(pokrok pán a položivot davový)

♪♪♪

Každá lidská civilizace, ať lokální nebo globální je jedno, ztratí směr a smysl, když se

přestane zajímat o samotného člověka. Nejde o ekonomiku, byznys, růst zisků.

Tohle odchýlení od smyslu existence, od smyslu společnosti, se přes všechen

technologický pokrok a mocenský růst stane jejím úpadkem.  Přirozený dobrý vztah

člověka k přírodě, jejíž je součástí, a vnímavý a zodpovědný člověka ke člověku ,

čemuž se říká rodina/společnost, se stane podřadným až zastaralým postojem,

nepodporovaným většinou. Individuální převálcuje společné. Humanitu

převálcují mocenské -ismy, které nutí člověka nebýt sám sebou, přemýšlejícím a tvořivým,

ale podřídit se a přizpůsobit všemu diktovanému, dobrému i špatnému, co přináší tlak doby

a moci. Taková etická rozpolcenost vede k černobílému myšlení davu, úmyslnému

zanedbávání podpory rozvoje osobností skutečných lidí a zneužívání výchovy k vymývání

mozků. Takovým (mentálně polo-)lidem snadno ovlivnitelným a bez vlastního kritického

myšlení je snadné vládnout, zištně je ovládat. Pokrok se z dobrého sluhy

stal špatným pánem...