Lásce zvoní na poplach27

Anotace: Pokračování...omlouvám se za chyby.

Činčila zachrčí a vytáhnu ji.Zastriha usima a koukne na nás svýma velkýma očima.
,,Na pohlaď si ji." Držim ji v ruce.Michal mi přejede po zádech.Míša na ni poprvé spíše šmátne.Pak už ji normálně hladí.Uklidíme ji a pak se vrátím k pultu.
,,Dobrý den." Přijde starší paní.
,,My už půjdem." Řekne Michal.
,,Prosila bych krmení pro kočku a nějaký levný."
Najdu asi tři druhy a ještě než to vyndám rychle stáhnu modrou krabičku z pultu.Michal i Míša odejdou a paní se zbavím záhy po dvou minutkách.Jen co je krám prázdnej zalovím pod pult do krabičky.Spatřím o něco menší leknín než jsme spolu tenkrát viděli.Bože jak já ho miluju.Všechno se ve mě zaraduje a tak vycvakám smsku.
,,Děkuju miláčku."
,,Chci stebou bejt šťastnej." Odepíše.Krám zamykám a chystám se na intr.
,,Mohl bych si pro tebe přijet v osum?" Napíše.
Schválně neodepisuju abych ještě získala nějaký čas.Odepíšu až na intru a to přece jenom raději stručně.
,,Ano." Čas uteče jako voda.Už si sedám do auta.
,,Jsem rád ...." Začne mluvit a já ho umlčím dlouhým polibkem.Rychle se přizpůsobí a začne mě taky vášnivě líbat.,,Nepopojedem?" Zeptá se.Jen kývnu.Popojedem dozadu od intru na lesni cestu.Chtivě mě líbá a hladí a já se pomalu stěhuju na jinou planetu.Pořád se mi z něj motá hlava.Jeho horké tělo si mě žádá a já už zase podléhám.

Štěstím bych nejradši skákal leč krotím se.Teď ji tu mám a je jenom moje.A už napořád.Hladím ji a svádím a vypadá to minimálně na jednu rychlovku v autě.Jo jo konečně si plním své touhy a přání.Potom jedeme ke mě domů.Jsem šťastnej když se rozhodne uvařit večeři a vidím ji jak stojí u sporáku.Polévá mě štěstí.Pořád se směju jako blbec a vlastně newím čemu.Prostě mě těší že nejsem sám.Koukáme společně na televizi a mě to bohatě stačí.Ani nemusíme nijak mluvit jen si užívám její blízkost.
,,Na co budem koukat?" Optá se.
,,Já budu koukat na tebe."
,,Hm tak to ti nezávidim." Odvětí.
,,No a na co budeš koukat ty je mi fuk." Šibalsky se na ni usměju.
,,Tak já pujdu do sprchy." Oznámí mi.Zvedne se a míří z gauče do koupelny.
,,No to já musim stebou."
,,Nemusíš." Pereme se o dveře koupelny.
,,Jsem ti přece řikal že se budu dívat na tebe." Snažím se ji přeprat.

Je mi krásně přestanu se bát té své lásky.Začnu mu důvěřovat.Dneska už mám sebou i kartáček na zuby.S radostí ho vložím k modrému do kelímku.Taky sebou mám i noční košili i učení na zítra.Michal zamnou vejde do koupelny.
,,To je doba co tu děláš?"
,,Hádej." Místo odpovědi mi dá pusu a přetáhne si tričko přes hlavu.
,,Umeju se a hned sem u tebe." Řekne mi a já jdu rozestlat postýlku.Vlezu si tam a slastně pohladím peřinu.