Malířka, která toužila zase chodit 4

Anotace: ...

"Pojď dál"pozvala ho dovnitř.
"Hm. Krásně to tu voní. Co pak to vaříš dobrého" zeptal se, když ucítil vůni z kuchyně.
"Špageti. Posaď se." vybídla ho. Rozhlédl se po místnosti. Málem zapoměl, že jí přinesl kytku a víno.
"To je pro tebe." podal jí květiny.
"Děkuju. Jsou překrásné." přivoněla k nim. Dala je do vázy a postavila na stůl. "Otevřel bys, prosím, to víno? Otvírák je ve třetim šuplíku nalevo." otočila se na Toma. "Jasně." začala nandavat na talíře. Donesla je ke stolu.
"Dobrou chuť." pípla Rose.
"Dobrou chuť." odpověděl ozvěnou Tom.
Pustili se do jídla. "Proč hledáš podnájem. Ty nebydlíš s rodiči ?" začala vyzvídat.
"Je to trošku složitější." začal Tom "Po tom co se rodiče rozvedli a táta si našel novou přítelkyni jsem se odstěhoval k mámě. Když ale zjistila, že chci studovat herectví vyhodila mě z bytu. Ani se jí nedivim. Táta taky nebyl žádný svatoušek." zasmál se, když v jeho očích se zračil smutek. Rychle se ale rozzářil, jen se na ni podíval. Nechápu proč, ale začervenala se. "Tady máš smlouvu." řekla, když dojedli "Pořádně si jí pročti. O energie se nějak podělíme." dořekla a začakla sklízet ze stolu.
Podepsal to hned.

"Počkej pomůžu ti." začal nosit ze stolu. Jedním talířem srazil ze stolu sklenici s vínem. Rychle postavil talíř zpět na stůl a začal sbízat střepy Rychle je dal do koše.Řízl se do ruky.
"Teče ti krev. Počkej, já ti to ošetřím. Jela rychle do koupelny pro dezinfekci a náplast.

"To nic není" bránil se tom.
"Neodmlouvej. Dostane se ti tam infekce." chytila ho za ruku. Cítil teplo její ruky. Cítila na sobě jeho pohled. Rychle přitiskla papírový kapesník s dezinfekcí na jeho ruku.
"Auuuu! To štípe." sykl.
"No ty si mi ale hrdina." Musela se usmát nad jejich rozhovorem.

Ani si neuvědomila jak blízko u sebe jsou. Tom jí zvedl bradu a zadíval se do jejích hlubokých očí. Zlehka se dotkl jejích rtů. Polibek se začal prohlubovat.
Rose cítila jak se do jejího těla přelévá teplo. Tom na tom nebyl o moc lépe. Nesměle mu položila dlaň na tvář.
Pomalu se od sebe odtáhli. Zírali na sebe ještě hodnou chvíli. "Už... už bych měl asi jít." Zvedl se.
"Máš pravdu. Je už dost pozdě." dovedla ho ke dveřím.
"Zítra mam volno. Tak se můžeš nastěhovat." podala mu klíče od bytu. Otevřel dveře. Rychle se k ní sklonil a políbil jí. Otočil se a odešel. Zabouchl za sebou dveře. Dotkla se prsty svých rtů- Nepřestávala se dívat na dveře. Po chvilc se vzpamatovala.

Umyla nádobí. Koukala se ještě chvíli na televizi a šla spát. Usnula. Její noční můry se rozplynuly. Zdál se jí poprvé za několik let nádherný sen

...Hádejte o kom...