Nepoznané

Anotace: Mladá dívka se setká s o 10 let starším mužem,který v ní zanechá mnoho smíšených pocitů

"Sophie" uslyšela ze spodní části jejich domu.Probrala se,netušila jak dlouho už upírá zrak na strop a přemýšlí.
Čekala jestli se zavolání ozve ještě jednou..Nic.. a tak se nevědomky zase ponořila do hlubin své mysli a na stropě se jí zase odehrával ten příběh....

Stalo se to minulou noc..Byla se bavit ve městě s kamarády.Šli do Margie's,byl to v jejich malém městečku vyhlášený club.Vždycky se tam těšila,poznávala nové a hlavně velmi zajímavé lidi.
Když tam přišla obklopilo ji plno lidí a ona byla šťastná.Když už byl večer v plném proudu,všimla si kluka,no spíše muže,který k ní byl otočený zády.Šla k němu blíž,pozorovala jak se jeho dlouhé vlasy vozí po zádech,byl hodně vysoký a taky měl vypracovanou p ostavu.Moc jí to k němu táhlo.Nápadně si vedle něj sedla a pomalu popíjela barmanem připravený drink.Netrvalo dlouho a otočil se k ní,aby se s ní mohl dát do řeči.Byla rozrušená,ale velice zvědavá,jaký bude...Nějakou dobu se bavili, byla už dost přiopilá a on jí navrhl aby šli pryč..nic nenamítala,byl přece příjemný a ona už tak dlouho nikoho neměla...Ovšem venku jí začalo docházet o co mu půjde.Stáli tam docela dlouho a bavili se..on vypadal nervózně,jako by se na ni chtěl každou chvilku vrhnout.Znervózněla.On přestal mluvit.Ona se na něj se strachem v očích dívala...Najednou jí chytl kolem pasu...a pocit,který jí přinesl jeho obětí nečekala.Cítíla se nádherně,dostávalo se jí absolutně neznámých pocitů,pocitů jako by ji už nikdy nic nemohlo ublížit,přiblížila se k němu a objala ho.Veškerý strach byl pryč.Už nikdy ho nechtěla pustit,představa,že se od něj dříve nebo později bude muset odlepit ji přinášela neskutečný pocit úzkosti.On ji k sobě tisknul čím dál víc a ona jako by se jeho bětí nemohla nabažit.Tiskla se k němu co to šlo..skoro až nemohla dýchat.

V tom uslyšela kroky na schodech,zakryla se peřinou a dělala,že spí...všimla si ,že ji po tvářích tečou slané potůčky slz,srdce se jí svíralo a chtěla zmizet...někdo vešel do pokoje,potichu zašeptal"Sophie" a když se mu nedostávalo odpovědi,potichu zavřeldveře a odešel...
Sophii se ulevilo a když slyšela oddalující se kroky potápěla se zase do svých úzkostných vzpomínek....

Pořád neměla dost jeho mužných paží a krásné vůně,která se k ní dostávala přes mikinu.Ale chtěla víc,zvedlahlavu z jeho ramena a zadívala se mu do očí,nevyčetla z nich vůbec nic a to ji ještě víc utvrdilo v tom,že by to měla udělat a tak...ho políbila.

Pocit vzrušení,který se jí dostával jeho sevřením se zněkolikanásobil jeho polibkem...Měla pocit,že jí to nikdy nemůže omrzet.Líbala se s ním dlouho,vůbec netušila co se kolem děje,bylo jí to jedno.Ten muž se jí každým stisknutím a každým polibkem dostával víc a víc pod kůži a ona měla pocit,že už to snad ani nevydrží.měla v něj absolutní důvěru,mohl si s ní dělat co chtěl.Vůbec se ve svých pocitech nevyznala,chtěla mu toho tolik říct,ale bála se přestat.
Potom ale přestal on.Lekla se.Ale vzal ji za ruku a šli někam pryč..Ona na sobě měla jen tričko a byla jí neskutečná zima,ale byla si jistá,že on se o ni postará.
Šli asi 5 minut až došli k autu...
Odemkl a pobídl ji,ať si sedne dovnitř..bez váhání to udělala,byla jí taková zima,že nad tím ani chvilku neuvažovala.On si sedl na místo řidiče.A jen se na ni díval s výrazem,že se dívá na něco neskutečné krásného,což jí velice lichotilo.
Vůbec se jí nedotýkal a to jí strašně chybělo.Jako byto vycítil si ji k sobě přivinul a zase ji začal líbat.Byla ji neskutečná zima,celá se třásla,ale co jsou nějaké fyzické potřeby,proti tady tomu nádhernému pocitu.
On si toho všiml a začal sklápět sedadlo...
Lehl si nakraj a ona vedle něj...Dal jí ruku pod hlavu a přitiskl k sobě,natáhl se pro bundu a zakryl ji.Každým jeho činem se jí získával.Zase jí líbal a ona štěstím celá zářila a usmívala se,zeptal se jí proč se usmívá a ona se k němu jenom přitulila a užívala si každý kousek těla se kterým se dotýkala jeho.
Už se ani nechtěla líbat,chtěla o něm vědět plno věcí a tak začala rovnou od toho nejdůležitějšího.
"Můžu se tě naněco zeptat?"byla trošku nervózní.
"Jen se ptej" odpověděl s klidem
"Máš někoho?"srdce se jí skoro zastavilo.
"Mám,už 2 roky"odpověděl...

"Sophie"vešla do pokoje matka.
Ona si utřela slzy a otočila se na matku.
Zase se cítila strašně,udělala by pro něj cokoliv,nebo aspoň proto ,aby se mohla cítit zase tak jak se cítila s ním.
"Sophie,pojď už dolů,všichni na tebe čekáme"
"Už jdu mami"řekla matce a následovala jí po schodech,kde už se sjeli hosté na oslavu jejich narozenin...