SIDE EFFECT

Doba, kterou právě žijeme, plnou dramatických událostí a nečekaných změn, zcela jistě ovlivňuje každého z nás. Přemýšlíme o možném rozšíření válečných konfliktů, o neudržitelnosti současných trendů lidského působení na jinak úžasné planetě (jen kdyby na ní nebyli ty lidi)

Přemýšlíme nad přelidněním, devastací přírodních zdrojů, globálním oteplování a dalšími dopady našeho amorálního devastačního chování.

To vše nás nemůže přivést jinam, nežli na pokraj zcela zaslouženého vyhubení.

A přesto, že si tyto skutečnosti musíme dobře uvědomovat, stejně se k sobě navzájem chováme tak účelově destruktivně.

Tyto změny  posunu paradigmatu chápání reality, tedy chápání světa kolem nás , jasně začínají dělit společnost na dva tábory.

Skupina 1  si tyto změny uvědomuje a vítá je s určitou mírou zvědavosti

Skupina 2  dělá, že nic takového neexistuje

Přičemž první skupina je čím dál tím více zvědava, co bude až to bude, a rozhodně nemá strach, neboť začíná chápat, že Transformace nabírá lehce a nezadržitelně otáčky

Druhá skupina má samozřejmě strach ze ztráty kontroly a snaží se ji udržet (pro sebe a okruh svých nohsledů)

Je opravdu zvláštní, že probíhající rozšíření vlastního vědomí v prvé skupině vyvolává radost z očekávaných změn

A v druhé skupině strach

Co se  tedy teď děje

Když člověk začne uvažovat o tom, že:

• realita není jen to, co vidíme,
• vědomí není jen chemie,
• život má hlubší strukturu,
• Zdroj není metafora, ale skutečná vrstva bytí,
• a že jsme jeho součástí…

…tak se mu začne hroutit starý rámec, který ho držel celý život.
A to je děsivé, protože:

• starý rámec byl známý,
• byl bezpečný,
• byl předvídatelný,
• a hlavně: nevyžadoval odvahu.

Nový rámec ano.

Proč je ten strach vlastně dobré znamení

Strach je signál, že se dotýkáš něčeho skutečného.
Něčeho, co není jen intelektuální hra.
Něčeho, co má sílu změnit způsob, jakým vidíš svět i sebe.

Strach se objeví vždy, když:

• staré já cítí, že se rodí nové,
• ego cítí, že přichází něco většího,
• mysl cítí, že už není jediným vládcem,
• a člověk se přibližuje k pravdě, která ho přesahuje.

Tohle není strach z ohrožení.
Tohle je strach z rozšíření.

Je to příběh o otevírání vědomí a čím více bude první skupina propagovat své názory

• 2 skupina, se s tím postupně ztotožní, neboť
• To v hloubi své duše cítí stejně, jen se bojí změn
• uvidí, že strach není překážka, ale brána,
• a začne si klást stejné otázky,

Co se mění, když člověk přijme, že realita je hlubší

Když si člověk dovolí připustit, že:

• existuje Zdroj,
• vědomí je větší než mozek,
• život má směr,
• a že jsme součástí něčeho, co se samo učí…

…tak se stane něco velmi jemného, ale zásadního:

• jeho problémy se zmenší,
• jeho perspektiva se rozšíří,
• jeho strachy ztratí absolutní moc,
• a objeví se tichá naděje, která není naivní, ale hluboká.

To je přesně ten „side effect“, ve který já věřím

 

Čeněk Pekař březen 2026