Myšlenková chřipka

Anotace: zničující přeplněnost

Cožpak neumím již rozeznat pravdu od lži?
Pravda míchá se mi se lží v vlastních očích. Ty bez výrazu - hledí si svého - však z části v rozpacích stálé trvající nejistoty. Jsem snad zcela ztracena v tolik žádané složitosti? Složitosti a jedinečnosti, co přisuzovalo mi tolik podivných mužů bez citu, s čistě zjištnými důvody.
Dříve učila jsem se, ke každé myšlence přiřadit si opak a členit jej na díly. Časem však tento chabý zvyk zmutoval v jednotu pravdy a lži, chuti i nechuti, strachu a zábavy. Při pouhé položené otázce tu již není jedna odpověď zjištná, jedna upřímná - nýbrž, jsou tu odpovědi čtyři. K odpovědi zjištné je přiřazen protiklad, který často mívá stejný účinek o pár myšlenkových pochodů dále, a opak odpovědi upřímné který zmutovaný trvá na sounáležitosti pravdy i lži.
Kde zmizely před časem emoce, tam stačí nepatrný příjem citu a výdejem není cit, však podivná směsice názorů, slov, emocí - vše spojeno s bezradností a rozporuplností.
Když tělo chce to stejné co hlava, v tom případě chce i opak - pak zklamáno zmateně hledá vysvětlení.
Snad tato nemoc brzy přejde, myšlenky ničí mne celé dny.