Tecumseh

Tecumseh

Anotace: syn náčelníka Šóniů a generál anglické armády ve válce proti USA

 

          Pojednání po jednání. Sedli jsme si se staršími kmene. Samozřejmě uvítání bylo nutně očouzeno. Chci povýšit jedno moudro, které vyslovil indián, chceš-li nativní Amerikán. Jeho jméno Tecumseh znělo tehdy v mnoha pueblech a teepeech. Působil jako mezikmenový náčelník bojující proti Spokojeným Státům Amerikánským. Žil 1768 až 1813.
          K uším bělochů tehdy pronesl:

          ,,Když Ježíš Kristus přišel na zem, zabili jste ho, syna svého vlastního Boha. Ale teprve poté, co byl mrtvý, jste ho začali uctívat a zabíjet všechny, kteří ho uctívat nechtěli."

          Nyní již dovolím si úvahu v návaznosti na světové duchovní síly.

          Lidé mnohokrát potřebují k uctívání něčeho ta správná slova. Ale jací duchové jsou protkáni skrze všemi rasami?

          Příklad. My si vehementně bráníme Ježíška. Nosí dárky a za zimního slunovratu nás osvobozuje od jha otroctví ve fabrikách a přináší dovolenou. V momentě ale, kdy hrdě prohlásím, že věřím v Ježíše Krista přišlého v těle, už posluchač zpozorní. Něco je jinak. I katolík má z toho oheň na střeše. Ježíš Kristus je ale pouhé slovo, název. Co ale znamená? S jakým duchem se vyslovuje? Kdo ho vyslovuje a proč? Myslíte, že je na světě církev, jež používá líbivá křesťanská slova, a přitom je to temný kult? Tradice ovšem nám zakalila zrak a velký průšvih mnozí nikdy neuvidí.
          O čem mluvil náčelník Tecumseh? O běloších, kteří uctívají Ježíše Krista? Kdepak. Mluvil o běloších, kteří uctívají MRTVÉHO Krista.

          Kdo je Kristus? Sám se přece popsal. Řekl:
,,Já jsem ta cesta, pravda a život."
          Takže ten, jež uctívá mrtvého Krista neuctívá nic jiného, než smrt. Řím chce neustále vidět Krista ukřižovaného. Nejde jim o Krista, ale o kult smrti, k jehož uctívání donutili většinu světa s pomocí propracované lži.
          Život však uctíš tím, že jej žiješ a máš v srdci lásku, o jejímž zabití ani neuvažuješ.

          Národy či jedinci, jež věřili ve svou velikost, jednali v područí svého kultu. Zabíjeli a zabíjeli, protože to po nich chtěl jejich zaměstnavatel. Netřeba vyslovovat jeho jméno.

 

 

Autor Narragan, 08.02.2024
Přečteno 64x
Tipy 1
Poslední tipující: cappuccinogirl
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Hodně se mi líbí, jak jsi to napsal. Moc ráda jsem si to přečetla. Mám pocit, že se k tomu budu chtít vrátit vícekrát, díky.

08.02.2024 12:22:16 | cappuccinogirl

Vrať se, holoubku, kdykoli chceš. Nebuď cizincem ve vlastní zemi :)

08.02.2024 14:40:01 | Narragan

No tak, mně by ve vzduchu nikdo neudržel, ale jo, vrátila jsem se, "po svejch"...a když už tu jsem, od komentu vběhnu i nahoru:-):-):-) protože ten text je fakt dobrej a ke to psaný jazykem, kterýmu rozumim...mám ráda indiánskej styl života, vyjadřování, myšlení i kulturu...

08.02.2024 14:43:53 | cappuccinogirl

Já bych třeba nebyl dobrý indián. Líbí se mi jejich vztach k přírodě. Otázkou je, jestli bych dokázal vyžít třeba rok jejich stylem života. Dnes si ani nestaví teepee z kůží, ale z látky. S dírou ve stropě museli furt udržovat oheň. Samozřejmě dnes je to spíš hobby. Už tak snad ani žít nelze. Lov zvěře na povolení je zcela mimo jejich tradici. Taky je to dáno podmínkami, jestli kočovali nebo stáli. Musím si pohledat nějaký cestopis speciálně o "moderních" indiánech. Jestli vůbec takový je... My máme Atapanu, avšak ten se specializuje spíš na jižní Ameriku. Mě by hodně zajímal styl života ve středním pásmu.

08.02.2024 15:01:48 | Narragan

Já bych jejich způsob života taky nezvládla, líbí se mi, ale je to drsný pro "zhýčkanou" Evropanku... ale jejich sepjetí s přírodou je obdivuhodný, nevím jak je to dnes, ale i ta přírodní medicína a dodržování tradic... ta úcta ke starším kmene, a takový to tajemný, co je obestírá, kult předků, očista duše... je to každopádně zajímavé. Každopádně jejich myšlení - to jak jednoduše dokázali vyslovit podstatu, to co je důležité a nosné, to mě vždycky fascinovalo:-)

08.02.2024 15:24:20 | cappuccinogirl

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí