SUBSTANCE (pracovní název) Kapitola 1 Část 2

ÚTĚK - část 2.

Kate kráčí s pevně spojenýma rukama za hlavou a v zádech stále cítí jeho ostrý pohled. Muž je z nejvyšší sekce ozbrojených sil společnosti NOOS, kteří jsou vybaveni tou nejlepší technikou. Podle nášivek na hrudi muže se jedná o Komandéra elitní jednotky Alfa Ghost.
“Je to nutné?” Zeptá se Kate otráveně, potom co se sotva vzpamatovala z šoku posledních událostí.
“Otázky tu budu klást já, až se dostaneme na základnu.” Spraží jí chladně.
Kate se zastaví a otočí se k němu. Pomalu spouští ruce dolů a s opovržením se nadechne. „To že jsme sešli z trasy z důvodu přímého ohrožení života a kompromitace přepravované dokumentace nevidím jako přímé porušení protokolu NOOS. Tak proč tahle šaráda?”
Muž okamžitě pozvedne samopal a pevně položí prst na spoušť a bezcitným pohledem probodne Kate. “Tahle šaráda je kvůli neoprávněnému držení zbraně z oddělení ESA, podezření ze sabotáže, krádeže tajné dokumentace a vraždy inženýra. Stále se chceš dohadovat o tom co je tu nutné?”
Kate stáhne ruce zpět za hlavu a překvapeně polke. Hlavou se jí honí myšlenky jak jedním rychlým sledem událostí a rozhodnutím mezi životem a smrtí jí dostalo do průseru. Další upřímnou poznámku si radši nechá pro sebe a mlčky pokračuje v cestě.
O pár minut později se dostávají k Elitnímu transportéru. Obrněný vůz ze slitiny Tesseritu a oceli s příměsi částic organické hmoty. Působí matně a lehce i přesto, že je tvrdší než skála. Kola jsou mohutná strukturovaná se zapuštěnými řetězy pro snazší pohyb v měkkém i tvrdém terénu a vyvýšená pro případ překročení i mělčích vod.
U vozu stojí dvě osoby v pohotovosti. Operátoři týmu Alfa Ghost.
Žena, podobně oblečená jako Komandér, ale s mírně odlehčenou zbrojí pro rychlejší pohyb. Černé vlasy má stažené do drdolu a pár volných pramínků jí padá do špičatého obličeje s přísným pohledem hnědých očí. V rukou svírá v pohotovostním režimu samopal “RESONATOR”. Na zádech v pouzdru jí visí zbraň s dlouhou hlavní a výrazným laserovým hledím. Podle tak to laděné výbavy a šarže na hrudi se jedná o elitní odstřelovačku.
Druhá postava stojí na schodu otevřených dveří řidiče transportéru a cosi uvnitř vozu ladí. Výbava je obdobná jako u ženy, jen s tím rozdílem, že má vestu jako Komandér. Hlava bez vlasů, kulatý obličej a oči zakrývají speciální taktické brýle, které Kate viděla jen u pár vojáků. Terénní specialista.
Když se Kate s Komandérem v zádech přiblíží dostatečně blízko transportéru, oba Operátoři bedlivě sledují každý její krok.
“Komandére.” Vyhrkne specialistka a zasalutuje.
“Isso, dej jí pouta a podej hlášení!” Zavelí tvrdě ne však chladně.
“Rozkaz!”
Žena vyráží do zadní části transportéru odkud vyndá pevná kovová pouta s elektromagnetickou pojistkou. Obejde Kate zezadu a jednu ruku po druhé jí vede za záda a stáhne k sobě. Drží ji v místě, kde se pouta spojují a bez zdržování podává hlášení velícímu.
“Během tvé nepřítomnosti nedošlo k žádnému incidentu. V perimetru tří kilometrů je naprostý klid. Viditelnost se výrazně zlepšuje v důsledku slábnoucího deště. Tým dokončil průzkum v místě střetu a hlásí návrat. Čas 15 minut.”
“Děkuji. Nalož ji do transportéru. V základně bude podrobena výslechu. Jakýkoli pokus o rozhovor, který ovlivní vyšetřování nebudu tolerovat. Rozumíme si?!” Řekne už známý nepříjemný chladný a přísný hlas Komandéra.
“Rozumím!” Issa pokyne Komandérovi. Trhne prudce pouty, aby přiměla Kate k pohybu a nevybíravě jí nacpe do chladného transportéru bez oken. Připoutá ji k sedadlu vedle stěny řidiče a odejde.
Venku je nepříjemné dlouhé ticho. Občas zazní doznívající kapky deště na kapotu vozu a kroky procházející okolo, nikdo ale nevejde. Slábnoucí světlo z venku naznačuje blížící se noc. Čím déle Kate sedí na tvrdém sedadle, vyprchává adrenalin a celé tělo začíná bolet. Mokré studené oblečení spouští zimnici a nepohodlná poloha jí nedovolí najít způsob jak se alespoň trochu zahřát. Dýchá sykavě skrz zaťaté zuby. Každý sval, každá buňka v jejím těle rezonuje a touží po uvolnění a teple. Mírně se předkloní co jí pásy dovolí a se zavřenými oči svěsí hlavu v domnění, že ve tmě najde trochu úlevy.
Za zavřenými víčky se jí promítají poslední momenty a pohled do Ilieniny tváře. Bělejší než vlasy starého muže na sklonku života a prázdný výraz v očích, dříve zářící neutuchající horlivostí a radostí ze života. Pomalu otevře oči zalité slzami, které dopadají na podlahu transportéru, kde se mísí s bahnem a tvoří nepravidelné obrazce. Už neuvidí ten přátelský úsměv pro pozvednutí nálady za špatného dne. Společné soutěžení na střelnici. Posedávání na baru v den volna. Diskutování o hloupostech a předbíhání se v tom, kdo obdrží víc drinků zadarmo. Proč to zrovna vyhrála pokaždé Il a Kate jí musela z baru odtáhnout, aby druhý den mohla fungovat a nevyhodili ji z armády. Smích, radost, přátelství, podporu a pomoc nahradila beznaděj, smutek a bolestivá prázdnota.
Z jejích vzpomínek jí najednou vytrhnou hlasy a ruch z venku. Zřejmě se vrátil zbytek týmu z ohledání místa střetu. Netrvá to dlouho a ozve se již známý kousavý hlas Komandéra, kousek od nákladového prostoru.
“Naložit! Odjezd za pět minut. Kdo nebude v transportu, jde pěšky. To platí hlavně pro tebe Rooky. Sōto, informuj Arlyn Voss o aktuální pozici a návratu. “
“Rozkaz! Provedu!” Pronesou mnohohlasně a rázně.
Do potemnělého vozu nastupuje Issa a v rukou drží černý pytel zakrývající lidské tělo. Druhý konec pytle drží mohutná postava. Muž je vysoký a i pod vojenskou výstrojí se rýsuje vypracované a svalnaté tělo. Na sobě má taktickou vestu, plnou těžkého arzenálu všemožných granátů a výbušnin. Těžká úderná jednotka.
Pytel co přinesli nedbale pokládají dozadu zadní části nákladového prostoru za kabinu řidiče. Issa i mohutný muž odejdou a po chvilce se vrátí s druhým o něco menším pytlem. Kate s hořkostí sleduje jak i druhý náklad nedbale pohodí k prvnímu. S hlubokým nádechem si povzdechne a probodne aktuální společníky nepříjemným pohledem. Issa jí sjede od hlavy až k patě, odfrkne si a posadí se na nejkrajnější sedadlo u vstupu do transportéru. Naopak vzrostlý muž zůstal na konci a se samolibým výrazem se pohodlně a uvolněně posadí naproti Kate. Ze zad si sundavá mohutnou zbraň připomínající kulomet obohacený Tesseritem a pokládá ji vedle sebe. Na rukojeti potažené Mikartem je ručně vyrytý nápis Ničitelka.
S velkým zájmem si Kate prohlíží a potutelně se na ní usmívá. I přes mohutný vzhled má tvář sebejistou a pohlednou. V modrých očích mu září jiskra, která by odzbrojila kdejakou ženskou duši.
“Nevěděl jsem, že u taktických spojek mají tak milé tvářičky.” Promluví hlubokým a přívětivým tónem.
Při jeho slovech se Kate jen vzdorovitě zamračí a než stačí cokoliv říct zavrčí od dveří Issa.
“Rooky, vykašli se na to. Tohle není trofej do tvého deníčku.” Řekne nepřítomně a ani jednoho neobdaří pohledem. Naopak oči zavře a pohodlně se opře.
“Nekaž mi radost. Každá pěkná tvářička si zaslouží trochu pozornosti. Nemám pravdu, princezno?” Rooky znovu osloví Kate milým tónem.
“Dej si pohov!” Vyštěkne naoplátku.
“Aaa, princezna umí tasit drápky.” S lehkým tónem vzrušení se předkloní aby si Kate prohlédl víc zblízka. “To se mi líbí.” Chvilku si jí přeměřuje, až to začne být nepříjemné. Nakonec se přiblíží víc a dvěma prsty jí přizvedne bradu.
“Děláš se ráda nedobytnou?” Rooky se ušklíbne a Kate záhy cukne, aby setřásla jeho ruce z tváře.
“ROOKY, sednout!” Vyštěkne Komandér. “Říkal jsem, že jakýkoliv pokus o komunikaci nebudu tolerovat.”
“Nebudeš tolerovat komunikaci co může narušit vyšetřování.” Rooky se zazubí.
“V tvém případě to platí na všechny druhy komunikace, obzvlášť téhle! Sednout!”
“Nojo Niele.” S úšklebkem na tváři se narovná. “Já zapomněl, že si ji viděl první.”
“A DOST!” S těmito slovy udělá Niel několik rázných kroků před Rookyho. I když je Komandér o něco menší, vypadá daleko víc nebezpečněji. “Ještě chvilku pokračuj tímhle tónem a exemplárně tě potrestám!”
Rooky zvedl ruce jako by se vzdal a nakonec pomalu couvnul zpět do sedačky naproti Kate. Naposledy na ní mrknul a dál si jí už nevšímá. Namísto toho si s až velkou precizností začne čistit Ničitelku.
Niel přistupuje ke Kate. Ta lehce zvedá nechápavě obočí a mírně se napřímí. Rukou zajel za její záda a kontroluje pevnost pout. I když působí chladně, z jeho tváře, vzdálené nyní jen pár centimetrů, ucítila příjemné teplo, které bylo osvěžující změnou pro její prochladlé tělo. Hřejivý pocit rázem mizí. Niel se narovná, aby zkontroloval pásy od jejího sedadla. Před odjezdem se posadil na prostředek protější strany. Bez jediného pohledu či slova.
Vedle Niela se usadil mladý Operator, podobné postavy a se stejnou výbavou jako Komandér. Mladiství vzhled, rozjařený účes hnědých vlasů a nervozita z hnědých očí naznačovala, že se jedná o nováčka v týmu. Podle polní brašny jde o Medika.
Z vysouvacího okenka mezi řidičem a spolujezdcem se ozval nakřáplý hlas.
“Vyrážíme.”
Až na monotónní zvuk motoru je v transportéru napjaté ticho, to je narušeno občasným cuknutím. Všichni se tváří vážně až na Rookyho. Ten s úsměvem pozoruje Kate a poklepává prsty na koleni. Nejsou to však jediné oči co jí sledují. Nováček nesměle těká z jednoho člena posádky na druhého a nejistě se vrtí. A pak tu byl Komandér a jeho chladné oči, jenž neustále kontrolují nežádoucí pohyby vězně. V mezičase si pohrává s malou ruční pistolí.
Kate se cítila pod tlakem a jejich pohledy se nepříjemně zarývaly pod kůži. Přemítala, k jakým následkům situace vyústí. Pro svůj klid zaklonila hlavu a dívala se do stropu. Modlila se v rychlý návrat a rychlý proces výslechu, aby mohla co nejdříve na ubikace a schovat se před světem. Být sama.
Hlavou se jí vířila všechna rozhodnutí, která ji přivedla do téhle situace. Útěk. Přežít. Skok do vody. Nadechnutí. Zbraň. Sebeobrana. Udělal by to snad každý…nebo ne? Začala se jí zmocňovat únava nekončící cestou a tíhou vracejících se myšlenek na Ilien. Z upadajícího stavu ji vyruší náhlé zastavení a hlas řidiče.
“Jsme na místě.” Zabouchá Sōto na kovovou zeď za sebou.
“Děkuji Sōto. Všichni ven! Isso, prosím postarej se o naši pasažérku.” Ozve se Niel svým typickým ostrým hlasem.
“Rozkaz.” Přitaká Issa.
Všichni vyskakují ven a Issa v závěsu vede Kate z transportéru do rozlehlého hangaru plného vojenských vozidel. Celý tým se srovná do řady včetně Issy, ta před sebou drží Kate za pouta. Niel je o krok před nimi v pozoru a čeká na pokyn od Vyššíkomandérky Arlyn Voss stojící před ním ve služební uniformě.
Žena ve středních letech, hnědé vlasy úhledně stažené do koňského ohonu. Její bezcitnost a přísnost umlčela i drzého Rookyho.
“Pohov. Podej hlášení.” Promluví tak ledovým tónem, až z toho běhá mráz po zádech.
Niel předstoupí v uvolněné postavení. „Během zásahu a pátrání po zběhlé osobě došlo ke střetu s Boitrem úrovně 4. Střet jsme zvládli bez ztrát na týmu. Zajištěna jedna osoba, Katrin Devont - Taktická spojka podezřelá z vícero přečinů, bude podrobena výslechu. Zběh nalezen mrtvý. Příčina smrti nejasná. Pracujeme s možností sebevraždy i vraždy. To objasní výslech. Dále byly zajištěny ostatky Ilien Stanch - Taktická spojka. Smrt následkem molekulární extrakce. Všechna těla, důkazy i zajištěná osoba byly dopraveny zpět na základnu. Během návratu nedošlo k žádnému incidentu. Konec hlášení.“
“Děkuji. Informujte velitele Taktických spojek. Slečnu Devont odveďte do výslechové místnosti. Lidské ostatky předejte na pitevnu. Veškerou dokumentaci předejte do mé kanceláře. Niele, ujmi se výslechu. Později se k tobě připojím. Rozchod.” Arlynin je nepříjemně strojově chladná, jako kus ledu. Po dokončení poslední věty se otočí na podpatku a odchází.
Jednotliví členové týmu začínají plnit rozkazy. Issa opět trhla pouty, aby donutila Kate k pohybu. Nielovy kroky je pronásledují hangárem až do dlouhé sterilní vojenské chodby. Míjí jednu dlouhou chodbu za druhou protkanou nesčetným množstvím dveří se specifickým označením. Nakonec dojdou ke vchodu výslechové sekce. Dveře se otevírají pomocí elektromagnetických vojenských známek a pro každou hodnost jsou nastaveny jiné parametry. Issa přiloží známku ke skeneru a dveře se se zasyčením dají do pohybu. Vchází do malé světlé místnosti se stolem uprostřed a dvě židle naproti sobě. Tlačí Kate k jedné z židlí a donutí ji posadit, poté beze slova odchází a dveře se zavírají.

Konec první kapitoly