Návštěvnost
Sprostá slova neexistují
Sprostá slova neexistují
Anotace: Věřte nebo nevěřte, ale sprostá slova neexistují. Já jsem na toto téma přemýšlela X-krát. A došla jsem k tomuto závěru. Váš názor se ale vůbec nemusí shodovat s tím mým, takže za případné komentáře budu velice vděčná :)
Podle nějakých odborných knih, slovníků, ale nejen podle nich, dokonce i podle dospělých a rodičů sprostá slova existují, a my jsme za jejich občasné používání trestáni. Jenomže nemusíme být.
Když to vezmeme od úplného počátku lidstva, lidé-pralidé nepoužívali řeč. Řeč se ale po čase postupně vyvíjela dál a dál, až do dnešní podoby.
Abych přesně vysvětlila, co mám na mysli, použiji k příkladu Národní obrození. V češtině byl nedostatek slov, měli jsme německá slova a museli jsme si je vytvářet. A teď konečně k věci. Lidé si sami určili, které slovo bude "vznešené" a které hanlivé. Když vymýšleli nová slova, někdo třeba vymyslel nějaký jiný název a oni ho zavrhli. A protože byl používanější ten druhý, tak zamítnutý název se stal neslušným.
Můžeme se jen dohadovat proč např. slovo kniha není slovem, u kterého bychom se měli červenat, nebo slovo šuplík. Proč fotoaparátu neříkáme květina a klávesnici stůl.
Já si myslím, že na tyto otázky už odpovědi nenajdeme. Takže když někoho pošlete do pr..., tak je to to samé, jako by jste ho poslali do klavíru...
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskGratuluju. Konečně člověk, který má rozum a uvažuje nad zajímavými věcmi. Proč se zajímat o to, co kdo říká, když jsou inteligentnější debaty. Dost často k zamyšlení v mém případě. Fandim
07.08.2011 04:05:00 | PubertyAuthor
Je třeba říci, že vývoj řeči a vývoj slov není úplně totéž i když spolu souvisí. Například japonština skutečně nemá žádné hanlivé výrazy, protože vývoj řeči tam šel maličko jiným směrem. Spousta původních afrických i amreických jazyků vyjadřuje pohanu (tedy to, co my vyjadřujeme sprostým slovem) pomocí citoslovců.
Jazykový a řečový vývoj není věc individuální, ale kolektivní a sporstá slova jsou sprostá proto, že se používají hanlivým způsobem - tedy za účelem druhého shodit, provokovat, potupit, apod. A protože jde o kolektivní vývoj, významy některých slov se v hanlivých prostě usadily.
Před sto lety se mrdalo při každém řezání dříví, protože původní význam slova je rychlý pohyb sem tam. Stejně tak se šukalo, protože to znamená hledat a uklízet. Naproti tomu dnešní oslovení "vole" už skoro nikdo za hanlivé nepovažuje, stalo se z něj téměř familiérní označení mezi přáteli.
Prostě každé slovo, které se začne používat jako nadávka, ať už jde o parchanta (levobočka) hajzla (záchod) nebo jakékoliv jiné, včetně všech výrazů že má jít člověk do řiti, má si vymrdat a podobně se stávají sprostým a hanlivým výrazem. Nikoliv pro jejich označení třeba i choulostivých partií lidského těla nebo choulostivých činností, ale pro jejich použití ve smyslu hanlivém, pomlouvačném, nadávajícím, apod.
21.04.2011 06:45:00 | Daniel S.