Chraň naši lásku, aby byla pevná, jak na začátku. Neztratíme ten cit, co k sobě máme, ani v tekutém písku.
Ač v dálce budeš stát a já na okraji útesu, vím že když skočím, duše má přinese ti spásu, při tobě bude stát a připomínat, naši lásku.
Když nastane čas a přijde, ten den, opět se potkat. Zavřeš oči s klidným pocitem a slovy, vím že jsem v tobě měl, vždy poklad. Vezmu tě za ruku a provedu místem, kde už se nemusíš bát.
Že já tě opustím a ty na jiné straně, zůstaneš sám stát. Zde je místo, co nám k sobě cestu našlo, jen se vracíme tam, kde naše pouto vzešlo.
Posílí nás, abychom se opět našli, až budeme vysláni na další, pozemskou cestu. Láska neumírá, ta cestuje s námi, jen si musíme vzpomenout, ale na to je nám všem, vyměřená časová míra.
Pokud patříš mezi ty vyvolené, potkáš ji dříve, než zhasne tvá hvězda, co životní cestou tě vedla.
To je tedy divný, to ti povím .) Když ti řeknu skoč, co odpovíš? Ó dušičko, jé... jsem šťastná. Tma...
Tohle dílo se mi fakt nelíbí a napíšu to .)
28.03.2023 10:09:31 | Constantine
To je v naprostém pořádku. Každý má právo, na svůj názor a ne vždy je pochopeno, tak jak je myšleno. Constantine
28.03.2023 10:13:33 | Manková