a jedna kulka mu ve stejnou chvíli roztrhla levý rukáv. Ze zatnutými zuby však vystřílel celý zásobník a automobil o několik vteřin později narazil předkem do nevelkého stromu u silnice, který přelomil. A vzápětí sjel do příkopu, kde se převrátil na bok.
Trať se stáčela od silnice do lesa, do něhož lokomotiva za houkání vjela. Po několika minutách jízdy trojice mužů vyskočila z lokomotivy a zmizela v hustém lesním porostu. Opět se jim podařilo aspoň na nějaký čas německým vojákům uniknout. Bylo jim však jasné, že na ně bude podniknut zátah, při němž se k nim štěstí může kdykoliv obrátit zády.
KONEC JEDENÁCTÉ ČÁSTI
„Ani ve snu by mě nenapadlo, že sotva seskočím, tak si budu hrát na strojvedoucího,“ řekl Anyz.
„Stejně daleko nedojedeme. Němčouři s alarmujou všechny v širokym vokolí,“ ozval se Martell a přitom si zapálil cigaretu. „S tím musíme počítat, ale pokud vyskočíme někde během jízdy, třeba v lesích, tak lokomotiva pojede dál a oni nebudou vědět, kde jsme přesně vyskočili,“ mínil major.
„Teď jsme ve votevřený krajině. Jestli zavolaj na nás stíhačku, tak nemáme šanci. A taky stačí nějak zatarasit někde koleje a budeme taky nahraný,“ zkonstatoval Anyz.
„A brzo budeme vopravdu nahraný!“ vykřikl náhle Martell, když spatřil na silnici, co vedla podél tratě, jedoucí motorky a dva automobily.
„Zatraceně! Tohle není žádná rychlíková mašina,“ procedil mezi zuby Anyz poté, co pohlédl na silnici. Pak se zadíval dopředu a zaklel, protože silnice i nadále vedla v blízkosti kolejí.
„Jestli nám zasáhnout lokomotivu, tak vokamžitě vyskočíme!“ řekl Degail, přičemž se na plošině přikrčil. Přes železný okraj sledoval, jak se motorka s dvěma německými vojáky přibližuje na úroveň lokomotivy. Němec v postranním vozíku vzápětí stiskl spoušť svého samopalu. Trojice mužů pak zaslechla zvonivý zvuk dopadajících a odrážejících se kulek. Major přivřel levé oko a přes mušku samopalu se zadíval na vojáka za řídítky motorky. O vteřinu později vystřelil. Postava Němce sebou na sedadle škubla a vzápětí motorka prudce vybočila do strany na opačnou stranu silnice, kde sjela do příkopu. Druhá motorka s postranním vozíkem se na poslední chvíli vyhnula. Na ní se zaměřil na uhlí ležící Martell, nad kterým poté zahvízdalo několik kulek. Nelenil a také zahájil střelbu. Motorka se za okamžik dostala do smyku a vjela před vozidlo, které do ní narazilo. Okamžitě byla odhozena do strany, voják za řídítky byl nárazem vymrštěn a dopadl na povrch silnice. Na něm se několikrát rychle překulil a kola automobilu jej těsně minula. A právě z onoho vozu se ozvala kulometná střelba.
„Krucinál!“ vykřikl Martell, který sjel po uhlí na plošinu, aby se kryl před střelbou kulometu.
„Ten kulomet nám může prostřílet kotel!“ vyhrkl Anyz, který se jako ostatní krčil na podlaze plošiny, zatímco nad ní prolétávaly kulky a zvonivý zvuk doprovázel jejich dopad na železné části. Major Degail otevřel železná dvířka a vleže se z nich trochu vyklonil. Hned na to zalícil samopal na předek vozidla. Současně zaslechl svištění a i zvuk doprovázející odražení kulek. Přitom stiskl spoušť a jedna kulka mu ve stejnou chvíli roztrhla levý rukáv. Ze zatnutými zuby však vystřílel celý zásobník a automobil o několik vteřin později narazil předkem do nevelkého stromu u silnice, který přelomil. A vzápětí sjel do příkopu, kde se převrátil na bok.
Trať se stáčela od silnice do lesa, do něhož lokomotiva za houkání vjela. Po několika minutách jízdy trojice mužů vyskočila z lokomotivy a zmizela v hustém lesním porostu. Opět se jim podařilo aspoň na nějaký čas německým vojákům uniknout. Bylo jim však jasné, že na ně bude podniknut zátah, při němž se k nim štěstí může kdykoliv obrátit zády.
KONEC JEDENÁCTÉ ČÁSTI
Komentáře (3)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk