O lásce bez lásky
O lásce bez lásky
Sbírky » Poezie
(30.07.2009 - rozpracováno)
Prolog: Milovat je veliká síla. To co se děje uvnitř těla i duše je ohromné. Ale být někým očarován a nemoci se této lásky zbavit je neustálé chození v kruhu. Srdce, daného člověka miluje, ale rozum ví, že láska je z druhé strany zneužívaná. Obětovala bych se tenkrát. Nemít děti, asi bych už nechtěla být, tak to bylo silné. A tak v jednom období, kdy už jsem nemohla opravdu nic, ani jíst, ani spát, jsem v noci, spíše k ránu, vzala tužku a psala a brečela a psala. Napsala jsem toho strašně moc, trvalo to asi hodinu. Jako bych byla v tranzu. Všechno jsem ze sebe vypsala na papír a potom jsem padla a spala. V tu chvíli se mi ulevilo. Ale....Nakonec jsem se musela odstěhovat z města, změnit život, práci. Vymanit se z této podivné lásky. Fungovalo pořekadlo: "Sejde z očí, sejde z mysli." Jsem volná, svobodná i když miluji!