Anotace: GPT anotace: Úvaha nad dvěma katastrofickými filmy vzdálenými dvaceti lety zkoumá, zda se proměnil sebeobraz americké společnosti: od víry v hrdinství a spásu k ironii, bezmoci a rezignaci. Odráží popkultura psychologii své doby?
Moje myšlenky nejsou zrovna přímočaré, vlastně jsou často docela pokroucené a extrémní. Ale nemyslím si, že když mozek "běží na prázdno", že na tom ostatní nejsou více méně podobně. Takže je to extrémní i normální současně. :-) Tak bych asi odbyl úvod.
Před jedním, možná více týdny mě napadla taková paralela mezi dvěma katastrofickými filmy, které vznikly přes dvě desetiletí po sobě.
Viděli jste film "K zemi hleď?"
Podařilo se mi tento asi pět roků starý film vidět. Nemám sílu vyprávět o čem je...
Jen mě napadlo, jestli se "obecné klima" posunulo - zejména v Americe.
Ta druhá ukázka je totiž tato:
Druhýžm filmem je Deep impact - Drtivý dopad.
https://www.csfd.cz/film/5713-drtivy-dopad/prehled/
ten film si prakticky nepamatuju, ale jde mi o tu atmosféru. O ten kontrast.
Společné téma: drtivá, katastrofická, nepředstavitelná událost. Civilizace, či spíš celá biosféra je v ohrožení. Masové vymírání.
Film z roku 1998: hrdinství, dojení citů, odpovědný postoj politiků (neříkám, že ten film přesně takto je, ale působí tak). Sebeobětování (myslím hlavně posádku lodi).
A happy end. (Někdo umře, většina přežije.)
https://www.csfd.cz/film/906706-k-zemi-hled/prehled/
Film z roku 2021: Ironie. Zpochybnění samotného problému. Politici neřeší nic jiného než sebe. Frustrace, rezignace. Absurdita. Konec: smíření se se sebezničením, smrtí.
Bezmoc.
(Prakticky většina populace). Jen desítky nejbohatších zamíří k nové obyvatelné planetě. Konec scifi - absurdní. Nový ráj nových lidí (po probuzení jsou nazí) začíná na planetě, o které nic nevíme. Prezidentku USA zabije po příletu místní predátor. Naše planeta je zcela ztracena.
Klíčová otázka je: je to skutečně obrat v psychologii vládnoucí mocnosti (tedy USA)?
Nebo to je jen můj dojem na základě dvou tak trochu souvisejících filmů, kdy jeden možná reaguje na druhý.
Je to poměrně složitá otázka, zejména pro mě. Svět v roce 1998 nemusel být "více v pořádku" než je teď - ani obecně, ani z hlediska Ameriky. Já osobně jsem jeho velké problémy ještě nevnímal.
Možná filmy ani nemají tak velkou výpovědní hodnotu, jak bych jim přisuzoval. Důvody jejich vzniku jsou mi neznámé. Nicméně ten psychologický posun - sebepohled je myslím vidět. V prvním případě se vnímáme jako "osvícený národ", který všechny spasí. Ve druhém se vnímáme jako sebestředná změť individuí, která nic nechápou a... všechno poserou. (zjednodušeně řečeno). Je možné, že obojí je ve společnosti obsaženo - a z nějakých důvodů přichází někdy spíš iluze vyjímečnosti - a někdy naopak deprese, pesimismus
a ztráta iluzí. (První extrémní případ, co mě napadl je když se Wehrmacht ocitl v bahně, nebo zimě Ruska - tak v tu chvíli si vojáci řekli: tuhle válku nevyhrajeme - jak jsme si původně mysleli.)
Rozdíl v těch filmech je ten, že to je jen jako... Problém je čistě hypotetický (náraz komety, asteroidu do Země). A může zastupovat jiné skutečné problémy - např. klimatickou změnu, nebo virus (např. COVID) a nejspíš mnoho dalších věcí, které mě nenapadají.
Je někdo, kdo viděl oba ty filmy - a napadla vás někdy nějaká souvislost mezi nimi?
Odráží vůbec umění/popkultura psychologické poměry dané doby?
(V této souvislosti mě napadají velice dlouhé a komplikované dokumenty Adama Curtise, myslím, že se jmenují American psyché - viděl jsem je před lety na youtube). A pak i osobní pohled Olivera Stonea - název si nevzpomenu, jednou to dávali hodně pozdě v televizi. Tady:
https://www.csfd.cz/film/329483-oliver-stone-nezname-dejiny-spojenych-statu/prehled/
Nakonec mám takovou tu běžnou obavu - buď to bude pro čtenáře moc náročné - nezná to.
Nebo naopak o tom má přehled mnohem, mnohem větší než já a pak tomu zase nebudu rozumět já.