Carpe diem

Vzdálila jsem se od svých vrstevníků směrem k baru a přemýšlela jak zaplatím zrovna když se mě barman zeptal co si dám k pití. Jen jsem na něj koukla a řekla si o panáka černého rumu. Půlsta jsem ještě někde vyhrabala a hned zaplatila. Barman měl kérky na odhalených rukou a po obou stranách krku, cosi z kreslených seriálů pak něco co připomínalo 'Carpe diem' a snad (už méně čitelné) datum se jménem. Na baru byly vizitky s taxi službou tak jsem si jednu vzala a vylovila mobil z kabelky. Vrátila jsem se ke stolu a řekla že budu mít odvoz. Muž mi podal dvě tisícikoruny s lístkem na němž bylo jeho telefonní číslo, abych snad náhodou nezapomněla na naši dohodu. 

  "Je možné že bydlíš na Malé Straně?" Zeptal se mě ještě.

  Tak to trefil, ale nechtěla bych mu prozrazovat kde bydlím tak jsem jen zavrtěla hlavou. "Dík", houkla jsem jeho směrem a ostatním jsem poblahopřála. Dnes jsme byli všichni vítězové. Kéž by byl každý den takový. Carpe diem.