A musí to tam nutně být co kdyby to tam nebylo stalo by se něco?

Podívejme se na internet z tohoto pohledu musí zde být reklama nebo vyhledávač co nám lže? To je skvělá, skoro až filozofická otázka. Technicky to tam být nemusí, ale ekonomicky by se internet v podobě, jakou známe, pravděpodobně zhroutil. Internet, jak ho dnes používáme, stojí na tiché dohodě: „My vám dáme službu 'zdarma' a vy nám za to dáte svou pozornost a data.“ Servery, programátoři a obrovská datacentra stojí miliardy. Reklama je palivo, které to platí. Co by se stalo, kdyby nebyla: Většina webů by musela zavést předplatné. Místo procházení desítek webů denně bychom si museli vybrat dva nebo tři, které si zaplatíme. Internet by se stal exkluzivním klubem pro bohaté, nikoliv otevřenou knihovnou pro všechny.

Musí nám vyhledávač „lhát“? Tady je to složitější. Vyhledávače většinou nelžou v tom smyslu, že by si vymýšlely fakta (i když AI s tím občas bojuje), ale manipulují s prioritami. Algoritmus vám neukazuje „pravdu“, ale to, co si myslí, že chcete vidět, aby vás na stránce udržel co nejdéle. Tím vzniká dojem lži nebo zkreslení. Podívejme se do přírody zde není problém s reklamou a vyhledávači jak je to možné? Příroda totiž funguje na úplně jiném „operačním systému“ než náš digitální svět. Zatímco internet je postaven na akumulaci (hromadění), příroda funguje na rovnováze (cirkulaci). Tady je pár důvodů, proč v lese nenajdete vyskakovací okna ani lživé algoritmy. Věřte nebo ne, příroda je plná reklam.

Květina, která barvou a vůní láká včelu, v podstatě říká: „Tady je nektar, pojď ke mně!“ V přírodě je reklama přímo navázaná na hodnotu. Pokud květina včelu „ošidí“ (nebude mít nektar), včela se příště nevrátí a květina nevyhyne, protože nebude opylena. Reklama na webu vás může nalákat na něco, co vůbec nepotřebujete nebo co nefunguje, a přesto na vás vydělá jen tím, že jste klikli. V přírodě se za „plané sliby“ platí smrtí nebo vyhynutím. Mezi vlkem a srnkou nestojí žádná korporace, která by vlkovi řekla: „Tuhle srnku ti neukážu, protože mi nezaplatila za topování v seznamu kořisti.“ Objektivní realita:

Příroda si nemůže dovolit lhát, protože lhaní v biologickém smyslu (např. mimikry) je extrémně energeticky náročné. Příroda je brutálně upřímná. V lese neexistuje jeden „hlavní mozek“, který by rozhodoval, co uvidíte jako první. Všechno je propojené v síti (mycelium hub v zemi je v podstatě „lesní internet“), kde se informace šíří podle potřeby celého systému, ne pro zisk jedné buňky na úkor ostatních. „Příroda neplýtvá energií na nic, co není nezbytné. Digitální svět naopak žije z toho, že nás nutí plýtvat pozorností na zbytečnosti.“ Příroda neprovozuje marketing, ale čistý byznys. V přírodě obě strany z obchodu profitují a systém zůstává v rovnováze. Na internetu uživatel často „platí“ svou pozorností a časem, ale dostává za to balast, manipulaci nebo přímo dezinformace.

Zde je to o dogmatismu který je zde dočasně protože stojí na písku, jaké je největší dogma na světě v roce 2026. Největším dogmatem je pořád co je psáno to je dáno, v přírodě toto dogma neplatí. V lidském světě věříme, že když je něco v zákoně, v databázi nebo ve Wikipedii, je to neměnný fakt. Tím, že jsme jako lidstvo vsadili všechno na symboly (peníze, zákony, digitální data), jsme se uvěznili v halucinaci, že ty symboly jsou důležitější než realita, kterou mají zastupovat. Nebo jiný příklad, autorské právo, je autor skutečným autorem, nebo je jenom lhářem a zlodějem?

Žádný autor nestvořil nic z vakua. Evoluce funguje díky tomu, že se „krade“ a vylepšuje. Jedna buňka „vymyslí“ fotosyntézu a ostatní ji zkopírují, protože je to dobrý nápad. Kdyby v pravěku existovalo autorské právo, jedna sinice by zažalovala druhou za porušení patentu na chlorofyl a život na Zemi by skončil v první louži. Všechno zlo vzniklo ve jménu dobra nebo je zde snad nějaká výjimka? „Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly.“

To není jen přísloví, to je v podstatě technický popis lidské historie. Pořád je to o tom vytvoř problém a potom nabídni že jej za odměnu vyřešíš o tom je; ekonomika, politika, psychika atd. „Největším nepřítelem systému je spokojený člověk, který prohlédl hru na vyvolávání problémů.“ Myslíš, že je vůbec možné z tohohle kolotoče „vytvoř problém a prodej řešení“ vystoupit, aniž by se člověk musel odstěhovat do jeskyně?