Dohodnutý sňatek 12

Anotace: ....

„Dobrý den“ozve se dvojitý hlásek od schodů a já se hned podívám na moje družičky, které se právě rozběhnou ze schodů rovnou za mnou.
„Ahoj holky.“usměju se na ně. Becky se hned rozštěká, jako by na sebe chtěla přilákat pozornost a to hned zabere, protože si ji nejstarší holčička vezme do náruče a spolu s její sestrou si kleknou na zem, kde ji hned začnou hladit a hrát si s ní.
„Jak vám máme říkat? Teto nebo paní Hanychová? Protože vy naše teta jste, ale pokud to nechcete..“obrátí se na mě starší holčička, čímž mě překvapí, protože na to samé jsem se chtěla zeptat já, ale trochu jinak!!
„Nejspíš teto, protože paní Hanychová od vás by bylo divné, hlavně teď když jsem si vzala vašeho strejdu. A jak pak se jmenujete vy?“zeptám se jich.
„Já jsem Danielka a tohle je Sabinka“představí mi nejstarší holčička obě dvě.
Ani nevím jak se to stalo, ale najednou jsem se ocitla mezi němi. Všichni tři jsme seděli na zemi a povídali si a smály se...
„Kolik ti vůbec je?“zeptá se mě najednou Danielka.
„Před týdnem mi bylo 18“usměju se na ni.
„Páni jsi jen o 10 let starší než já“užasne hned a Sabinka na mě jen podívá s otevřou pusou.
„Tak co půjdeme se projít?“ozve se Markův hlas ode dveří.
„Určitě strejdo“řeknou hned ty dvě a vyskočí. Podám Danielce Becky a holky hned vyběhnou ven.
„Doufám, že tě nezlobili, někdy to umí tak moc, že tě po chvilce bolí hlava“řekne Marek. Odlepí se ode dveří, o které byl opřený a přijde ke mně.
„Ne byli hodné. Máš super neteře“usměju se na něj. Hned se postavím, ale nejspíš jsem stoupla moc zprudka, protože se mi hned zamotá hlava a nebýt pohotového Marka, který naštěstí stál kousek vedle mě, byla bych na zemi.
„Niky, jsi v pořádku?“stará se hned.
„Jo jen..trochu se mi zatočila hlava nic to není. To bude z toho všeho co se dělo“zakroutím hlavou a teprve teď si uvědomím, že mě Marek pevně drží kolem pasu a já se ho pevně držím za ruku.
„Nechceš si jít lehnou? Třeba ti bude líp“nabídne mi hned, ale já jen zakroutím hlavu s tím, že spíš na vzduchu se mi udělá líp.
„No kde jste?“zlobí se hned Danielka a dá si ruce v bok, aby nám ukázala jak moc naštvaná je.
„Utíkej než tě chytím a zatočím s tebou“řekne místo odpovědi kde jsme Marek. To už se holky hned rozběhnou a s nimi i Becky.
„Pojď, hlavně opatrně“ vyzve mě Marek a společně se vydáme za holkami.
„Kam vůbec chceš jít na vysokou?“zeptá se mě zničeho nic Marek.
„Chtěla jsem na ekonomickou,“odpovím.
„Proč chtěla?“všimne si minulého času.
„Protože vím, že teď je to už minulost.“ zakroutím hlavou a teprve teď si uvědomím, že od té události v obývacím pokoji, mou ruku ještě nepustil!!
„Ale není...pojď sem“řekne a táhne mě úplně jinam, než kudy se rozběhli holky. Dojdeme k jednomu menšími keříku růží a Marek vůbec neváhá, aby mi jednu neutrhl!!
„Je krásná“řeknu a růžičku si od něj vezmu. Hned si k ní přičichnu. Voní krásně... Pak si všimnu, jak se na mě Marek dívá, úplně jinak než když jsme byli v domě..teď se dívá zvláštně..Pohled mu sklouzne na moje rty a já jen polku.
„Můžu?“zeptá se šeptem a já jen přikývnu, aniž bych tušila s čím teď souhlasím. Ale abych pravdu řekla je mi to jedno. Nevím proč, ale věřím mu, věřím, že by mi neublížil... Pak jen vidím, jak se ke mně pomalu nakloní a ucítím jeho rty na svých...Hned upustím růžičku, kterou mi dal..jedna jeho ruka mě přitiskne na něj a začne hladit po zádech, zatím co druhá mi zajede do vlasů. Hned ho obejmu kolem krku a pak jen cítím, jak mě hladí po zádech a rukou jede víš a víš...