Super dobrodružné Sci-fi Osídlování Měsíce a Marsu

Anotace: dobrodružství plné objevů, tajemství a záhad, duchové Měsíce, Marsu, odvrácená strana Měsíce, maska z písku, průzkum kráterů, hledání života, hledání vody na Měsíci-Marsu, černé díry-cesta do neznáma, objevování vesmírných galaxií, hvězdných soustav

Osídlování Marsu a Měsíce

 

 

 

 

Napsal Spisovatel AKras

 

 

Nejčtenější Sci-fi - 132 kapitol

 

Anotace:   

    * dobrodružství plné objevů, tajemství a záhad, duchové Měsíce, Marsu, odvrácená strana Měsíce, maska z písku, průzkum kráterů, hledání života, hledání vody na Měsíci-Marsu, černé díry-cesta do neznáma, objevování vesmírných galaxií, hvězdných soustav s životem.

*mise na Mars, Jupiter, Saturn, Venuši

*cestování vesmírem s lodí MOON a Vexis a flotilou rychlostí světla i skrze černé díry

*planeta, na které je život, na planetě Lun kde obíhá 7 Měsíců

*plán osídlení Marsu

*prodloužená verze duchové Marsu

*boj s monstry a záchrana planety Ozrius

 

 

 

                                             

Obsah románu:

 

Část I.

 

 

*Odvrácená strana měsíce - maska z písku připomínající ducha s lidskou tváří

*Průzkum měsíčních kráterů, a kaňonů a hledání vody

*Průzkum největších kráterů po dopadu asteroidu

*Prozkoumávání záhadné stavby, zřejmě mimozemského původu

*Chycení živého mimozemšťana, záchrana mimozemšťanů a pokus o opravu jejich vesmírné   lodi

*Oprava kosmické lodi

*Průzkumy Aztéckých chrámů

*Průzkumy jeskyní

*Chytání obřích monster v jeskyni

*Objevení jeskynní laguny plné života

*Okysličování měsíce

*Průzkum kaňonu a jeho dna s ledem

*Nalezení mikroorganismů v ledě

*Oprava nalezené vesmírné lodě

*Průzkumná mise na Mars

*Přeprava s objevy na Zemi

*Mise na Jupiter a jeho solární bouře

*Mise na Saturn

*Mise na Venuši

*Mise na opuštěnou základnu

*Výprava na Oilikovu rodnou planetu Xardis

*Nový člen dobrodruhů Vexis

*Zelený Měsíc super mikroorganismy s Xardisu

 

 

 

Část II.

 

*Mise do vesmírné černé díry

*Vesmírná loď Moon ztracena ve vesmíru

*Příprava bádání na planetě Lun kde je život možná i inteligentní

*Přistání na planetě Lun a její průzkum

*Průzkum vodní plochy - možných vodních příšer

*Návrat z planety Lun skrze černou díru zpět na Měsíc

*Nové bádání planety Lun a možného života i inteligentních bytostí

*Nalezení inteligentních lidí dorozumívajících se telepaticky

*Prozkoumávání 7 Měsíců planety Lun

 

 

 

 

 

Část III.

 

*Okysličování a obydlování Marsu

*Odkrytí o pověsti - duchové Marsu

*Průzkum Marsu

*Průzkum největšího kráteru na Marsu

*Hledání vody a možného života na Marsu

*Stavění výzkumného centra, solárních panelů

*Budování vývojových středisek a laboratoří

 

 

Část IV.

 

*Průzkum vesmíru s lodí MOON do Galaxie Novum

*Průzkum Galaxie Xara

*Přistání na životem obdařené planetě Ozrius

*Zkoumání Měsíců Marsu Phobos a Deimos

*Průzkum Galaxie Flou

*Objevení planety Noxil, na které je fauna

*Kolonizování planety Noxil

*Báječný nález asteroidu

*Průzkum největšího jezera Noxilu

*Návrat na Měsíc a poté na matičku Zemi

 

 

Část V.

 

 

*Průzkum třetí černé díry

*Osídlování planety Xive

*Osídlování planety Nexis

 

 

Část VI.

*prodloužená verze

*Duchové Marsu

*Pomoc proti montsrům na planetě Ozrius

*Hledání doupěte monster

*Zklikvidování chobotnatčích monster

*Zkoumání zajatého chobotnatce

*Průzkum neznámeho vesmíru

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Část I.

 

 

Kapitola 1. - příprava na start  6:30 a.m. 2047 pozemského času

 
Skelby, měli bychom vstávat, brzo nám to letí na Měsíc. Už je 6:30 a.m. do sedmi tam musíme být na start. Noels odvětil, mě se chce ještě spát, ale ok budeme, už vstávat je nezbytně nutné dovézt náklad. Noels i Skelby vstávají, zatím co se chystá let vesmírné lodě. Jsme přichystáni, bude za chvíli 7, musíme jít.

Start kosmické lodě je v 7:00 a.m. pozemského času

Stihli jsme start, je nutné dopravit solární panely, jídelní zásoby, a rostliny.
START 10,9,8,7,6,5,4,3,2,1 - 0 start a zážeh motorů úspěšný start úspěšný start i let zemskou atmosférou vesmírné lodě proběhl hladce.

 

 

 

Kapitola 2. -  let a přistání na měsíci

 

Jak vesmírná loď odstartovala, tak i tak hladce probíhal její let cca 40 000km/h směrem k Měsíci. Za cca 10 hodin by tam měli být. Vyhnutí menšímu asteroidu museli Noels a Skelby zkorigovat a vrátit loď do správné původní dráhy letu.

Už vidím z dálky základní nákladní středisko. Brzičko budeme vykládat náklad.
Měsíc posetý malými základnami, ale většími centry, i těmi co tvoří umělou gravitaci i hlavní základnu.

Skelby víš o tom, že se ve vesmíru a na Měsíci a ve vesmíru se stárne pomaleji? A na Měsíci je 3x menší gravitace? No to je báječná zpráva odvětil Skelby. To by jsme na Měsíci mohli setrvat delší dobu.

Přistání vesmírné lodě proběhlo hladce. A již se vykládaly - rostliny - jídlo - a solární panely.

 

 

Kapitola 3. - zůstáváme na měsíci

 

Určitě tu zůstaneme aspoň pár let, ať se zocelíme, mají tu centra s umělou gravitací jako je na zemi. Což je super.
Květiny i ovoce budeme mít zajištěné čerstvé. Ostatní s přídavkem vody nebo z konzerv.

To víš Noelsi na Měsíci to taky není, žádná sranda. Ale výhody jsou tu obrovské.
Ubytování máme již zařízeno ve zdejší základně. Je tu poblíž hala s umělou gravitací a také společná jídelna. To jsem moc rád Skelby.

Neboj Skelby budu to mít na paměti, podotknul Noels. Jdeme ochutnat zdejší jídelnu. Oběd je ve 12, co ty nato řekl Skelby, ok odvětil Noels.
Dobře jsme si pochutnali. Ten tuňák byl suprový. K tomu dobré pivo prostě fajn. 

 

Kapitola 4. - vyložení a zprovoznění nákladu

 

Co budeme mít dnes na práci? Zeptal se Noels Skelbyho dnes budeme sázet rostliny a vyskladňovat jídlo, a budeme zapojovat solární panely.

Ok odvětil Noels. Bude to fuška, ale to zvládneme.
Rostliny máme zasazené, jídlo vyskladněné, teď ty solární panely to nebude jen tak. Správně jsme je nasadili, pasovali akorát na střechu střediska, kde jsme ubytovaní, budou dodávat velký výkon elektřiny i na ohřev vody, světlo, i pro generátory gravitace.

Ubytování máme na 2 roky, které zde možná strávíme. Pak zřejmě poletíme na Zemi na další náklad, co bude potřeba, ale to je daleko. Nyní se musíme věnovat ošetřování rostlin a solárním panelům, aby fungovali na 100%. Na ohřev vody, jsme je již zapojili, říká Skelby a já se zase postaral o rostliny, říká Noels.

Teď ta nejdůležitější část. Napojit solární elektřinu na generátor gravitace. Povedlo se SUPER, zvolali oba současně.

    Je zborcena komunikační věž, výpadek veškerého přijmu, tak bychom mohli jít pomoci Skelby, říká Noels. Jasně že půjdeme, ať funguje co nejrychleji. OK říká Skelby.

   Tak opravné fáze začali, vše se daří, gravitační jednotky, rádio signál, televize, kontrolní satelity, vše už funguje jak má, stačí spustit ještě pár vysílání a vše bude jako dřív.
Po opravě telekomunikační věže, se Skelby a Noels vydali do svého provizorního domova. Jsou moc rádi, že vysílací věž je v pořádku, tak povečeřeli a šli spát. Ráno je čeká výprava na odvrácenou stranu měsíce.

 

 

Kapitola 5.

Výprava na odvrácenou stranu měsíce

 

   Noelsi máš už oblečený skafandr? Jistě Skelby, mám. Já taky odvětil Skelby. Tak pomaličku nasedneme do středního pásovce a pojedeme pozvolna směr odvrácená strana měsíce. To bude velmi dlouhá cesta. Odvětil Skelby ano to bude, říká Noels.

    Tak nasedli do středního pásovce, uzavřeli vzduchotěsný poklop a konečně se mohli vysléct ze skafandrů.
To je úleva bez těch skafandrů říká Noels, to ano , rychle odvětil Skelby. Lunární sonda funguje na 100% což je opravu skvělé. Jen takový střední pásovec a i tak si to dokáže uhánět až 100km/h.

    Už mě děsí hrůza, co na odvrácené straně najdeme. Říkají se tu legendy a pověsti o mimozemšťanech a mnohé další strašidelné i nevysvětlitelné záhady.

Maska v písku připomínající ducha s lidskou tváří je všude známá.  Budí strach každému.
           Skelby mám celkem strach tam jet, říká Noels. Neboj, to bude v klidu ,říká Skelby. Jen to tam omrkneme a za pár dní jsme zpět na základně. Je potřeba prověřit zdejší opuštěnou základnu. Ok, říká Noels. Prý tam řádí zlí duchové a kdoví jaká mimozemská stvoření.

Základna, co tam byla, je opuštěná a nikdo neví proč, poslední signál vysílala už před týdnem. Nikdo neví, co se tam odehrálo, měli studovat tu obrovitánskou masku v písku. Ale bojím se toho, že se jim to nepodařilo.

Sláva, už vidím základnu v dáli. Už tam za chvíli budeme, řekl Noels.
Ano už ji také vidím, řekl Skelby.
Rychle vysedat ze středního pásovce a jdeme dovnitř základny.

 

Kapitola 6.

Uvnitř základny

  

Dveře základny šly na dálkové ovládání ze středního pásovce dobře otevřít, vjeli jsme do hangáru a rychle zavřeli vrata.
V hangáru byly samé opuštěné stroje, včetně malých i středních pásovců.

Ani stopa po živé duši.
Vysedáme z pásovce, hladina kyslíku byla naměřena v normě, takže jsme vylezli z pásovce a vyslekli si skafandry.

Oba dva, Skelby i Noels, nemůžou uvěřit, že to tu tak zpustlo.
Nikde ani živáčka, jen všude všechno zaprášené centimetry prachu...
Vydali se teda prozkoumat celou základnu.

Otevřeme dveře z hangáru do obytné zóny a hned budeme vědět, co se stalo, řekl Skelby. Ano to mě taky napadlo, odvětil Noels.
Po otevření dveří do obytné části základny je jímala hrůza.

Všichni obyvatelé základny zmizeli. V kuchyni usazený prach, nedojezené jídlo...
No to je hrůza, zvolali Noels i Skelby. V lůžkové části taky ani živáčka...

 

 

Kapitola 7.

Útěk ze základny

 

     Skelby doufám, že se jim podařilo utéci zřejmě před duchy masky v písku, asi ano. Skafandry tu chybí.
Měli bychom je zkusit vyhledat rádio lokátory.
Ano výborný nápad Noelsi. Skelby okamžitě zapíná radiolokátor.
Sláva mám je zaměřené, odjeli na poslední chvíli velkým pásovcem pro 7 lidí.

    Takže jsou na živu, odjeli v rychlosti na další blízkou základnu, ale co se tu stalo nám musí říci oni.
Opouštíme tuto základnu a jedeme za nimi. Noels a Skelby oblékají skafandry a nasedají do středního lunárního pásovce. Chystající se do nehostinné pouště nedaleko písečné masky stínů.

Tak už jsme u té strašidelné masky, zde je i ta základna - která ji zkoumala a zkoumá desetiletí. Snad najdeme všech 7 astronautů v pořádku - živé a zdravé.

Otvírají vzduchotěsné dveře a nemůžou uvěřit vlastním očím, celá posádka základny si popijí kávu, a k tomu snídani a jsou všichni živi a zdrávi.

Super, jsme šťastni, že to tak dobře dopadlo, proč jste se neozvali dříve, že jste opustili základnu a že jste se přemístili do základny zkoumající masku v písku hm?

      Nato není odpověď, na neobydlené základně byly duchové měsíce a nedalo se nic zjistit, ohledně té záhady s maskou z písku. Museli jsme se přesídlit blíže do této základny.

Aha, tak to potom chápeme, odvětil Skelby i Noels.
Pár týdnů tu setrváme a zkusíme vyřešit záhadnou masku z písku, nebo je to základna mimozemšťanů? Uvidí se, snad nato přijdeme.
Speciální vybavení nato máme. Tak začneme už dnes.

 

 

Kapitola 8.

Prozkoumávání masky v písku

 

     Noelsi vzal si všechno potřebné? Zeptal se Skelby, ano vzal. Skenery tepla a chladu, ultrazvuk, solární sondu, a průzkumné vozítko.
Tak to je super říká Skelby. Tak tam nejdříve pustíme skenery tepla a chladu. Zdá se, že je v okolí masky -100 Celsia. Tak zkusíme skener tepla.

A jéje, zvolal Noels, uvnitř masky z písku je teplota +47 Celsia.
Vypadá to, že se uvnitř masky z písku něco ukrývá, to ano říká Noels. Ale co půjdeme to prozkoumat?

Bojím se Skelby, co když tam najdeme něco strašidelného, třeba nějakého mimozemšťana.
Nevadí, já se nebojím, říká Noels.
Jde se na věc a oba vyrazili dovnitř hrůzostrašné masky z písku.

 

 

Kapitola 9.

Prozkoumávání písečné masky

 

Už se k ní blížíme. Vidím z dáli jakési  dveře poseté hyeroglify, hlesne Skelby. Nebude snadné je otevřít. Noels začal vypočítávat hyeroglify, když se mu dveře po stisknutí ikony slunce podařilo otevřít.

Sláva, zvolal Noels dveře se otvírají samy. To je super. Vypadá to na jednu z pradávných základen Aztéků, kteří tu již před tisíci lety byli.

Pojďme Skelby prozkoumáme to. Dobře odvětil Skelby.
Pomaličku jdou dovnitř a slyší nějaké strašidelné zvuky a kvílení. Neboj se Skelby to nic není asi jen Měsíční vítr, který je všudy přítomný.

Dobrá, budu ti věřit, odvětil Noels.
Jak procházeli dveřmi, všude na zdech byly hyeroglify, kterým nerozuměli, hyeroglify byly i na stropu, bylo to fascinující, ale i trochu strašidelné.

Pomaličku vstupovali do chodby, najednou něco cvaklo a spouštěcí mechanizmus zavřel vstupní dveře.
Co teď budeme dělat Skelby, ptá se Noels. No půjdeme dál a určitě najdeme východ.

 

 

Kapitola 10.

Modrý kámen

 

Jdou chodbou, která je opravdu dlouhá, svítí si na cestu světly umístěnými na skafandrech. Ale světlo není zase tak silné, stačí jim tak tak, aby viděli kam mají jít.

Ušli už alespoň 100 metrů a pořád stejné hyeroglify na stěnách i na stropě. Nejvíce převládá znak slunce.
Skelby, už vidím v dáli chodby světlo, tak to je dobré znamení.
Noels a Skelby jdou směrem k němu a zjišťují, že je to světlo modrého oválného kamene. Kolem něj je kruh s 12 trojúhelníky.

Každý znázorňuje měsíc na zemi.
Znázorňuje je hieoroglify krásně vytepanými v podlaze. Měsíc po měsíci s římskými číslicemi. I - II - III - IV - V - VI - VII - VIII - IX - X - XI - XII.

Takže tu byli lidé? Ptá se Noels Skelbyho. Asi ano Aztékové. Jedna z nejvyspělejších civilizací před naší dobou.

Ti tu byli již před námi, tak se není čemu divit. Vezmeme ten kámen k prozkoumání, řekl Skelby, dobrá odvětil Noels.

Vzali kámen cca 50cm velký a v tom se otevřely dveře východu na opačné straně, než byl vchod.
Tak jdeme rychle, než se zase něco přihodí.
Nasedli do středního pásovce a jeli zpět na základnu.

 

 

 

Kapitola 11.

Zkoumání modře svítícího kamene

 

Skelby, říká Noels, musíme ten kámen prozkoumat velmi opatrně. To zajisté odvětil Skelby. Podrobíme ho veškerým šetrným testům.
To jsem zvědavý, co z testů vyjde, říká Noels. Skelby nato, testy jsou hotové. Je to bájný kámen všeho poznání. Kdo je při něm nablízku má nadpřirozené schopnosti.

Musíme ho dobře uschovat pro další bádání, aby se nám to nevymklo z rukou. Je v něm obrovská síla.
Ok říká Noels.
I proto ta maska v písku připomínající lidskou tvář. Není radno se s tím zahrávat.

Dobrá tedy uschováme ji do titanové nádoby, s kódovacím přístrojem, abychom jsme měli jistotu, že se ke kameni nikdo nedostane. Dobrý Noelsi, podotkl Skelby.

 

 

Kapitola 12.

Opuštěná základna

 

A co ta ztracená opuštěná základna, měli bychom to tam pořádně prozkoumat, co se tam vlastně stalo.
Základna je roky opuštěná, nikde ani živáčka, jen přístroje a počítače stále běží a vše směřuje k masce z písku, jako by to posádku opuštěné základny přitahovalo.

Asi nepřežil nikdo, je to smutné, ... ale stále je naděje, že před tou hrůzou utekli do bezpečí.
Musíme zjistit, kam a proč utekli, říká Noels. Máš pravdu Noelsi, říká Skelby.

Podíváme se po okolí, jestli nezaložili další základnu. Ano máš pravdu. Noels i Skelby nasedli do středního pásovce a zapnuli všechny průzkumné radary a senzory na vyhledávání života i základen.

Po hodinovém pátrání se jim ozval slabý signál. Jedeme za ním říká, Noels, ano opravdu signál stále zesiluje, opravdu zesiluje. Už vidím přes termovizi živé bytosti, ano zvolal Skelby je to další základna a v ní 7 lidí.
Hurá, přežili, rychle za nimi, musí nám povyprávět, co zažili a hlavně, že jsou naživu.

 

 

Kapitola 13.

Přeživší z opuštěné základny

 

Střední pásovec otvírá dveře nové základny daleko od masky z písku. Kam uprchli před silou masky z písku lidé z opuštěné základny. Co se tam vlastně stalo, se zeptáme velitele nové základny.
Prozkoumávali jsme masku z písku, ale nějak se nám to zvrtlo, říká velitel. Všechny přístroje nám přestaly fungovat. Tak jsme raději opustili základnu a vytvořili novou daleko odtud.
To my dva Skelby a Noels jsme se Vás vydali hledat, a prozkoumali jsme i masku z písku, nalezli jsme tam modrý kámen, který byl mezi 12ti měsíčními znameními jako měsíce na zemi. I-XII
Kámen je bezpečně uložen v titanové nádobě. Je to kámen poznání a kdo je k němu nablízku má nadpřirozené schopnosti.
Takže se nemusíte již bát, nebezpečí je zažehnáno. Hlavně, že Vás 7 je v pořádku odvětil Skelby. To ano řekl Noels.
Vracíme se na hlavní základnu, řekl Skelby dobře řekl Noels. Vy jdete také? Ne, my ůstáváme a budeme prozkoumávat ten modrý kámen.
Skelby i Noels nasedli do středního pásovce a vypravili se na návrat do hlavní základny.
To bude dlouhá cesta, řekl Noels, Skelby jen kývnul hlavou. Už se těším na zdejší jídlo,         a pořádnou koupel.
Já také, řekl Noels.
Tak už jsme konečně tady, v hlavní základně je rušno. Všem musíme povyprávět, co jsme zažili na odvrácené straně měsíce.
To nám ani nikdo nebude věřit.

 

 

Kapitola 14.

Průzkum měsíčních kráterů a kaňonů

 

Noels i Skelby vše vyprávěli, zážitky z odvrácené strany měsíce, o opuštěné základně, i o měsíčním modrém kameni a 12 letokruzích, které zde zanechali asi Aztékové.

Nyní se vydali prozkoumat měsíční krátery a ne nadarmo zrovna ten největší, který vznikl po pádu meteoritu na měsíční povrch.
Na Měsíc neustále dopadají asteroidy, ale jeden byl opravdu velký a udělal obrovský kráter.
Právě ten Noels a Skelby jdou zkoumat. Nasedli do velkého pásovce a vyrazili 100km/h na průzkum. Vzali sebou i sondu, která umí prozkoumávat horniny z pozůstatku meteoritu.

Čeká je velmi dlouhá cesta cca 3 dny. Zásoby jídla a vody mají na měsíc. Měli by tam strávit asi týden, zkoumáním hornin a možná i nových hornin.

Tak Noels a Skelby dorazili ke kráteru obřích rozměrů, musel to být obrovský asteroid, po kterém zbyly velké kusy meteoritu.
Skelby vypustil sondu, aby vzala vzorky meteoritu a dovezla je zpět k velkému pásovci. Noels nevěří vlastním očím, meteorit obsahuje stopy neznámé horniny, která se nevyskytuje ani na zemi ani na Měsíci, je vesmírného původu.

 

 

Kapitola 15.

Bádání měsíčních meteoritů

 

No to je úžasný objev říká Skelby. Zkusíme vyslat sondu ještě jednou.
Sonda vyjíždí a Noels a Skelby netrpělivě čekají na výsledky. Sonda naložila další meteorit a dovezla ho k pásovci.

Skelby a Noels dávají meteorit na rozbor a nevěřícně kroutí hlavou, další neznámá hornina a také mnoho neznámých chemických látek vymykající se chemické soustavě na Zemi.
To je úžasné říkají oba a těší se na návrat do hlavní základny, kde se dozví víc.

Dozví se víc o horninách a sloučeninách a chemických látkách, které našli a dovezla jim je sonda a udělala i částečné rozbory.
Pořádně pojedli a už si to uhání po písečném povrchu měsíce.
Samozřejmě pásovec má antigravitační pásy, které zaručují bezpečný pohyb po povrchu Měsíce. Odjíždějí z okraje kráteru a vrací se do hlavní základny.

Po návratu do hlavní základny se dobře najedí, a rychle dávají 2 meteority k probádání. Čekají na výsledky. Je to úžasné, objevili jsme neznámé prvky chemické soustavy.
Tak to je opravdu objev, říká Skelby, to ano, říká Noels.
Snad bude prospěšný v nových technologiích.

 

Kapitola 16.

Průzkum kaňonů - hledání zmrzlého ledu

 

Měsíc je posetý krátery od asteroidů, které nemůžou shořet v atmosféře jako je to na naší matičce Zemi. Tam většina asteroidů shoří v atmosféře, než dopadnou na zem.
Aha, říká Noels, jako by jsi to nevěděl, říká Skelby. Pojď, prověříme ještě jeden menší kaňon, třeba narazíme na pozůstatky zmrzlé vody.
Nasedli do velkého pásovce a už ujíždí do kaňonu.

Tak jsme tady, vypustíme sondu, snad něco najde a skutečně sonda našla prastarý led, takže na měsíci je opravdu voda.
To je úžasné, řekl Noels, to ano, odvětil Skelby. Vezmeme vzorky a zavezeme je na další bádání na hlavní základnu.

Nasedli do velkého pásovce a jeli na hlavní základnu. Zde odevzdali vzorky do laboratoře a čekají na výsledky.
Tak jsme měli pravdu Noelsi, říká Skelby. Zmrzlý led je desítky tisíc let zmrzlá voda. Takže na měsíci byla dříve voda. Ano byla, zůstaly po ní obrovitánské kaňony. A také tu byly i jezera, možná i moře.

 

 

Kapitola 17.

Prozkoumávání záhadné stavby, zřejmě mimozemského původu

 

Skelby, slyšel si to už o té záhadné stavbě na odvrácené straně měsíce? Ne neslyšel, říká Skelby. Žijí v ní prý mimozemšťané.
A prý nejsou moc přátelští.
Tak jdeme nato, navlékneme si skafandry a hurá šup do velkého pásovce.
Skelby a Noels se vydávají na odvrácenou stranu měsíce, podle souřadnic, kde by měla ona stavba měla být.

Uhání si to pozvolna jen 70km/h , už vidí tu stavbu z dáli, je více jak 100 metrů vysoká, na patra, jde z ní hrůza a děs, sliz a kouř je všude přítomný.

Vysedají z pásovce, zapínají si svítidla, zbraně mají nabité a připravené k boji, kdyby došlo k tomu nejhoršímu.
Vstup má hlavní bránu, jdou pomaličku k ní a vstupují do stavby.
To bude něco, říká Skelby, to ano, odvětil tiše Noels. Celkem mám strach, říká Noels.

Já ani ne, podotkl Skelby. Lecos jsem si už zažil a prožil, takoví mimozemšťané mě nemůžou rozhodit.
Jdeme dovnitř, zavelel Skelby, ano pane odvětil Noels. Šli po schodech z vyztužené horniny a najednou šílený škrábot, šráááábbbb...

Co se děje řve Noels, nevím říká Skelby, asi se mimozemšťané už dozvěděli o naší návštěvě.
Jedno jsem tuším zahlídl nebo jeho stín, musíme za ním a chytit ho a uspat dřív, než by nám něco udělal.
Sprintem za ním Noelsi ,volá hlučně Skelby. Mám ho, držím ho, je to hnusný malý skrček tak 150cm plný slizu s velkýma očima a je celý zelený.
Tak ho svaž a odvezeme ho na základnu. To by mělo pro dnešek těch stresů stačit.
Ok říká Noels, tak jo odvětil Skelby. Vlečou mimozemšťana ze všech sil do velkého pásovce, kde ho dobře uloží a ujíždí na velkou základnu, kde mimozemšťana budou zkoumat.

 

 

Kapitola 18.

Zkoumání mimozemšťana

 

Po příjezdu do hlavní základny, byli všichni vyděšení a nadšeni zároveň, co Noels a Skelby přivezli. Živého mimozemšťana ještě nikdo, nikdy neviděl ani nespatřil, tedy byly o tom zmínky a nějaké strašidelné předzvěsti, ale toto?
Byl živý a kukal velkýma černýma očima, byl celý zelený a cca opravdu 150cm vysoký.

Vědci ze základny ho začali zkoumat velmi opatrně, ale vydával jen pisklavé zvuky.
Tím usoudili, že komunikuje na vyšších frekvencích nebo je telepat, protože posádka kolem něho, věděla co si myslí. Myslel si, že se strašně bojí, a co s ním budou dělat, a co bude dál, a že mu chybí ostatní mimozemšťané.

Vědci zkoušeli různé vysoké frekvence v Khz od 20 000 nahoru do 50 000 Khz až objevili tu správnou 30 000 Khz na komunikaci s ním.
Komunikace ale byla pouze v nesrozumitelné řeči. Tak se ho pokoušeli naučit alespoň morseovku. To se jim podařilo, tak se trochu domluvili.

Brzy se naučili s mimozemšťanem komunikovat běžnou řečí.
Mimozemšťan jim řekl, že základna je tam již tisíce let a že jich tam žije už jen 27.
Že nouzově přistáli kosmickou lodí a nejde jim opravit, pokud jim pomůžeme, byli by nám navždy vděčni, nebo také jestli by  mohli obývat Vaši hlavní základnu.

No to nepřipadá v úvahu je Vás moc, nemáme na to tady kapacitu.
Tebe přijmeme do party a můžeš být náš telepat. Budeme ti říkat Oilky.
Mimozemšťan jen přikývl a mrkl jeho velkýma černýma očima.

 

Kapitola 19.

Záchrana 27 mimozemšťanů a jejich lodi, aby se mohli vrátit na domovskou planetu Xardin

 

Hele Oilki, z hornin co jsme našli v kráteru a sloučenin by se našim vědcům možná podařilo Vaši kosmickou loď opravit a Vy, by jste mohli letět nazpět na Vaši rodnou planetu.
Jak se vůbec jmenuje? Xardin odvětil Oilky. Ok, moc rádi by jsme se vrátili domů zpátky domů. Tady na měsíci je to opravdu kruté.
Řeknu našim vědcům, aby Vám s opravou Vaší vesmírné lodi pomohli.
Dobrá tedy to bych byl, šťastný i ostatních 27 mimozemšťanů, říká Oilky.

Oilky pokusíme se nově nalezených hornin a chemických prvků využít, vypadá to, že v tom je ten klíč a že to je ta chybějící složka do modrého kamene co jsme objevili v chrámu Aztéků.
Ta by měla Vaši vesmírnou loď znova aktivovat a opravit a mohli by jste letět domů na Xardin.
To by bylo báječné, říká Oilky, i Skelby pokyvuje hlavou a Noels, ten by byl štěstím bez sebe.
Šlo to celkem hladce. Opravy trvaly asi měsíc a chtělo to velké zručnosti a chytrosti vědců.

 

 

Kapitola 20.

Zachránit 28 mimozemšťanů to by vešlo do dějin. Musí se to podařit.

 

Naši vědci již prozkoumali horniny z velkého kráteru a také zjistili velmi zajímavé věci. Sloučeniny a chemické látky v něm jsou podobné jako v modrém kameni od Aztéků. Takže je tu možnost, že Aztékové byli a jsou předkové či potomci Vás mimozemšťanů.
Ano to souhlasí Oilky, Aztékové byli naši předci před pár tisíci lety černou dírou cestovali v čase vpřed a dosáhli vývoje, jako jsem já telepat s konverzací o vysoké frekvenci zvuku a
vzhledu cca 150cm štíhlým tělem, celý zelený 5 prstů na rukou i nohou větší podélnou hlavou s velkými černými oči.

Jedna černá díra je vzdálená téměř na dosah Vaší lidské technologie, ale opravdu jen téměř. Asi trilion kilometrů. Říká Oilky.
Máš pravdu, odvětil Skelby i Noels. My teď musíme budovat další základny na Měsíci.
Bude to roky práce. Samozřejmě, že naši vědci budou dělat, co budou umět, aby Vaši vesmírnou loď opravili a aby fungovala jak má.
To bych byl velmi vděčen, odvětil Oiliky. Sám rád pomůžu, jak jen bude v mých silách.

 

 

Kapitola 21.

Oprava kosmické lodi

 

Tak Skelby a Noels pomáhají vědcům s opravou kosmické lodi mimozemšťanů, nalezené horniny v obřím kráteru, jim hodně pomohly a odhalily tajemství modrého kamene a obložením horniny. Poté s ním šlo vše opravit, pokažené části vesmírné lodi se samy opravily, to bylo senzační.
Nikdo nevěřil vlastním očím, nápomocen, byl také Oilik. Oprava se podařila a všichni mimozemšťané se rozloučili s Noelsem, Skelbym a Oilkem, který zůstává na měsíci a nastartovali vesmírnou loď a odletěli na svou rodnou planetu Xardin.

Já tu velmi rád zůstanu s Vámi, říká Oilky. To budeme, rádi prohodil jen tak s úsměvem Skelby a i Noels je velmi rád, že tu Oilky bude s námi na základně.

Dostali za ty objevy celou střední základnu a také středního a velkého pásovce a sondu na další průzkumy. Na matičku Zemi, že poletí až za pár let.
Takže opravdu paráda, budeme se teď na měsíci skvěle, říká Skelby, jo přikyvuje hlavou Noels i Oilky je rád, že bude mít lepší bydlení než v mimozemské stavbě na odvrácené straně měsíce. No to určitě říká Oilky, v té stavbě jsme sotva přežívali.

Ještě že těch 27 mimozemšťanů se vrátilo na Naši planetu Xardis.
Tam jim bude báječně, sladká domovina, ale já rád zůstanu tady s Vámi je s Vámi i legrace a rád prozkoumám Měsíc a odvrácenou stranu měsíce, vím o ní hodně za ty leta.

 

Kapitola 22.

Prozkoumávání chrámu dávných Aztéků

 

Noelsi, říká Skelby, dnes by jsme měli začít prozkoumávat pradávnou stavbu Aztéků.
Jistě, už se těším, ale zároveň mám značné obavy, není to bezpečné místo a není radno si s tím zahrávat, musíme být velmi opatrní, odvětil Skelby.
Tak obléct skafandry Noelsi i já si ho dám, Oilky raději také a vyrážíme v obřím pásovci k dávné stavbě Aztéků, která je hned na okraji odvrácené straně měsíce.

Tak vyrážíme, není to zase tak daleko jako, když jsme zkoumali obrovský kráter způsobený dopadem asteroidu, kam také pojedeme, ale až časem.
Posádka velkého pásovce už zdály, vidí obří stavbu Aztéků, jde poznat již z dálky.
Tvar má užší pyramidy, ale po 5ti metrových patrech s římsami zdobenými hyeroglify.
Vchod je otevřen a asi 10 metrů široký a 5 metrů vysoký.
Pásovce nechávají poblíž monstrózní stavby. A chystají se na průzkum, nejdříve vypouští sondu, aby vše prohlídla a zkontrolovala echolokátorem, termovizí a hlavně kamerou, kterou posádka sledovala přízemní patro. Do druhého patra se už sonda nedostane.
Chrám má základnu čtvercového trojúhelníku 100 na 100 metrů a má 7 pater ve tvaru pyramidy. Zjistila mimo jiné sonda.
Tam budeme muset už po svých říká a velí Skelby. Jasně říká Noels i Oilky

 

 

Kapitola 23.

Vcházejí do chrámů Aztéků

 

Opatrně našlapují a vchází dovnitř chrámu. Kupodivu je tu normální gravitace jako na Zemi, všude po zdech i po stropě jsou všude malby a hieroglify. Až z toho přechází zrak. Jsou tu schody do dalšího patra. Říká Skelby... ano vidím je také, říká Noels i Oilky. Hlavně pozor nato aby tam nebyly nebezpečné pasti. No právě, říká Skelby.

První, druhý schod a ozvalo se klap a  z boční stěny vyletělo 5 ostrých půlmetrových šípů. Uf, oddychli si všichni.

Tady to nebude žádná sranda. Musíme nastavit sondu, aby mohla vyjíždět i po schodech.
Sondu nastavili a ta již bez problémů vyjela do prvního patra chrámu. Musíme jít tudy, kudy jela sonda velí Skelby. Určitě ano, říká Noels i Oilky.

Už jsou ve druhém patře, kde je na pravé straně od schodiště jako kdyby velký prostor od přízemí, až do nejhornějšího patra chrámu vedoucí k východní velké chodbě. Je zřejmě na průlet Aztéckých lodí, protože v každém podlaží jsou vidět držáky a schůdky k nim.
Aztékové tu pradávno už nejsou, a odletěli na jinou planetu, před mnoha a mnoha tisíci lety. A zabydleli se asi na jiné planetě. Možná i cestovali černou dírou.

Pojďme říká Skelby, půjdeme pomaličku do druhého patra, ale nejdřív pustíme sondu, pro jistotu. Ano, máš pravdu, říkal Noels.
Po průzkumu sondou druhého patra a schodů, šli všichni 3 do druhého patra.
Bylo krásně zdobené, vypadlo jako dřívější jídelna. 4. a 5. patro sloužilo ke spaní.

 

 

Kapitola 24.

Zkoumání záhadné Aztécké truhlice

 

Celý chrám prozkoumali  a našli jen truhlici asi půl metru vysoká a metr široká, posetá krásnými ornamenty a na víku měla nějaké divné zámky a překrásnou malbu měsíce. Nešla otevřít, tak se shodli na tom, že ji raději vezmou na základnu.
Rychle opustili chrám, naložili sondu s truhlicí a uháněli si to ve velkém pásovci směrem k základně s nedočkavostí, co v té truhlici asi bude.
Rychle přijeli na základnu a honem honem zkoumat truhlici. Naši vědci se o to postarají, řekl Skelby, to ano myslí si Noels i Oilky.
Aztékové byli nejvyspělejší předkové naší civilizace vůbec, určitě je truhlice velmi zabezpečená a jen tak nepůjde otevřít.
Naši vědci se už o to pokouší 2 dny a stále jim to nejde, ale Noels dostal nápad, použijte nově nalezené chemické prvky.

Sláva truhlici se vědcům za pomoci chemických prvků podařilo otevřít.
A co v ní je? Je plná pergamenů a svitků, a také drahých kamenů a prastarých zlatých aztéckých mincí a šperků.
Vše naši odborníci prozkoumali a zjistili, že na Zemi je to poklad nevyčíslitelné hodnoty.
Tak to je neuvěřitelné a famózní a super. Poklad si rozdělíme mezi nás tři rovným dílem.

 

Kapitola 25.

Průzkum obřího podzemí na okraji písečné masky

 

Kdy se vydáme na průzkum obřího podzemí co je na okraji písečné masky co vypadá z dálky jako lidská tvář?
Již brzy, až si tak pár dní odpočineme a pořádně prozkoumáme poklad.
Poklad prozkoumali a našli ohromné množství prastarých zlatých mincí a hromadu pergamenů. A také diamantů velkých rozměrů vybroušených do špičkových tvarů.
Tak je čas si nasadit skafandry a vyrazit do obří jeskyně, zavelel Skelby, ano odvětil Noels i Oilky.
Nasedli do obřího pásovce a už uháněli přímo na kraj obří masky a obřích jeskyní.

Cesta byla velmi zdlouhavá, chtělo se jim spát, ale zvládli to. Skelby zavelel, musíme to zvládnout, aby byl Měsíc bezpečný, bez žádných mimozemšťanů či jiných mutantů.
To ano, řekl Noels a Oilky jen zamžoural jeho velkýma černýma očima.

 

 

Kapitola 26.

Průzkum obří jeskyně

 

Když přijížděli k ní, zvedla se písečná bouře, museli ji přečkat v pásovci, skafandry by je měly ochránit i mimo pásovce, ale tato bouře byla opravdu velká. Jak přestala, dojeli k velké jeskyni a vysedli a samozřejmě vzali i průzkumnou sondu, která jim už tolikrát pomohla.
Jeskyně měla průměr 50 metrů a zřejmě vedla do podzemí. Opravdu tam chcete jít? Ptá se Skelby. Jasně těšíme se na to dobrodružství a co tam najdeme říká Noels Oilky taky přikyvuje hlavou a mžourá svýma velkýma očima.
Sondu jsme vypustili zatím vše vypadá dobře i pohled na kameru, infra-vize. Tu najednou přestala jít kamera, Skelby zavelel okamžitě stáhnout sondu.

Dojela poškozená a domlácená. Chcete se tam opravdu vydat, určitě to určitě udělala nějaká nesvůra.
Zkusíme to omrknout, tak dobře, velí Skelby, jdeme.
Vcházejí pomaličku dovnitř jeskyně, zlehoulinka našlapují a tu náhle spatří dvě obrovské monstra 3 metry vysoké, měla 2 chapadla, 3 oči a tlamy plné obrovitých zubů a dlouhé ocasy, řítili se přímo k nim.
Rozhodli se okamžitý ústup a útěk do pásovce. Tak tak to stihli nasednou a odjet.

Sonda je pokažená, ale naši technici ji opraví, až budeme zpátky na základně.
Dojeli v pořádku na základnu Skelby, Noels, i Oilky.
Sondu technici opravili a na záznamu byli  2 netvoři, měli jste velké štěstí, že jste rychle utekli.
Nás 20 z menší základny si s nimi už poradíme a podrobíme je zkoumání. Toto tu nebudeme trpět, aby se ještě dostali k nám do základen, lidských obydlí.
My si s nimi už poradíme o to se nestarejte, ok? Dobrá řekl Skelby, Noels a Oilky rád přikývl.

 

 

Kapitola 27.

Chytaní obřích monster v jeskyni

 

Po sdělení, co se Skelbyho posádce přihodilo,  20 speciálně vycvičených mužů z posádky na Měsíci okamžitě reagovalo, že zasáhnou, že toto nemůžeme na měsící, na kterém žijem trpět.
Nasedli do 5 velkých pásovců a vezli i obří pásovec na monstra, vydali se k jeskyni. Opravenou sondu vzali sebou.
Jak přijeli k jeskyni, vypustili sondu a ta hned dvě monstra odhalila, 10 vycvičených mužů na jedno.Vycvičený kosmonaut vystřelil z harpuny síť a 10 se úspěšně vrhlo na monstrum.          I druhé monstrum bylo chyceno a lapeno do sítí, protože bylo velmi málo pohyblivé.

Obě monstra svázali a naložili do obřího pásovce.
Vše dopadlo dobře, teď jen zjistit čím se živili, proč byli v jeskyni a pochopit jak se dorozumívali, protože mezi sebou jen vřískali divnou řečí.
5 pásovců už jede k hlavní základně k prozkoumání těch monster.
Pásovce úspěšně dorazily a monstra dali prozatím do uzavřené budovy. Kde je ponechají k výzkumu.

Kapitola 28.

Hlubší prozkoumávání obří jeskyně

 

Noelsi, říká Skelby, půjdem prozkoumat obří jeskyni ještě hlouběji, co ty nato? Jasně, Skelby to můžem, Oilky taky souhlasí.
Všichni tři si nasadili skafandry a nasedli do středního pásovce a už si to uháněli na kraj obří masky z písku co vypadá jako lidská tvář, tam je již podle známých souřadnic obří jeskyně.

Všichni tři vysedli z pásovce a vydali se na průzkum.
Šli hlouběji a hlouběji až došli do místa, kde byly krápníky z ledu.
Dokonce tu i zurčel potůček. SUPER, hlásí Noels, byla tu i tekoucí voda. Průzračně čistá, že by se dala pít, vzali vodu na rozbor a pomaličku se vraceli jeskyní zpět.

Skelby si všiml lišejníků a malých houbiček všude okolo, tím se asi živili netvoři. To ano, říká Noels i Oilky přimhouřil očko.
Tak šli dál k východu a až viděli světlo byli skoro venku.
Nasedli do středního pásovce a jeli do hlavní základny.
Zde všichni žasli, byli ohromeni, že je na měsíci tekoucí voda a děkují moc za to, že mají vzorek na rozbor.
Rozbor dělali zdejší vědci a zjistili, že voda je pitná, ale obsahuje i miniaturní živočichy, tedy život.

Bylo to k neuvěření, všichni na základnách slavili a radovali se z tohoto neuvěřitelného vybádání.
Kam pramenitý potůček, který se tvoří z ledovce v obrovském kráteru po dopadení asteroidu, kam teče nikdo neví, asi do podzemních lagun.

 

 

Kapitola 29.

Vydání se do lagun v podzemí jeskyně

 

Skelby byl nadšen i Noels i Oilky se veselil co zase objevili. Nasadili si skafandry s umělou gravitací jako je na Zemi.
Nasedli do středního pásovce a jeli dle souřadnic k obří jeskyni.
Jak přijeli k jeskyni, vysedli a vzali s sebou pro jistotu i nafukovací člun. Kdyby bylo zapotřebí plout, což je na 80% jisté, protože potůček někam musí ústit.
Pomalu vkráčeli do jeskyně a sestupovali níž a níž, až narazili na potůček. Šli po něm hlouběji a hlouběji do jeskyně, až přišli k vodopádu.

Podívali se dolů a byl asi 5 metrů vysoký, ale co spatřili dále se nedalo ani popsat.
Obrovkou lagunu křišťálově průzračné vody plné ryb a ostrov plný palem a bujného porostu.
Dokonce i malé ptáčky sedící sem tam okolo.
Nafoukali nafukovací loď a pomaličku ji spouštěli dolů po vodopádě.
Spolu s lodí se spouštěli po lanech.

Až byli na hladině vlezli do lodě a vytáhli si malé pádélka a začali pádlovat směrem k ostrovu.
Teď máme chvilku čas si oddechnout co říkáš Noelsi odvětil Skelby, to ano, nemůžu věřit té kráse a co skrýval měsíc pod povrchem. Oilik jen mžoural očima.

 

Kapitola 30.

Základna na ostrově v laguně

 

Na tom ostrově by mohla být vybudována základna, co Vy nato hoši, navrhuje Noels. Jasně a jak by jsme se na ní měli, odpovídá Skelby i Oilik. Trochu to tu prozkoumáme.

No určitě, říká Noels a vrátíme se s velkýma novinama. Nejdřív se dostaneme na ten ostrov a tam si odpočinem.
Odpočinuli si na ostrově plném palem a krásných voňavých květin a nasedli do člunu a pádlovali k vodopádu, po lanech, co zde nechali se dostali zpět, loď nechali připoutanou.

Jak se vzdalovali od měsíčního ráje pod povrchem, všichni jen vzpomínali, jaká je to tam nádhera a krása.
Už viděli světlo a výstup z jeskyně. Nasedli do středního pásovce a hurá na základnu oznámit ty úžasné novinky.
Jak dojeli na základnu, nikdo nechtěl věřit vlastním uším co  vyprávěli. O modré laguně s ostrovem v podzemí jeskyně co se skrývala a tekl do ní potůček.

To je opravdu úžasné shodla se celá 100 členná posádka Měsíce. Hned na ostrově v laguně vybudujeme malou základnu k dalšímu bádání.
Hned se do toho pustíme, pošleme tam 10 pásovců s vybavením a začneme pomaličku budovat.
Samozřejmě floru i faunu necháme zachovány v symbióze.

  

 

Kapitola 31.

Průzkum laguny

 

Skelby zavelel, jak měl v oblibě a Noels hned poslech, že se jede na hloubější průzkum laguny.
Nasadili skafandry a nasedli do středního pásovce a už si to uháněli k obrovské jeskyni.
Sestoupili až už úplně dolu k vodopádu, a slanili se do loďky a pluli na ostrov.
Na ostrově si odpočinuli, tady už začínaly práce na budování základny.
A najednou spatřili v dálce malou trhlinu těsně nad hladinou laguny.
Rozhodli se tam vydat. Tak jedem hoši zavelel Skelby, Noels a Oilky byli celí zvědaví jak tato výprava dopadne.

Jak se přibližovali zjistili, že nejde o malou trhlinu, ale o obří otvor vedoucí do další části laguny. Tam viděli polostrov, kde byli nějaká velká stvoření podobná dinosaurům. Zde by jsme se neměli vyloďovat, není to bezpečné. Shodli se Skelby, Noels, i Oilky.
Máte pravdu hoši, ta obrovská stvoření vypadají nebezpečně.

Vrátíme se na menší základnu a tam si odpočineme, ještě že už nám přidělali motor s kormidlem a nemusíme ručně pádlovat tu dálku.
Všichni 3 si opočinuli na základně na ostrově ve velké laguně a už také nemusí šplhat po lanu po 5 metrovém vodopádu, kolegové tam už dali žebříky.
Vydali se dlouhou cestu obří jeskyní a jak vyšli ven, nasedli do středního pásovce a uháněli si to do velké základny povyprávět tu skvělou novinu.
Vědci i ostatní nemohli zase věřit vlastním uším, život velkých stvoření to je až neuvěřitelné. Takový život na měsíci neočekával nikdo. Budeme je sledovat a některé vezmeme na výzkum souhlasili všichni.
Jasně souhlasil Skelby i Noels i Oilik jako vždy přimhouřil jeho velké černé očka.
My budeme teď týden minimálně odpočívat než se dáme do dalšího bádání meteoritů dopadlých na Měsíc.

 

Kapitola 32.

Návrat na základnu tvoření kyslíku pro základny a atmosféru pro Měsíc

 

Tak hoši konec lenošení jdeme makat na obřích sklenících a rostlinách, které nám na základnách budou zaručovat kyslík.
Ok, odvětil Noels Skelbymu i Oilik zamžoural.
Nasadíme banánovníky a citrusové keře jako je citroník, mandarinkovník, fíkovníky a další větší rostliny, taky nějaké palmy a pak přejdeme ke keřům a poté k zelenině. Prostě od ovoce a zeleniny nejvíce. Ty Noelsi zařiď přísun vody a její rozprašování.
Takových  skleníků je už na měsíci hodně, aby jsme měli kyslíku dost a dost.
My s Oilikem to vše pozasazujeme. V tomto prázdném mega skleníku. Máme nato týden čas. Jak to doděláme, máme jít ven ze základny a pokusit se na písečných pláních rozstříkat mikrobotanikum čili mikroorganismy, které by se měli časem rozrůstat a pomaličku tvořit kyslíkovou atmosféru i pro celý Měsíc, ale to až za spoustu a spoustu let.

 

 

Kapitola 33.

Rozsévání mikroorganismů

 

Skelby rozséval mikroorganismy s Oilikem cely měsíc po hodně velké části Měsíce.
Snad to bude k něčemu dobré, první várky se povedly,  začaly se zelenat a vytvářet kyslík. Tak vyjelo 20 pásovců a udělali to samé skoro po polovině měsíce. Trvalo to velmi dlouho, ale s velkým úspěchem. Mikroorganismy opravdu začaly produkovat kyslík.
Byla to super zpráva pro všechny.
Vyjely všichni pásovci, malý, střední i ti velcí a začaly s postřikem další dávky mikroorganismů, které produkují kyslík. Trvalo to také velmi dlouho, objeli skoro celý měsíc dle souřadnic.

Zatím to vypadá velmi dobře, průzkumný tým viděl, že se povrch zelená a že mrazivé ani velmi velké teploty na odvrácené straně Měsíce mikroorganismům nevadí, nato byly šlechtěné tu na Měsíci.
Již bylo během roku poseto půl měsíce další dávkou i na odvrácené straně. A pomaličku se všude zvětšovala hladina kyslíku v ovzduší. Časem za pár desítek let, by se to mělo ukázat i v atmosféře.
Nyní po 5 letech je hladina kyslíku 5%, za dalších 50 -100 let předpokládají, že již možná bude dýchatelný vzduch na Měsíci.
To by bylo báječné až neuvěřitelné říkal Skelby, Noels a Oilky zavrněl a přimhouřil svá velká černá očka.
Vědci také nechápou a doufají, že se to všechno povede.

 

Kapitola 34.

Okysličování Měsíce

 

Vodu všechny základny čerpají z prastarého ledovce, který je u základen i u hlavní základny.
Teď ještě ten kyslík v ovzduší by byl potřeba a nějak upravit gravitaci.
Kdyby se udělala za desítky let atmosféra, nebyly by tu takové šílené mrazy ani horko.
Asteroidy by shořely v atmosféře a měsíc by mohl být časem obydlován.
Prý je to část naší matičky Země který se oddělil při nárazu obřího asteroidu, který vletěl přímo do Země.
I proto máme na Zemi příliv a odliv, který je díky Měsíci.
Tak tak, řekl Skelby, je to pravda, že ano, Noelsi, ano je to holý fakt, Oilky řekl, ano my původní Aztékové to víme, že je to pravda.

 

 

Kapitola 35.

Okysličování Měsíce II

 

Rozprašování se celkem zdařilo po části měsíce, mikroorganismy jsou stále zelené a produkují kyslík na maximum. Což je skvělá zpráva, když oblasti s mikroorganismy projížděli ve velkém pásovci oni 3 a další 2 vědci, kteří kontrolovali stav ovzduší a také mikrooganismy, jestli vydávají dostatek kyslíku.
Bylo to vše  podle plánu, mikroorganismy vydávaly kyslík na 100% jejich kapacity. A hladina kyslíku na Měsíci byla na 20%.
Kdyby hodnota kyslíku vzrostla časem na 40%, dalo by se zde už normálně dýchat bez skafadrů.

To by bylo úžasné, ohromující, neskutečné, to snad není ani možné řekl Skelby, ale je, řekl Noels i Oilik mžourá očima, že by to bylo možné, za pár let možná desítky let uvidíme.
Zde na měsíci se téměř nestárne, tak máme šanci to zjistit během xxx let. To máš pravdu Skelby, přikyvuje Noels i Oilik. Za pár let půjdeme vše zkontrolovat i na odvrácené straně měsíce i na naší straně.

Vědci budou sledovat vývin atmosféry a hladinu kyslíku v ovzduší.
Atmosféra se už pomaličku tvoří za těch 50-100 let, mikroorganismy se rozrůstají a pomalu pokrývají celý Měsíc.
Projedeme odvrácenou stranu měsíce ve velkém pásovci, my 3 a 2 vědci.

Mikroorganismy fungují na 100% a také se rozrostly na odvrácené straně měsíce. Naměřili jsme zde dokonce 50% kyslíku , můžeme si sdělat skafandry, je tu už dýchatelno, žádné jiné škodlivé látky na vdechování zde nejsou.
Mikroorganismy se stále rozrůstají a tvoří kyslík na maximum.
Začínají z nich být mech a pomaličku sem tam i tráva

 

 

Kapitola 36.

Průzkum kaňonu poblíž masky z písku připomínající lidskou tvář

 

Snad se to vše vydaří a Měsíc se za pár desítek možná stovek let okysličí, říká Skelby no to ano podotknul Noels i Oilik zamžoural svýma očkama.
Teď se vydáme do obřího kaňonu, který je naspodu pokrytý ledem.
Skelby a Noels a Oilik nasedli do středního pásovce a vydali se na výpravu.
Cesta to byla dlouhá, jak dorazili ke kaňonu vysedli a vypustili sondu.

Ta zjistila přítomný život mikroorganismů neznámého původu v ledu.
Byl to senzační objev, kus ledu vzali sebou a byli rádi, že se vše tak vydařilo a těšili se, co jim řeknou vědci na základně.
Skelby byl všímavý a zahlédl opodál průrvu, která směřovala do podzemí.

Noelsi ,vidíš ji taky? Ano vidím, Oiliky ji taky viděl. Tu probádáme, jak se vrátíme s kusem ledu s neznámými organismy.
Souhlasili všichni Skelby, Noels i Oilik.
Umístili sondu do středního pásovce a nasedli také.
A již si to uháněli na hlavní základnu s tím super objevem.
S neznámým životem v ledu z obřího kaňonu poblíž masky s písku připomínající lidskou tvář.

 

 

Kapitola 37.

Průzkum neznámého života v kusu ledu z kaňonu

 

Skelby i Noels a Oilky vysedli ze středního pásovce a šli do hlavní základny,
Sdělali si skafandry a s velkou radostí předali nalezený kus ledu tamním vědcům. Ti hned začali bádat, zjistili, že jsou to zárodky života v laguně, které se za statisíce let vyvinuli ve faunu a floru.
Ale jsou tu i jiné stopy života mikroorganismy, které jsme dosud neviděli. Vypadají nějak zvláštně jako mikroorganismy něčeho obrovského. Podle buněčné struktury.
Skelby i Noels a Oilky vysedli ze středního pásovce a šli do hlavní základny.

Ale jsou tu i jiné stopy života mikroorganismy, které jsme dosud neviděli. Vypadají nějak zvláštně jako mikroorganismy něčeho obrovského. Podle buněčné struktury.
Vypadá to na obří krakatici, ale 10x větší, než se našel u nás na zemi největší 30metrový exemplář. Takže by mohla dosahovat až 300 metrů a žít v druhé laguně co jste objevili. Proto si musíte opravdu dávat velmi velký pozor, mohla by již být vyvinuta do těchto rozměrů.
Další mikroorganismy vypadají jako zárodky super obřích velryb, ne jako známe na zemi ale 10x větších takže až 300 metrů dlouhých požírající ne plankton ale malé a střední ryby.
Ty by také mohli být velmi nebezpečné.

 

 

Kapitola 38.

Potápění ve velké laguně za obřími verlybami.

 

 Skelby a Noels i Oilky oblékají skafandry a nasedají do středního pásovce a uhání si to k obří jeskyni, kde jsou v hloubi ukryty životadárné laguny.
Spouští se po žebříku 5metrové výšky přes vodopád a nasedají do motorové loďky s kormidlem.
Tak kam se vydáme? Ptal se Skelby Neoelse a Oilkyho. Řekl bych ke kraji od ostrova namítl Noels Oilky jako vždy přimhouřil očka a jen tak náhodou řekl ano.
Tak dobrá jedeme k východnímu kraji obří lagununy, která má kilometry a kilometry.

Jak dorazili na místo začali sonarem prohledávat oblast, ale nic nenašli. Zkusíme zajít k západní straně a přitom necháme sonar zapnutý, tak nech pomalý chod motoru. Ok řek Noels.
Tak si plují a v tom se na sonaru ukázalo něco obrovitého mělo to asi 200metrů na délku a vydávalo to zvuky podobným velrybím.
S obavou se Skelby a Noels i Oilky  začali potápět do hloubky asi 50 metrů což ukazoval sonar.

Byla to obří paryba. Krásné tóny vyluzovala.
Hned spatřila 3 potapěče. Skelby Noels i Oilky připluli k ní a začali ji hladit, parybě velké se to zjevně líbilo.
Vyluzovala přitom luzné tóny.
Vyfotografovali si ji a začali stoupat nahoru. Až byli v loďce, sonar ukazoval, že velká paryba byla už dávno pryč.
Loďkou dopluli k vodopádu ukotvili ji a vylezli ven jeskyní, nasedli do středního pásovce a mířili s touto ohromnou novinou za vědci do hlavní základny.

Jak přijeli, už je vědci netrpělivě čekali, Skelby jim ukazoval fotografie a dle sonaru měla paryba 200 metrů na délku. No to je neuvěřitelné měli jsme pravdu, že z mikroorganismů se vyklube něco takového.
Paryba byla hodná, dokonce jsme ji i hladili, asi se jí to líbilo, protože přitom vydávala zvuky podobném velryb.
Teď je na řadě obří krakatice, ale ta by mohla být opravdu nebezpečná svými žihadly na chapadlech a zamotání se v nich. A mohla by i s chapadly dosahovat až 300 metrů.

 

 

Kapitola 39.

Hledání obří krakatice.

 

Skelby velel, Noelsi Oiliku jdem do skafandrů a jde se na výpravu hledání obří krakatice obřích rozměrů.
Nasedli do středního pásovce a hurá za výpravou.
Po příjezdu k obří jeskyni, kde už to znali se vydali dolů až vodopádu, slezli žebříky a nasedli do ukotvené lodě. Nyní jim posádka z ostrova dala již loď pořádnou, se silnějším motorem i pořádným kormidlem.
To se nám to panečku pojede řekl Noels, Skelby jen přikývl a Oilik taky.

Sonar máme také větší na ty obří nestvůry.
Tak vyrážíme, tentokrát se vydáme doleva prohledávat lagunu.
Dlouho se plavili dlouho čekali až najednou sonar zachytil něco opravdu obrovského. Mělo to 500 metrů na délku a hýbalo se to směrem k nim.

Rychle do skafandrů a potápíme se. 200 metru pod hladinou byla asi zřejmě krakatice subobrovská už jen 100 metrů, už se blížili k ní a v 50 metrech spatřili to monstrum, vyfotografovali ho a rychle pryč. Rychle nalodit a uhánět k vodopádu. Zakotvit loď a vyšplhat žebříky. Uf to jsme si oddychli, že to tak všechno dopadlo a subobrovská krakatice nic neudělala. Měla s chapadly 500metrů, neuvěřitelné.

Vrátili se do bezpečí pásovcea jeli na hlavní základnu se pochválit alespoň fotosnímky a grafem a foto snímky ze sonaru.
Vědci na hlavní základně užasli, 500 metrů dlouhá, to nečekal nikdo. Ukazují to snímky i ze sonaru. No to je náramné, pravěké monstra v laguně, nejdříve 200 metrová paryba a teď 500 metrová subobrovitánská krakatice.
No to je prostě úžasné.

 

Kapitola 40.

Prozkoumávání ztroskotané vesmírné lodi.

 

V masce z písku, která vypadá jako lidská tvář objevil radar neznámý objekt vypadající jako trosky vesmírné lodi. Na průzkum se přihlásili Skelby a samozřejmě Noels a i Oilky, který bude určitě velmi nápomocen.
Ve skafandrech nasedli do středního pásovce a dle souřadnic vyrazili na cestu.
Jak dorazili na dané souřadnice, uviděli asi 300 metrů v průměru kruhový světélkující talíř zabořený do písku.
Nikde však neviděli otvor, jen Oilik hned věděl, byla to sesterská loď našich předků Aztéků, kteří se černou dírou dostali do budoucnosti a jsou vyvinutí jako já.

Zkusíme loď opravit a vytáhnout ji pásovcem z písku. Modrý kámen v ní je a loď tu musí ležet už pěkných pár stovek let.
Sláva loď se nám podařilo opravit, teď s ní můžeme lítat. Zkušební let.
Nejdřív nahoru a pak doleva a doprava. Super, loď funguje jak má. Zaletíme s ní na rodnou matičku Zemi nebo budeme bádat ve vesmíru?
Na Zemi bych s ní neletěl, všichni by z toho byli v šoku. Ale můžeme ji pro rychlejší přemísťování  používat tady na Měsíci.
No to by jsme mohli, říká Skelby i Noels a Oilik samozřejmě souhlasí.
Skelby se vrací na hlavní základnu pásovcem, Noels a Oilik letí vesmírnou lodí.

Vesmírná loď přistála vedle hlavní základny. Všichni v hlavní základně i ostatních základnách jásají, že mají vesmírnou loď, hlavně už kvůli převozu materiálu a bádání nových technologií z vesmírné lodě a taky  kvůli průzkumu blízkého vesmíru a planet.
Konečně máme vesmírnou loď. A určitě vynalezneme díky ní nové technologie.

 

 

Kapitola 41.

První let na Mars

 

Technologie z kosmické lodi byly úchvatné, hypermoderní, umožňující letět nad rychlostí světla a tudíž asi i rychleji než čas. Což by znamenalo možnost cestovat po Galaxiích a různých planetách.
Zkusíme první let na Mars a uvidíme, co tam objevíme.
Tak kdy poletíme? Ptal se Noels Skelbyho, tak za 14 dní až si vydatně odpočineme od těch všech výprav a dobrodružství, které jsme zažili.
Ok tedy, Skelby, ja jsem jedině rád a Oilik také.

Tak jsme odpočatí, vyrážíme na cestu. Máme všechno sbaleno?  Ptá se Skelby, ano, rychle mu odpověděl Noels, Oilky taky přikývl.
Tak zážeh motorů a start, vesmírnou loď v 3D umí ovládat jen Oilika  tak má hodně práce. Vesmírná loď se vznáší vzhůru, už vyletěla nad Měsíc a míří si to přesně dle souřadnic k Marsu.
Co tam přesně budeme dělat, ptá se Noels Skelbyho? Hledat zmrzlou vodu a možná nalezneme i živé mikroorganismy a v kráterech s dopadených asteroidů, třeba nalezneme další prvky mimo známé v chemické tabulky.

Mars je velmi vzdálený, obíhají kolem něj 2 měsíce Phobos a Deimos. Ale s naší možností rychlosti světla jsme tam hned.
Mars už máme na dohled tak se musíme připravit na přistání.
Pomalu přistávají na Marsu, až přistáli, vypnuli plazmové motory a nechali otevřít východové dveře.
Nejdřív vyjel střední pásovec, které měli s sebou raději 2, kdyby se jeden pokazil.
Jak vyjel střední pásovec, tak do něj nasedli a vyjeli hledat zmrzlý led. Máme nějaké souřadnice od astrologů z Měsíce, kde by se mohl vyskytovat.
Tak tam zajedeme. První je tu poblíž přistání naší vesmírné lodi.

 

 

Kapitola 42.

Průzkum Marsu a hledání ledu a možného života

 

Už vidím kaňon s obrovským ledovcem. Říká Noels, ja už ho vidím taky odpovídá Skelby i Oilik mžourá a říká a říká, taky ho vidím.
Přijíždí k ledovci a vysedají u něj. Berou vzorky a vypadá to, že v ledu jsou i živé mikroorganismy. Tak to je super shodli se všichni.
Teď pojedeme do kráteru prozkoumat dopadlé meteority. Tak ok.
Máme to dlouhou štreku pojedeme 100km/h a za pár hodin jsme tam.
Právě jsme dorazili na dno kráteru a našli obří meteorit cca 50cm vhodný k bádání naložili jsme ho do středního pásovce a ještě pojedeme k dalšímu kráteru k tomu největšímu na Marsu.
Měl by tam být další hodně velký meteorit.
Tak vyjíždíme, ale musíme jet opatrně, je to tu samý výmol a pískové duny. Za pár hodin bychom tam, měli přijet.

Jak přijeli na okraj kráteru, museli už po svých a vzali sebou i sondu.
Slezli opatrně dolů a začali prohledávat dno kráteru po obřím asteroidu. Sonda zachytila divné chemické složení hornin. Tak se vydali za ní.
Našla metr velký asteroid, ten musíme naložit na sondu a nějak opatrně dovézt do lodi.
Chtělo to hodně opatrnosti hlavně při nakládání velkého meteoritu do pásovce, ale zvládli jsme to bravurně říká Skelby i Noels, Oilky jen přikyvuje a říká to ano.
Tak a teď opatrně pásovcem k naší vesmírné lodi.
Byl to pěkný kus cesty, ale zvládli jsme to bez menších potíží.

 

 

Kapitola 43.

Návrat z Marsu na Měsíc

 

Jsme zpátky u vesmírné lodi a pásovce jsme nalodily a byli rádi, že jsme nepotřebovali toho druhého náhradního.
Oilky v 3D prostorovém ovládání uzavřel vchodové dveře a my se usadili, připraveni na let. Oilky počítal 10,9,8,7,6,5,4,3,2,1 zážeh plasmových motorů kosmického lodi.
Kosmismická loď ve tvaru talíře se pomaličku vznášela přes řídkou atmosféru Marsu a mířila si to k Měsíci.

Přesně zadané souřadnice vesmírnou loď s posádkou Skelby,Noels, a Oilik letí velkou rychlostí k měsíci.
Pro tuto loď není problém dosahování rychlostí světla, takže u měsíce byli za pár chvil.
Již pomaličku klesají na Měsíční dráze, k hlavní základně, kde se cítí skoro už jako doma.
Už byli u základny, pomaloučku se snesli k povrchu Měsíce, Oilik nato byl odborník přes to 3D prostorové ovládání a otevřel východ vesmírné lodi.
Shelby a Noels předal nalezený kus ledu s mikroorganismy v něm a také 2 velké meteority, jeden asi metr velký hodně těžký a druhý 50cm velký středně těžký.
Zdejší vědci se už nemůžou dočkat bádání.

Vědci zjistili, že v Meteoritech byly další nové chemické prvky mimo chemickou tabulku, no žasli všichni. A v kusu ledu byly mnohobuněčné organismy. Ty musí ještě zkoumat a nechat je růst, co z nich vyroste nikdo z vědců netuší, ale vypadá to velkého živočicha.

 

 

Kapitola 44.

 

Chlapi, zavolal Skelby, jaké dáme jméno naší vesmírné lodi? Já jsem pro MOON - v angličtině mém rodném jazyku Měsíc, Noel chvilku přemýšlí a říká to by šlo, Oilik jen zaváhá a říká krásný název.
Teď si dáme zase tak týden odpočinku než vyrazíme na další dobrodružství. Co vy nato a už vím co bude dál, zaletíme naší hypersonic vesmírnou lodí na Zemi a rozdáme zkušenosti, materiál, nové chemické prvky a živočichy? Noels se už moc těší, Oilik také.
Tak zatím v klidu odpočívejte, já jdu vše shromáždit co je potřeba naložit na výpravu na matičku Zemi.

 

 

 

Kapitola 45.

Návrat na Zemi

 

Tak vstávat lenoši, vyrážíme na Zemi se proslavit a ukázat veškeré objevy co jsme našli.
Skelby, Noels i Oilky na sedají do hypersonic kosmické lodi MOON a Oilky se ujímá řízení       a zavírá dveře.
Pomaličku se vznášejí nad Měsíc a míří si to k naší matičce Zemi.
Přistávají a pomalu se vznášejí, ale hustá atmosféra lodi dává zabrat.
Nakonec spadnou do atlantického oceánu kde je během několika hodin zachrání lidé na člunech.
Naložili i všechny novodobé objevy. Nové chemické prvky, meteority, kusy ledu i menší floru a faunu.
Plovoucí loď, hypersonická MOON, byla odtažena ledoborcem také ke zkoumání.
Až byl Skelby, Noels i Oilky podroben veškerému vyšetření, konečně si mohli oddechnout a dostali za jejich objevy nejedno ocenění.
Nových chemických prvků bylo objeveno celkem 5.  2 z Měsíce a 3 z meteoritu z Marsu.

Nikdo nevěřil vlastním očím a uším a vůbec už ne, že na Měsíci je v obří jeskyni laguna  další  kilometry velká, plná života a živočichů úplně odlišných než na Zemi.
O tom že na Marsu je mikroorganický život se již vědělo, ale že se zde najdou 3 neznámé chemické prvky to je něco neuvěřitelného.
A nejneuvěřitelnější věc je hypersonická plazmová loď MOON, která umí překročit i rychlost světla a možná i rychlost času.
Tak takovéto objevy opravdu nikdo nečekal je to grandiózní, famózní prostě úžasné. Tyto objevy vejdou do dějin.

Hlavně nás teď zajímá hypersonická plazmová loď SUN, jak funguje.
A také co je to za chemické prvky. Flora a fauna o tom není pochyb, obří krakatice 300 metrů dlouhá či paryba 300-400 metrů dlouhá.
Na poloostrově nová neprozkoumaná flora a fauna, toto svět ještě nezažil, informace jsme měli z Měsíce i o tom, že přistanete, ale vidět to i fotografie na vlastní oči no to je úžasné.

 

 Kapitola 46.

Návrat s lodí MOON na měsíc

 

Tak hoši odpočineme si na naší matičce Zemi a poletíme zpět na Měsíc, doplnit pro zdejší jídlo, solární panely, rostliny a další potřebné věci.
Tak jsme si už odpočinuli, hlásí Noels, Skelby je rád, Oilky si odpočinul a mrká svýma velkýma očima.
Otvírá telepaticky dveře hypersonické lodě MOON a až jsou všichni připraveni ke startu 3D prostorovým ovládáním navádí loď skrze atmosféru až k Měsíci. Trochu to s lodí třepe, protože na matičce Zemi je velmi hustá atmosféra.
Prolétávají atmosférou a vylétají z oběžné dráhy Země a míří si to na Měsíc do hlavní základny.
Let proběhl hladce, bez jediné chybičky.
Hladce proletí řídkou atmosférou Měsíce a už pomaličku přistávají u hlavní základny.

Oilik otvírá dveře a Skelby a Noels i Oilky nosí zásoby všeho co dopravili se Země.
Nejdůležitější je jídlo pro všechny obyvatele Měsíce, pak rostliny do obřích skleníků a poté solární panely na výrobu elektřiny říká Skelby Noels souhlasí tak jak Oilik.
Nejdřív se budeme muset postarat o obří skleníky a výrobu kyslíku.
Zasadit obří rostliny, menší ovoce plodící keře, zeleninu, aby bylo dost čerstvé zeleniny a ovoce pro všechny na Měsíci.
Mikrooganismy na výrobu kyslíku se celkem drží a už se dělá slaboulinká vrstva atmosféry.
Bude to chtít ještě jednu vrstvu. Tak 30 pásovců vyjelo postupně pokrýt většinu Měsíce.

 

 

Kapitola 47.

Mise na Jupiter

 

Tak hoši nasedat Oilik právě telepaticky otvírá dveře. Usazeni? Ptá se Skelby ano odpovídá Noels a Oilik již zadává souřadnice k plynaté planetě Jupiter.
Co tam budeme přesně zkoumat, ptá se Noels. Atmosféru, plyny a atmosférické bouře.
Oilik říká za hodinu tam budeme, není to zase tak daleko hyper rychlostí.
Tak už jsou vidět slabé prstence obíhající kolem Jupiteru.
Je to obří plynná planeta 2. největší v naší sluneční soustavě.
Barvy na Jupiteru jsou způsobeny plynnými bouřemi na povrchu.
Nejznámější je červená plynná bouře.
Jupiter je stvořen převážně z vodíku a hélia.
Budeme ho sledovat a vyšleme sondu k jeho povrchu co zjistí.
Sonda už letí a zkoumá i v letu co zachytí za plyny.
Necháme tam sondu 14 dní zatím budeme v MOONU čekat na výsledky.
A já vidím tu červenou bouři i vlastním okem postřehl Noels, to je nádhera.
Já také odvětil Skelby, Oilik jen zamžoural svýma podlouhlýma očkama.
Tak sondu jsme už navigovali zpět a výsledky máme 14 denní na Jupiteru na videu.
To našim vědcům určitě bude stačit.
Oilky zažehl hyper plazmatické motory 3D prostorovým ovládáním a nastavil souřadnice k Měsíci za cca za hodinu by jsme tam měli být.
Let zpět nebyl tak snadný, vyhýbání se asteroidovému roji a jednomu menšímu asteroidu.
Nakonec dopadl dobře a už se pomaličku vznášeli mírnou atmosférou Měsíce.
Míří si to k základně.
Všichni vysedli Oilik uzavřel telepaticky dveře a šli předat sondu zdejším vědcům.
Ti jen žasli nad záběry bleskových bouří a hlavně té červené.
Velmi Vám děkujeme, říkají vědci za pomoc v průzkumu Jupiteru a jeho prstence, měsíců a bleskových bouří.
Výsledky zašleme i na Zemi.

 

 

Kapitola 48.

Mise na Saturn

 

Noelsi, říká Skelby vědci z Měsíce i ze Země nás prosí o misi na Saturn, prozkoumat tuto obří plynou planetu. Souhlasil jsem za nás všechny tři. Já, ty, Skelby i Oilik rádi poletíme, že ano?
No jistě, řekl Skelby, hlubokým hlasem a Oilik se jen zaradoval.
Tak chlapi naložit do hypersonické lodi MOON co je potřeba, jídlo, vodu a hlavně sondu na zkoumání a průzkum Saturnu.

A hurá do lodi, Oilky jako vždy telepaticky otevřel vchod, jinak to ani nejde. A všichni zaujali své pozice a Oilik již se bral k 3D prostorovému ovládání.
Zažehnutí plasmových motorů a loď MOON se již vznáší tenkou atmosférou Měsíce.
Oilik zadává souřadnice k Saturnu jedné z největších planet naší sluneční soustavy.
Tak za pár hodin jsme tam díky naši hyper sonické rychlosti.
Saturn je složený z 96% z vodíku a jeho prstenec je všudy znám.
Teplota je tam kolem -150 stupňů Celsia
Proč je kolem Saturnu prstenec není známo.
Vypustíme sondu, aby se to zjistilo. Měsíc tu pobudeme a vše detailně prozkoumáme přes sondu.
Loď MOON necháme na okraji prstence.

Měsíc uplynul. Tak máme všechny data od sondy, nalodíme ji a vyrážíme zpět na Měsíc na domovskou základnu.
Oilik se ujímá řízení a za pár hodin jsou na měsíci a loď MOON dosedá mírnou atmosférou k hlavní základně.
Oilik otvírá dveře, všichni vystupují a hlavně vyjíždí sonda s důležitými informacemi pro zdejší vědce.
Vědci jsou ohromeni novými informacemi o Saturnu a jeho prstenci a za misi na Saturn velmi děkují všem Skelbymu, Noelsovi i Oilikovi.
Nalezli jsme hodně zajímavých věcí a máme co bádat dále.

 

 

Kapitola 49.

Mise na Venuši

 

Jak se říká, muži jsou z Marsu a Ženy z Venuše, skoro na tom něco pravdy bude, na každém šprochu pravdy trochu, říká Skelby s úsměvem ve tváři.
Venuše je jen o 650km v poloměru menší než země a skládá se z 96% oxidu uhličitého.
A dostala název po římské bohyni lásky Venuši.
Takže nachystat vše potřebné zásoby jídla, pití a můžeme nasedat až Oilik otevře kosmickou loď MOON, tak posádko všichni usazeni? Ptá se Skelby, ano odpověděl Noels i Oilik a ten se již chápe 3D prostorového ovládání a zadává souřadnice letu k Venuši.
Budeme tam za 3 hodiny, loď se už vznáší tenkou atmosférou Měsíce a Oilik říká snad nepotkáme moc asteroidů to nemám rád říká.
A najednou jejda, vletěli do pásu opravu velkých asteroidů, sotva se jim vyhnuli.
Tak tak dorazili na dané souřadnice.
Sestoupíme až na povrch a nejdříve vyšleme sondu na průzkum.
Tak jsme přistáli na povrchu, přistání šlo těžce neboť Venuše má celkem hustou atmosféru skleníkového efektu.

Oilik vypouští sondu ven, a míří k nejvyšší hoře která je 10 km vysoká o 2km vyšší než Mount Everest na zemi.
A najednou z jeskyně, která je v úrovni s povrchem vybíhají nějaké postavy.
Kamera  natáčí co se dá, je jich celkem pět. Sondu jsme rychle stáhli zpátky a usoudili jsme, že raději odletíme na oběžnou dráhu Venuše.
Kde se musíme poradit co dá

 Nikdo netušil, že zde může být život, natož na takové úrovni.
Ze snímků z kamery toho nebylo moc k poznání, ale postavy byly cca 2 metry vysoké, útlé postavy, barvitě do zelena. Víc toho kamera nestihla zachytit. Budeme tam muset sondu poslat znovu, aby jsme zjistili více.
Znovu tedy přistávají přes hustou atmosféru a dosedají nedaleko hory s jeskyní.
Oilik vypouští sondu a ta už směřuje k jeskyni. Nyní zachycuje pouze 3 postavy blíž a blíž cca 2 metry vysoké a světélkující zelenou barvou, jsou to záhadní tvorové Venuše říká Oilik, už jsem o nich slyšel z vyprávění. Aha říká Skelby i Noels.
N

No nechal bych to tak být, je tu tak nehostinná poušť a samý písek.
Stáhneme sondu do lodi a poletíme na měsíc s tím, co máme.

 

 

 

 

Kapitola 50.

Návrat z Venuše

 

Oilky naviguje sondu zpět do lodi a uzavírá ji. Všichni tři zasedají na svá místa a Oilik se chopí 3D prostorové navigace a říká, je to horší letí přes naši cestu domů na Měsíc velký pás velmi velkých asteroidů. Co s tím? Zkusíme proletět nebo posečkáme? Ale, to by nám tak tak vydržely zásoby jídla a pití.
Skelby říká raději posečkáme, snad asteroidy proletí rychle a budeme moci bez problémů letět.
Tak tady 3 týdny čekali na oběžné dráze Venuše a už to vypadá, že asteroidy proletěli.
Skelby říká tak poletíme, Noels souhlasí a Oilky také, ale s určitou nedůvěrou, může se objevit další pás asteroidů.
Letíme, zapnuté hypersonické plazmové motory a už letí zpět na Měsíc.
Nastal problém, další pás asteroidů byl před námi, museli jsme kličkovat, tak tak se vyhýbat, jeden se dokonce otřel o MOON, ale zvládli jsme to.

Blížíme se k Měsíci s 5% poškozením lodě.
Přistáváme řídkou atmosférou Měsíce k hlavní základně.
Vše co jsme objevili a zjistili, předáváme zdejším vědcům.

 

Kapitola 51.

3 tajuplné postavy z Venuše

 

Vědci zkoumali videonahrávku z Venuše a při podrobnějším bádání zjistily, že se jedná o 3 postavy ženského pohlaví asi 180cm vysoké, pokryté jemnými zelenými šupinami. Krásné ve tváři podobné té lidské.

Budete se tam muset vrátit a zkusit komunikaci s těmi mimozemšťankami.
Ok, není problém, odpovídá Skelby i Noels přikyvuje, Oilik jako vždy jen mrkne očkama jako souhlas ale tentokrát dodá, už se těším, snad můj telepatismus bude k něčemu dobrý a budu s nimi moci komunikovat.
Sondu s infra i termovizí s ultra zvukem bereme samozřejmě sebou.
Oilik otevřel dveře hyperkosmické lodi MOON a všichni nasedli. Skelby zavelel na Venuši, Oilik se okamžitě ujal 3D prostorového řízení a nasměroval dle souřadnic přesně to místo, kde byli předtím.
Vesmírná loď MOON se už vznáší řídkou atmosférou a vzdaluje se hlavní základně na Měsíci.
Prolétají řídkou atmosférou a míjejí malý pás asteroidů. Oilik zapíná plasmové motory a neuvěřitelnou rychlostí byly u Venuše za pár hodin.
Let kupodivu nyní proběhl hladce, žádný pás asteroidů nepotkali.
Prolétají oběžnou dráhou Venuše a chystají se na přistání.
Venuše je hodně drsná planeta plná písku a pískových bouří. Je nejblíž ke slunci, vyprahlá, nehostinná.
Již přistáli a vypouštějí sondu a jdou za ní, jak zavelel Skelby.
Sonda, Skelby,Noels i Oilik pomaličku kráčí k jeskyni kde už  zdáli vidí zase ty 3 zelenající postavy, zeleně se třpytící.
Sonda vše zaznamenávala a monitorovala. Jela asi 100 metrů před Skelbym, Noelsem a Oilikem.

 

Kapitola 52.

Zkoumaní podivných bytostí na Venuši

 

Sonda se blíží k těm 3 postavám zachycuje zvláštní energii, které vydávají. Oilik zkouší telepatii a opravdu s nimi komunikuje. Řekli mu, že jsou přátelské a že se jich nemusíme bát.
Žijí zde již stovky let. Poslední 3 z velkého města které zavála obrovitá písečná bouře, tak tak unikly do jeskyně.
Jak Vám můžeme pomoci? Ptá se Oilik. Mohli by jste nás 3 vzít sebou na vámi obydlený Měsíc. Ano samozřejmě budeme jedině rádi.
Tak všech 6 šlo do vesmírné lodi MOON, Olik otevřel dveře a všichni nasedli.
Cesta bude asi trnitá, letí kolem obrovský pás asteroidů, budeme muset pár dní posečkat, než přeletí a vy tři nám můžete zatím vyprávět příběhy z Venuše.

Dobrá tedy. Byly jsme pradávná civilizace žen, chrámy svatyně téměř všude, pak přišly osudové písečné bouře a zůstalo jen jedno město. I to smetla písečná bouře a my 3 jsme naštěstí unikly sem do jeskyně, díky níž se nám podařilo přežít.
Ok, tak to je báječné, říká Skelby i Noels i Oilik.

Oilik hlásí, pás asteroidů je pryč, můžeme letět. Zapnul hyper plazmové motory a vesmírná loď MOON zmizela ve vteřině v dáli.
Za dvě či tři hodiny jsme na Měsíci, ovšem jestli let proběhne hladce.
Minuli jsme právě teď menší roj asteroidů, ale beze škod.
Oilik hlásí sestup řídkou atmosférou měsíce přímo na hlavní základnu. Všichni jsou vděčni Oilikovi, že je tak výborný v řízení vesmírné lodi. Přistání se podařilo bez chyb. Oilik otvírá dveře vesmírné lodi MOON.
Všichni vycházejí z vesmírné lodi i ty 3 záhadné ženy z Venuše, které zdejší vědci budou zkoumat. Oilik je naučil hovořit lidskou řečí díky jeho telepatii

 

Kapitola 53.

Výprava na první základnu na Měsíci

 

Skelby se dozvěděl z historek, že na odvrácené straně Měsíce je jedna opuštěná základna, která byla první na Měsíci. Nevydává žádné signály a prý je plná duchů z Měsíce, že ji má naše trojice prověřit, co se tam vlastně stalo.
Tak jsme oblekli skafandry, nasedli do středního pásovce a vzali jsme samozřejmě sondu. Ta umí infra, ultrazvuk, a další vychytávky a je samozřejmě kamerou a spojením s hlavní základnou. Cesta bude trvat cca 2 dny, tak se musíme pořádně zásobovat jídlem a pitím.
Celkem máme obavy až na Skelbyho, ten se jen ušklíbl a pousmál a říká: jsou to stejně jen báchorky, Noels si není tak jistý a Oilik ten jen mžourá očima.

Jedou dle přesných souřadnic na opuštěnou základnu, první na Měsíci. 2 dny uplynuly jako voda a už vidí v dálce opuštěnou základnu. Zastavují, vylézají z pásovce, Skelby první, Noels a Oilik.Vypouští sondu a vysílají ji, aby základnu důkladně zmonitorovala.
Sonda vyjíždí - zatím se nic neděje, ale začíná blbnout termovize i kamera začíná mít šum.
Zachycuje duchy obřích rozměrů na infra nic, jen kamera má husté zrnění a nahrává duchy.
Skelby velí rychle stáhnout sondu. Budeme tam muset jít.
Tak jdeme, Skelby jako první, za ním Noels a Oilik. Otvírají vrata základny, ale žádné duchy nevidí. Jen slyší jakési kvílení, to asi vítr řekl Skelby, no nebyl bych si tím tak jistý odvětil Noels. Oilikovi se taky něco nezdá.

 

 

Kapitola 54.

Obří duchové z první základny na Měsíci

 

Není to vítr jsou to obří duchové mrtvých kosmonautů z první základny na měsíci.
Musíme být opatrní, aby se na nás nenazlobili, to by mohlo mít hrozné následky na našich duších a naší karmě.
Zeptáme se jich na něco, odvětil Noels. Jistě, hlásí Skelby. Proč jste tu uvízli v základně a nejste volní. Protože jsme ještě neudělali dobrý skutek.
Chápu říká Skelby, předejte nám data, co jste vyzkoumali a bude dobrý skutek vykonán.

Dobrá tedy, odpovídá jeden duch. Skleby vše zaznamenává do sondy a děkuje duchům.
Nyní jsou volní a opustili základnu letíc do nebeských bran.
Skelby, Noels i Oilik rychle nasedají do kokpitového středního pásovce a přivolávají si sondu a velmi opatrně ji dávají do pásovce s tak cennými informacemi, které rozluští jen vědci na hlavní základně.
Šinou si to pomaleji kolem 50-70kmh mají to na 2 dny cesty.
Už v dáli vidí hlavní základnu. Sláva, zakřičel Noels. I Skelby byl rád a Oilik ten jen mžoural očkama jako vždy. Předáváme opatrně sondu zdejším nejlepším vědcům a čekáme na výsledek z kamer a infra a ultrazvuku.
Pánové říká hlavní vedoucí vědců musíte si počkat minimálně týden.
To nevadí, odvětil Skelby, aspoň si konečně po těch dobrodružných výprav odpočineme.
Jdeme na oběd hoši. Bylo kuřátko pěkně do zlatova s rýží, to byla bašta říkali všichni.
A teď se půjdeme natáhnout na pár hodin a pak budeme muset něco dělat.
Postarat se o skleníky, zkontrolovat solární panely a také naši hypersonickou loď MOON dát do 100% stavu, minulý let měla škody 5%.

 

 

Kapitola 55.

Oprava vesmírné lodi MOON , zjištění dat ze sondy

 

Všichni tři dali do pořádku ty největší skleníky. Měli taky na to týden a taky solární panely. Oprava lodi MOON se podařila na 100%.
Nyní je čeká ta zpráva, co duchové se základny nechali za odkaz.

Vědci tomu sami moc nerozuměli, jen Oilik věděl co duchové říkali, že pokud poletíme rychlostí světla a vyšší,  není problém cestovat časem.  Že černé díry ve vesmíru jsou teleporty, ale také i urychlovače času a prostoru. Kde čas ztrácí hodnotu a neplatí tu základní fyzikální zákony.
To jsou velmi důležité informace řekl Skelby, toto musí být utajeno! Noels i Oilik souhlasí.
To se nesmí dostat na veřejnost na Zemi. OK? Ano souhlasí vědci i tříčlená posádka Skelby,Noels,Oilik. Necháme to v tajnosti na Měsíci. Ok, souhlasili všichni i vedení hlavní základny.

 

 

Kapitola 56.

Výprava na Oilikovu rodnou planetu Xardis

 

Tak chlapi, týden si dáme voraz a pak vyrazíme na Oilikovu rodnou planetu Xardis, doslechl jsem se, že vyvinuli pro nás za záchranu jejich lodě, speciální mikroorganismy na okysličování Měsíce.
Oilik byl celý bez sebe, že bude mezi svými a že uvidí zase svou rodnou planetu.
Týden uběhl jako voda a Olik otvírá dveře hypersonické lodi MOON a Skelby, Noels a Oilik nasedají. Oilik se chopí řízení lodi, a lod již startuje. Vznáší se řídkou atmosférou Měsíce a letí přímo k planětě Xardis, která je vzdálená 2 světelné roky, proto zapíná rychlost světla a hyperplazmové motory běží na maximum.

Budeme tam asi za 2 dny říká Oilik. Tak to je super zpráva, říká Skelby i Noels.
Potkali jen dva pásy asteroidů, ale Oilik řízení zvládl a už se pomaličku vznášejí hustou atmosférou planety Xardis.
Už pomaličku přistávají, přistání proběhlo hladce.
Oilik otevřel dveře lodi MOON a posádka Skelby,Noels i Oilik vystoupili z vesmírné lodi.
Oilik se vítá se svými blízkými a jejich vědci předávají vzácné mikroorganismy na okysličení a vytvoření atmosféry na Měsíci.

 

 

Kapitola 57.

Nový člen dobrodruhů Vexis

Zůstali na Xardisu několik dní a spřátelili se velmi hodný, nebojácným Vexisem a k Oilikovi Skelbymu a Noelsovi by se rád přidal. Stejně vypadající jako Oilik, o 10cm vyšší štíhlé postavy, 160cm vysoký, celý zelený s černýma podlouhlýma očima a telepatickými schopnostmi.
Po krátkém hlasování Skelby a Noels a Oilik ho berou do party. Vexis je velmi rád a těší se na nové dobrodružství s nimi.
Olik, Vexis i Skelby a Noels se přátelsky loučí s moderními potomky Aztéků a s krásnou planetou Xardis. Vexis zkouší poprvé telepaticky otevřít loď MOON a hned se mu to podařilo.
Všichni nasedají a Oilik se ujímá řízení lodi a zavírá vchod. Poletíme 2 dny světelnou rychlostí na Měsíc snad nepotkáme moc asteroidů. V polovině letu ale vstoupili do hustého pásu asteroidů, sotva se Oilik vyhýbal, jeden loď MOON zasáhl, škody ale byly naštěstí mírné, cca 10% poškození pláště vesmírné lodi.
Zbytek letu již proběhl hladce a již přistávají řídkou atmosférou Měsíce přímo na hlavní základnu.
Všichni vystoupili, první Skelby pak Noels, Oilik a Vexis.
Techniky na hlavní základně poprosili o opravu lodního pláště a kontrolu celé lodě a všech systémů včetně motoru.

 

 

Kapitola 58.

Zelený Měsíc, super mikroorganismy s Xardisu

Vědci dostali od 4člené posádky Skelbyho, Noelse, Oilika a Vexise zásobu neuvěřitelně účinných mikroorganismů do 20 kokpitovaných pásovců, které by měli pokrýt celý Měsíc.
Pásovce vyjely a až budou hotovy, během roku by se měl měsíc zazelenat.
Rok se s rokem sešel a na Měsíci se opravdu vytvořila atmosféra, začalo pršet, bouřky, blesky, husté sněhové vánice vystřídalo Měsíční jaro, kdy narostla i tráva a menší keře.
Tak jsme to dokázali, radují se Skelby, Noels, Oilik i Vexis. Hladina kyslíku je již na 50% a nemusíme už nosit skafandry, což je úplně neuvěřitelná věc.
Je z něj teď druhá modrá planeta, protože ledy tají a tvoří jezírka a i velké jezera a malá moře.
Můžeme vesele stavět základny, města a celý Měsíc důkladně prozkoumat.

 

 

Kapitola 59.

Mise do vesmírné černé díry

 Skelby, Noels, Oilik a Vexis se chystají na velmi nebezpečnou misi do vesmírné černé díry.
Vůbec neví, co je čeká a kde se ocitne hypersonická loď MOON, až černou dírou proletí.
Černá díra je vzdálená asi tři světelné roky od Měsíce.
Budou se muset hodně zásobovat jídlem a pitím a vesmírnou loď MOON mít ve 100% stavu.
Start plánují za 3 dny, aby se mohli psychicky připravit a hlavně si odpočinout.
3 dny uběhly jako nic a Oilik už otvírá dveře a ujímá se řízení lodi.

 

Část II.

 

 

Kapitola 60

Mise do vesmírné černé díry, odlet

 

Oilik, Skelby, Noels a Vexis pomalu nastupují a samozřejmě berou sondu sebou. Tu, která umí termovizi, ultrazvuk, a hlavně má špičkovou kameru. Oilik zavírá vchodové dveře a pomaličku zahajuje start, hypersonická loď MOON se pomaličku vznáší hustější atmosférou Měsíce. Oilik zapíná rychlost světla a plazmové motory jsou na 80% výkonu.

Snad nepotkáme moc asteroidů říká Oilik, snad ne odvětil Skelby.
Jeden pás asteroidů jsme těsně minuli a to byly velké asteroidy, měli jsme velké štěstí, pronesl Oilik při jeho 3D prostorovém ovládání lodi.
Teď se řítíme pásem asteroidů a to jsme v půli cesty, snad se mi podaří všem vyhnout. A ouha, jeden nás zasáhl, loď MOON hlásí poškození lodi 10%.
No není to tak hrozné říká Oilik i Vexis. Už jsme skoro tam.
Za hodinu jsou u vesmírné černé díry. A blíží se jejich vplutí do ní.
Ouha, vesmírná černá díra je silnou gravitací pohltila sama. Objevili se na druhé straně vesmíru v krásné, fialovo modro zelené galaxii, plné tisíce hvězdných soustav.
Oilikovi souřadnice ukazovaly, že jsou vzdáleni od Měsíce asi 10 000 světelných let.

 

 

Kapitola 61.

Průzkum nejbližší galaxie

 Obíhá po ní miliony hvězd, nejbližší je několik světelných let, k té poletíme, senzory lodi MOON zaznamenaly jednu hvězdu, kolem níž obíhá kolem 50 planet se svými měsíci. Možná na některé s těchto planet bude i život. No sláva zakřičela celá posádka.

Ještě, že jsme vzali středního pásovce. 

Tak držte si klobouky letíme na zřejmě první novou planetu, na které je život a možná i inteligentní. Je vzdálena 2 světelné roky, Oilik zadal přesné souřadnice v jeho 3D prostorovém ovládní. A již zažehl plazmové motory a řítí se k planetě, za dva 2 dny by jsme tam měli být.

Jakmile dorazili k planetě, ihned je začala přitahovat její gravitace, prolétali opravdu hustou atmosférou, vesmírnou loď téměř tak tak ochránily titanové štíty, ale to nejhorší loď MOON zvládla, proletěli hustou atmosférou a již se připravovali na přistání.  Tentokráte přistáli na pevné zemi, planeta z vesmíru připomínala Zemi, samé oceány a pevnina, ale planeta byla obřích rozměrů, 10x větší než je naše Země. Po přistání Olik otevřel dveře a vyslal sondu, ta zjistila, že hladina kyslíku je téměř stejná jako na Zemi, jenže gravice je tu silnější a téměř 2x, jak na Zemi. Tak vysedat pánové, jdeme na průzkum této možná obydlené planety, pojmenujeme ji Lun. Můžeme jít hned na průzkum a to bez skafandrů, ale sondu vezmeme pro jistotu sebou na zkoumaní hornin a chemických prvků a rostlinstva, je to opravdu báječné jaký je tu vzduch. Všude kolem rostlinstvo, skoro jako na Zemi.

 

 

Kapitola 62.

Průzkum planety Lun

 

 Oilik otvírá dveře hvězdné lodi MOON a Skelby, Noels, Oilik a Vexis nasedají do středního pásovce a jedou tím hustým porostem připomínající trávu a silnější dřeviny jako na Zemi.  Sondu samozřejmě mají naloženou bezpečně v pásovci. Je to super takhle se prohánět bez skafandrů říká Skelby. Navíc po neznámé planetě. No jen aby jsi to nezakřikl, říká Noels. Oilik jen přivírá oči a Vexis také.

Pojedeme na sever, říká Skelby, myslím si, že by jsme měli najít jezero dle sondy a Oilikových skenů planety. Tam se utáboříme. Vypadá to, že zde na Luně se stmívá velmi brzy a těch xx měsíců sotva je spočítám ... mají různé barvy od bledě modré přes růžové, oranžové, tyrkysové, rudé, hnědé až tmavé. Musíme si pohnout vybudovat provizorní úkryt, kdo ví jaká zvířata či šelmy, predátoři tu jsou. Pro jistotu necháme sondu, ať nás hlídá od teď do úsvitu hvězdy.

 

 

Kapitola 63. 

Sonda nás uhlídala

 

Ráno jsme přežili bez újmy, sonda nás chránila, zaznamenala jen nějaké daleké vetřelce, cca kilometr odsud. Naštěstí se nepřibližovali k našemu tábořišti, samozřejmě, že jsme spali v pásovci, ale i tak. Jídla a pití máme na měsíc na bádání Luny. Takže vstávat, zavelel Skelby, Noelsovi se moc nechtělo, Oilik jen mžourá očima a Vexis jak by smet. Už jsou všichni vzhůru a chystají se na další jízdu po této nehostinné krajině na Lun.

Tak sondu dovnitř a vyrážíme s pásovcem do středozemí. Sonda samozřejmě sbírala vzorky půdy i flory. Nyní musí jet pásovec opatrně a pomalu maximálně 40km/h, aby se nepoškodil přes ten hustý porost a neuvázl. Je to dobré, vysoká tráva i hustý porost se pomaličku mění v kamenitý podklad až v písečné duny. Zde rostou prapodivné obří stromy do neskutečných stametrových výšek. 

Mezi dvěma uděláme další tábořiště. Ok souhlasí se Skelbym Noels i Oilik i Vexis. Zde budeme v bezpečí. Utábořili se a čekali na východ hvězdy. Sláva už hvězda vyšla a je krásné ráno. Budeme moci pokračovat v průzkumu planety. Tak rychle posnídat a vzhůru na dobrodružství.

 

 

Kapitola 64.

Prozkoumávání planety Lun

 

Skelby, Noels, Oilik i Vexis  pomaličku balí tábořiště mezi dvěma obrovskými stovky metrů vysokými stromy neznámého původu.

A nasedají do pásovce a opatrně ukládají sondu do pásovce. Sonda samozřejmě sbírá vzorky půdy i rostlin i kousek kůry těch obřích stromů na pozdější zkoumání.

Takže můžeme vyrazit? K obřímu jezeru je to ještě hodně daleko.

Skelby v noci postřehl na obloze 7 měsíců, byl to úžasný pohled. Jeden světle modrý, další do zelenkava, další světle oranžový, další růžový,  rudý,  jeden křišťálově zářící.

Byl to nepopsatelný zážitek vypráví o tom Noelsovi, Oilikovi i Vexovi.

My jsme to taky viděli, přiznali se Noels, Oilik i Vexis. Byla to nádhera opravdu nezapomenutelný zážitek.

Ty měsíce také budeme muset prozkoumat, ale nato je ještě čas.

Nyní máme za úkol probádat planetu Lun. Alespoň z části ať zmapujeme co nejvíce a předáme všechny zkušenosti ostatním.

To by bylo skvělé, říká Noels snad to vše dobře dopadne a my se vrátíme živí a zdraví. A jen se modlíme, aby nás černá díra zase teleportovala odkud, jsme přiletěli.

Vytáhli sondu, ať prozkoumává před naší čtveřicí, my jdeme za ní.

Sonda najednou zaznamenala obrovsky rozsáhlou vodní plochu, až se tomu nechce věřit. Větší  než oceán, větší než cokoli na naší matičce Zemi.

Tak pokračujeme za sondou a těšíme se nové zážitky.

Noels již zdáli slyší nějaké šumění, Oilik i Vexis také - mají vyvinutější sluch než lidé.        Ano zvolal Oilik, blížíme se k okraji nesmírně velké vodní plochy.

 

 

 

Kapitola 65.

Průzkum vodní plochy - možné vodní příšery

 

 Vodní plocha je obrovská, 4x větší než všechny oceány a moře na Zemi. Nebude to sranda je prozkoumávat, ještě že má sonda speciální sondu na zachycování podmořských příšer něco jako echolokátor na velryby, akorát, že 100x silnější.

Celou vodní plochu prozkoumali a našli opravdu velmi něco znepokojujícího, ale zároveň fascinujícího.

Nové druhy paryb i větší než jsou na Zemi, větší než Vorvaň a další velké pozemské ryby.

Necháme je tak rozhodl Skelby, ať si plavou nikoho tím neruší. My bychom měli projet pásovcem pustinu a vrátit se do lodě MOON. Ok, odvětil Noels i Oilik a Vexil se přidává mžourajícíma očima.

 

Kapitola 66.

Návrat do lodi MOON

 

Vracíme se tedy do lodě MOON a co zachytila sonda podloží, měsíce, vodní hladinu a paryby.

Vše bylo zaznamenáváno. Tak všichni nasedli do pásovce, opatrně naložili sondu a uháněli si to k lodi MOON.

Vesmírná loď MOON startuje s planety Lun a probíjí se hustou atmosférou a má namířeno k černé díře, cesta bude trvat 2 světelné roky.

Černá díra je pohltila a naštěstí se vynořili ve známé Galaxii a míří si to rychlostí světla na plný výkon na Měsíc, který obíhá Zemi. Do hlavní základny. Pomalu sestupují hustější atmosférou měsíce, který již z výšky není vyprahlý a zasypaný krátery, ale zelený posetý zelenými mikroorganismy z Xardisu. Vesmírná loď MOON úspěšně přistála hned vedle hlavní základny. Dveře otvírá Oilik , jak jinak a dál vystupuje Skelby,Noels,Vexis.

Skelby přenechává všechny záznamy ze sondy zdejším vědcům i materiály letu skrz černou díru, materiály o nalezení planety 10x větší jak Země, na které je život a ne ledajaký. Je tam vodní plocha je 4x větší než všechny oceány a moře na Zemi. Živočichové v těchto oceánech jsou taktéž obrovitánští.

Nové druhy paryb, vorvani jsou zde abnormálně obrovští, až se tomu nechce věřit.

Vše je zachyceno na 100x silnějším echolokátoru, než se běžně používá.

 

 

Kapitola 67.

Návrat na planetu Lun

 

Měli by jste se tam vrátit a pozorovat i zdejší floru. Já si také myslím, řekl Skelby, ale má posádka potřebuje odpočinek, bylo to velmi nervy drásající a unavující.

Za 14 dní by jsme měli být odpočatí, říká Skelby i Noels i Oilik mžurká jeho velkýma černýma očima a Vexis se přidává.

Tak odpočívali v hlavní základně, měli dostatek pití i jídla na týdenní oslavy kolosálních objevů.

Jak se dali po bujarých oslavách dohromady, ještě týden odpočívali.

Teď je čeká průlet černou dírou a další studie planety Lun.

Jsme připraveni zavelel Skelby, Noels i Oilik i Vexis souhlasí. Můžeme letět. Vše je připraveno, zásoby jídla, vody, energie pro vesmírnou loď MOON, nic nám nebrání odstartovat. Takže Oilik otvírá dveře vesmírné lodi Moon a všichni usedají do svých pozic a Oilik se chopil svého 3D prostorového ovládání vesmírné lodi.

 

 

Kapitola 68.

Další průzkum planety Lun

 

Oilik zvedá vesmírnou loď pomalu z hlavní základny a vznáší se vzhůru hustější atmosférou Měsíce až prolétá skrze ní a ocitají se ve vesmíru. 2 světelné roky odsud je černá díra, Oilik zadává souřadnice a zahajuje nadsvětelnou rychlost pomocí plazmových motorů. Za 2 týdny, by jsme tam měli být. Alarm, alarm, při letu světelnou rychlostí se poblíž objevil obří asteroid, Oilik se mu tak tak vyhnul, ale naštěstí vše dopadlo dobře a pokračovali v letu dál.

Již se blíží k černé díře a chystají se na průlet skrze ní. Podařilo se, ocitli se na druhé straně černé díry. A letí do galaxie, kde se nalézá obří planeta Lun 10x větší než naše planeta Země a na které je život, jestli i inteligentní to musí zjistit naše nová mise. Pomaličku sestupujeme hustou atmosférou planetou Lun. Je to opravdu těžší, je hustější než na Zemi. Podařilo se přistát cca přibližně jako minulé přistání.

Sonda je připravena, ultra zvuk, infra vidění a další vymoženosti.

Skelby říká, stejně mě nejvíce fascinuje na obloze 7 měsíců, byl to úžasný pohled. Jeden světle modrý, další do zelenkava, další světle oranžový, další růžový,  rudý,  jeden křišťálově zářící.

 

 

Kapitola 69.

Prozkoumávání planety - hledání života i inteligentního

 

Tak chlapi, vystupovat , skafandry nepotřebujeme, sláva je tu čerstvý vzduch, sondu samozřejmě bereme sebou.

Tráva je hodně vysoká celkem půl metru, musíme se dostat k obří vodní ploše, zde by mohl být život - napajedla zvířat - možná i inteligentní bytosti. Uvidíme, sondu necháme jet jako první, Skelby půjde druhý, třetí Noels, pak Oilik a Vexis.

Sonda zaznamenala nějaký pohyb, ano ano, byli to lidé, zajásal z povzdálí sondy Noels, měl monitor vzdálený od sondy, který má dosah vzdálený kilometry. Velmi vyspělá civilizace lidí. Domlouvají se telepaticky.

Rychle za nimi, ať nám neutečou, Oilik a Vexis je zkouší přemlouvat telepaticky, že se nemusí bát, že jsme s mírumilovné planety jménem Země. 10tky tisíc slunečních let vzdálené.

Najednou inteligentní bytosti přestali utíkat a obrátili se k nám a pomalou chůzí šli přímo k naší posádce.

Vypadali jako lidé cca 2 metry vysoké postavy, štíhlé postavy, jejich tvář byla nádherná bez vrásek, s krásnýma zelenýma očima ve tváři, bylo jich 7, neměli žádné zbraně, byli oblečeni do blankytně modrého hábitu. 

 

 

 

Kapitola 70.

Spřátelení s obyvateli planety Lun

 

Oilik a Vexis se s obyvateli Luny krásně telepaticky domluvil. Dozvěděl se spousty zajímavých i záhadných věcí.

Také otázky na nás byly položeny, jak jsme se sem dostali, čím jsme přiletěli a jak vlastně funguje černá díra. Oilik vše vysvětloval a obyvatelé Luny bedlivě naslouchali a nevěřícně hasli úžasem. Že pocházíme z planety Země, která je 10x menší než Luna a že jsme vybudovali základny na Měsíci a také ho zvelebili. Přistáli sem vesmírnou lodí MOON, která dokáže překonat i rychlost světla.

Vy tu máte Měsíců 7 , to je opravdu nádhera.

Obyvatelé Luny jen přikyvují a zvou posádku do jejich obydlí na přespání, můžete tu zůstat, jak dlouho chcete, tlumočí Oilik. Ne to je dobré, stačí nám pár dní a my se musíme vrátit s novými báječnými zprávami na Měsíc a také tyto informace předat na rodnou matičku Zemi.

Pár dní uběhlo jako voda a Oilik a Verxis si povídali sáhodlouze s obyvateli Luny.

Musíme jít, zavelel Skelby, tak se rozloučili s přáteli z Luny a nasedli do středního pásovce a už si to uháněli k vesmírné lodi MOON.

Oilik telepaticky otevřel její dveře, posádka Skelby, Noels, Vexis se usadila na svá místa a Oilik se chopil 3D prostorového ovládání vesmírné lodi. 

Pomaličku se vznáší hustou atmosférou Luny, až mizí v dáli směřující k černé díře.

K černé díře je to ještě 2 světelné roky, takže máme 2 týdny času.

Sláva černá díra je již před námi, sama je pohltila a objevili se na její druhé straně.

 

Kapitola. 71

Návrat s planety Lun

 

Další 2 světelné roky to máme na měsíc, takže další 2 týdny času.

Konečně vidí zelený měsíc a přistávají přes hustější atmosféru, až dosedají do hlavní základny.

Mají co vyprávět, o životě na planetě Lun a jejich obyvatelích, kteří mluví jen telepaticky, Oilik a Vexis to hravě zvládli. Nové informace předávají vědcům. 

Ti jen žasnou údivem, co vše se nachází na planetě Lun, a jak Oilik a Vexis s obyvateli na planetě Lun komunikují skrze telepatii.

Musíme to více probádat, shodli se všichni, Skelby i Noels i Oilik i Vexis souhlasí, že se vydají potřetí na Lunu probádat důkladněji zdejší floru a faunu a také jestli se na planetě Lun nenacházejí nějaké nové chemické sloučeniny neznámé na Zemi a také jak Lunští obyvatelé žijí a dozvědět se více o jejich zvyklostech.

Také probádat zdejších 7 nádherných měsíců a vzít z nich horniny k bádání.

 

Kapitola 72.

Opravy a vylepšení lodi MOON a sondy

 

Musíme si tak 3 týdny odpočinout a doplnit zásoby jídla a tekutin a také opravit loď MOON, než vyrazíme zase na planetu Lun říká Skelby.

No to ano odvětil Noels i Oilik mžourá jako vždy.

Zatím opravují hlavní základnu, aby vše fungovalo jak má, skleníky, solární panely na výrobu elektrické energie a hlavně je potřeba s techniky dát do 100% stavu vesmírnou loď MOON. Je z 5% poškozená. Oprava se podařila skvěle.

Skelby, mám super zprávu, technikům se podařilo na lodi MOON udělat neviditelný energetický štít proti asteroidům. Odráží menší asteroidy, ale i ty větší. Velkým se budeme muset vyhýbat.

Sondu nám technici také opravily do 100% stavu a má další super vychytávky. Větší dojezd, lepší podvozek, lepší 3D prostorové ovládání, které zvládá Oilik, ultra vidění i v noci, ultrazvuk o 100% silnější a také vylepšenou termovizi, nahrávání a přenos obrazu přímo do lodi MOON.

 

 

Kapitola 73.

Návrat na planetu Lun - zkoumání jejích měsíců

 

Tak 3 týdny uběhly jako voda a Skelby,Noels,Oilik a Vexis se už netrpělivě chystají na další dobrodružství na planetu Lun a její nádherné měsíce.

Chlapi nasedat, Oilik jako vždy otvírá dveře vesmírné lodě MOON a posádka usedá na své pozice, Oilik se ujímá 3D prostorového ovládání a pomaličku zahajuje start.

Vesmírná loď MOON se pomaličku vznáší hustější atmosférou se zeleného Měsíce obíhajícího kolem naší matičky Země a míří si to do černé díry, která je vzdálená 2 světelné roky.

Oilik zadává přesné souřadnice letu, skrze černou díru až k planetě Lun. Všichni jen doufají, že nepotkají pás asteroidů nebo nedej bože velký asteroid. Oilik zapíná rychlost světla a mají 2 týdny času, než doletí k černé díře.

A co bylo, jak schválně přímo proti lodi MOON se řítí obrovský asteroid obřích rozměrů. Nebude se možné se mu vyhnout jen z části. Oilik dělá, co může a pálí salvu plazmy proti asteroidu, uf podařilo se ho rozdrtit na menší části, které ale i tak zasáhli vesmírnou loď. Poškození je na 20%.

Naštěstí to všichni přežili a na planetě Lun s opravou pomůžou. Doufá Oilik, určitě ano odvětil Skelby a Noels i Vexis.

 

Kapitola 74.

Přistání na planetě Lun

 

Loď MOON pomaličku letí hustou atmosférou planety Lun a sestupuje přesně dle souřadnic k obydlí zdejších obyvatel.

Již pomaličku přistává. Oilik otvírá dveře, za ním vystopuje Skelby,Noels a Vexis.

Obyvatelé už k nim přicházejí, a jen žasnou jak je loď MOON dorasovaná, hned k ní běží a začínají s opravami. 

Podařilo se loď opravit, hlásají Oilikovi a Vexisovi telepaticky obyvatelé Luny.

Máte ji připravenou, teď Oilik naviguje sondu na průzkum zdejších hornin a flory a fauny. Sonda narazila na velmi mnoho zajímavého a úplně odlišného než na matičce Zemi, i na pár  chemických prvků nevyskytujících se v naší chemické periodické soustavě, je jich asi 12. 

Tak to je úžasné zajásali všchni - Skelby, Noels i Vexis

Flora je tu úplně jiná než na Zemi o fauně ani nemluvě. Zvířata tu dorůstají 3x větší velikosti než na Zemi a jsou většinou pancířované, to je pozůstatek neustále dopadajících asteroidů.

Lidé Luny se také chrání v pevnostních obydlích, zabezpečených proti asteroidům. Létají tu co chvíli, ale my jsme si už zvyklí. Není to zase tak hrozné, když se ví jak nato, navíc padají menší a to jednou za řadu let. Bojíme se velkého asteroidu , snad žádný nepřiletí, to by byla naše zhouba, ale snad by spadl do obřích vodních ploch, které pokrývají většinu naší planety Lun.

Asteroidové pásy tu prolétají dost často i komety. 

To věřím, odpověděl Oilik. Nemáte to lehké, u nás na zemi je to podobné. Malé asteroidy shoří v atmosféře a sem tam přistane nějaký menší na zem.

Teď prozkoumáme 7 Měsíců co vám tu tak krásně září. Je to pastva pro oči.

Obletíme je lodí MOON a prozkoumáme sondou. Pěkně jeden po druhém.

To by bylo báječné telepatuje jeden Luňan Oilikovi.

 

Kapitola 75.

Průzkum 7 Měsíců obíhající planetu Lun

 

Nejdříve prozkoumáme ten světle modrý je největší, kdo ví co ukrývá za horniny a chemické prvky.

Vesmírná loď je opravená, takže můžeme letět, otvírají se dveře lodi a posádka nasedá. Skelby, Noels, Vexis a Oilik se ujmul řízení na jeho postu.

Vyrážíme na světle modře zářící Měsíc.

Již jsme tam, cesta trvala jen pár hodin, přistáváme s hladkým průběhem na jeho povrch.

Oilik otvírá dveře lodě, všichni mají skafandr a pouští sondu ven, aby prozkoumala terén a posbírala co nejvíce vzorků hornin.

To samé absolvovali na zbylých 6ti měsících.

Sonda nasbírala opravdu pozoruhodné informace i horniny i nové chemické prvky.

Všechny informace zaznamenala a Skelby je také předal obyvatelům Luny.

 

 

Kapitola 76.

Odlet z planety Lun

 

Musíme již letět na další průzkum vesmíru tlumočí Oilik. To chápu, říká stařešina Luny.

Přejeme Vám úspěšný let, děkujeme za celou posádku.

Oilik otevřel telepaticky dveře lodi MOON a posádka usedá do lodi, sonda je na svém místě, Oilik se ujímá 3D prostorového ovládání a pomaličku vznáší loď MOON k nebesům až proniká atmosférou a míří si to k černé díře. 

2 týdny k ní poletíme, tak si můžeme odpočinout.

Již jsme u černé díry, ta nás zase pohltila a zábleskem jsme se vynořily o 10 000 světelných let 2 světelné roky od Měsíce a kousek od naší planety Zemi.

Za dvě hodiny jsme na Měsíci hlásí Oilik. 2 hodiny uplynuly a vesmírná loď MOON již klesá atmosférou zeleného Měsíce a snáší se přímo vedle hlavní základny.

Po přistání Oilik otvírá dveře lodi MOON a posádka vychází. První Skelby pak Noels a Vexis.

Máme spoustu materiálu zachycené sondou a také hornin ze 7 Měsíců rotující kolem planety Lun.

No to je exkluzivní radují se vědci s hlavní základny.

Již my víme dle sondy, že jsme objevily 12 nových prvků chemické soustavy.

Je to až k neuvěření co všechno vesmír obsahuje a to je jen kapka v moři podotkl Skelby.

 

Část III.

 

Kapitola 77.

Odpočinek a plánování osídlení Marsu

 

Tak chlapi dáme si měsíc odpočinku, protože to byly velmi vyčerpávající mise a dobrodružství říká Skelby, Noels, Oilik i Vexis souhlasí.

Také si počkáme na rozbor hornin s Luny a jejich 7 měsíců. Již se nemůžu dočkat.

Tak výsledky jsou fascinující, xx neznámých chemických prvků a také hornin. To je báječné zaplesal Noels i Oilik i Vexis.

Jeden z chemických prvků je dokonce pevnější než titan a vědci nám ho dají v silné vrstvě na naši loď MOON. Tak to je paráda zvolali všichni.

Další prvek svítí i v naprosté tmě, ten nám vědci umístí na skafandry místo těch svítilen. To je taky báječné řekl Noels.

Říkají mu noexil. Noexil má svítivost 50x větší než jakákoli žárovka či světlo.

Tak chlapi a jdem na 3 týdny na zasloužený odpočinek, pak se mají budovat nové základny na Marsu a má se pomaličku osídlovat a zazelenat jako Měsíc mikroorganismy s Xardisu.

Tak to je super říká Noels i Oilik i Vexis přikyvují.

 

 

Kapitola 78.

Osídlování Marsu

 

Skelby, Noels i Oilik i Vexis jsou odpočatí po tří týdení dovolené a těší se na další výpravu se svou vesmírnou lodí MOON. Je ve 100% stavu, sonda taky. Berou sebou mikroorganismy s Xardisu na okysličování Marsu a taky velký pásovec.

Hlavní základna na Marsu už je, a staví se nové a nové menší základny. Vše bylo dopraveno buď ze Země nebo také z Měsíce.

Tak hoši nasedat Oilik otevřel telepaticky dveře, umístili sondu a i velký pásovec pro 4 pasažéry.

Oilik se chopil 3D prostorového ovládání a uzavřel loď. 

Loď MOON se už pomaličku vznáší a proplouvá řidší atmosférou Měsíce směr Mars.

Budeme tam střední rychlostí cca za 3 dny. Ok souhlasil Skelby.

Mars je už v dohledu a pomaličku se vesmírná loď MOON snáší prozatím řídkou atmosférou.

Přistává vedle hlavní základny.

 

 

Kapitola 79.

Okysličování Marsu

 

Oilik otvírá dveře první vychází Skelby pak Noels za ním Vexis a Oilik ze sondou a naviguje velkého pásovce.

Se zdejšími vědci se dohodli, že vyjede 7 velkých kokpitovaných pásovců a budou rozsévat mikroorganismy z Xardisu, ty se osvědčily na Měsíci a na Měsíci vytvořily atmosféru a Měsíc se zazelenal a stal se obyvatelným včetně dýchatelného ovzduší.

Ok dobrá tedy, budeme rozsévat po dobu jednoho roku na jedné třetině Marsu a uvidíme.

7 velkých pásovců vyjíždí a rozsévá speciální velmi vzácné a všemu odolné mikroorganismy s Xardisu.

Doufáme, že mikroorganismy se uchytí a vytvoří kyslík a postupně za pár let i atmosféru.

Naše posádka zatím půjde prozkoumat co je pravda na tom, že existují duchové na Marsu.

 

 

Kapitola 80. 

Duchové Marsu

 

Pověstí říkají, že duchové Marsu by se měli nacházet pod největší horou Marsu. Tam se musíme vydat, je cirka 3 dny velkým pásovcem.

Takže nasedat, vylepšené skafandry o Neoxil, který má skvělou svítivost máme, sondu bereme samozřejmě sebou a také zásoby jídla a pití na 14 dní.

Vyrážíme, cesta je to trnitá přes menší i větší kameny, ale nic s čím by si velký kokpitovaný pásovec neporadil.

Tak jsme na místě u velehory. 

První vypustíme sondu, sonda vyjíždí a my v pásovci pozorujeme vše na monitorech. Infra-kameru sleduje Skelby, Oilik poslouchá ultrazvuk, video sleduje Noels.

Zatím se nic neděje, až náhle 3 přizraky bílé napůl-stíny s omračujícím pohledem blesku s pařáty a kostěné ruky i nohy, hrůzostrašné vyschlé lebky s pár vlasy, s pár zuby, hlavy jim zahaluje kápě. Jsou asi 2 metry vysocí, vycházejí z jeskyně pod horou. Vydávají skřípějící a vřeštící pazvuky a blíží se k sondě.

Skelby zavelel rychle stáhnout sondu.

Sonda se tak, tak stihla vrátit do pásovce. Oilik i Vexis zkouší na ty 3 přízraky telepatii.

A funguje to, přízraky jim řekly, že jsou duchové Marsu dávní předci lidí a že jsou tu uvěznění navěky jako přízraky živí nemrtví. 

Mají chránit poklad a také horu.

Tak to radši necháme tak říká Skleby, ještě by se nám mohlo přihodit něco strašidelného, stačil mi pohled na ty živé-nemrtvé monstra.

Nasedají do pásovce, umísťují sondu a vyráží zpět na základnu.

Jak dorazili všem toto povyprávěli co zažili. Teď je pro naši posádku důležitý odpočinek. Tak měsíc si tu odpočinem a poté začneme s průzkumem Marsu a jeho hornin a chemických sloučenin a budeme hledat vodu.

OK souhlasil Noels, Oilik i Vexis.

 

 

 

Kapitola 81.

Průzkum kráteru a hornin na Marsu

 

Tak vstávat lenoši zavelel Skelby na Noelse, Oilika a Vexise.

Jdeme na další dobrodružství, hledat vodu a horniny, možná nové chemické prvky na Marsu do těch největších kráterů a vulkanických kráterů a sopek co na Marsu jsou.

Tak sondu do velkého pásovce ať máme vše prozkoumané. 

Vyrážíme, pojedeme do největšího kráteru po dopadu obřího asteroidu. Tam by se mohly nalézat horniny a nové chemické prvky.

Dobrá tedy, je to dle Oilika 4 dny cesty při stabilní rychlosti 100km/h.

Sláva tak jsme dorazili, Oilik otvírá dveře a vypouští sondu.

Ta hned při prvním bádání našla obří meteorit, který má spoustu neznámých chemických sloučenin a prvků. 

Sondou jsme prozkoumali velkou část kráteru a našli jsme ještě několik zajímavých hornin pocházejících také z Vesmíru.

 

 

Kapitola 82.

Návrat na základnu

 

Tak myslím, že můžeme sondu stáhnout zpět, říká Skelby, Oilik souhlasí. Sonda je naložena a pásovec uzavřen.

Můžeme vyrazit zpět do hlavní základny na Marsu.

Velký pásovec si to uhání značnou rychlostí ovládané Oilikem.

Brzičko už budeme na základně. Jak přijeli k základně, museli připojit velký pásovec k základně, aby nemuseli používat skafandry.

První vystupuje Skelby, za ním Noels a pak Oilik a nakonec Vexis.

Skelby předává velký meteorit a horniny zdejším vědcům a ti na první pohled jsou ohromeni.

Po prozkoumání nalezli sloučeninu odolnější než titan či cokoli jiného a rádi sní poplátují vesmírnou loď  MOON.

Našli také ještě další 3 vesmírné chemické prvky vymykající se chemické tabulce na Zemi.

V horninách objevili stáří a počátek Marsu. Je starý trilion bilionů let.

 

 

Kapitola 83.

Hledání vody a možného života na Marsu

 

Tak posádko, dáme si měsíc odpočinku a pak vyrazíme hledat zmrzlou vodu, prý je jí na Marsu hodně.

Ok říká Noels, Oilik i Vexis.

Tak měsíc uplynul, jdeme na věc chlapi. Navléct skafandry a hurá do velkého pásovce a na průzkum Marsu a hledání zmrzlé vody možná i mikrobiologického života.

Oilik otvírá kokpit pásovce, umísťuje sondu a posádka nasedá.

Pojedeme tam, kam nás nasměrovali zdejší vědci, kde by se zmrzlá voda mohla nacházet. Oilik dal souřadnice do velkého pásovce.

Tak vyjíždíme, zavelel Skelby, dle souřadnic je to dlouhá cesta na 5 dní, ještě že máme zásoby jídla a pití na měsíc.

Při cestě přejeli velký balvan, který jim poškodil levý pás. Naštěstí se to Oilikovi podařilo opravit a mohli pokračovat v cestě.

Raději zpomalili ze 100km/h na 80km/h.

Tak už jsme dorazili dle souřadnic na místo. Oblékají si vylepšené skafandry a vypouští sondu.

Ta hned narazila na zmrzlou vodu, ve které při bádání pouhým okem měla v sobě mikroorganismy. Sláva na Marsu je život Vesmírného původu. Zajásala celá posádka. 

Hned umísťují kusy ledu do speciálních boxů a dávají je do velkého pásovce.

 

 

Kapitola 84.

Návrat na hlavní základnu Marsu

 

Mise byla splněna hurá, na hlavní základnu. Oilik umístil sondu dovnitř, všichni nasedli a sundali si skafandry a vyrazili na cestu.

Za 7 dní při rychlosti 80kmh budeme na základně hlásí Oilik Sklebymu.

Při cestě zpět se nic vážnějšího nepřihodilo, sem tam menší otřes při přejetí menšího kamene.

Již vidím hlavní základnu Marsu hlásí Oilik, to je báječné napojíme se na ni a předáme boxy zdejším vědcům na probádání.

Je to skvělé, zmrzlá voda je miliony let stará a mikroorganismy jsou zárodky nových nám neznámých živočichů.

Zkusíme urychlovač růstu a uvidíme, co z mikroorganismů vzejde.

 

Kapitola 85.

Rozestavování a kolonizace Marsu

 

Tak posádko, zavelel Skelby dáme si 14 dní odpočinek, zde v hlavní základně a potom budeme budovat vývojové středisko a laboratoře.

Ok souhlasí všichni.

14 dní uběhlo rychle a Skelby, Noels, Oilik i Vexis se dali do práce.

Nejdříve musíme zajistit dostatek solární energie, takže obléct skafandry a jdeme rozmísťovat solární panely nedaleko základny.

Máme jich dost, byly dodány nákladní vesmírnou lodí ze Země.

Jak budeme hotovi, začneme se stavěnímvýzkumného centra.

Tak solární panely máme teď, je energie pro všechno dostatek díky našemu Slunci.

Výzkumné centrum nám musí pomoci vystavět, zdejší vědci z hlavní základny. Za měsíc by to mělo být. To bude fuška já vím odpověděl Noels Skelbymu. Oilik i Vexis také přikývl, ale oba mají už plné ruce práce.

Tak máme hotovo, můžeme si na 2 týdny odpočinout a poté vyrazíme na průzkum vesmíru.

 

Část IV.

 

Kapitola 86.

Průzkum vesmíru s lodí MOON do Galaxie Novum

 

Tak posádko nastupovat do otvírající se lodi MOON což je Oilikova práce, sondu a velikého pásovce samozřejmě bereme sebou.

Poletíme mimo naši galaxii do vzdálené Galaxie Novum. Je vzdálená asi 5 světelných let. Takže zásob potřebujeme na půl roku.

Olik zadává souřadnice a ujímá se 3D prostorového řízení.

Poletíme na plný výkon což je o 50% víc jak rychlost světla. V galaxii Novum by jsme měli být za 2,5 půl roku.

V polovině letu míjeli opravdu velký pás asteroidů, Oilik musel manévrovat a vyhýbat se asteroidům, nejhorší byl ten velký, hrozila srážka naštěstí se Oilikovi ho podařilo rozstřílet plazmovými děly, že poškození lodi je jen 10%.

Tak už, jsme tu hlásí Oilik v Galaxii Novum která má miliony hvězd a souhvězdí. Kam se vydáme?

Zkus zaměřit souhvězdí, kde by na nějaké planetě či Měsíci byl život.

Zaměřil jsem a v hvězdném souhvězdí Xara se na jedné z 15 ti planet nachází život. Můžeme se tam zaletět podívat a prozkoumat jej.

Oilik zajásal Skelby taky souhlasí Noels je taky pro jen Vexisovi se nějak nechce.

Tak vyrážíme na cestu je to cca 2 hodiny střední rychlostí letu.

 

Kapitola 87.

Život v hvězdné soustavě Xara?

 

Olik hlásí Skelbymu, že na jedné planetě je život a to na 100% a ne malý. Mikroorganismy i větší organismy i život inteligentní. 

Vše mu ukázal speciální skenr na odhalování potencionální možnost života na planetách.

Tak letíme tam, jedná se o planetu Ozrius jsou na ní oceány i pevná země, jako na Zemi. Velikostí a gravitací připomíná Zemi, jen je 3 větší.

Za hodinku tam budem, průlet hustou atmosférou nebyl snadný, ale podařilo se vesmírná loď již přistála na pevné zemi.

Oilik nejdříve vypustil sondu, která oskenovala, jestli je ovzduší dýchatelné a má dost kyslíku pro posádku. Zjistila, že ano, gravitace je v normě jak na Zemi jak Oilik předpokládal.

Olik otevřel dveře vesmírné lodi MOON a posádka vyšla ven, nejdřív Skelby pak Noels, Vexis a pak až Oilik.

Skafandry nepotřebovali, vzduch tu byl jako na Zemi i gravitace a dokonce foukal i slabý větřík.

Porozhlédneme se po okolí sondu bereme samozřejmě sebou.

Tak pomaličku prozkoumávají planetu Ozrius a vzali si nakonec i velkého pásovce, aby mohli lépe prozkoumávat.

Ten je samozřejmě napojen na sondu, která vše čte a především varuje.

Jak tak dělají průzkum ve velkém pásovci, sonda jim dává varování, zhruba 200metrů před námi je obří netvor, vypadá jak z říše pekelné, velký pásovec po něm vystřelil salvu plazmy a netvor prchl.

No to je pěkné, odvětil Skelby, jestli tohle bude na celé planetě tak opravdu nevím.

 

Kapitola 88.

Planeta Ozrius je zřejmě pohlcena nestvůrami

 

Všichni do pásovce, zavelil Skelby a jedeme na další průzkum, v dáli vidím hradby asi města.

A opravdu jak se blížili,  viděli bránu se stráží. Oilik a Vexis zkusili telepatii a opravdu stráž s nimi komunikovala a otevřela vesmírnou bránu střežící město před nestvůrami.

Tak super, vpustili nás dovnitř. Zde jste chráněni, nestvůry nás napadají co chvíli, hlavně v noci.

Město je obehnané vesmírnou zdí, která je na noc chráněna speciální laserovou energií. Takže nestvůry nemají šanci projít.

Tak to je super, jsme rádi, že jste nás přijali a vpustili dovnitř, můžeme si vyměnit informace, vědecké objevy a doplnit mapy vesmíru.

Jsme rádi, že jste se nás ujal Orone - velitel stráže, který také spolupracuje samozřejmě se zdejšími vědci a badateli.

Nám se podařilo plazmovými výstřely zahnat jednu příšeru. 

Vypadala hrůzostrašně 4 metry vysoká, 2 chapadla chobotnice, zuby jak žralok, 3 oči, no hrůza.  Spíš mi připadli jako živí nemrtví, říká nebojácně Skelby.

Ano máte pravdu, to jsou ty příšery, s kterými máme na naší planetě velké problémy.

A nevíme jak se jich zbavit.

S tím Vám tu nepomůžeme. Děkujeme za pohostinnost a snad to vyřešíte a bitvu s monstry vyhrajete.

My jsme jen badatelé vesmíru.

Všichni nasedli do velkého pásovce a míří si to k vesmírné lodi MOON.

Olik telepaticky otvírá dveře, pásovec vjíždí do lodě MOON a všichni usedají na svá místa a Oilik se chápe svého 3D prostorového řízení a pomaličku zažíná plasmové motory. 

Loď MOON se vznáší hustou atmosférou planety Ozrius a mizí v hlubokém černočerném vesmíru plném hvězd.

 

 Kapitola 89.

Návrat na Měsíc v plánu zkoumání měsíců Marsu

 

Loď MOON světelnou rychlostí z Galaxie Novum směr domů na Měsíc.

Poletíme asi rok, tak pánové držte si klobouky ať nepotkáme nějaký pás asteroidů.

A to se právě stalo. Ještě, že máme nové oplátování lepší jak titan. Je to fajn , nějaké větší asteroidy se o něj roztříštily a ten největší jsme zničili plazmovými děly, hlásí Oilik posádce.

Tak to je super zahlásil Skelby i Noels i Vexis se přidal.

Zvládli jsme to, loď má poškození jen 10%. Bude nutná menší oprava.

Letíme na Měsíc na hlavní základnu, souřadnice jsou už zadány hlásí Oilik.

Tak už zpomalujeme a prodíráme se hustou atmosférou Měsíce, který je už zelený.

A posetý základnami.

Přistáli jsme u hlavní základny a předali informace o nové Galaxii Xara i o planetě Ozrius, na které je život a dokonce inteligentní.

Technici nám hned začali s opravou vesmírné lodě MOON a naše posádka Skelby, Noels, Oilik a Vexis si dáme zasloužený měsíc oddechu. Než budeme zkoumat měsíce Marsu.

Mars je velmi vzdálený, obíhají kolem něj 2 měsíce Phobos a Deimos.

Tak je musíme důkladně prozkoumat. Když už kolonizace Marsu je v plném proudu.

Už se na to těší celá posádka.

 

Kapitola 90.

Průzkum měsíců Phobos a Deimos obíhající Mars

 

 Tak posádko nastupovat do vesmírné lodě MOON, Oilik otevřel dveře, sondu i velkého pásovce samo bereme sebou.

A odlétáme, máme to jen kousek, hodinu letu.

Jak přiletěli na měsíc Marsu Phobos, zjistila sonda, že je z uhlíkatých částic a vody. 

Tak letíme na druhý měsíc Deimos.

Ten je na tom podobně jak měsíc Phobos. Je tvořen z uhlíkatých částí a možná vody a vodních par.

Sonda odebrala z obou složení povrchu, a také natočila videonahrávky i skeny, infra i ultrazvuku.

A vše jsme předali vědcům na hlavní základně na Měsíci.

Tak si pěkně měsíc posádko odpočineme, zavelel Skelby a poté budeme dále bádat vesmírem a nekonečné Galaxie a hvězdné soustavy.

Super řekl Noels i Oilik se už těší a přimhouřívá jeho velké černé oči a Vexis také.

 

 

Kapitola 91.

Další cesta černou dírou

 

Celá posádka se již připravuje ke startu, sonda je nachystána, velký pásovec také. 

Skelby, Noels i Oilik i Vexis se těší na další výpravu vesmírem, a kam je asi černá díra zanese.

Olik otvírá dveře vesmírné lodi MOON a všichni umísťují sondu a velkého pásovce, poté usedají na své místa a Oilik se chápe řízení hypersonické lodi MOON.

K černé díře to máme kousek pár hodin letu 80% rychlostí světla asi 2dny.

To jsem zvědavý, kdy nás tentokráte černá díra pohltí a kde vyplujeme.

Tak nás černá díra pohltila, cestovali jsme tunelem 100x rychlejším jak je rychlost světla a vypluli jsme u nádherné mléčné dráhy plné krásných fialových Galaxií plných nádherných souhvězdí s nespočítatelných planet s jejich měsíci.

Galaxii jsme nazvali Flou.

Souřadnice ukazovali, že jsme asi 1000 světelných let od naší rodné matičky Zemi.

 

 

Kapitola 92.

Prozkoumávání Galaxie Flou

 

Oilik našel jednu planetu ve hvězdné soustavě Noxil, tak tam zaletíme, je to na 2 dny rychlostí světla dle přesných souřadnic.

Už jsou zde. Planeta se tak trochu podobá zemi, jen má minimum vodních ploch a je posetá krátery a sopkami a velehory.

Přistaneme na ní, rozhodl Skelby. Budeme jí říkat Noxil.

Vesmírná loď MOON se prodírá hustou atmosférou, skvělé nové pláty z nových sloučenin odolávají hravě.

Již zlehka přistávají. Olik po přistání otvírá dveře a vypouští sondu.

Ta zjišťuje, že na planetě je dostatečně kyslíku nato, aby posádka mohla být bez skafandrů. 

Oilik ji naviguje do blízkého okolí, aby prozkoumala terén a možné úskalí.

Sonda zatím nic prazvláštního nenašla. Jen život v podobě lišejníků a trávy a větších keřů a menších stromů podobným baobamům, obrovské vzrostlé jehličnany něco jako na Zemi.

To by mohla být další planeta vhodná ke kolonizaci a vystavění základen pro život, podotkl Skelby i Oilik i Noels i Vexis přikyvují.

Je nutné ji hlouběji prozkoumat, sondu dáme do velkého pásovce a vyrážíme.

Posádka ve velkém pásovci projíždí kolem travin a křoví, míjí lagunu, kde se napájí podivná zvířata, jedou dál a míjí i vulkanickou lávu poblíž je i menší sopka.

V dáli je vidět obrovská hora, kam mají namířeno.

 

 

Kapitola 93.

Příjezd k velké hoře na planetě Noxil

 

Přijeli jsme k hoře, byla největší na planetě a dle sondy měla 15km na výšku.

Vespod bublala láva, ale i přesto sonda zkoušela objevit nové chemické látky, což se jí podařilo. Velmi tvrdé slitiny silnější než náš pancíř na lodi.

To je skvělé zaradovala se celá posádka Skelby, Noels i Oilik a Vexis.

Tak jedem zpět k lodi MOON a zpět na Měsíc, ať se lodi jako je MOON vyrábí jen z tohoto materiálu.

Tak si pásovcem uháníme k vesmírné lodi, Oilik otvírá dveře a velkým pásovcem vjíždí do lodi MOON. 

Oilik se jako vždy chápe 3D prostorového řízení. Naviguje loď MOON k Měsíci k hlavní základně.

Úspěšně mírnou atmosférou Měsíce hladce přistáli až u hlavní základny.

Vše vypověděli vědcům o chemické sloučenině, která by měla být 100x pevnější než, kterým plátujeme loď MOON, kterou jsme našli na planetě Noxil, která je plně obyvatelná. Nachází se v galaxii Flou.

No to je báječné, říkají vědci, hned začali s výrobou a oplátovali 3 nové lodě stejně vyrobené jako je loď MOON a také velkou dopravní loď, se stejnými parametry jako má vesmírná loď MOON.

 

Kapitola 94.

Osídlování planety Noxil

 

5 vesmírných lodí včetně MOON a nákladní lodě letí přímo dle souřadnic k černé díře.

A najednou je černá díra všechny pohltila a ocitla se v galaxii Flou, kde se nachází planeta Noxil.

Menší flotila má před sebou 2 hodiny 50% rychlostí světla na dolet k planetě Noxil.

Menší flotila přistává hustou atmosférou na planetu Noxil. Přistání všech 5ti vesmírmých lodí se zdařila na výbornou.

Technici hned z nákladní vesmírné lodě vykládají materiál na stavění hlavní základny.

Začali s rozestavování budovy, rozmísťováním solárních panelů, budování skleníků.

Vysazování rostlin plodících i zeleniny i mladých stromků, aby bylo vždy čerstvé ovoce.

Bude nám tu dobře, skoro na celé planetě je fauna a dostatek kyslíku pro běžné žití, jestli je zde flora a nebezpeční tvorové to musíte prozkoumat Vy posádko, jasně Skelby? Odpověděl ano pane, pokusíme se.

 

 

Kapitola. 95

Průzkum planety Noxil

 

Celá posádka Skelby, Noels ,Oilik a Vexis nasedli do velkého pásovce a jeli na průzkum, této záhadné, ale přitom krásné planety.

Vydali se na průzkum cca poloviny planety, takže to měli na měsíc u jedno z největších jezer bylo nádherně a při západu hvězdy, 4 obíhajících planetu měsíce to byla opravdu nádherná podívaná.

Tak brzy z rána se zase vydali na cestu objevovat další neprobádané končiny velké planety Noxil. 

Narazili na džungli, kterou se pásovec tak tak prodíral, také na poušť která by dle souřadnic neměla být tak velká, za pouští byla oáza, kde se osvěžili.

Nyní je čas vrátit se zpět, říká Skelby, ok řekl Noels i Oilik a Vexis.

Nasedli do velkého pásovce a jeli dle stejných souřadnic do hlavní základny.

Všem tam povyprávěli své zážitky, co prožili i krásné západy hvězdy a 4 měsíců u laguny.

 

Kapitola 96.

Průzkum kráteru po velkém asteroidu

 

Tak posádko dáme si týden odpočinek, a vyrážíme za novým dobrodružstvím, prozkoumávání největšího asteroidu co dopadl na Noxil.

Super se těší Noel, Oilik i Vexis.

Tak nasedat pánové a vyjíždíme, Oilik zadal souřadnice, a vyrazili ve velkém pásovci v kterém se dá i přenocovat.

Máme před sebou tři týdny cesty a dost zásob jídla i pití.

Jak dorazili na místo dopadu asteroidu, vyslali sondu, která hned vše monitorovala, našla středně velký meteorit s úžasně světlou barvou, hned pouhým okem šlo vidět, že je to sloučenina nějakých super kovů.

Tak posádka se vydala na cestu zpět.

Jak přijeli, vědci z hlavní základny nechápali co to objevili, toto chemické složení je abnormální a vymyká se asi 7 prvky dosud známé chemické tabulce.

Je téměř nerozbitné a vydrží tisíce let. Zkusíme ho vyrobit.

A podařilo se oplátujeme sním všechny naše zdejší vesmírné lodě, a využít se dá v mnoha oborech.

Takže opravdu výborná práce posádko, takový objev jsme nečekali, zasloužíte velké uznání.

Skelby, Noesl, Oilik a Vexis se jen radovali z uznání vědců a byli velmi poctěni.

 

Kapitola 97.

Další odkrývání tajemství planety Noxil

 

Tak pánové, posádko má drahá, máme za úkol prozkoumat největší lagunu či jezero na Noxilu.

Takže, vezmeme sebou loďku a také hloubkový sonar.

Cesta by neměla dle stejných souřadnic trvat déle než ty tři týdny jak minule, zásoby jídla a pití máme. Přespáváme ve velkém pásovci a sonda nás také hlídá.

Jeli skoro stejnou trasou jako minule.

A konečně dle souřadnic dorazili po třech týdnech k obřímu jezeru.

Jezero mělo krásné přílivové vlny, nasedli do loďky vybavené motorem a kormidlem a vše bylo řízeno i zaznamenáváno v menší sondě a sonaru.

Tak vypluli, zatím narazili jen dle sonaru na houfy malých rybek.

Najednou sonar hlásí něco zvláštního něco obrovského nějakou velkou parybu. Asi 50 metrů dlouhou, ale vypadalo to, že požírá jen plankton.

Tak to si celá posádka oddychla Skelby, Noels, Oilik i Vexis.

Připluli na menší ostrůvek, během cesty hloubkový sonar nezachytil nic prazvláštního.

Tam si odpočali s konstatováním, že žádné příšery s mořských hlubin tu nejsou.

Přenocovali a pomaličku se plavili směrem k velkému pásovci, dle velmi přesných souřadnic.

 

 

Kapitola 98.

Návrat z jezera

 

Už se vylodili a nasedli všichni do Velkého pásovce a uháněli si to na domovskou základnu.

Cesta trvala zase tři týdny, konečně dorazili.

Všem řekli o obrovitánském jezeru s ostrovem i obrovském hejnu malých rybek a také o obří cca 50 metrové parybě požírající plankton.

Ubytovali se a zůstávají zde na Noxilu, kde se jim to velmi líbí, hlavně ty západy hvězdy jménem Nexis a 4 měsíců Noxilu.

Jestli tu zůstaneme nebo se vrátíme zpět na Měsíc či rodnou planetu Zemi ukáže čas.

Ale měli bychom se vrátit, alespoň na Měsíc a nahlásit nové objevy a poté i na naši rodnou matičku Zemi.

To máte pravdu, řekl Skelby, je to fakt, uděláme to tak, ale užijeme si ještě pár měsíců zde na Noxilu.

Ok, souhlasila celá posádka.

 

 

Kapitola 99.

Návrat na Měsíc

 

Posádka nasedla do lodi MOON s nově vybaveným pancéřováním, Oilik se chopil 3D prostorového řízení a lehce stoupají atmosférou planety Noxil, až vystoupali do atmosféry Oilik zadal souřadnice k černé díře, k níž to nebylo tak daleko.

Černá díra je pohltila a vypluli ne moc daleko světelných let od Měsíce.

Od černé díry je to jen kousek pár hodin letu 80% rychlostí světla asi 2dny.

Už se blíží dle přesných souřadnic k Měsíci a ten je krásně zelený s modrými jezery, prostupují hustou atmosférou a dosedají k hlavní základně.

O všech objevech z planety Noxil a o super pevné sloučenině vyprávějí všem po celém Měsíci, rozkřiklo se to po všech základnách, ne jen po hlavní základně.

Všichni byli vděčni i za sestrojení 3 super vesmírných lodí jako je MOON a tak velké nákladní lodi, které jsou teď na planetě Noxil.

 

Kapitola 100.

Navrácení se posádky na Zemi

 

Po měsíci pobytu na Měsíci, se rozhodla posádka vrátit se domů na mateřskou planetu Zemi. Všechny informace byly již dávno předány z Měsíce na Zemi.

Dostali velkého uznání a řadu ocenění.

A užívali si krás života na naší krásné matičce Zemi.

S myšlenkami na další bádání nekonečného a tak krásného vesmíru.

 

 

Část V.

 

Kapitola 101

 

Skelby i Noels i Oilik a Vexis si dobře odpočinuli na matičce Zemi a už mají plán na další dobrodružnou výpravu do třetí černé díry, která je zachytitelná vesmírným radarem lodí MOON.

Vydávají se proto k lodi, nasedají, berou sebou velkého pásovce a sondu. Poletí s nimi malá flotila 3 lodí stejných jako je vesmírná loď MOON a nákladní lodi se zásobami a vybavením pro stavbu základny.

Oilik zasedá k 3D prostorovému řízení a malá flotila v čele s lodí MOON se pomalu vznáší zemskou atmosférou, stratosférou až do vesmíru.

Světelnou rychlostí tam budou za měsíc tak mají spoustu času. Zásob potravin a tekutin, mají dostatek na pár let.

Potkali pás asteroidů, ale s těmi si lehce poradili úhybnými manévry.

Již jsou u černé díry a ta je pomaličku vtáhla dovnitř.

Objevili se v neznámé části vesmíru i dle vesmírného radaru.

Je zde nespočitatelně nádherných mléčných drah a galaxií.

Oilik nechal vesmírný radar, aby oskenoval hvězdné soustavy v nejbližší galaxii.

Super našel jsem planetu s životem, jestli inteligentním to musíme prozkoumat.

Celá flotila si namíříla směr galaxie Xerus, která má hvězdnou soustavu s planetou, na které je život.

Cesta bude trvat rychlostí světla asi týden. Planetě jsem dali název Xive.

 

 

Kapitola 102.

Osídlení planety Xive

 

Celá flotila vedená vesmírnou lodí MOON se přibližuje ke krásné planetě plné oceánů a moří a členitých pevnin, ale také velehor a sopek.

Flotila pomaličku prostupuje atmosférou, která je opravdu hustá.

Div nezačínají hořet pláště ze super pevnostních sloučenin.

Po přistání velká zásobovací loď začala budovat hlavní základnu.

Sonda ověřila, že kyslík je nad hranicí dýchatelnosti a že nejsou zde žádné škodlivé látky a že se dá normálně pro člověka dýchat.

Jakmile bylo vše ohledně dýchatelnosti ovzduší na planetě Xive v pořádku, technici začali rozestavovat hlavní základnu.

Již brzy si v ni všichni mohli odpočinout a pořádně se najíst kvalitní stravy a tekutin.

Všichni odpočívali asi 14 dní a nenechávali si ujít krásný západ hvězdy Xu a 7 měsíců každý při západu má jinou barvu jeden nachový, druhý růžový, třetí světle oranžový.

Všichni, celá posádka Skelby, Noels, Oilik i Vexis jsou odpočatí a připravení k průzkumu planety Xive.

Pro rychlost použijí velkého pásovce včetně sondy.

 

Kapitola 103.

Průzkum planety Xive

  

Jak se připravovali k cestě, ke zdejší aktivní sopce, sonda zjistila, že planeta Xive má gravitaci téměř totožnou s Naší planetou Země  a má podobné teplotní pásy a také sopečnou činnost a tektonické desky.

Posádka se vydala na průzkum sopky, jestli nenarazí na zcela nové chemické prvky chemické tabulky.

Sonda vyrazila hledat horniny a našla vesmírné prvky a udělala základní rozbor.

Tak to je báječné odvětil Skelby, to bude na měsíci zase rušno až jim tam nové vesmírné prvky přivezeme. 

Bude to asi velký objev, hádá Skelby, chemické sloučeniny vypadají abnormálně tvrdě. Proto je umístíme do trezoru.

Takže paráda, nový objev díky sondě máme, tak můžeme sopku opustit.

Všichni nasedli do velkého pásovce a už si to uhánějí k hlavní základně.

 

 

Kapitola 104.

Návrat na základnu

 

Jak dorazili a předali chemické sloučeniny, zdejší vědci se nestačili divit, to je úžasné, vy jste našli průlom chemických sloučenin, je tvrdší cokoli co naše moderní civilizace zná.

Super, doufám že s tím oplátujeme naši flotilu vesmírných lodí. A doplníme ji o plazmový štít proti vetřelcům a asteroidům.

Ano povedlo se , speciální ultra tvrdá a přitom lehká a dobře se vyrábějící je oplátovaná celá flotila včetně plazmového štítu ten nás bude dobře krýt před asteroidy.

To je fantazie, úchvatné, zvolala celá posádka. Teď budeme o moc klidnější proti pásu Asteroidů i nenadálých průletů atmosférou planet.

To se nám to bude letět jedna báseň. Už se těšíme na další průzkum vesmíru.

Letíme na další průzkum dalších galaxií a po stopách života.

Posádka nasedla do hlavní vesmírné lodě MOON vzala sebou velkého pásovce a nezbytnou sondu a Oilik jako vždy uzavřel dveře a až byli všichni na svých místech chopil se 3D prostorového řízení lodi a navigoval směr ven z planety Xive. 

Proplouvali hustou atmosférou, kterou krásně pohltil plazmový štít, až prolétli atmosférou do stratosféry a ocitli se ve vesmíru.

Olik dal vyhledat další souhvězdí, kde by mohl být život.

 

 

Kapitola 105.

Přistání na planetě Nexis

 

A také že našel, cca jeden světelný rok ke galaxii Zeu. Našel souhvězdí, kde obíhá planeta Nexis. Na které je život.

Rychle nastavil flotilu na nový kurz k této galaxii a slunečné soustavě.

Směřované k planetě Nexis, tam bude flotila vedoucí lodí MOON za pár hodin.

Planeta Nexis je už v dohledu a flotila se pomaličku připravuje na sestup velmi ale velmi hustou atmosférou.

Vedoucí loď MOON a za ní flotila sestupují celkem ladně za pomocí plazmové ochrany.

Přistávají na povrchu, nákladní loď ihned buduje základnu.

 Řeky, jezera, moře i jeden velký oceán.

To vše šlo vidět již z oběžné dráhy planety.

Planeta se zdá být neobydlená jen všude přítomné rostliny podobné trávě, stromy podobné jehličnanům na Zemi.

Základna je již hotova, tak se celá flotila ubytovala a další den je čeká průzkum planety.

 

 

Kapitola 106.

Průzkum planety Nexis

 

 Hned brzy ráno Skelby budí zbytek posádky, Noels říká: mě se chce ještě spát, ale budiž. Oilik už je připraven a Vexis také.

Po vydatné snídani na sedají do velkého pásovce a sondu samozřejmě berou sebou.

Sonda zjistila, že planeta Nexis má stejnou gravitaci a přibližně stejné ovzduší jako na Zemi.

Celá posádka Skelby, Noels, Oilik i Vexis nasedají do velkého pásovce ze sondou a jedou prozkoumávat planetu.

Jede se jim dobře, travnatý povrch s lišejníky nijak nebrání jízdě i přes 100km/h.

Najednou přijedou ke krásné laguně se třemi vodopády, zde se utáboříme velí Skelby, ok říká Noels.

Vypustili sondu, aby prozkoumala zda je voda v laguně v pořádku a třeba i plná živočichů.

A ejhle narazila na něco co nikdo nečekal, 30 metrového živočicha, vypadal dle sonaru fantasticky.

To je známka zdejší evoluce, snad nebude nebezpečný a nemá schopnosti vylézt na souš.

To brzy zjistíme.

 

 

Kapitola 107. 

Tábořiště

 

Tak se utábořili, postavili provizorní stan a šli spát.

V noci je čekala nádherná podívaná 5ti měsíců a jejich svit každý zářil jinou barvou, jeden byl bílý, druhý žlutý, třetí růžový, čtvrtý červený a ten pátý byl modrý.

No prostě úžasné, ta krása se skoro nedala ani popsat.

Vstávat lenoši volá Skelby, Noels jen zívá, Oilik brebentí a Vexis je už půl hodiny vzhůru.

Co je ohromilo, že kolem stanu byly obří stopy metr široké, asi po živočichu z laguny, ještě že nám nic neudělal.

Sonda vše monitorovala a i nahrávala nočním viděním a opravdu, nahrála něco neskutečného, obřího pradávného ještěra, podobnému varanovi největšího ze všech co svět spatřil.

 

Kapitola 108.

Další průzkum planety Nexis

  

Po šoku co zažili s obří nestvůrou co těsně míjela jejich tábořiště, nasedli do velkého pásovce jak zavelel Skelby, celá posádka a sonda vyráží objevovat další krásy nádherné planety Nexis.

Sotva ujeli par set kilometrů spatřily oceán, ale tak velký dle sondy, že ani na planetě Zemi žádný tak velký není.

Sonda zjistila že je plytký ale i s velkými monstry i 100 metrů dlouhými.

Co je to za živočichy by celá posádka ráda zjistila.

Sonda zjistila co se dalo, bylo to hejno obrovských paryb, asi 20 kusů.

To svět neviděl, zvolal Skelby. Raději to dále nebudeme prozkoumávat, vědci z hlavní základny na Nexisu si určitě poradí.

Pojedeme zpět tuto novinu sdělit.

Nasedli všichni do velkého pásovce, sondu naložili také a už si to uháněli rychlostí 100km/h kolem laguny až do základního střediska vybudovaného nákladní lodí.

Vše sdělili vědcům, předali i záznamy o 30 metrové příšeře z laguny co je v noci vyrušila a vyděsila a div nenapadla.

Také údaje o oceánu, ve kterém sonda zachytila 20 velkých 100 metrových paryb.

Vědci jen kroutili hlavou a říkali, že se vše musí prověřit a zdokumentovat.

 

Kapitola 109.

Průzkum dopadu asteroidu

  

Na planetě Nexis, která je podobná na planetě Zemi, je spousta oceánů a moří a jen asi 30% pevniny. Zde se nachází zalesněná ale i pouštní krajina, ale také hory a sopky.

Dokonce jeden velký kráter po dopadu asteroidu tam bude směřovat naše další mise.

Kráter je vzdálen asi 2000km odsud, bude to velká výprava, musíme si vzít hodně zásob, jídla, pití, energetické články jako rezervu pro velkého pásovce.

Skelby zavelel, posádko, nasedat do pásovce. Všichni nasedli do velkého pásovce včetně nezbytné sondy a vyrazili vstříc dobrodružství a hledání asteroidu.

Uháněli si to 100km/h takže za 20 hodin by tam měli být, ale v půli cesty po cca 10 hodinách se utábořili.

 

Kapitola 110.

Výprava do asteroidového kráteru 

 

Tak už jsme cca v půli cesty, zde se utáboříme u menší skály a uděláme si ohýnek a opečeme kousek masa z mrazícího boxu.

Tak dobrá odvětil Noels Skelbymu. Oilik také souhlasí a Vexis jak-by smet.

Už se těším na večeři, ještě že jsme vzali i pivo, bude nám fajnově. Dobře si pošmáknem.

Tak si to pěkně rožní a pojídají a popíjejí pivo a je jim skvěle, jen doufají, že naleznou dopadený meteorit a nějaké nové vesmírné sloučeniny.

Po 10 hodině měli po večeři i po pití a ulehli v provizorním stanu ke spánku.

Noc ale nebyla poklidná, něco je hrozným dusotem vzbudilo, bylo to nějaké monstrum, sonda byla ve střehu a vše nahrávala na infra kameru i mikrofon, byl to obří ještěr jak u laguny.

Ještě, že jsme měli štěstí, že nešel po našem tábořišti. Odehnal ho určitě oheň, který jsme udržovali celou noc.

Skelby říká, měli jsme opravdu namále, proti tomuto monstru by jsme neměli opravdu žádnou šanci, mělo 2 metrové stopy a více jak 50 metrů dle sondy.

Vše nahrávala sonda termovizí a opravdu posádka měla namále, asi to byl býložravec.

Jinak by určitě na nás zaútočil.

Uff, oddechli si ráno všichni, po vydatné snídani a rozhodli  se jet dál ke kráteru po asteroidu.

 

Kapitola 111.

Průzkum kráteru po velkém asteroidu

 

Skelby ráno zavelel: všichni do velkého pásovce. Nasedli, sondu samozřejmě berou sebou.

Čeká je ještě 10 hodinová jízda, než dorazí k obrovitánskému kráteru po asteroidu, který tu převrátil život naruby.

Díky níž se, ale na druhou stranu, vše změnilo v živoucí planetu.

Jakmile dorazili na okraj kráteru, nestíhali sledovat jak je hluboký.

Na stovky metrů, toto budeme mít těžké hoši, řekl Skelby.

Snad to sonda pomaličku a opatrně zvládne. Sonda pomalu sjíždí dolů do dna kráteru, až je po několika hodinách v něm.

A nachází asteroid obřích rozměrů, odlamuje z něho kousek a testuje vzorky.

Našla vzorky mimozemského původu. Vrací se k velkému pásovci s novinkami o nových kosmických sloučeninách.

Skelby jen žasl, tomu nebudou ani věřit vědci na hlavní základně.

Tak nasedat sondu sebou a uháníme zpět na hlavní základnu.

Po deseti hodinách dojeli na hlavní základnu a předali všechny údaje ze sondy, o monstru a parybách v laguně a hlavně o tom co je vyrušilo v noci.

Kus vesmírných sloučenin kus meteoritu jim dali také.

Po menším bádání vědci zjistili, že se jedná o unikátní sloučeninu, která by mohla udělat převrat v chemických sloučeninách a to především, že by se dala využít k nedobytelnosti oplášťování vesmírných lodí.

 

Kapitola 112.

Plátování vesmírných lodí vesmírným kovem

  

Oplátování vesmírnou horninou jsme nechali na vědcích, oni jsou zkušení a ví co a jak a také aby byla funkční plazmová obrana při vstupu i výstupu z planet s hustou atmosférou.

Povedlo se, vše je nachystáno a hlavní lodí se stává po jmenovci hlavní posádky Vexis doprovázená lodí MOON a další vesmírné lodě plus loď nákladní, která tvoří na planetách s životem základny.

Všechny vesmírné lodě jsou nachytány k dalšímu letu, z planety Nexis a poletí se do červí díry, která se objevila nedaleko planety.

To bude velké dobrodružství, říká Skelby, ano podotkl Noels.

Tak Oilik se chápe 3D prostorového řízení a chystá celou flotilu k letu atmosférou planety Nexis, což vesrmírné lodě a celá flotila zvládly bravurně díky plazmovým štítům. Již jsou ve stratosféře a letí přímo k červí díře. Mají to asi hodinu světelnou rychlostí, takže mají chvilku se připravit.

Již jsou u červí díry, která je pomaličku přitahuje, až celou flotilu vcucla a ta se objevila v úplně neznámé části vesmíru.

Dle souřadnic asi 100 světelných let od Země.

Naskytl se všem posádkám úžasný pohled na stovky, tisíce různobarevných galaxií a mléčných drah až jim s toho oči přecházet.

 

Část VI.

 

Kapitola 113.

Let a přistání na Marsu

 

Loď Vexis a její flotila míří k Marsu, obrané štíty zapnuty prolétajíc velmi hustým rojem meteoritů, Oilik má zatím vše pod kontrolou a uklidňuje posádku Skelbyho, Noelse, i Vexise.

Že je vše v pořádku a roj meteoritů bravůrně zvládnou.
Celá flotila ve vedení lodě Vexis za ní loď Moon, a další lodě až po loď nákladní, si to míří k Marsu, kde budou hledat duchy Marsu, kteří každého obtěžují a ne málo i ve snech.
Říká se, že mají na odvrácené straně i doupě pod nejvyšší horou Marsu, kde se skrývají. Tady tato část Marsu není kolonizována.

 

Základny a hlavní základna i laboratoře jsou jen na přední straně Marsu. Zde budeme přistávat.
Okysličování Marsu se povedlo jen z části, ale i tak to stačilo na vybudování slabé atmosféry.

 

Vesmírná loď Vexis pomaličku s celou flotilou sestupuje řídkou atmosférou Marsu a blíží se k přistání u hlavní základny.

 

Kapitola 114.

Přistání u hlavní základny Marsu

 

Přistání proběhlo hladce celá flotila včetně nákladní-zásobovací vesmírné lodě včetně lodi Moon.

Olik 3D ovládáním otvírá vzduchotěsné pancířované dveře, a už vystupuje Skelby jako velitel posádky za ním Noels, pak Vexis a za ním Oilik a uzavírá dveře lodě Vexis.

Všichni obyvatelé hlavního střediska se s posádkou s radostí uvítali.

A hned jim předávali informace o Marsu, že se zde dá již dýchat bez skafandrů, že je vzduch už dýchatelný za pomoci mikroorganismu rozsévaných 7 velkými pásovci z Xardisu a stačilo nato 10 let co jste byly pryč.

Tak si nyní můžete odpočinou a dobře se najíst

Obrana před duchy Marsu

 

Ale duchové pod velkou horou se rozmnožily a občas se i přibližují k základnám a zřídka kdy dokonce utočí po základnách.

Museli jsme udělat i obrané valy z plazmovými střílnami.

Hodně duchů živých-polomrtvých jsme zneškodnily, ale je jich opravdu na stovky za těch 10 let co jste tu nebyli.

Hrozí nám tu velký a tuhý boj. Musíte nám pomoci prosím.

Útok na duchy Marsu

Zajisté vše dáme do pořádku, odvětil mužným hlasem Skelby, jako velitel celé flotily. Jsme nato velmi vybaveni a vesmírné lodě Vexis a Moon a další lodě z flotily mají speciální senzory, a vesmírné lodě, které budeme ovládat ze vzduchu a duchy Marsu rozdrtíme mužstva půjdou pěší jednotky.

Vesmírné lodě se už vznáší nad nejvyšší horou Marsu, kde mají duchové Marsu doupě. Je jich tam stovky. Ukazuje radar. Lodě ovládá zkušená posádka při vedení Skelbyho, Oilik řídí let, Noels palbou plazmou.

Boj začal, vesmírné lodě vydávají první salvy z plazmových děl, a velmi účinně třetina duchů Marsu padla. Horší je, že se jich zase polovina obnovila a chystá se velký počet až 300 zaútočit navzdory útokům na základnu.

Lodě pálí další salvu s plazmových děl ale bez účinku, duchové Marsu jsou již nyní vůči plazmě imunní.

Pěchota se brání, jak jen může, ale 50četné mužstvo uteklo před těmi stovkami 3metrovými monstry.

Ještě, že se duchové Marsu stahují, máme šanci vykopat kolem základen příkopy a laserovou obranu.

 

Kapitola 115.

Obrana základen

 

Po neúspěšné bitvě s duchy Marsu, rozhodl Skelby, že se musí vykopat obraný val s laserovou obranou s čidly na pohyb proti duchům z Marsu. To by mělo stačit na obranu a další útok povedeme až čas ukáže jak je obrana účinná.

První postavíme barikádu s nerozbytných slitin, z kterých jsou udělány i naše slitiny našich lodí - téměř nezničitelné.

Poté vykopene 10 hluboký příkop a před něj dáme laserové senzory pohybu s velmi silným laserem a plazmou na ničení těch Marťanských monster.

Osobně si myslím, že mají jen velmi malou šanci touto obranou linií proniknout a snad bude již klid, pokud ne zasáhneme ještě větší silou a rozdrtíme je tak jak tak velkým protiúderem. Nejdříve však vyšleme malou průzkumnou jednotku aby zjistila kolik je monster a jak se chovají.

Průzkumná jednotku vysíláme ve 3 mužích za bílého dne, kdy by měli monstra být téměř v klidu a neměli by být tak agresivní neli spát. Průzkumná jednotka dorazila po půl dne cesty velkým pásovcem k největší hoře Marsu, kde mají nestvůry svoje doupě.

Průzkumná jednotka zjistila, že napůl spí a že je jich asi 500.

Po tomto zjištění rychle nasedli do velkého pásovce a vrátili se na základnu.

Vypadají příšerně asi 3 metry velcí otrhané hábity, kostnaté končetiny, z fialových očí jim probleskují malé blesky. 

Rychle to všem sdělili kolik jich asi je a jak vypadají, a nikdo z toho nebyl nadšen.

 

Kapitola 116.

Výstavba opevnění

 

Vykopání 10 metrů hlubokého valu kolem základen byl základ. Před něj byly dány zábrany s nerozbitných slitin, z kterých jsou udělány i naše slitiny našich lodí - téměř nezničitelné.

Dále pohybové senzory, které jsou již na místě s velmi účinným laserem a útočnými plazmovými děly.

Tato obrana by měla fungovat uvidíme další noci, kdy monstra útočí na naše základny.

První 3 noci se nic nedělo, ale zato noc nato se řítilo na základnu asi 20 monster.

Jsou napůl duchové, takže bariérou s pevnostních slitin, prošli i přes příkop, ale laserové mířídlo je zaměřilo a laser a plazmové děla je zničila až na 3.

Ty jsme chytily do sítí a převezli na výzkum do zabezpečené laboratoře.

Byly velmi agresivní, a komunikovali mezi sebou i na nás nesrozumitelnými skřekotem.

 

Kapitola 117.

Chycení 3 monster

 

Odchycené monstra ale kromě skřehotu se uměli domluvit s naším telepatem.

Bylo to úžasné, co se dozvěděl, že byla na Marsu dávná kolonie lidí před desítkami tisíc let. Ale zničily ji vetřelci z vesmíru Flagíni a teď žijí jako živý nemrtvých a zbyla jich jen hrstka asi 500.

A teď musí zlikvidovat vše, co je na Marsu. Takové mají poslání nařízené od Flagínů. Jinak by se vypařily úplně. Jsme rádi, tak jak jsme, neradi útočíme po vetřelcích naší planety Mars.

Ale je to pro nás nezbytně životně nutné.

Tak budeme Vám věřit, pustíme Vás ale musíte nám slíbit, že už žádné útoky vést nebudete.

Nu dobrá pokusím se přesvědčit i další z našeho doupěte pod nejvyšší horou Marsu.

Ale nemůžu Vám to zaručit náš velitel je opravdu v tomto neoblomný.

Po propuštění monster za přesně týden zase další útok na naše základny. Asi 50 monster zaútočilo prošlo přes nedobytný val i příkop až lasery a plazmové děla je rozprášily.

Takže naši zajatci zklamali, a jejich velitel neuposlechl naší zprávy.

Nu co už obrané valy s příkopem a laserovou obranou máme a v záloze přes 500 mužů v plné zbroji na obranu Marťanských základen.

Brzičko nastane čas, kdy těm stvůrám ukážeme co proto. A bude konečně Mars bezpečný a klidný.

 

Kapitola 118.

Zničení monster Marsu

 

Po propuštění monster za přesně týden zase další útok na naše základny. Asi 50 monster zaútočilo prošlo přes nedobytný val i příkop až lasery a plazmové děla je rozprášily.

Takže naši zajatci zklamali, a jejich velitel neuposlechl naše zprávy i o tom, že je v brzké době rozprášíme.

Nu co už obranné valy s příkopem a laserovou obranou máme a v záloze přes 500 mužů v plné zbroji na obranu Marťanských základen.

Brzičko nastane čas, kdy těm stvůrám ukážeme co proto. A bude konečně Mars bezpečný a klidný.

 

Kapitola 119.

Duchové Marsu stále útočí

 

Za dalších pár dní zase útok přesně o půlnoci asi 30 monster zaútočilo na naši obranu, pár se jich dostalo přes. Naštěstí jsme je chytli a zneškodnili.

Toto musí přestat velel Skelby jako velitel posádky vesmírné lodi Vexis a celé flotily vesmírných lodí.

Ano to všichni souhlasí Noels,Oilik i Vexis a také obyvatelé základen i celé obranné mužstvo Marsu v plné zbroji.

Budeme muset udělat protiútok proti těm monstrům a hlavně zničit jejich kapitána.

Počkáme si zítra na pravé poledne kdy svítí slunce a ozařuje velkou horu.

Odbylo právě 12 poledne a 500 mužů v plné zbroji a celá flotila vesmírných lodí v čele vesmírná loď Vexis za ní loď Moon a zbytek flotily.

Velitel Skelby se chce utkat s velitelem monster osobně, takže nasedá s Noelsem a Oilikem a Vexisem do 7 místného obřího pásovce.

Olik zadává souřadnice a chápe se 3D ovládání a uzavírá obří pásovec- ten je tvořen s téměř nezničitelných slitin co naše lodi, a který speciálně pro velitele v laboratořích Marsu.

Má laserové senzory a lasery a také plasmové děla, infra-zvuk i infra-vidění v noci i šeru.

Zásoby jídla a vody na rok a pohodlné lůžka pro odpočinek posádky.

Jak dorazily dle souřadnic, nečekala je pěkná podívaná 10 monster bylo u hlavního vchodu do doupěte, a jak je spatřily, spustili na ostatní napůl spící alarm tak hlasitý, že se to nedalo poslouchat.

Pěchota dorazila akorát na čas, a vesmírné lodě lasery zneškodnily těch 10 monster lasery.

Skelby zavelel do útoku a rozjeli se pásovcem přímo mezi oživlé monstra, které byly již vzhůru, pěchota za nimi.

Olik otevřel 3D prostorovým ovládací dveře, ale až poté co obklopovala pěchota obří pásovec, aby měli krytí.

První vyšel z obřího pásovce Skelby za ním Noels pak Vexis a nakonec Oilik a vzduchotěsně uzavřel obří pásovec.

Pěchota ničila monstra laserovými zbraněmi co to šlo, až se dostali k jejich veliteli.

Skelby k němu přistoupil a i s Oilikem, který uměl jejich řeč pomocí telepatismu.

 

Kapitola 120.

Dohoda mezi veliteli

 

Skelby začal komunikovat přes Olika, velitel monster se začátku jen smál, že jsou nemrtvý-živý a že nemají sebemenší šanci, a co teprve jejich obří 10 metrové monstra, těch máme také stovky.

Skelby odpověděl - i tak se nebojíme a Vás všechny rozdrtíme včetně Vašich přerostlých monster.

Takže nedohodne mír? 

Ne to v žádném případě, jak zajatci Vám vykládali my musíme vše živé z Marsu zneškodnit jinak se vypaříme dle Flagínské kledby.

Jsou nás tisíce a nemluvím o stovkách 10 metrových monstrech.

No dobrá tedy, mír není možný budeme se bránit a útočit jak jen to jen pujde.

Nyní nás nechte stáhnout a dále se uvidí rozhodli se oba velitelé.

 

Kapitola 121.

Stažení armády a vesmírných lodí

 

Skelby jako velitel rozkázal Oilikovi otevřít obrovský pásovec a všichni si nastoupili, Skelby,Noels,Oilik i Vexis

Oilik se chápe 3D prostorového řízení a už uhání obřím pásovcem zpět k základně.

Plně ozbrojená pěchota se také pomaličku stahuje a vesmírné lodě ve vedení lodi Vexis a Moon také.

Již jsou zpět na základně pěchota i obří pásovec a vesmírné lodě už dávno před nimi.

Skelby do večera probíral taktiku s velitelem pěchoty, dohodli se na tom, že zatím se základny budou bránit jak jen to půjde a obrana se bude vylepšovat s nových poznatků.

Poté budeme vést útoky na ty monstra ve dne, kdy jsou slabí a nemotorní.

Dobrý dohodnuto, budou to urputné boje, ale my to vydržíme a zvládneme a zvítězíme odvětil Skelby velitel pěchoty jen přikývl.

V noci proběhl zase další útok asi 100 monster na naši obranu, obranné valy pomohli trochu, laserové a plazmové děla je rozprášily, ale i tak se 15ti podařilo proniknout k základnám, ještě že 100 plně ozbrojené hvězdné pěchoty bylo ve střehu a monstra zničila.

 

Kapitola 122.

Ranní rozbřesk

 

Ještě že máme noční hlídku odechl si Skelby i velitel hvězdné pěchoty. Rozprášily těch 15 monster co se dostali přes naši obranu.

Což je výborné ale i tak dnes povedeme zase útok zase my.

Nasedat do obřího pásovce celá posádka včetně velitele Skelbyho, Noelse, Oilika a Vexise, vesmírná flotila nám bude krýt záda ze vzduchu a hvězdná pěchota obrněnců bude vždy při nás.

Obří pásovec a 500 mužů hvězdné pěchoty a vesmírné lodě Vexis, Moon a zbytek vesmírné flotily útočí na doupě pod nejvyšší horou na doupě monster.

Tři 10 metrové monstra se podařilo sestřelit lodi Vexis a další 2 lodi Moon.

Obří pásovec svým laserem a plasmovými děli zneškodnil 30 monster. 

Dalších 100 monster zničila hvězdná pěchota.

To by mělo pro dnešek stačit velí Skelby ke stáhnutí vesmírných lodí, hvězdné pěchoty i obřího pásovce.

Stihly to rychle, než se monstra zmátořila již všechna hvězdná pěchota i obří pásovec se rychle stáhli. 

Vesmírné lodě Vesix a Moon a zbytek flotily taktéž.

 

 

Kapitola 123.

Velký útok na monstra

 

Velitelé celou noc plánují jak porazit Monstra, jednoznačné bylo rozhodnutí zaútočit plnou silou vesmírnou flotilou, a rozdrtit monstra jednou pro vždy.

Zaútočí loď Vexis a Moon a dalších podobných lodí maximální palbou plazmových střel a lasery.

Zautočí v pravé poledne.

Takový byl plán. Tak snad vše vyjde a podaří se to přikývl velitel hvězdné pěchoty i velitel vermírné flotily Skelby.

Bylo 11:00 hodin a vše se připravovalo k útoku na doupě monster.

Hlavně musíme zničit ty velké 10 metrové a také další stovky monster 3metrových.

OK posádky nastupují do svých vesmírných lodí Olik otvírá dveře nastupuje velitel Skelby za ním Noels, a Vexis.

Loď Moon je již také připravena, a dalších 12 vesmírných lodí také.

Letí dle souřadnic k místu, kde se nachází nejvyšší hora Marsu a také doupě monster.

Vesmírné lodě zahajují útok, plazmové děla útočí stovkami paprsků, to samé lasery.

Monstra ničí ve stovkách i ty 10ti metrové, laser zasáhl i velitele monster.

Vypořádali jsme se s nimi se všemi. Třikrát hurá hurá hurá.

Hlási všechny vesmírné lodě.

Lodě dle souřadnic letí na domovskou základnu na Marsu.

 

Kapitola 124.

Poděkování za záchranu Marsu

 

Oznamují tuto úžasnou zprávu, o zničení všech monster Marsu velitelům základen Marsu.

Olik otvírá 3D prostorovým ovládáním dvěře lodě Vexis a vystupuje jako vrchní velitel celé flotily Skelby za ním jako druhý velitel Noels a za ním Vexis.

Je to neuvěřitelné, že jste to tak bravůrně zvládli chlácholí ho velitel hvězdné pěchoty.

Ano velmi děkuji za pochvalu. Snad už bude od těch monster navždy klid.

Všini na základnách Marsu děkují hvězdné pěchotě, i Skelbymu a Noelsovi, Oilikovi i Vexisovi za záchranu Marsu před monstry.

Konečně jsme se jich zbavili, jsme nesmírně štastni na Marsu jste na vždy vítáni a očekávání s gráciemi.

Skelby a velitel hvězdné pěchoty velmi děkuji za poděkování a jsou nato velmi hrdí, že osvobodili Mars od těch monster. 

Nyní si dají 14 dní odpočinku a vydají se na další misi na obydlenou také okupovanou planetu monstry.

 

 

Kapitola 125.

Zničení monster na planetě Ozrius

 

Tak pánové velí Skelby nasedat do vesmírné lodě Vexis. Oilik otvírá dveře a Skelby jako vrchni velitel celé flotily, za ním druhý velitel Noels a Vexis a Oilik uzavírá dveře.

Chápe se 3D prostorového ovládání a zadává souřadnice z k planetě Ozrius.

Vesmírná loď Vexis s flotilou se pomaličku zvedá z povrchu Marsu.

Oilik zažezuje plazmové motory, a nechává vesmírnou loď Vexis a zbytek flotily stoupat hustou atmosférou.

Flotila opouští atmosféru do stratosféry a zvyšuje postupně výkon motorů na maximum.

Olik ovládá loď hlavně kvůli blížícímu se pásu větších asteroidů, všechny lodě se vyhnuhly a letí dle zadaných souřadnic až k planetě Ozrius.

Prolétávají stratosférou a řítí se ohněm na povrchu lodí, které jsou z vesmírného kovu, do atmosféry až pomaličku dosedají na povrch planety Ozrius.

 

Kapitola 126.

Boj s monstry na planetě Ozrius

 

Krátce po přistání, vysedá posádka hlavní velitel Skelby zaním velitel Noels,Oilik a Vexis.

Přistáli i ostatní lodě MOON, i dalších 12 podobných lodí a také nákladní loď na budování základen.

Nákladní loď okamžitě začala budovat základnu s obranými laseramy proti monstrům.

Ihned jsme zajeli s velící posádkou zajeli s velkým pásovcem pro 7 lidí, do velitelství obrněné hlavní základny planety Ozrius.

Ujal se nás hned velitel hvězdné pěchoty velitel stráže Oron, který také spolupracuje samozřejmě se zdejšími vědci a badateli.

Podařilo se nám plazmovými výstřely hned zničit jednu příšeru, sotva jsme rozestavili naši základnu.

Vypadala hrůzostrašně 4 metry vysoká, 4 chapadla chobotnice, zuby jak žralok, 4 oči, no hrůza. Vypadali jak obrovské chobotnice, říká nebojácně hlavní velitel Skelby.

Máte pravdu říká Oron, monstra zmutovali do ještě větší výše a rozměrů než jste se sem vrátily.

Doufám, že naší naší hvězdné pěchotě a Vaší flotile se jich zbavíme navždy.

To by bylo vážně úžasné hovoří velitel stráže Oron.

 

Kapitola 127.

Hledání doupěte monster

 

       Hledání doupěte monster měli nastrost pruzkumníci byly 3 za pomoci malého pásovce a plně vybavené sondy termovizí, ultrazvukem i skenem pohybu a dalšími vymoženostmi dostali za úkol najít brloh či doupě monster.

Posádku pásovce tvořili specializovaní průzkumníci z planety Ozrius, kteří na průzkumy jsou již zvklý.

Vše napovídalo, že doupě i dle stop bude u druhého největšího jezera Ozriusu a to v obrovské hoře na břehu jezera.

Proto malý pásovec mířil tam, přibližné souřadnice posádka pásovce měla.

Přijela ke skále a vypustili sondu, sonda zjistila dle termovize, že doupě se skrývá v ponořené části hory.

Tak to je problém řekl jeden z průzkumníků, nemáme vybavení na potápění ani nato speciální skafandry.

Budeme se muset vrátit, vše vypovědět a nachystat se na další průzkum.

Vrátili sondu do pásovce a vracejí se na základnu.

 

 

128. Kapitola

Napadení pásovce monstrem

 

         Při výjezdu od hory, kde mají monstra podvodní doupě, se najednou před pásovcem vynořilo 4 metrové 5 chapadlové monstrum a začalo ho oblokopovat svými chapadli, posádka pásovce okamžitě začala střílet plazmovými děly umístěnými na přední části pásovce a také na střeše, jenže to nestačilo, chapadla byly snad všude, posádka i sonda museli z pásovce ven a zahájit palbu z blízka.

I sonda zahájila salvu z palzmou a hlavně díky tomu se jim podařilo monstrum udolat.

Uff odychli si všichni, všichni živi a zdrávi nasedli zpět do pásovce a dle souřadnic jeli do hlavní základny na planetě Ozrius.

Cesta do hlavní základny již proběhla hladce, bez jakýchko-li potíží.

Po příjezdu průzkumného pásovce byli všichni zvědavi co zjistili a kde chapadlové monstra mají svoje doupě.

Zjistilo se, že to nebude nic lehkého, dostat ty monstra a natož je úplně zneškodnit.

Monstra mají doupě ve velké hoře v zatopené části. Tam se všechny ukrývají.

 

 

Kapitola 129.

Připrava na souboj s monstry

 

Velitel Ozionské pěchoty Oron se schodli ze Skelbym natom, že by měla mít polovina hvězdné pěchoty hydroskafandry s ultra svítílnami a termovizemi v přilbách hydroskafandrů a druhá polovina standartní vybavení. 

Hvězdná pěchota vyráží, pěší i pěchota s hydroskafandry, ve velkých pásovcích pro 20 členů posádky.

Oilik ze Skelbym a Noelsem a Vexisem a Oronem za nimy.

Jak dorazily k hoře, žádné monstra nejsou vidět. 

A náhled jedno vyrazilo nedalo skály, hvězdná 20 člená pěchota zasáhla plazmou montrum padlo k zemi.

Musíme být opatrní, velí Skelky i Oron, monstra jsou jak v doupěti ve skále tak i v jezeře, to je ten velký problém.

20 pěší z pěchoty bude hlídat jezero, zbylých 20 skálu a pásovec s muži s hydroskafandry pujdou prohledat podjezerní skálu.

 

Kapitola 130.

průzkum vodního doupěte monster

 

     Skelby nařídil 20 mužům s hydroskafandry prozkoumat vodní skálu s monstry, ty pomaličku polehoučku našlapují i v zatím plítké vodě a v dáli tuší chotňáky mnohem většího vzrůstu a rozměrů, než ty co se vyskytovali mimo jejich doupě. 

        Postupují dál do nitra jeskyně, vody mají po pás a už v dáli vidí termovizí, kterou mají nasazenou na přilbách a na hledí, že je jich tam asi deset.

        Zahájili salvu plazmy a úspěšně je zneškodnily. Postupují dále, již se museli ponořit, a plavají k menšímu ostrůvku, který je již jen pár metrů od nich, zde si na chvili odpočali, než slyšeli šílené kvílení dalších monster.

     Monster chobotňáků 5 metrů vysokých s 6 chapadli plné jedovatých přísavek chobotňáci mající žraločí zuby a hlavu podobnou chobotnici ale tělo vzpřímené.

          Pěchota je sleduje termovizí, jak se přibližují a zahajuje palbu, všechny úspěšně zneškodnila až na jednoho. Toho vezmou na výzkum do hlavní základny.

Všichna hvězdná pěchota s hydroskafandry opouští jeskyni a bere s sebou zajatého chobotnatce a slaví vítězství.

Skelby a Oron jako hlavní velící akce je velmi chválí. A těší se na výsledky co se o monstru dozvíme více ve výzkumné laboratoři.

 

Kapitola 131.

Výzkum zajatého chobotnatce

 

   Výška vzpřímeného chobotnatce 5 metrů, 6 chapadel s jedovými přísavkami, tři oči pro vylepšené 3D vydění, zuby jako žralok ale 3x silnější a dorůstající evidentně x kráte. Dle chování absolutně zuřivý, po žrádle klidnější.

     Samice i samec v jednom tvoru.

    Odběr tkáně prozradil, že má regenerující buňky nahrazující se stále a stále špatné za dobré, tudíž velmi dlouhý život - poznatky by se dali využít možná i v naší medicíně.

      Monstrum je uchyceno silnými lany za chapadla, aby nikam neuteklo nebo nenapadlo vědce.

          Monstra mají neuvěřitelnou DNA, která jim dává obnovující se buňky velmi dlouhý život.

Stím zašli vědci za Skelbym a Oronem.

Skelby i Oron jen žasli, to je opravdu zajímavé snad se poznatků bude dát i využít.

Všechny duležité informace byly rozslány vědcům po známých veděckých střediscích na Měsíc,Mars, na Zemi atd...

 

Kapitola 132.

Průzkum neobjeveného vesmíru

 

Nedaleko planety Ozrius je černá díra, kterou se dostaneme do, kdo ví jaké neznámé části neprozkoumaného vesmíru.

Takže pánové nasedat velí Skelby a Noels menším jednotkám, Skelby se loučí s Oronem a ptá se ho jestli nechce letět snimi jako třetí velitel flotily, Oron byl ohromen touto nabídkou a vřele souhlasil.

Takže, jak bylo všech 12 lodí plné posádky i loď Moon nasedli hlavní velitel Skelby, velitel Noels a jako třetí zastupující velitel Oron.

Nádkladní loď i 12 lodí a loď Moon a hlavní vesmírná loď Vexis se pomaličku vznáší vzduchem, který je plně atmosferický, do atmosféry a pomaličku do stratosféry až do oběžné dráhy obydlené planety Ozrius, která je již nyní bez obav z monster a všichni zdejší obyvatelé žít v míru a poklidu.

Celá flotila vyráží a míří do středu černé díry dle zadaných souřadnic Oilikem v hlavní lodi Vexis. Celá flotila se řítí do černé díry, a ta je vtáhla a obřím tunelem je přenáší na uplně jinou část vesmíru. 

Černá díra je téměř vymrštila do neznámé části vesmíru, že ukazatele polohy a navigace téměř zkolabovaly. Oilik nechápe co se děje. Až se vše uklidní, navigace naskočila i ukazatale polohy se vrátily k normálu.

Ocitily se na uplně neznámé části vesmíru, před sebou měli nádherné galaxie a mléčné dráhy.