Ústavní soud horlivý

Ústavní soud horlivý

Anotace: Cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly

Ústavní soud ČR zrušil části volebního zákona v čerstvém nálezu č. 44/17.

Není to poprvé, a sám ÚS ČR to v příslušném nálezu 44/17 konstatuje, kdy ústavní soudci zasáhnuli do volebního zákonodárství.
Stalo se tak nejen v roce 2000, ale zejména v r. 2009, kdy ÚS v tzv. kauze "Melčák" zrušil již připravované volby.

I tehdy byla vůči nálezu "Melčák" uplatněna odlišná stanoviska a sice ústavních soudců Jana Musila a Vladimíra Kůrky.
Samozřejmě nevím, zda do nich nynější ústavní soudci nahlédli, každopádně je škoda, že se jimi neinspirovali.

ÚS je orgánem ochrany ústavnosti, ale je i orgánem politickým, a to již jen proto, že ústavní soudci jsou jmenováni prezidentem republiky
se souhlasem Senátu, tedy institucemi ryze politickými, které jsou voleny přímo lidem. Volba ústavních soudců tak z povahy věci musí být ovlivněna
hledisky nejen odbornými, ale rovněž politicko-ideovými.

Proto by náhled politický či politologický neměl být v nálezech týkajících se volebního zákonodárství opomíjen.

Politologické hledisko však zváženo nebylo, resp. byla mu přisouzena role pouze doplňková. Stejně tak současný nouzový stav byl více méně přehlédnut.

Podobně jako v roce 2009 tak Ústavní soud nevzal v úvahu politickou situaci, v jaké se společnost nachází, resp. tuto situaci posoudil zcela formalisticky a výlučně ústavněprávní, teoretickou optikou (navíc s ne zcela dobrou analogií s volebními zákony mezi lety 1971 - 1989, neboť zde by se slušelo v textu nálezu uvést, že tehdejší právní úprava nejenže nebyla dokonalá, ale navíc se o žádné volby nejednalo, tehdejší režim žádnou politickou soutěž neumožňoval, kandidáty schvalovala Národní fronta a "volič" pouze tento výběr potvrzoval vhozením lístku do urny).

Ústavní soud tak nevzal v úvahu, že česká společnost, geneticky hluboce antipolitická, je dlouhodobě, a od r. 2013 velmi výrazně, v situaci nedůvěry v systém zastupitelské demokracie, který je stále více pod tlakem populistické rétoriky. Křik populistů společnost vede k čím dál větší radikalizaci, a tím i odstředivosti a polarizaci politického a stranického systému. Vzájemné obviňování politických soupeřů stojí na morální, nikoliv věcné rovině a opět dává šanci politickým vůdcům, kteří tvrdí, že zastupitelská demokracie je systém prohnilý, zkorumpovaný a především neschopný
účinně řešit celospolečenské problémy. Krize související s tzv. bojem proti koronaviru tomuto výbušnému stavu, kdy se politika nezdravě stává součástí našich každodenních životů, pouze přilévá oleje do ohně.

Aktuální nález Ústavního soudu je následován palcovými titulky v tisku o ohrožení voleb a riziku, že politické strany
nestihnou vyjednat nový hlasovací systém. Ano, odpovědnost za případnou krizi bude svalena nikoliv na Ústavní soud, ale právě na politické strany.
Nález 44/17 proto není nic víc, než dalším faktorem, na základě kterého bude veřejnost vnímat, že demokracie je vratký systém přinášející pouze zmatek.

V roce 2009 v důsledku zrušení voleb byla na další víc než půl rok ponechána v rozkladu Poslanecká sněmovna, aniž
by bylo jasné, kdo je opozicí a kdo není. Politické strany marně vynaložily prostředky na zrušenou předvolební kampaň, což
mohla být jedna z příčin, proč v roce 2010 neuspěla ve sněmovních volbách strana lidová.

Tehdejší politická krize prodloužená v důsledku zásahu Ústavního soudu naopak dala vzniknout novému populistickému subjektu "Věci veřejné" stavějícím se proti tzv. dinosaurům, tedy dlouhodobě působícím politikům. Jak tato politická strana v letech 2010 - 2013 ve vládě působila, resp. ji spíše svými aférami a aférkami rozkládala, je obecně známo. Konec kabinetu Petra Nečase v roce 2013 pak měl na stranický systém velmi závažný dopad a jeho dítětem je dnes existence antipolitických subjektů ANO 2011 nebo SPD.
Samozřejmě celý popsaný (neblahý) vývoj nelze přičítat výlučně zrušovacímu nálezu v kauze "Melčák". Tento nález však nepochybně byl součástí mozaiky, která k němu vedla.

Střípkem jaké mozaiky bude nález 44/17 v tuto chvíli nelze odhadovat. Nepůjde však velmi pravděpodobně o mozaiku hezkou, neboť
povede k oslabení zastupitelské demokracie i míry svobody obyvatel, která je nezbytnou náplní demokratického
vládnutí. Právě toho vládnutí, které ÚS ČR chce mocí mermo chránit.

Je totiž otázkou, zda zrušení jednoho, resp. nyní části zákona, byť jistě ne dokonalé,nepřinese více škody než užitku. Může totiž zapříčinit krizi, která bude znamenat nemožnost naplnit sněmovnu cestou voleb, navíc v potencionálně stále trvajícím nouzovém stavu a při růstu popularity populistických stran. Místo ochrany demokracie tak Ústavní soud, veden sice dobrými úmysly, pootevřel dveře téměř učebnicové situaci, která může svádět k neústavním a nedemokratickým řešením.
Autor Racek, 05.02.2021
Přečteno 215x
Tipy 2
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Rychetský pouze píchl do vosího hnízda "právního státu", protože v pozadí rezonuje, že posledních pár volebních výsledků bylo vlastně protiústavních. Přesně všechny od té doby(osmnáct let tuším?), co v rámci "opoziční smlouvy" při vládnutí Ods+Čssd byl pokřiven pány Klausem a Zemanem volební zákon v jejich zájmu jako velkých stran a proti právům občanů a menších stran. Vzpomeňme si úlohy pana presidenta Havla, který část jejich mocenských snah svým vetem nepřipustil. Proto ho od té doby mnoho straníků nenávidělo. Ale staré chyby se nerady přiznávají. Ani po tolika letech, kdy občané už zapomněli...Proto taková bouře ve sklenici...

06.02.2021 18:17:57 | Lighter

Díky za komentář. Nejedná se však o bouři ve sklenici vody, ale hrozbu politické krize. Neboť na přípravu nového volebního zákona nezbývá osm, ale jen cca pět měsíců (zhruba v červenci se navrhují kandidátní listiny, tudíž již na začátku léta musí být nový zákon připraven). A to je velmi krátká doba. Přitom právě konání voleb je klíčovou vlastností demokratického politického systému, navíc v době, kdy může být vyměněna vláda dirigující společnost relativně tvrdou formou.
Ano, stávající zákonná úprava voleb byla od r. 2002. Některé většinové prvky do ní sice byly v tomto roce vneseny, nicméně nikoliv v zájmu toho, kterého politika, ale v zájmu toho, aby se ve sněmovně lépe skládala vláda a nedocházelo k paralizaci vládnutí a neustálým krizím. Pokud se totiž do Sněmovny dostane vysoký počet stran, může se tato stát nefukční (viz první republika a ostatně i nestabilita českých vlád v letech 2002 až 2014).
Čl. 18 Ústavy hovoří o tom, že volební systém má odpovídat zásadám poměrného zastoupení. Tedy Ústavní soud nemá posuzovat, zda je systém poměrný (to není žádný), ale zda odpovídá právě o něm zásadám. A že tyto zásady jsou zachovány svědčí to, že i po roce 2002 se vždy do sněmovny dostával relativně vysoký počet politických stran. V současné sněmovně je jich ostatně devět, což je už poměrně vysoké číslo, které signalizuje, že stranický systém se dostává do krize.

06.02.2021 18:51:25 | Racek

Není to krize stranického systému ale samotného špatného fungování politických stran, které vnitřně nejsou příliš demokratické, ale převážně mocensky karierně orientované. Rozdíl jen není zvenku příliš vidět. Takové strany se po volbách těžce můžou dohodnout na koaliční vládě, to je hlavní problém jejich morálky a hodnot, která řeší vše silou a neústupností-politickou mocí a ne konsenzem o odlišnosti pohledu na věci a problémy, které je třeba zvládnout. A volební zákon je možné novelizovat velmi rychle-ale jen pokud je vůle se dohodnout. A ta není velká, takže se vše bude oddalovat. Čekal bych i obstrukce z mnoha stran a důvodů. Tak politika funguje a nefunguje. Vytvářením krizí se vytváří možnost změn, samozřejmě mocenských a ne k lepšímu.

14.02.2021 19:07:46 | Lighter

Máte pravdu, že strany občas obchází parlament, jsou to ony, kdo určují kandidáty a do těchto procesů nevidíme, takže určitě politická strana není dokonalost sama a je v ní prostor pro klientelismus atd.
Je to však nástroj, jak vyjadřovat politické zájmy a lepší nástroj nemáme. Pokusy nahradit strany všezahrnujícím hnutím, které má údajně zastupovat zájmy všech občanů, např. dnes hnutí ANO, dříve třeba Občanské fórum, obvykle selhávají.
Problém však je nikoliv ve stranách, ale v osobách mnoha politiků, kteří jsou dnes spíše celebritami a na sociálních sítích říkají to, o čem si myslí, že lidé chtějí slyšet. Politické programy tak neurčuje strana samotná dle nějaké ucelené politické myšlenky (levicové, pravicové, ekologické atd.), ale určují je média a internet dle momentální, jednodenní nálady.
Druhým problémem je populismus. Populista nechce diskutovat věcně, ale morálně. Své oponenty označuje za zloděje a korupčníky, ukazuje prstem a říká "Vy jste ti zlí". A právě taková rétorika znemožňuje dosažení shody, neboť soupeři populistů se musí podobnou mincí bránit. A k této vyhrocenosti, obávám se, může dojít i při diskusi o novém volebním zákoně.

15.02.2021 19:45:07 | Racek

Skvělá úvaha.

.. Může totiž zapříčinit krizi, která bude znamenat nemožnost naplnit sněmovnu cestou voleb, navíc v potencionálně stále trvajícím nouzovém stavu a při růstu popularity populistických stran. ...

Možná to bral US v potaz. A přeto tak rozhodl. Znějakého důvodu, který bych rád znal.

06.02.2021 14:26:40 | ttragelaf

Díky za komentář. Soudce zpravodaj prof. Jan Filip (tedy autor textu daného nálezu) tvrdí, že až čas ukáže, jaké následky bude rozhodnutí mít. Tedy možná ani ústavní soudci netuší, co mohou způsobit, i oni jsou jenom lidé. Profesor Filip byl v letech 1974-1989 člen KSČ a také jistou dobu předseda stranické organizace na brněnské právnické fakultě. Je autorem učebnic o ústavách socialistických zemí. Pevně věřím, že tato politická a vědecká minulost příslušného ústavního soudce není důvodem daného nálezu.
Nejvíce tragikomické však je, že Ústavní soud v zámu záchrany demokracie sice ruší matematické vzorce pro výpočet mandátů, ale masivní, nezdůvodněné a dlouhodobé omezování základních svobod občanů v rámci nouzového stavu ústavním soudcům nevadí, přestože již na jaře 2020 měli příležitost nouzová opatření ústavně posoudit. Pro Ústavní soud však je zřejmě důležitější volební dělitel než to, že všem občanům je uloženo omezení svobody pohybu, jinak trest v demokratické společnosti nejpřísnější, který se ukládá jen za ty nejzávažnější trestné činy...

06.02.2021 17:49:24 | Racek

Možná je to takhle:

Členové vlády mají před sebou obraz šířící se smrti.
Není vyloučeno, že jednou stanou před soudem a budou
čelit žalobám, kde budou konkrétní jména zemřelých.

Není vyloučeno, že někteří z členů vlády mají i svědomí,
strach.

Nevím, co bych dělal na jejich místě. Proto chápu, že omezují.
Stále žijeme ve společnosti, kde lidé považují vlastní zdraví
za nejvyšší hodnotu. Je to omyl, ale nechci to nikomu vymlouvat.

Ústavní soud vidí, jak se dostávají k moci populisté.
Dal přednost řešit dlouhodobý mechanismus demokracie
před krátkodobým nejistým a eticky závažným zásahem
do svobody pohybu.

11.02.2021 21:14:31 | ttragelaf

Ano, souhlasím jak s tím, že politici mají strach před postihy, proto přijímají opatření, aby nebyli viněni z nečinnosti a z umírání lidí.
Rovněž souhlasím s tím,(pokud jsem Váš komentář pochopil správně), že Ústavní soud měl na výběr ze dvou možností: A) ponechat stávající nedokonalý, ale funkční volební systém preferující větší strany, resp. preferující větší kraje před menšími nebo B) stávající systém krátce před volbami a v době koronavirové zrušit a riskovat, že bude ve spěchu přijat buď systém lepší anebo ještě horší.
Ústavní soud volil variantu B), jak uvádím rizikovou, navíc v období, kdy Poslaneckou sněmovnu ovládá trojice ANO, SPD, KSČM, jejichž vztah k principům zastupitelské demokracie je, řekněme, přezíravý. I toto dle mého názoru měl Ústavní soud brát v úvahu. Nebral.

12.02.2021 19:09:39 | Racek

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí