Na život se vsází vše 9

Anotace: Co se asi stane?:0) Jak asi zapůsobí moře, teplo a tma?

Dojdeme na místo a já se chvěju více než předtím.Tolik bych tu chtěla být sama.Jen tak sedět a popřemýšlet.Je to tu krásné zvednu hlavu k obloze.Michalis tiše přistoupí a pohladí mě po rameni.Trošku ucuknu.Možná vzrušením či leknutím nevím.Mám obavu že v tom lítám až po uši.Jeho parfém a dech mi zrychlují tep.
,,Na co mys líš?" Šlápne si malinko na jazyk.
,,Nevím." Odpovím rychle a přirozeně.Jeho obličej je nebezpečně blízko.Moje ruka se v té jeho malinko potí a nejradši bych ji vymanila.Lehký pokus se vysmeknout.A nic.Chytí mě ještě víc a stiskne.
,,Tobě to vadí?" Optá se a svá čokoládová kukadla nastrčí k mému obličeji.
,,Co?" Zareaguju.A on zvedne naše propojené ruce.A na to já jen pokrčím rameny.
,,Chceš jít zpátky?" Optá se.
,,Jo je chladno." Přeruším tuhle děsně romantickou napínavou chvíli.Asi ho to zklamalo neboť celou cestu nepromluví.Kupodivu semnou vyjde schody až do patra.
,,Dobrou noc." Usměju se.On mě políbí na tvář a schází ze schodů.Když se otočím ke dveřím.uvidím Marcella.¨Prudce vyleti hbitě seskáče ze schodů a začne něco řvát plynulou italštinou.Jen koukám.Michalis se mu pokouší něco vysvětlit.Chodba je prosycena napětím.Už si jich moc nevšímám odemknu dveře od pokoje a zalezu.Svleču ze sebe oblečení zabalím se do ručníku a otevřu okno.Hvězdy si svítí nad mořem a málokterý pohled se tomu vyrovná.Ze sentimentální nálady mě vyvede křápnutí.Že by spadl květináč na chodbě?Napadne mě jako první.Pro jistotu se jdu ještě podívat.To co uvidím mi vyrazí dech.Michalis se válí vedle rozbitého květináče drží se za břicho a obličej má celý zkrvavený.Uplně se vyděsím.
,,Dojdeš nahoru?" Ptám se poplašeně a najednou v tom zmatku si ani neuvědomím že ho hladím po hlavě a po tváři a přepadá mě hysterie.I přes svůj stav se na mě usměje.Až mu v oku zacuká asi ho to bolí.Má roztržené obočí.Vyděsím se ještě víc.
,,Pojď." Zvedá on mě.Sám se sápe na nohy.
,,Kam chceš jít?" Optám se když se otočí směrem ke dveřím.Tohle kdyby viděla paní domací.No a co teprve její manžel.
,,Na hotel.Promiň nechtěl jsem tě otravovat." A já stojím na prahu slz.Už už chce vzít za kliku.
,,Neblbni pojď nahoru."
,,Chceš to?" Optá se a už se tváří spíše zamračeně.
,,Ano." Řeknu jasně zřetelně a krátce.Do schodů mu to dost trvá opatrně zvedá nohu a pajdá se nahoru.
,,Nechceš na pohotovost?"
,,Ne to není třeba." Klidní mě vyběhnu do pokoje a do pytle naskládám dole rozsypané střepy z květináče.Hlína tam zůstala ale co se dá dělat.Bojím se abych tu neudělala nějaký průšvih.Když se Michalis dobelhá uložím ho do své postele.
,,To je péče najednou." Řekne mi když mu otírám čelo a ránu kapesníkem.
,,Jaký najednou?" Přitlačím na kapesník.On jen usykne a řekne.
,,Nebejt tebe nestalo by se to." Sedím jako opařená.
,,To nevadí." Uklidní mě.Sedim a tupě civim a snažim se to nějak pochopit.
,,Ale jedna pusa by to spravila." Našpulí pusu.
,,Ne ne ještě by tě mohli zmlátit jednou." Vrací se mi humor když vidím jeho opovážlivost.Z centimetrové rány na čele se pořád řine krev.Teď mi konečně dochází že mu sahám na obličej na tu krásnou horkou opálenou kůži.Ruce se mi rozklepou.
,,Snad tě neuvádím do rozpaků." Ozve se a oči má v sloup jakoby se snažil vidět na moje ruce a jeho ránu.
,,Nedovoluj si jo."
,,To vidím ruce se ti klepou."
,,To má bejt výtka?" Optám se a schválně přitlačim na kapesník až usykne.
,,Možná." Ozve se tichounce.Vezmu kapesník a dojdu ho vymáchat.Když se vracím vybalí na mě nečekané.
,,Kdybys nechrápala s Marcellem nestalo by se to." Tváří se naštvaně.Ustrnu ve dveřích s otevřenou pusou a teď honem něco říct.
,,nestačim se divit." pronesu když zavřu pusu.Mlčím a jen urputně mamlám kapesník Michaloj po tváři.
,,Sundáš mi to?" Zeptá se po chvilce.Koukám jak se snaží přetáhnout tričko přes hlavu.Pomůžu mu a jeho tělo se barví do fialova.
,,To budou minimálně naražený žebra." Syká.Já na to nic neříkám jen mi tiše ujíždí slzy po tváři.Všimne si toho když mu jedna ze slz dopadne na hrudník.
,,Je to hajzl." Řeknu.
,,To já vim." Pohladí mě po tváři.Tolik bych se k němu chtěla přitulit.Jenže to nejde.O to snad brečím ještě víc.Bůh ví jak tohle celé dopadne.