Na konci světa...1.díl-potkali se

Anotace: Jeden takový můj pokud o to sepsat něco

Sbírka: na konci světa

,Stála tam a čekala,..čekala na svoji přítelkyni..už hodinu..věděla že nepřijde,ale stejně doufala..Nepřišla. Odešla navždy z jejího života..mrzelo jí to.. a tak plakala.Její slzy se kutálely po schodech dolu..Byla neštastná z toho že ztratila svou přítelkyni, ne kamarádku..těch má spousta,ale přítelkyni..Inu co dělat,je to život..Vstala a jen co se podívala nahoru,..uviděla Ho tam,stál tam s rukama v kapsách a pozoroval ji...jak dlouho tam tak stojí..pomyslela si.. Hlavou se jí ted honila myšlenka jestli za ním má jít nebo nemá.. neřešila to jak vypadá, bylo jí to fuk, řešila to jak se cejtí a že On je vlastně příčina toho všeho..co se stalo, co se děje.. On jí převrátil život vzhůru nohama..a díky němu byla ta nejštastnější.. rozhodla se jít za ním, vystoupalal schody a šla..On tam pořád stál.. ,,co tu děláš?" ptala se nechápavě .. ,,koukám na Tebe" ted na něj hodila ještě víc nechápavej pohled.. odpověděl..ale tak že by ho zase málem zabila... ,,proč?" ,,co proč?" ,,Proč na mě koukáš, a jak dlouho tu stojíš?" ..mlčel... a jen koukal.. koukal do jejích nádherných očí co se leskly jako dva kamínky..slzy jí dále stékaly po tvářích, neveděla co má ted dělat,cítila se hrozně poníženě..On jí dal jenom ruku na tvář aby jí setřel slzy a zároveň si jí k sobě přitáhnul... chtěla se bránit,ale na druhou stranu nechtěla.. nakonec se stejně jen odtrhla a zeptala se ,,Proč?!" ... zamyslel se a odpověděl ,,Muselo to tak být,jinak to nešlo" jedna její polovička ho nenáviděla.. druhá stále milovala.. kvůli němu ztratila všecko co měla a zároveň získala to co nejvíc chtěla.. byla v rozpacích a on si jí pořád prohlížel.. V hlavě měla spousta myšlenek.. co bude, co má dělat, proč to dělá ... chtěla odejít a nemyslet na něj, zapomenout ... a v tu chvíli se jí vybavilo tisíce vzpomínek jak byli spolu a žili ¨jejich svět.. čas se najednou změnil a ubíhal jinak.. byla s nim v sedmém nebi ... zamyslela se jak se vlastně potkali...

,,,,zase nuda,pomyslím si,..musím sedět na tomhle nudném večírku a jen se přiblble usmívat..kéž by tady byl Vojta,ale ten zas musel odjet se svejma kamarádama na tu přiblblou chatu,a zase s nima jeli ty jejich ,,velký kamarádky" vytáčí mě to..a najednou si všimnu jednoho kluka co sedí opodál mě a tak se na mě kouká,ale přitom se tam baví s ostatníma , sklonim hlavu,tak jak to vždycky dělám,nevim proč.. je to nákej muj tik a zas nahodim svuj připitomělej usměv kterej říká,,nejsem dilinka jen se tak usmívám" po chvilce se rozhodnu že tam k nim pujdu..přisednu si ke stolu a zeptám se jestli nekdo z nich nemá cigaretu, kamarádka mi jednu dá a já si zapálim a jen poslocuhám o čem se bavěj.. všechny holky se pak seberou a jdou na záchod.. asi mě jdou zas zdrbnout jak vypadám hrozně pomyslím si.. zustanu tam sedet s nim u jednoho stolu..ani jsme se nepředstavili,ale v tu chvíli na to nemyslím.. v tu chvíli se mě zeptá na to odkad vlastně sem a jak sem se tu vubec vzala... začnu povídat,ale přerušej mě přicházející holky který ho okamžitě obletujou.. je to milej kluk a přijde mi jak kdybych ho už znala.. vim že je to blbost,ale prostě mi přijde povedomej,jak kdybych s nim neco zažila..musím odejít domu tak se se všemi rozloučím,a ještě se s vybranýma lidma domluvím kam se pujde za tejden a co podniknem,jen prohlásím že tahle akce bude fajn a ten klučina se přidá s tim že to tam taky zná..docela se divím, nikdo krom mě to tam zatím neznal.. potěší mě.. tak se rozloučíme a já odcházím domu a myslím jenom na něj.. na Vojtu sem dočista zapoměla.. sakra, to bych neměla, je to přeci muj kluk a tohle je jen nákej cápek kterýho sem jendou v životě viděla a pomalu nevim jak se jmenuje...""

Jak se tak zasnila zase jí vytryskly slzy z těch jejích diamantových očí..Mezitím si šli sednout aspon ven na schody k mostu..přemejšlela proč ho tenkrát musela potkat...i podruhé..

,,,,Super, dneska bude príma den", raduju se,konečně náká akce co se mi bude líbit.. ,,a co ty, těšíš se?"..ptám se Julie.. ,,jasný že se těším,jde tam totiž i Alex."... ,,Kdo je Alex?",nechápavě se na ní podívám .. ,,To je ten co byl tenkrát na tom večírku jestli si ho pamatuješ.. je užasnej.... už 14 dní si spolu píšem a on pořád chce abych s nim někam zašla"... V tu chvíli se ve mě ocitne žárlivost,.. řikám si jak je to možný.. vždyť mám Vojtu.. co víc chci, a Julie už dlouho nikoho neměla.. řikám si sama sobě..přej jí ho,ale moje druhé já do mě hlodá s tim že bych ho měla se pokusit zbalit..,moje třetí já je v rozpacích, nesnáší když se ty dvě hádají.........................,,Máme s ním spicha už předtím.. doufám že mi nějak pomuzes aby tam nebylo ticho" jo jasný,pomyslím si,zase já mám něco povídat , abych byla ta co se ztrapní..ale v celku mi to ani nevadí,śem upovídanej člověk..občas mluvím i sama se sebou...zas se zamyslím and tim, že sem opravdu trošku blázen... ,,Neboj, ty mě snad neznáš... vždycky dokážu něco povídat" usměju se na ní a v duchu si řikám proč...

...Dojedeme na určené místo a Alex už tam čeká.. teda mě asi nečekal.. podívá se na mě a jen se usměje.. jen prohodím ahoj a Julie nás chce představit ,,Ehm, tohle je Naty" on se na mě podíva a ještě jednou se usměje a pak dodá ,,Já vím,už sme se viděli" Julie se na mě podívá a pak jen dodá.. ,,já myslela že ste se nepředstavovali a že si jí nepamatuješ" ,,Proč bych si jí neměl pamatovat ona nejde zapomenout" smějem se , a já si řikám že je vážně užasnej....po celou cestu než dojedem za ostatníma si spolu povídáme..Julie je asi trošku naštvaná,ale chtěla přece sama abych neco povídala... V tolika názorech se spolu schodnem.. je skoro stejnej jako já..má rád stejný věci..dělá stejný hovadiny, a navíc ho taky všichni ostatní považujou za cvoka jako mě... "

Jenom se zas vytrhne ze svého snění a vrátí se do reality..ted tu sedí s ním.. není z něj neštastná, je tu s ním ráda a on zas s ní.. Vybrala si tenkrát cestu jít s ním.. asi to pro ní byla ta nejlepší možná volba..ale ublížila tím jak Julii tak Vojtovi,a ne jenom jim..když se zamyslí, tak si vlastně řekne že každej člověk je sobec i když to nechce přiznat..Nevedela ted co mu má říct.. on jen sedel a pokuroval si svoji cigaretu..nechápala proč jí tak zblbnul hlavu..sedeli tam oba dva a každej přemejšlel nad tim svým ..Alex pak vlastně přemejšlel o tom uplně stejným.. vzpomínal přesně na to když se viděli po prvé.