Pozorování a chápání je ještě nebezpečnější než hmatání a chutnání. Nemoc šířená tělesnou cestou zasahuje jen nekritickou infrastrukturu. I v případě, že jsou tyto oblasti postiženy masivně, má postižený alespoň minimální lhůtu, kdy se může kochat vyzváněním poplachu. Vystrašenost a zároveň neohroženost. Obě chybí, když zárodek vstoupí hlavním vchodem.
Nemoc znamená, že momentálně silnější obsadí území na úkor právoplatného držitele. Když se vzbouří nejnižší otrok a ukládá o život svému pánovi, je – když ne pro otroka, tak pro nás – očividná přítomnost struktury celého království a zákonů, a ty v momentě prvního zrádcovského záchvěvu otrokovy mysli začínají v pozadí připravovat nápravu. Čím výše ale jdeme, čím vyšší postavení vzbouřenci mají, tím neviditelnější je struktura království. Čím vyšší patro, tím více z Právoplatnosti stojí na straně vzbouřenců.
V sále, kde sídlí vědomí, jsou vraždy tak legitimní, že je snad páchají andělé. Nebezpečný virus se brutálně rozprostírá, stíhá psát dějiny za pochodu a cenzuruje takovou rychlostí, že minulý vládce je z nich doslova vysát. Nemoc je tak oslavena, že vnějšek, pouhý kus rozumu, pouhý obraz, z nichž pochází, přestávají být považovány za její zdroj. Vedle rodného domu uchvatitele se hned tyčí bezcenná místa, aby se zapomnělo na nízký původ nové sladkovlády. Stejně jako novorozenecké tělo samo od sebe vyhledává uhranutí matkou, příslušenství nejvyššího sálu bez obav vítá zvíře. Ráj plane prasečí kůží.
Hm... tak tohle jsem zcela nepochopil. Můj mezek je ovšem tupý, tak to asi bude moje vina. S nemocemi jsem zvyklý bojovat, je to někdy těžké, ale nevzdávám se.
29.07.2025 09:45:07 | Pavel D. F.
Dobrý den, děkuji za komentář. Myslím, že ušlechtilým nemocím se máme podvolovat. Kolaborace je největší slast.
29.07.2025 13:31:53 | kyubnot