Nový začátek nebo dokonalá sebevražda

1. Pitomý nápad vlézt na seznamku

Dívám se z okna, jak plují mraky. Pomalu. Tak jako ubývá můj čas pomalu. Prolétávají ptáci, jak já jim závidím tu svobodu!
Jmenuji se Sára a je mi 27 let. Jsem bezdětná. Bez práce v invalidním důchodu, kam mě uvrhla ona, ta bestie bezcitná. Jmenuje se OCD neboli obsedantně kompulzivní porucha a dělá mi ze života peklo! Mrcha jak já se ji už roky snažím zbavit.
Prostudovala jsem stohy knih od neurovědy až po kvantovou fyziku, abych se pokusila zvrátit svůj osud. Psychologické příručky jsou nanic stejně jako dementní rady psychiatrů a psychologů. Ale aspoň mám štěstí, že jsem narazila na vysoce chytré a laskavé odborníky, plné pochopení, byť jejich metody jsou k ničemu a na psychické nemoci jsou léky na nic. Teď mi sice jedno antidepresivum zabírá. Jmenuje se paroxetin a mám zas naději, i když už na mě vyzkoušeli spousty jiných léků - bez úspěchu. Je to první lék, kde OCD je zmíněna již v příbalovém letáku a já do něj vložila obrovskou naději a očekávání. Jeden vědec by řekl, že jsem si zařidila dokonalý placebo efekt. Naděje a optimismus, že lék zabere údajně naprogramuje podvědomí ke změně.

Sedím tu v obýváku ve svém bytě. Je tu klid, takový klid, že mám někdy chuť ostatní zkontrolovat, zda žijí. Navštěvuje mě jen mamka. Ostatní na mě zanevřeli. Jsem pro ně divná.

Rada jedna: předstírejte, že jste tím, kým chcete být. Ten nápad se mi zalíbil. Přečetla jsem knihy o budování nových osudů. Vše vypadá snadno, ale když dojdete do praxe narazíte na spoustu překážek. Vymyslela jsem si svůj nový život. Pročítala scénář. Meditovala se záměrem. A teď jsem v naprosté prdeli!

S nadšeným optimismem jsem si řekla, že nové Já nacvičím v praxi a nenapadlo mě nic lepšího než jít na seznamku. Hloupá husa! Chtěla jsem jen pokecat, jenže... objevil se muž. Nějak mě hned nezaujal. Pozval mě na drink, ne vlastně mě, ale mé nové Já, aniž by to věděl.
Z nějakého šíleného popudu jsem souhlasila a zjistila jsem, že ty metody fungují, poslali mi člověka, až moc dokonalého na to, abych zdrhla zpět do svého bunkru. Rozumějte já se před ním nepřetvařuju já jen nacvičuju chování nového Já v praxi a narážím tvrdě na tu nejtěžší překážku staré Já.

Adam víceméně nesplňuje nic co kdysi byly mé podmínky. Akorát má lukrativní zaměstnání a nezdá se být lakomý. Charakterově moje požadavky splňuje je laskavý, milý, příjemný. Příčí se mi trochu výškový rozdíl a dělá mi velký problém, že není ze stejného města. Ale nové Já to zvládne pojedu ho navštívit. Myslím, že první panický záchvat mě přepadne na zastávce a pak hodinka hrůzy. Jo mohla bych ho poprosit ať pro mě přijede jenže to bych musela odhalit staré Já, kterým už NECHCI být.

Představím vám tu mrchu. Ta co se usídlila ve starém Já a jediný způsob jak se ji zbavit je nejspíš opravdu staré Já prostě a jednoduše ZABÍT. Snadno se to řekne, ale zastřelit se a zabít fyzicky mě mnohem jednoduší. Mě čeká neurologická smrt pokud se to povede. Prostě rozpojít nervové spoje v mozku a přebuduju tal jednoduše to zní, když jsem to četla v úžasné knize jednoho neurovědce. Ale jsem v prdeli, staré Já je až moc silné. Stojím na balkóně v rozpacích. Poslat Adama někam, přiznat mu jaká skutečně jsem a žít dál život v psychickem utrpení. Nebo hrát nové Já a prostě věřit, že se mi ty mozkospoje rozpojí a nově propojí. Je to šance neskutečná šance s motivací a poháněná jednou z nejsilnějších energií ve vesmíru - láskou.
Abych vám blíže přiblížila v čem spočívá moje staré JÁ a co mi dělá ta bestie. Děsí mě k smrti. Me OCD je o strach z nemocí, znečištění. Takže se jako normální člověk nechovám prostě NIKDY a proto jsem v háji.

Byly časy, těžké časy. Kdy jsem jen seděla, třásla se strachy, bála se pohnout a jen plakala. Nechtěla se ničeho dotknout, nic jíst, nic pít všechno mě děsilo k smrti. V nemocnici se mi pokusili pomoci elektrošoky. Pomohlo to na chvíli. Ztratila jsem krátkodobou paměť, takže jsem si nepamatovala čeho se bojím. S návratem paměti se vrátila ta mrcha znovu a na čas mnohem silnější. Začaly mě trápit až bludné představy a lékaři nasadili antipsychotika. Například jsem byla přesvědčená, že mě bacily pronásledují. Nešlo mi nic logicky vysvětlit. Logika si s OCD netyká. A když vás pohltí strach moc místa pro logické uvažování nezbývá. Jste paralyzovaní. V nejvyšších mozkových beta vlnách, mozek je v ohni a vy nemyslíte na nic než jak se strachu zbavit. Nesmyslně se myjete, vše dezinfikujete, převařujete příbory a nejíte nic co není vařené. Byť jsi v koutku duše uvědomujete, že jednáte jako šílenec, přesto si nemůžete pomoc. Jste nemocní a to, ze to přiznáte znamená podle psychiatrů, že na nemoc máte náhled. Z mé praxe OCD psychiatrické pacientky to taky znamená, že už jste silnější, než když jste si to nepřiznali.