Nový život 21

Anotace: pokráčko

Váhavě otevřu dveře a k Markovi se opravdu vydám.Je to zvláštní kolikrát mi leze tak na nervy a tak trochu bez něj nemužu bejt.Na dveře zlehka zaklepu.Nechce se mi zvonit.Marek otevře.
,,Ahojky pojď dál." Uvítá mě a já ráda poslechnu.
,,Ty jo jsem ráda že jsem tady."
,,No vypadáš nějak zmoženě.To jste tak řádili?" Uplně na něm vidím jak se chce vtipně dozvědět podrobnosti o Ondrově návštěvě.Z pohodlného gauče hladím Maxe.
,,Nech toho prosim." Podívám se na něj prosebně.
,,Dobře." Usměje se na mě z kuchyně a něco tam kutí.
Trošku se nakloním abych viděla co dělá.Když mě zmerčí řekne.
,,Nemám kafe tak ti dělám alespoň kakao." Usměje se a jeho péče je málem až dojemná.Potom mi voňavé kakao naserviruje do ruky.
,,Hele budu muset jit potom spát brzy vstávám." Naznačí mi že dneska se nic extra dlouheho konat nebude.
Moc příjemně si povidáme a já po pul hodině se chystám odejit.
,,Jestli se ti chce mužeš tu přespat." Nabidne mi jakoby nic.Já se toho docela chytim je mi s ním moc fajn.Je přirozený chytrý hodný hezký tak proč ne.
,,Tak jo." Usměju se na něj a on jak je vidět je uplně překvapenej.
,,Tak dobře.Jdu rozestlat nechám přivřeno." Řekne a zmizí do kuchyně.Doma se převlíknu do spacího trička a přiloudám se k němu.Jestli jsem si myslela že hned pujdeme spát šeredně jsem se spletla.Už asi tři hodiny koukáme oba do stropu a probíráme od tsunamy až po dětské domovy přes všechny možná zvířata až po bývalé partnery.Svěřím se také stím že Aleš odepsal.Když už si konečně řekneme dobrou tak po dalších dvou hodinách poznám že nemůže spát stejně jako já.Ráno kdyžuž konečně spí do nekonečna si ho prohlížím.Je tak sladkej přistihnu se že bych se na něj mohla koukat hodiny.Najednou otevře oči a zamrká.
,,A já myslel že se mi to jen zdálo že se na mě díváš." Usměje se na mě a ja zajedu ještě hloub pod deku.Potom mě lehoučce pohladí a já bych chtěla děsně moc víc.Ale tohle nejde.Potom oba vstaneme a ja jdu domů se chystat do práce.Z toho opojení u Marka mě vytrhne už pohled na mé dveře.Achjo zase budu muset bejt s Ondrou. Rve mi to srdce ale bohužel už to tak dál nechci.Dala bych za něho cokoliv ale rozbijet manželství a takový to na mě není.Doma se pěkně upravím vlasy nechám rozpuštěné jen je trochu navlním kulmou před zrcadlem.Do práce dojdu včas a dokonce ani nikde není ten uchyl.Musím tedka počítat stím že když jsem dala Ondrovi košem že si to budu muset hlidat aby mi nic neudělal.Do práce dojdu a když odemykám akorát dojede Ondra.Ani na něj nepočkám jdu raději rovnou do kanclu.Kabelku hodím na stůl klíče hned vedle a potom jdu k oknu.Dlouze se zadívám z okna ven na šedivé paneláky a tu ošklivou šeď všedních dnů zabalenou jako dárek do mlhy.