Boží mlýny melou rychle...

Anotace: ...ale nejistě. Je především na nás, abychom řešili problémy a nečekali, až se vyřeší samy.

Tak se opět stalo něco, co mě upozornilo na to, jak lidé zavírají oči před problémy a ačkoli si uvědomují jejich existenci, mlčky je akceptují. Nepovažují za důležité je řešit, pokud se netýkají konkrétně jejich osoby a netuší, že tím dávají zelenou šíření všeho, co by mělo být už v zárodku potlačeno. Když jsem si tohle všechno uvědomila, v první chvíli jsem měla chuť mlátit do všeho kolem sebe a křičet z plných plic. Tím bych sice dala volný průchod svému vzteku, ale tím by byla veškerá efektivita této reakce v háji. Rozhodla jsem se proto pro napsání této úvahy, do které se pokusím shrnout všechno, co bych chtěla říct.
Včera (tj. 2. srpna) se v Ochozu u Brna konal neonacistický koncert schovaný pod rouškou rock-metalového festivalu. Vystoupit mělo velké množství kapel, na místě byla připravena policie kvůli možné přítomnosti antifašistů. Tato zpráva ve mně vyvolala škodolibou radost, upřímně jsem doufala, že antifa dá náckům pořádně nafrak, za to že se drze roztahují ve svobodném státě. A navíc v těsné blízkosti mého rodného města (nemyslím, že zrovna tohle by antifašisty trápilo, ale dejme tomu).
Když jsem sledovala v televizi reportáž o chystaném koncertě, u televize seděli taky máma s tátou. Jakmile reportáž začala, požádala jsem je o klid, protože mě tahle reportáž zajímá. Asi v polovině, když reportér oznámil veledůležitý incident, a sice že dívka čepujíc ve stánku pivo z horka zkolabovala, se moje milá maminka rozhodla, že právě v téhle chvíli nám musí nutně sdělit že četla, že na nějakém festivalu jakousi osmnáctiletou dívku ve stanu znásilnili. „Vidíš?“ podíval se na mě otec důležitě. V té chvíli jsem myslela, že vybuchnu. Oni se vůbec nezajímali o to, že pár kilometrů od jejich domu se právě slézají nacisti, aby vzdali hold své úchylné ideologii. Pro ně bylo důležité to, aby mi oznámili, že dokud u nich budu bydlet, ať nepočítám s tím, že by mě pustili na nějaký festival. Řeknu vám, když jste svědky této hromadné šílenosti, nerušenému šíření nasictického jedu, je vám ukradené to, co si vaše okolí myslí o vás nebo čemkoli jiném. Pro vás je důležité to, že ti vyholení šílenci si mohou v klidu propagovat své nenávistné názory, a naše úchvatná policie je ještě chrání před těmi, co by jim v tom chtěli zabránit. Jak už jsem řekla, doufala jsem, že se antifa ukáže a pěkně to těm rasistickým sviním spočítá.
Jenže jsem se spletla. Neobjevil se nikdo, kdo by měl co dočinění s antifašisty, jediný kdo s akcí nesouhlasil, byli obyvatelé Ochozu, kteří ovšem, jak jsem se dočetla, nedělali rozdíl mezi technoparty a neonacistickým koncertem, vadilo by jim cokoli, co by vytvářelo nějaké decibely. Náckové si mohli tedy nerušeně užívat kulturní akce prosazující jejich „čistokrevnou“ politiku. I když měli údajně v areálu zakázáno veřejně ukazovat nacistické symboly a kapely si chytře pozměnily texty svých songů, pořád šlo o nacistickou akci, a i když se tak navenek neprezentovala (propagační letáky akce působily opravdu nenápadně), jejím jádrem byl společný názor všech zúčastněných. Z hlediska konfrontace s těmito úchyly, jak už jsem řekla, hodně zklamala antifa, která se neobjevila například ani na Queer Parade, kde nesměli náckové chybět.
Boží mlýny mlely v tomto případě poměrně rychle. Z původně slibovaných mnoha kapel (přesné číslo nevím, ale určitě jich bylo víc, než nakonec na koncert dorazilo) vystoupily pouhé dvě formace, z toho jednou byla švédská zpěvačka známá pod jménem Saga. Tohle číslo je, jak jistě uznáte, poměrně chabé na to, že za lístek na akci museli náckové vysolit 500 Kč. Doufám, že si koncert užili a krásný zážitek jim vydrží co nejdéle, aby ještě dlouho nepotřebovali pořádat akce propagující jejich nechutnou politiku.