Demokracie

Anotace: Práce do školy:)

„Přirozenou nevýhodou demokracie je, že těm, kdo to s ní myslí poctivě, nesmírně svazuje ruce. Zatímco těm, kteří ji neberou vážně, umožňuje téměř vše.“ – tuhle větu použil Václav Havel po svém jmenování v roce 1993. Pochází z jedné jeho hry.
Zamysleme se ale nad významem. Každý může tento krátký, nic neříkající úryvek interpretovat jinak, avšak sám pan Havel tím nejspíš chtěl říct něco důležitého.
Co je vlastně demokracie? Všeobecně bychom mohli říci, že demokracie je druh uspořádání státu, kdy lidé vybírají své zástupce, kteří za ně později rozhodují v důležitých věcech. Mohli bychom uvést různá dělení demokracie např. demokracie přímá, či nepřímá atd., ale to je úkol ekonomiky a tím se teď momentálně zaobírat nechceme.
Toto slovo je odvozeno původně z řeckého demos – lid, a kratein – vládnout. Obrazně řečeno – vláda lidu. V demokratické zemi jsou důležitá práva a svobody občanů, nebo také národnostních menšin.
K největšímu selhání demokracie došlo bezesporu v období mezi světovými válkami a v některých zemích i po druhé světové válce. Vládu získali komunisté, což byl velmi laicky řečeno opak demokracie. Neexistovaly žádné svobody občanů, právo na vlastní názor, vyznání či nesouhlasy vůči komunistické straně. Buďto souhlasíte, nebo jste proti nám. Dle mého názoru je demokracie to nejlepší, co může určovat morální a etické hranice státu. Samozřejmě i přes to, že si lidé volí své zástupce, později zjišťujeme, že ten či onen je opravdu k ničemu a sami jsme pro něj hlasovali. Ale kde je řečeno, že bychom se na jeho místě nezachovali podobně? Z pohodlí domova je velmi jednoduché soudit.
Zaměřme se na politiky. Nezdá se vám, že si často prosazují svůj osobní názor, aniž by se shodoval buďto s myšlením celé strany, ale hlavně s myšlením většiny lidí v České republice? Možná by se demokracie v České republice mohla dostat mnohem dál, než je teď. To je zatím ale velká neznámá. Určitě není jednoduché změnit vše ze dne na den. Možná by se jednalo o přípravy několika let, ale do budoucna by možná stály za to. Nejzajímavější je, když politici potřebují získat naše hlasy ve volbách. To se slibuje vše, co považují nejvýhodnější pro občany. Jakmile je ale po volbách, zjistíme, že jejich předvolební plán vůbec nevychází. Oni se začínají vymlouvat a kde nic, tu nic. My jsme otráveni a oni si hlasují o věcech, které zajímají hlavně je.
Umíte si představit, že bychom nemohli jezdit do zahraničí, kdy se nám zachce? Není to tak dávno, kdy to lidem připadalo normální a nebo nepřipadalo, ale málo kdo se odvážil něco říci nahlas. Přesně toto vystihuje komunistický režim, který i v dnešní době spousta lidí podporuje. A to je jen jeden z mála příkladů, které uvádím. Samozřejmě těm, kteří byli v té době pro komunistickou stranu nebo se k ní raději přidali, aby se měli „lépe“, to nijak nevadilo. Ale často si tito lidé ani neuvědomují, co vše mají teď a neustále si stěžují, i když dle mého názoru naprosto neoprávněně. Jak jsem se již zmínila, je mnoho věcí, které by se mohly ještě vylepšit, ale během několika let udělala ČR velký krok vpřed.
Ale zanechme mého filozofování. Demokracie je, k našemu štěstí, zde. Buďme za ni rádi a pořád si nestěžujme. Život se dá prožít i jinak, než neustálým naříkáním na naší politiku.