Možné a nemožné.

Možné a nemožné.

Anotace: Nikdy neříkej nikdy.

Možné a nemožné:
Pojem možné a nemožné je úsudek, který je většinou vyřčen člověkem na základě kombinace a vyhodnocení míry pravděpodobnosti a věrohodnosti. Ani tento úsudek však nemůže být definitivní, protože vše je relativní. Toto tvrzení je ovšem platné za předpokladu, že platí:

E = mc2

Relativita:
Předpokládejme tedy, že Einsteinova teorie relativity platí, protože relativita je závislost viděného na vlastnostech pozorovatele. Jednoduše - když několik lidí sleduje tentýž předmět (třeba chleba), může se stát, že každý z nich ho vidí trochu jinak (jiná barva, velikost, chuť atd.), ale jejich pohledy jsou naprosto rovnocenné a nikdo nemá absolutní pravdu. Teorie relativity pak objasňuje, jestli něco takového je opravdu možné, a pokud ano, pak popíše, co se mění, jak se to mění a za jakých podmínek k tomu dochází. Konkrétně speciální relativita tvrdí, že se z našeho pohledu může změnit například délka, hmotnost a čas v objektu, který se od nás jako pozorovatele vzdaluje. Chutí chlebů se tedy Einstein nezabýval, protože to není veličina fyziky, ale gastronomie.

Pravděpodobnost:
Pravděpodobnost je matematicky vyjádřitelná.

Jevy A a B nazýváme navzájem nezávislými, jestliže platí:
P(A C B) = P(A).P(B)
Jevy A a B jsou tedy nezávislé, jestliže pravděpodobnost průniku těchto dvou jevů je rovna součinu pravděpodobnosti jednotlivých jevů.
Příkladem nezávislých jevů může být např. házení kostkou. Jestliže v prvním hodu padne jednička, nijak to neovlivní pravděpodobnost, že jednička padne také ve druhém hodu. Pravděpodobnost, že v obou hodech padnou jedničky, je pak součinem jednotlivých pravděpodobností. Pro jevy A - "padne jednička v prvním hodu" a B - "padne jednička ve druhém hodu" a jev C = A C B - "padne jednička v obou hodech" pak platí:

P(C) = P(A C B) = P(A).P(B) = 1/6.1/6=1/36

Takže míru pravděpodobnosti můžeme vypočítat.

Věrohodnost:
Věrohodnost souvisí s mírou víry. Víra je lidský postoj. Víra, to je vztah, který je navzájem otevřený, ve kterém je minimum obranných postojů a minimum nedůvěry nebo dokonce žádná.

Víra úzce souvisí s láskou - snadno věřím tomu, kdo miluje mne a koho miluji já
- naopak sotva budu nenávidět toho, komu věřím.

Víra je rozhodnutí zařídit si svůj život podle (výše zmíněných) zjištěných skutečností. Víra může popřít předchozí odstavce. Víře nezáleží na důkazech (jsou-li nějaké). Řada lidí, kteří nejsou příslušníky žádného známého náboženství, se brání označení "ateista", "nevěrec", "materialista". Většina z nich opravdu nějakou víru má a dokázali by ji více či méně popsat.

A tak mi při otázce, co je možné a co ne, nezbývá než spolu s klasikem konstatovat že:

" Člověk musí dát přednost nemožnému, které je pravděpodobné před možným, které je nevěrohodné."
Aristoteles
Autor Rendy, 09.07.2004
Přečteno 1605x
Tipy 1 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: ewon
ikonka Komentáře (3)
ikonka Komentujících (3)

Komentáře

cvaknul jsem spíš ze zvědavosti... A překvapilo mě hned několik věcí.
1) používání matematiky. :-)
2) poměrně složité téma.

I když teda s pojmy a závěry moc nesouhlasím dávám tip. A taky že to je snad první úvaha na literu. :-) Jde o historický unikát. :-)

03.05.2016 15:41:04 | ewonreagovat

infinite má pravdu a to i Ty. Motání motání domotání vymotání. Tak jsem v tom kroužil až je mi to jasný. Příjemné jasné nezařaditelné neprodejné.

23.05.2006 18:58:00 | umělec2reagovat

Je to možné? To mi příjde skoro nemožné! Čtu si Rendyho úvahu, odkliknu komentáře, těším se na filosofickou diskusi...a jsem někde úplně jinde. U dívčího románku, třetí pokračování? Snad můj pohled na Rendyho úvahu nebyl tak jiný, že by se jen mně nezdál jako červená knihovna? :-)

17.01.2006 16:48:00 | infinitereagovat

© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter