Nový život 5

Anotace: jedeme dál...

Později už si balím věci a připravuju se na ikonec pracovní směny.Odpoledne je takové ošklivé a z okna se to tváří dost nevlídně.Můj kolega už nechal otevřené dveře k sobě do kanclu tak si můžu pěkně prohlídnout jak si obléká bundu a chystá se jít také.Nenápadně načuhuju a když si mě všimne dělám že si právě upravuju konec sukně.Trochu se usměju aon mi usměv oplatí.Podle velké sportovní tašky kterou si bere poznám že se asi nechystá přímo domů ale minimálně do posilky.Ikdyž na co by měl do posilky tolika harampádí napadne mě.
,,Můžeme?" Optá se mě když se zrovna snažím strefit knoflíkem do dírky u saka.
,,Určitě.A budu raděj když mi budete tykat."
,,Myslíte že se to hodí?" Podívá se udiveně.
,,Proč ne?" Cuknu hlavou.
,,Klidně Ondra." Podá mi ruku a zase se tak roztomile usměje.Když vycházíme ze dveří lehce mi sáhne na záda a pobídne mě abych prošla a zamkne za námi.Jeho pitomí letmý dotek mi v žaludku způsobí jiskření.Když zamyká cítím jeho vůni která se mi v hlavě mísí s šílenou touhou.Když se venku rozloučíme trajdám městem.Ale do slova trajdám.Koukám do výkladních skříní teplotu počasí a déšt absolutně nevnímám a jsem jako školačka.Asi v tom pěkně lítám pomyslím si.Ikdyž teda tohle asi není dobrý.Domu dojedu asi až za dvě hodiny a aniž bych se převlíkla plácnu sebou na gauč.Potom k večeru je mi nějak smutno.Jsem tu sama nikoho tu nemám a tak mě napadne jak se malinko dostat na oči sousedoj.Balkony máme vedle sebe a tak začínám poklízet.Za hodinu kterou jsem trávila na balkoně v zimě přerovnáváním různých věcí ten neřád ani nevyleze.Jen kdyby bylo sluníčko a já se vystavila v plavkách pomyslím si.To by jistě letěl div by prosklené dveře neroztřískal.Taky si vzpomenu že v mobilu mám číslo na Lád'u.To je jeden kluk to byla taky epizoda.Jednou jsme s kámoškama vyjeli do Prahy do baru.A tam jsme se poznali.To jsem tehdá ještě nebyla z Prahy a už tenkrát jsme si slíbili že se ozvu až tu budu bydlet.Pamatuju si jen že byl úžasně krásnej a taky malinko blbej ale můžeme mu dát ještě jednu šanci ne?Ono znáte to před několika holkama je asi lepší se trochu předvádět a dělat machra ovšem na mě to zrovna dojem neudělalo.Večer v posteli usínám stím že se mu asi v rzké době ozvu.Musím nějak zažehnat tu pracovní lásku.Jakou lásku proboha vždy't se mi jen líbí.Nejhorší na tom všem je že to vypadá že by se možná ničemu nebránil.Možná bych měla trochu začít žít.Co se týče sexu, lásky, alkoholu, chlapů toho všeho se mě naši snažili do poslední chvíle ušetřit.Tolikrát jsem byla varována že dneska z těhlech věcí mám spíše hrůzu.Možná to bude tím že mi jsou tak neznámé.Vzpomínám si že mamka vždycky říkala.
,,Na lasku kluky a tyhle věci máš času dost ted se koukej učit." Tuhle větu jsem slýchávala i několikrát denně.Nejčastějc když jsem předstírala že se učim a při tom jsem zasněně čuměla z okna.To mi pak táta taky vždycky říkal.
,,Neřikej mi že se učíš když se tváříš jako ryba na suchu." A do toho se často přidávala babička.
,,No má pravdu budeš umět kulový s přehazovačkou."
Ufff ještě že už tohle období života mám zasebou.