Darling 5

Anotace: pokračování příběhu šlapky Terezky.

Když vejdu do baru jsem doslova okouzlena. Je to něco docela jiného než předtím. Všude spousta dívek a mužů různého věku,ras i charakteru jak poznám na první pohled. Najdete tu od rozlícených tmavých italů přes takové fotříky od rodin po bohatší dědoušky co chtějí zůstat mladí. Očima těkám nejvíce po skupince italů. Nejvíce mě zaujme jeden z nich. Má tmavé vlasy velké sytě hnědé oči. V jeho pohybech je jiskra. Postavou je spíše tintítko. Na sobě má bílé tričko s límečkem a když se na mě kouknu trošku stydlivě přešlápne. Potom pohledem přejedu na chlapíka v černém westernovém klobou co má před sebou lahev čehosi zlatého. Pomalu se doloudám k baru aniž bych z chlapíka spustila oči. Je podsadité postavy a takovej ošklivej ulísnej. Tfuj až odpornej je mi. Když dojdu k baru jedna z holek za barem na mě kývne.
,,To je místní lev salooonů." Protáhne spíše výsměšně a já si všimnu jejího naleskovaného dekoltu a že má na prsou spousty třpytek.
,,Aha." Kývnu a trochu se na ni usměji.
,,Běž se nachystat vzadu jsou návleky škrabošky do něčeho se oblíkni a běž střídat Máju." Podotkne a hlavou kývne k tanečnici svíjící se po tyči a třesoucí právě zadkem. Trochu mi zatrne. Uvnitř to ve mě křičí.
To sis nasrala do bot. Dojdu do šatny a ve skříňce z pěkného dřeva oběvím různé oblečky. Ze všech těch různých blbinek vyberu svítivě zelená tanga a k tomu svítivě zelené návleky na nohy. Potom natáhnu rukávy jako mají nevěsty a na prsa navlíknu titěrné šňůrky připomínající podprsenku. No a můžeme jít na věc. Trochu zvýrazním oči a vyrazím na plac. Zpátky v baru se roztěkaně rozhlédnu a než stihnu něco udělat tanečnice na mě mávne abych šla k ní. Najednou si připadám jako by mé tělo bylo z kamení a nemohlo se hnout. Absolutně neví jak se hnout a ani co dělat.
,,Výměna tanečnic je tady pozdvižením tvař se mile a co nejvíc uchylně si hraj s tou tyčí." Poučí mě v bleskové rychlosti kolegině v růžových podvazcích a bílé miniaturní podprdě. Jen klid říkám si. O nic nejde tanči jako na diskotéce. Pomalu rozvlním boky a zjišťuji že najednou je pozornost opravdu upnuta na mě. Když konečně po půl hodině uvidím žluté mihnoucí se prádélko u baru působí to jako vysvobození. Bože jak já se těším až se mi zase budou podpadky mých lodiček bořit do dlažebních kostek Václaváku. Až půjdu domů a vydechnu si od té spousty chtivých očí.
,,tak pojď." Usměje se na mě za barem slečna. Pohladí mě po zádech a řekne.
,,Na poprvé dobrý.Dej si panáka to ti pomůže." Řekne a má pravdu. Po třech vodkách jsem najednou mnohem uvolněnější a vše je jinak. Když dopíjím třetího panáka přistoupí ke mě dotyčný ital, kterého jsem si prohlížela na začátku. Lámavou angličtinou řekne že jeho jméno je Francesco. Roztomile se zastydí a připadám si že nás oba pojí taková divná nejistota. Porozhlédnu se po jeho partě kteří zmizeli. Ptát se kam by nemělo cenu. Francesco mě pozve na dalšího panáka a potom mi řekne jak mám pěkné vlasy. Jsou to kecy ale pěkně se to poslouchá. Po chvilce povídání o různých věcech kdy mi vypráví že přijel s kamarády na dovolenou za jedním místní chlapem mi rukou naznačí slečna u tyče. Svou koktavou angličtinou se mu vymluvím že musím tančit a on se zeptá.
,,Mám čekat?" Samozřejmně v angličtině. Pro mě to znamená že semnou chce spát. Hlavou mi najednou lítá tisíce myšlenek a najednou se taky slyším jak říkám.
,,Yes." A neurčitě pokývu hlavou. On se spokojeně usměje a k podiu si sedne co nejblíže snad proto aby si mě ohlídal. Po předchozích panácích je mi trochu blbě. U tyče sebou házím řekla bych velice obstojně. No dělat rajdu by mi šlo. Uvidíme co to další. Divoce rozhazuji vlasama a potom širokými kroky obcházím tyč abych se o ní mohla zadkem otřít.