Náboženství pro nevěřící?

Náboženství pro nevěřící?

Aby se lidé dobře orientovali ve svém životě, často je pro ně výhodné mít nějakou "mapu" toho, jak to na světě je. Také je napadne, že po těchto věcech pátrali již lidé před nimi a tím pádem by při hledání nemuseli být sami a mohli by se napojit na nějaký již existující systém. Náboženské systémy tady na Západě většinou předkládají nějaká svoje dogmata k uvěření. Jenže: co když je hledající člověk takového typu, že není schopen uvěřit, dokud se osobně nepřesvědčí? Zkrátka onen "dar víry" nemá? Nemusí to být vůbec jeho "chyba", prostě na světě narazil na tolik různých lží, podvodů a zavádějících či chybných informací, že je nejistý, zda to, co je někde předkládáno, je skutečně prospěšné a pravdivé. Když jsem byl na přednášce o diamantovém buddhismu, tak přednášející popsal, že existují dva druhy náboženských systémů: buď založených na víře nebo na zážitku. Ty založené na zážitku předkládají nějakou praxi, nějaká duchovní cvičení, po nichž cvičící skutečně zažije, osahá si, pocítí, onu skutečnost, o níž má danou informaci získat. Ovšem buddhismus vznikl na Východě a tak má kolem sebe trochu jiný "ekosystém" a předpoklady, někdy se těžce roubuje do západního prostředí. Možná je to "díra na trhu", vymyslet nějaký zážitkový náboženský systém západního typu, ať by již vycházel např. z křesťanské meditační praxe (exercicií), nebo byl budován úplně od začátku. Podle mě by se totiž principy vědeckého výzkumu mohly používat i v duchovní praxi, ne jen např. v přírodních vědách: sám jsem takového "nevěřícího", pochybujícího typu a teprve když se o něčem "vědecky" přesvědčím, jsem schopen to zahrnout do svého světonázoru. Jsou tu samozřejmě další úskalí: co například halucinace či jiné chybné vnímání? Nebo co když si částečně svými názory a myšlenkami sami tvoříme svoji realitu, takže pouze uvidíme to, co jsme si tam sami přidali a jen se přesvědčíme o tom, co jsme si mysleli předtím? Nerad bych, aby tato úvaha na závěr dopadla do nějaké skepse, jako že poznatelné není vůbec nic... sám jsem již na cestě dlouhou dobu a moje ostatní díla jsou někdy střípky objevů a postřehů z této cesty: proto vám všem přeji radostné a zajímavé zkoumání světa okolo i svého vnitřního světa.
Autor danielsoft, 09.12.2020
Přečteno 162x
Tipy 4
Poslední tipující: vlnka, Slav Milo, Marten
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Nejdůležitější je asi vůle hledat a nezavírat se před možnostmi, které k nám přicházejí, protože všechno v životě má nějaký smysl. Je jen otázka kdy to jsme schopni pochopit a přijmout.

09.12.2020 16:42:16 | vlnka

Máš pravdu a dává to smysl, protože když člověk nepozná na vlastní kůži to, o čem se píše, věřit tomu nemůže. Může v to třeba doufat, nebo si to přát. Ale každopádně to každý dobrý spisovatel ví; i vědec, nebo dogmatik. Jenom si někteří přejí, aby to co píšou pochopilo co nejvíce lidí, protože mají dojem, že jim to může pomoci. Ale cesta k porozumění čemukoli je vždy v tom, že člověk napřed pozná, že něčemu nerozumí a až pak teprve má o porozumění snahu.

09.12.2020 15:35:22 | Slav Milo

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí