Jak Mojmír ke štěstí přišel

Jak Mojmír ke štěstí přišel

Anotace: Divadelní scénář pohádky vhodný k dramatizaci s dětmi.

Sbírka: Scénáře pohádek

SCÉNA I. ZÁMEK

Stařenka 1: „Za devatero horami, za devatero řekami bylo nebylo jedno malé královstvíčko. Tomu království vládl král Dobromil se svou královskou chotí Moudroslavou.“

Král s královnou vychází na jeviště, král usedá na trůn a královna si sedá vedle něj.

Stařenka 2: „Jak již jejich jména napovídají, široko daleko byste hledali tak dobrotivý, spravedlivý a moudrý královský pár. Království vzkvétalo, malý princ pomalu rostl v dospělého muže a lidé si žili spokojeně. Tak si král s královnou krátili čas pohádkovými kvízy.“

Král Dobromil: „ Moje vyvolená, jestli pak víte, kdo bydlí v lese Řáholci?“

Královna Moudroslava: „Můj drahý, vy snad i po těch letech co jsme spolu pochybujete o mé inteligenci? To je přeci jasné. V lese Řáholci bydlí Rumcajs s Mankou a Cipískem.“

Král Dobromil: „Máte pravdu moje milovaná.“

Královna Moudroslava: „ A jestli pak vy Dobromile tušíte, kdo má na hlavě červený čepeček a nosí nemocné babičce košíček plný dobrot?“

Král Dobromil: Moudroslavo, vy mně dnes zbytečně podceňujete, taková lehká otázka. Každé malé dítě ví, že je to Červená Karkulka.“

Královna Moudroslava: „ Máte pravdu moje královská výsosti.“

Král Dobromil: „ Královno, víte vy vůbec koho našli trpaslíci ve svých postýlkách?“

Královna Moudroslava: „Červená mašle v černých vlasech, modrý korzet a žlutá sukýnka. To je přece Sněhurka.“

Stařenka 1: „Král s královnou by svou nejoblíbenější hru dokázali hrát celý den, kdyby je nevyrušili jejich sluhové Rýmůmil a Veršoslav.“

Na jeviště přichází sluha Rýmůmil se společníkem.

Sluhové Rýmůmil a Veršoslav: „Vládnutí Moudroslavy a Dobromila,

                                              spravedlivé je, to ví dítě i kdejaká víla.

                                              Žádný splín, smutek, chudoba a svár,

                                              zdejší království je prostě na zemi ráj.

                                              Králi nejdobrotivější,

                                              královno nejmoudřejší,

                                              přichází váš syn,

                                              urozený Mojmír.“

Přichází princ Mojmír a pokleká před královský trůn, Rýmůmil a Veršoslav odchází za kulisy.

Princ Mojmír: „ Přál jste si se mnou mluvit můj otče?“

Král Dobromil: „ Povstaň můj synu.“

Mojmír si stoupá.

Král Dobromil: „Milý Mojmíre, běž do světa a najdi si nevěstu. Ale musí to být princezna.“

Princ Mojmír: „Jaká princezna?“

Královna Moudroslava: „Opravdová princezna, hodná a krásná.“

Princ Mojmír: „Dobře, maminko. Dobře, tatínku. Půjdu do světa a přivedu si nevěstu. Bude to krásná princezna.“

Král Dobromil volá na sluhy za kulisami: Rýmůmile, Veršoslave, půjdete s Mojmírem do světa a pomůžete mu najít nevěstu.“

Na jeviště přichází Rýmůmil s Veršoslavem.

Sluha Rýmůmil, Veršoslav: „Vládnutí Moudroslavy a Dobromila,

                                         spravedlivé je, to ví dítě i kdejaká víla.

                                         Žádný splín, smutek, chudoba a svár,

                                         zdejší království je prostě na zemi ráj.“

  Sluha Rýmůmil: „Celý svět s princem projdem,

                          dnem i nocí putovat budem.“

  Sluha Veršoslav: „Nevěstu mu najdem,

                           pak se tu společně sejdem.“

Všichni odcházejí za kulisy.

 


SCÉNA II. LES, LOUKA

Stařenka 2: Princ Mojmír se sluhy Rýmůmilem a Veršoslavem si sbalili to nejnutnější na cestu a vydali se do světa.

Na pódium přicházejí princ se sluhy a „bloudí“ světem.

Stařenka 1: Putovali dnem i nocí. Přešli rozkvetlé louky i hluboké lesy, v dáli konečně uviděli neznámé království.

 

 

SCÉNA III. ZÁMECKÁ ZAHRADA

Na scénu přichází Princezna Hubatka a sedá si do královské zahrady.

Stařenka 2: „Když přišli blíž, v zámecké zahradě spatřili překrásnou princeznu.“

Princ jde  k princezně, sluhové vše sledují  zpovzdálí.

Princ Mojmír: „Spanilá princezno, jste krásnější než truhla třpytivých diamantů.

Princezna Hubatka: „Kdo jsi, že se opovažuješ vstoupit na naši královskou zahradu bez ohlášení? A jak to že se mnou mluvíš, aniž bys pokleknul a políbil mou urozenou ruku? Kdo chce se mnou hovořit, musí mi nejprve donést šaty zdobené drahými kameny, náhrdelník vykládaný šperky a truhlici plnou zlata. Pokud pro mě nemáš dary, zmiz mi z očí!“

Sluha Rýmůmil: „Princezna překrásná,

                         té urozenost nechybí.“

Sluha Veršoslav: „Pýcha není vlastnost vzácná,

                          namyšlenost se nikomu nelíbí.“

...

 

Autor candlessinka, 30.09.2012
Přečteno 5296x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter