Hra osudu (7)

Hra osudu (7)

Anotace: .....

„Dobrý den“vstoupí do třídy se zazvoněním nejspíš naše třídní, i když na pohled to tak nevypadá. Je snad jen o něco starší než jsme my, má delší hnědé vlasy, které má rozpuštěné, krásné černé šaty a k tomu stejné barvy botky a nakonec v rukách desky a nějaké žluté deníčky, nebo co to je. To opravdu musí být naše třídní.
„Jsem vaše nová třídní učitelka Milada Kroupová a pokud to půjde dobře, tak spolu budeme až do vaší maturity.“
„Je nějaká mladá ne?“ zašeptá mi do ucha Zuzka a já jen přikývnu. Taky se mi zdá na učitelku až moc mladá, ale třeba jen tak vypadá. Bohužel pro mě, má stejné příjmení jako já a ségra, takže asi bude dost vysvětlování, že jsme tu všichni noví a ještě ke všemu máme nové příjmení. No přímo skvělé.
„Musím se přiznat, že jste moje první třída, protože ani ne před rokem a půl jsem dodělala vysokou, takže nejsem o moc starší než vy a proto doufám, že spolu budeme vycházet.“ usměje se na všechny a když ji odpoví jen ticho, pokračuje dál „zítra, jak víte, nás čeká seznamovák, tak je celkem zbytečné, podle mě ovšem, abychom se seznamovali teď, protože na to budeme mít celý týden. Teď si jen rozdáme studijní průkazy, řekneme si co a jak bude během roku a pak vás pustím domů.“ slíbí nám.
„Co a jak bude během roku?“ zděsí se Zuzka.
„Třeba tu budou nějaké akce, ne jen učení“ pokrčím rameny.
„Tak prosím, rozdejte si průkazy“ řekne a podá všechny průkazy klukovi, co sedí v první lavici, který se hned zvedne a začne je rozdávat.
„Díky“ vezmu si od kluka průkaz a jeden podám i Zuzce.
„Takže, doma si ho vyplníte a ještě vám rozdám rozvrhy. Můžu tě zase poprosit?“ kývne na kluka, který rozdával průkazy a podá mu ještě papíry. Kluk znovu obejde celou třídu a podle výrazu ho to asi obtěžuje.
„Tak a poslední instrukce, zítra v půl 8 je sraz na nádraží, přijďte všichni prosím vás v čas. Myslíš, že jste dost staří na to, abych vám tu nemusela říct co sebou, ale radši to zopakuju. Průkazku, občanku, prášky a prostě všechny věci co budete potřebovat do pátku. Máte někdo nějaký dotaz?“ zeptá se podívá se po tiché třídě. Nikdo nic neřekne, což asi třídní potěší, protože se s námi rozloučí a do pěti vteřin není ve třídě ani živáčka.
„To byla rychlost“ poznamená Zuzka, když vyjdeme ven ze školy, kde k našemu údivu čeká Adam a dokonce i Adéla s Terezou!
„Tak co? Jak se vám tu líbí?“ zajímá se usměvavá Adéla.
„Docela to ujde“řekne jen Zuzka.
„Vy jste už skončili?“ zeptám se překvapeně Adély a ta jen přikývne.
„To víš no, na pedáku to už neřeší, jen přivítají, dají průkazy, rozvrh a pak udělají pápá a jdeme domů“
„Bus nám jede za chvilku, nechcete ještě před tím někam zajít?“ navrhne Tereza, která se dívá na hodinky. Všichni souhlasí a vydají se pryč od školy, jen já ne. Chci počkat na ségru a zeptat se ji co a jak, i když je mi jasné, že ona o to stát nebude, tak to chci přece jen zkusit.
„Čekáš na ségru?“ ozve se za mnou Adamův hlas. K mému překvapení se vrátil, aby tu počkal semnou. Možná si myslí, že bych tu nespíš zabloudila nebo tu chce počkat semnou jen tak.
„Jo no,“přikývnu jen a jen co to dořeknu vyběhne ze školy nějaká třída, kdy se všichni baví, smějí a úplně poslední výjde ségra. Už na dálku poznám, že je naštvaná a že se ji tu nelíbí.
„Kristy? Nechceš jít s námi někam?“ zeptám se opatrně.
„Ne“ odsekne jen a vydá se směr nádraží. Jen se za ní smutně dívám. Dřív taková nebývala. Byla veselá, šťastná, co se změnilo? Copak za všechno může tohle stěhování? Vždyť se nestěhovala jen ona, ale my všichni. Všichni jsme přišli o kamarády, nejen ona.
„Je to vždycky taková?“
„Ne, dřív bývala jiná. To až teď se změnila“
„Víš co? Půjdeme pomalu na zastávku“ nabídne mi.
„Nemáš nějaký plány s kamarády?“ zajímám se a on jen zakroutí hlavou. Jen přikývnu a mlčky se vydáme na zastávku.
„Tak povídej,“vyzve mě nečekaně.
„Co ti mám říct?“ nechápu
„Nevím, cokoliv. Jak se ti líbí škola?“ napadne ho úžasná otázka.
„No..jo dobrý, je pěkná“ řeknu nakonec.
„Nelíbí co?“ zasměje se a já jen přikývnu.
„Nechápej to špatně, ale chodila jsem rok na zdrávku, jsem zvyklá na něco jinýho“
„Však to je normální, každej je zvyklej na to sví“ pokrčí rameny.
„Jo, to je fakt, jenže někteří si zvyknou na něco novýho, časem, ale zvyknou si, jiný zase ne. Jako například moje ségra“ povzdychnu si, když spatřím ségru, jak sedí na lavičce a dívá se do blba.
„Ona si taky zvykne“ ujistí mě
„Tak o tom pochybuju“. Přijdeme až k ní a než stačím otevřít pusu a něco říct, ségra se sebere a odejde o kus dál!! Adam se na mě jen překvapivě podívá a já jen zakroutím hlavou. Na tohle její jednání nemám opravdu slova.
Slova nenajde ani mamka, které všechno řeknu. Jen mi na to všechno řekne, že ji mám nechat být, nevšímat si ji, prej ona se jednou uklidní. By mě docela dost zajímalo kdy se ségra uklidní, protože tohle její chování už není normální. To je přímo na zabití. Alespoň, že jedu na ten blbej seznamovák, tam si od ní chvilku odpočinu.
Autor Veručka, 20.03.2010
Přečteno 389x
Tipy 10
Poslední tipující: Lenullinka, Mademoiselle Drea, Lavinie, kourek, Aaadina, eleasiva
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí