Bombardování Zátoky sviní

Anotace: Ideologický boj

Zázraky se dějí. Zvláštnosti v zemědělství, se kterými jsem se setkal, mě po dlouhé roky, a to už od studií na střední škole, nepřestávaly udivovat. Řekneš si, že vědci všechno ví, že doktoři, resp. veterináři, všechno ví a vždy pomůžou. Že vyřeší daný problém levou zadní.

Jedna věc jsou pravidla, která se dodržují, aby nedošlo k infekcím, tedy inspekcím. Druhou věcí jsou ty mafiánské praktiky kolem. Nevyjadřuji se přesně. Nejsou to mafiánské praktiky, ale jen takové, které šetří peníze podniku a pokud i zaměstnanci, vč. vedení, přehlíží určité skutečnosti, mohou i po desetiletí šetřit podniku velké peníze.

Vědci jako teoretici versus zemědělci jako praktici. Existují různá doporučení, nařízení, povinnosti, které ukládá zákon. Zákon je ale mrtvá entita. Sama za sebe nesoudí. Povinnosti chovatelů slouží především proti šíření nákaz. Zákony vychází z infekčních teorií. A tady to začíná.

Věříme. Masově věříme, že roky budované teorie o šíření nákaz, nejsou jen teorie. Věříme proto, že jasně vidíme nemocná zvířata. Pořádáme hony na patogeny, které vlétávají do zvířat z vnějšku. Vidíme krávu chřadnoucí na nemoc způsobenou bakteriemi. Bakteriálního původce považujeme za příčinu choroby.

Tu bych začal s příklady z praxe. Vedení zemědělského podniku ví, že za zmetáním krav stojí otrava zaplísněným krmivem. Přesto se jako příčina zmetání uvede bakterie Staphylococcus aureus. Hrozná zlá bakterie nám ničí chov. Ale! Zmetání plodů přišlo po tom, kdy jsme zkrmovali plesnivou siláž. Plíseň Aspergillus produkuje jed aflatoxin, ten je hepatotoxický. Otravuje játra, odchází trávící trakt, kráva nežere, nepije, zapadnou jí oči, vysírá černou naftu a za pár dní pojde. Předtím dostane pořádně palicí, protože nasrala naháneče, že ho neposlechla a nevstala na dojení. Co se děje? Otrávené tělo se zbaví nejdřív toho, co potřebuje nejméně, a tím je plod. Už v krávě začnou přirozené procesy rozkládající zmetek. To, co může ve větším množství navíc škodit je bakteriální jed. Říká se tomu sice bakterie, ale tyto pochody fungují bez toho, aniž by ten Staphylococcus na krávu skočil z vnějšku. Neskáče z vnějšku. Spory bakterií jsou běžnou součástí imunity a začnou pracovat, až tehdy, když je co rozkládat, tzn. až v kraviččce něco odumře, popř. zdechne celá kráva. Infekční teorie nákazy z vnějšku? Neobstojí.

Další modelový případ. Clostridium chauvoei, bakterie způsobující sněť šelestivou. Lze to vyléčit antibiotiky. Jasný původce? Kráva přece někde chytila bakterii a začaly u ní příznaky. Nafouklé podkoží. Při dotyku to v ní šelestí jako byste se dotkli náčiňové houby nasáklé jarovou vodou. Pravá příčina? Krávu zmlátil paznehtář, neboť ho nechtěla poslechnout. Nechtěla vlézt tam, kde on potřeboval. Vystresovaná a dobitá palicí běhala v kotci dokola, narážela do zdi, snažila se přeskočit zábrany, dokud se jí to nepovedlo. Povedlo. Ale těch podlitin a šrámů měla tolik, že by jí to záviděl kdejaký válečný veterán. Tato chytla sněť šelestivou. Chytla z vnějšku? Ne. Spory této bakterie běžně kolují v krvi a čekají až z nějaké tkáně vyprchá život. Tehdy zasáhne jako rozkladač ve snaze rozložit poškozenou tkáň a přeměnit ji na metabolizovatelné látky. Škodí až velké množství metabolitů alias jedů produkovaných bakteriemi. Menší množství bakteriálních jedů umí organismus ustát, ale větší množství už je fatální. Infekční teorie nákazy z vnějšku? Neobstojí. Přišlo to zevnitř.

Tu bych se zastavil ještě u jedné podobné bakterie, Bacillus anthracis způsobující sněť slezinnou. Tu lze najít v mrtvolách. V momentě jak něco zdechne, už maká. V našich podmínkách je těžké se nakazit snětí slezinnou. Nakazit? To byste museli týden ležet v rozkládající se mrtvole, její vnitřnosti jíst a dýchat jejich vůni. To, co vás otráví, je bakteriální jed. A pak možná vás začne rozkládat vaše vlastní bakterie. Ne ta z vašeho voňavého pelechu. Zvláštností těchto dvou snětí jsou odlišné přístupy zákonů. Sněť slezinná je povinná hlášení, avšak sněť šelestivá ne, ač jsou to nemoci s podobnými příznaky. Umřít se dá na obě. Ale sami by jste museli být nějak výrazně neduživí, aby se ty bakterie měly čeho chytnout (poškozené tkáně bez života.)

Léta jsme manipulovali s mrtvými zvířaty bez výraznějších ochranných pomůcek. Stav zemědělství, alespoň tak, jak jsem ho zažil já (a to mám na mysli velkovýrobu,) neodpovídal tomu, jak si práci se zvířaty běžný člověk představuje. Mladý školák vystuduje veterinu nebo zemědělku a jde pracovat se zvířaty, protože je má rád. Ale já třeba dělal s utečenci, kriminálníky, a lidmi bez vztahu ke zvířatům nebo celkově bez nějakého pojmu o tom, co zvíře potřebuje. Vedení vůbec neřešilo nějaká opatření. Uhynulé kusy se neposílaly na testy tak, jak třeba lovná zvěř. Co kdyby se zjistilo, že kráva má anthrax? Protiepidemická opatření by stála podnik nemalé prostředky.

Očkování proti modrým jazykům. To je zase virové onemocnění přenášené hmyzem (prostě horečka,) to ale až na příkaz jistých zájmových skupin. Pokud je potřeba vydělat na vakcínách nebo regulovat celosvětový trh v této oblasti, udělá se epidemie modrých jazyků (třeba)

Moho pěšáků a agentů je nasazených v boji proti Neovi :D ale oni se chovají jen podle programu.

Ptám se našeho doktora: ,,Pane doktore, kde je ten virus?“ Odvětí: ,,Žádný virus tu není.“

Tak se ptám dál: ,,Tak proč ty krávy očkujeme?“ Odpověď: ,,Je to nařízení vlády.“

Nikdy u nás v podniku neměla žádná kráva modrý jazyk. Ostatně modrý jazyk je symptom z nedostatku kyslíku v krvi. Tam může být příčina různá. Z nějakého důvodu se na červené krvinky nenavazuje kyslík. Většinou se místo něj naváže dusík. Dusík = chemická hnojiva, příp. organické zbytky ze znečištěné pitné vody, mnoho dusíku v čerstvé jarní trávě apod.

Místo toho krávy zdechaly na otravu plesnivou siláží a na následky po manipulaci s nimi. To ale zákonům nevadí. Některé orgány se dali podchytit pár láhvemi vína.

Mnoho otázek se zodpovědělo za té číčoviny. Číčovina popírala samotné virologické zákony. Popřela i lékařské zákonitosti, které doktoři do té doby ctili. A to diagnostiku nemocí na základě příznaků. Asi jsme se hodně nudili, že na nás vyzkoušeli starou nákazovou hypotézu, avšak v novém kabátě. Pak to ukončila speciální vojenská operace. Vždyť říkám, zázraky se dějí.

Ještě jedno shrnutí a srovnání na závěr:

To, čemu se říká bakterie, koluje v naší krvi jako součást imunity. Začne pracovat, až v nás něco chcípne.

To, čemu se říká viry, je zjistitelné pouze v laboratorních podmínkách za pomoci šílených metodik. V živém organismu je to neprokazatelné.

,,Pane doktore, a proč u nás neděláte krávám císařské řezy? V mnoha případech by to zachránilo krávu i tele.“

Doktor odpověděl: ,,Víš, kolik mi tady ta firma dluží za očkování?“

... a příště si dáme třeba něco o chřipce drůbeže :D