Jménem zdraví

Jménem zdraví

Před budovou Nejvyššího správního soudu v Brně je socha, která zpodobňuje postavu odstraňující ohromný kvádr nad tekoucí vodou. Socha (fontána) má symbolizovat úmorný boj člověka za dosažení spravedlnosti. Možná také odkazuje na film „Přelet nad kukaččím hnízdem“, kde v závěru indiánský náčelník zvedne těžkou vodovodní baterii, prohodí ji oknem psychiatrického ústavu a rozběhne se za svobodou.

Nejvyšší správní soud aktuálně zrušil několik opatření Ministerstva zdravotnictví ČR, potažmo vlády. Před brněnským soudem neobstálo zavření interiérů restaurací, sportovišť, zavření základních a mateřských škol, nošení ochrany dýchacích cest nebo zákaz provozu vleků.

Jednotlivé soudce Nejvyššího správního soudu přitom nelze šmahem označit za tzv. antirouškaře, kteří nebezpečí Covidu podceňují či na věc nahlížejí od reality odtrženou, formální právničinou. Soud například odmítl argument jednoho z advokátů, který Covid zlehčoval. Soudci naopak uvedli, že se jedná o závažné onemocnění. Soud také odmítl návrh na zrušení testování ve firmách nebo školách. Dospěl k závěru, že testování cestou výtěrů z nosu není výrazným zásahem do osobní integrity a v zájmu potlačení pandemie jej lze akceptovat. Odůvodnění každého z rozsudků je velmi pečlivé, ať jim bylo příslušné opatření rušeno nebo zachováno.

S výroky soudců proto není možné se jednoduše a paušálně vypořádat tak, jak to učinil bývalý ministr zdravotnictví Arenberger. Ten řekl, že pokud bychom se měli řídit dle právníků, musíme vše rozvolnit. Dle ministra je prý údajně nutné uvažovat jako lékaři a nikoliv jako právníci.

Rozsudky Nejvyššího správního soudu ale na rozdíl od ministrových výroků poukazují na velmi důležitý princip.

Společnost se nemůže řídit pevně stanoveným cílem, ale musí se řídit zákonem.

Poutem, které lidi drží pohromadě, tedy nemůže být snaha o dosažení beztřídní nebo třeba rasově čisté společnosti. Nemůže jím být ani prosazování nacionalismu, vybraného náboženství nebo bezvýhradné věrnosti vůdci.

Na podobných cílech je zrádné, že se první pohled mohou jevit jako velmi ušlechtilé. Proto nás zpočátku vůbec nenapadne se jim vzpírat ani je zpochybňovat. Postupně však můžeme v jejich zájmu akceptovat i věci jinak zcela nepochopitelné.

Takto stanoveným cílem je například "slušnost". Prezident České lékařské komory řekl, že roušky při nachlazení jsou v asijských zemích slušností. Slovo "slušnost" přitom není nikde definováno a každý si za něj lehce dosadí, co chce.

V islámských zemích například považují za slušné, že ženy nevycházejí ze svých domovů, neboť jim to manžel či otec zakázal. U nás skupina říkající si "Slušní lidé" před několika lety násilně přerušila divadelní představení, neboť hra podle jejich názoru byla neslušná.

Řídí-li se společnost nějakým pevně definovaným cílem, může státní moc v takovém zájmu obhájit téměř všechno. Nejprve v daném důsledku dochází jen k úsměvným absurditám, postupně však mohou být páchány zločiny.

Zdánlivě nezpochybnitelným cílem je rovněž ochrana zdraví.

Avšak také pod zájem na ochraně zdraví lze dosadit cokoliv a prostředky k dosažení takového cíle postupně ztratí jakékoliv hranice.

Začnou se dít jak úsměvnosti, tak závažné nespravedlnosti.

Proto příkaz státu stanovící, že taneční klub je otevřen, ale tančit se v něm nesmí, připomíná komunistického funkcionáře z komedie „Bílá paní“, který divadelníkům říká, že jim jejich hru nezakazuje, ale na druhé straně ji nemůže ani povolit.

Jiná ministerská opatření zasahovala do života společnosti velmi masivně a téměř bez omezení, aniž byla jasně odůvodněná.

Místo látkové roušky raději zdravotnickou obličejovou masku. Pak místo jedné masky, raději dvě. Nebo lépe respirátor. Místo opodstatněných a přesně daných omezení raději plošné zákazy.

Covidové pasy, zpočátku zcela odmítané, se dnes berou jako samozřejmost. Nepřipadá nám divná segregace lidí, byť nikoliv dle kritéria rasového, ale zdravotního.

Jak zmíněný bolševický papaláš z filmové komedie, tak současní ministerští úředníci v zájmu cíle překročili hranice, které jim dává právo. Prioritu dostala čísla a indexy.

Jak se dříve údernicky závodilo v plnění plánů a rubání uhlí, dnes jsou pořádány maratony v očkování, kde jednotlivá vakcinační centra soutěží v tom, jak dlouho vydrží jejich zaměstnanci držet v ruce stříkačku a kolik proočkují lidí.

Je pak jen otázkou času, kdy revoluce zahájená ve jménu vznešeného cíle začne požírat i své vlastní děti.
Autor Racek, 10.06.2021
Přečteno 58x
Tipy 3
Poslední tipující: Lesan-2, Lighter
ikonkaKomentáře (16)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

...loni v létě se to přehnalo s rozvolněním, letos zas s omezováním...bez "covid-pass povolení Eu-národního výboru" nikam ni krok...

11.06.2021 17:33:27 | Marten

Díky za komentář. Já bych EU asi tak úplně nevinil, protože ty hygienicko-zdravotnické systémy jsou na EU nezávislé, a různá omezení tak bez ohledu na EU zaváděly samy vlády členských států. A i ten covid pas asi vyšel z iniciativy jednotlivých zemí.

11.06.2021 22:48:30 | Racek

...je to "implementace" směrnice Eu...diskriminace neočkovaných...mám víc protilátek než je z vakcíny, covid jsem prodělal, žádné očkování nepotřebuji...nikdo tohle neuznává, donutit všechny očkovat je hit léta...

12.06.2021 09:54:42 | Marten

Ano, honba za očkováním i tam, kde je to sporné (ti co prodělali, děti) je důsledkem právě toho, že se společnost začne aktivisticky řídit podle nějakého stanoveného cíle. Následně se v daném zájmu začnou obhajovat věci, které bysme jinak označili za naprosto nepřijatelné.

12.06.2021 14:57:07 | Racek

Vsadím boty, že Kovídkův pas chcípne do léta na souchotě. Páč turistický peníze se urvat musí!
Škoda, že Švejk nebyl taky ve Wúú-Chaánu! Jistě by i tam prohlásil:
"Zabili jste mi strejčka, tak tady máte přes držku!"

11.06.2021 11:17:12 | Lesan-2

Cukroví a bič, svoboda je pryč...

11.06.2021 10:54:24 | Lighter

Děkuji za krátký, avšak výstižný komentář. Ano, ponechání cukroví je při braní svobody důležité. Zde je možná i důvod, proč vláda nezavřela firmy a fabriky a průmysl, jak řekl prezident lékařské komory, zvítězil nad zdravotnictvím. Při zavření průmyslu by se totiž většině lidu už velmi výrazně sáhlo na peníze a nemuseli by to překousnout. Vláda se to tedy neodvážila riskovat.

11.06.2021 22:46:01 | Racek

Mám názor, že je to naopak. Tohle jsou jen eufemistické "politické výmluvy pro ovčany." Zavřít všechny fabriky a firmy na minimálně dva, tři týdny bylo "epidemiologicky" nejlepší řešení, ale vláda samozřejmě selhala a obětovala raději ovčany-školy, podnikatele, kulturu, sport a další; globální "nadnárodní" obchodně-průmyslová lobby by taková omezení svého byznysu vládě nikdy nedovolila, takovou moc žádná vláda nemá, tohle je global kapitalism, demokracie je jenom líbivá "politická" fasáda pro ovládaný prostoduchý dav. "Jménem zdraví" je jenom prostředek k normalizaci, tentokrát kapitalistické. Zákony jsou pro běžný lid, neplatí pro mocnou finanční šlechtu, globálbyznys žádné zákony nedodržuje, nenechá se omezovat.

14.06.2021 11:49:18 | Lighter

Tak asi nikdo z nás do toho úplně nevidíme, ale nevím, nevím... Kapitalismu tato krize asi úplně nepomáhá. Naopak posiluje moc státu.

14.06.2021 21:20:34 | Racek

Státy už nemají téměř žádnou reálnou ekonomickou moc, jen politicky-byrokratickou "demokracii", kapitalism je o soukromém kapitálu, ne o státním-jak se dříve říkalo "nadnárodím". Ani nemusím věřit na něco jako NWO či Aspen, ale je jasné, že z jakékoliv krize i z téhle pandemické vždy bohatnou globální firmy, nyní samozřejmě nejvíc farmaceutické. Na krizi se dá nejvíc vydělat, základní teze kapitalismu.

15.06.2021 11:53:48 | Lighter

Už se trochu dostáváme mimo téma článku, který chce říct, že státy se nemají řídit ideologickými cíly ani čísly uveřejňovanými na internetu, ale zákony, jejichž obsahem je pokud možno spravedlnost a které tvoří zdrženlivá, nikoliv aktivistická politika.
Nicméně je jasné, že moc národních vlád se ekonomickou globalizací oslabována. Přesto pokud vlády mohou zakázat cestování a omezit podnikání, jakoby si kus té moci braly zpět. Teď už je jen otázka, co je pro občana horší. Zda horlivé vlády omezující svobodu v "nějakém" ideologickém zájmu nebo globalizační procesy ovládané snahou o zisk. Historie však učí, že pokud se člověk cestou politické ideologie pokusil napravovat svět, nedopadlo to moc dobře.

15.06.2021 20:40:01 | Racek

Není to mimo téma úplně, jen jsem rozšířil pohled o globální kontext, který má větší vliv než si obvykle připouštíme. Jsem velmi konzervativní a realista a pokud by se měl stát řídit jen zákony, často pokaženými ustavičnými "novelizacemi" ke klientelisticky tendenčnímu účelu, a ne se řídit zdravým rozumem, duchem zákonů a ne jen literou, zájmem vlastního státu a ne tupou implementací nařízení, třeba Eu, nebo jiných "globalizovaných" seskupení, tak je to s námi občany špatné. To můžeme státy klidně zrušit. Zvláště v krizových globálních situacích je nutné "akčně" reagovat i nad rámec zákonů. Pandemie jen ukázala celou nahotu demokracie jako ideologie, která sice chrání občany před ideologicky totalitními snahami politiků, ale navenek "zdlouhavě byrokraticky" oslabuje státy proti negativním globalizačním tendencím, nejen ekonomickým, kterým nejsou schopny účinně čelit...

16.06.2021 11:37:43 | Lighter

Teze, že demokracie je slabá a nedokáže reagovat na údajné hrozby, není úplně dobrá. Takto začínala většina diktatur ve dvacátém století. Právě údajná pomalost je devizou demokracie, protože tím brání nastoupení teroru, jehož typickým znakem je právě ona akčnost (nediskutujeme, žádná odvolání nejsou, druhému názoru nenasloucháme, tvrdí většina nedemokratů). Účelem demokracie je možnost výměny politiků, čímž se brání nástupu tyranie. A to není málo. Demokracie tedy nemá vyřešit problém. To není v silách žádného politického systému, ani autoritářského, ani anarchistického, ani jakkoliv akčního.

16.06.2021 21:57:16 | Racek

Takže dle tebe má být demokracie úředně pomalá, neřešit hlavně žádný problém, držet se vyměnováním politiků "dočasných tyranů" hlavně dle zákonů, co na tom že špatných? a "otevřeně se nebránit" proti žádným problémům, které jsou globální? To je pěkně scestně nedemokratická představa! Přímo idelogická! Můj starý otec říká postaru "protistátní". Tenhle tvůj postoj je oslabování demokracie...

Znovu jsem si tvůj text přečetl, než jsem tohle psal.
Vůbec neschvaluji postup vlády v pandemii a kritizuji podobné věci jako ty v článku, považuji mnoho z nich za diskriminační. Ale co dělat když prezident překrucuje ústavu jak může, ministrem dnes může být každý, kdo má důvěru ale nerozumí oboru, a premier místo odborníků se řídí hlavně radou PR mediálního poradce, aby u toho populisticky dobře působil? A opozice je tak tupá a slabá, že se zmůže jen na hádání se a slovní obstrukce v parlamentu místo, aby ji to sjednotilo? Takový pěkný český politický bulvár, Kocourkov hadra. A blížící se volby vše budou jen dramatizovat...

17.06.2021 17:29:23 | Lighter

Děkuji za opakované čtení mého textu. Z toho, jak interpretuješ můj názor na demokracii, se opravdu může zdát, že od ní chceme poněkud málo. Ale zas tak málo to není. Síla politiky i demokracie je (a má být) velmi omezená. Politik má možnost během období, po které má zemi dočasně svěřenu, někam posunout. Jeho úspěchem je, pokud stát předává ve stejném stavu, v jakém ho převzal. Velkým úspěchem pak je, pokud jej předává ve stavu o něco lepším. V případě nespokojenosti, může být vyměněn ve volbách, které v autoritářských režimech možné nejsou, popř. fasádně probíhají, ale jsou manipulovány. Čili jako obvykle v debatě o demokracii se dostáváme ke známému Churchillovu výroku, že demokracie je velmi špatný systém vlády, bohužel neznáme lepší. Jakékoliv hledání alternativy vždy skončilo ještě větším průšvihem.
Pokud jde totiž o možné zlepšení světa, nesmíme začínat od politiků, ale u sebe. Bohužel zvláště my, Češi, máme tendenci vše shrnout právě na politiky a vůdce(viz Cimrmanovo "České nebe" - máme otce národa, otce vlasti, tatíčka národa atd.). V r. 1918 vybojoval stát Masaryk, v r. 1938 jsme prohru svedli na Beneše, únor 1948 svádíme také na něj. V roce 1989 jsme nahrnuli odpovědnost na Havla, kterého dnes nenávidíme, a pro změnu se spoléháme na Babišovo "bude líp".
Politika a člověk však nemají mít ambici dělat "velké věci". Ukazuje to i covidová krize.

17.06.2021 19:00:12 | Racek

Tak to opravdu chceme po demokracii hodně málo, takže si politici budou stále dělat své "zajištěné kariéry parazitů" a ovčanům zbyde zase hov...hovíme si přece v blahobytu, ne? (slušně řečeno, ironie, jak jinak.) Nejlepší systém je ten, který nefunguje, nejlepší stát je slabý, chaos podněcuje inteligenci a schopný se přes všechny překážky stejně prosadí, vítězství je naše!, jak vykřikoval Švejk...Takových žvástů je celý populismus. :-)) Hodně demokracii překrucujeme a ponižujeme jako služku kapitalismu a globalizace, to mě nevymluvíš. :-)Jinak celkem souhlasím, Churchill byl chytrý známý cynik, o Cimrmanovi jako o Největším Čechu historie nikdo nepochybuje, Masaryk byl tvrdý "realistický" pragmatik, protřelý poslanec za Rakousko-Uherské monarchie a po fázi naivního zbožnování "sametových idolů" přichází ještě naivnější nenávist, protože si všichni rádi hrajeme na veliké osobnosti a úroveň etická a zodpovědnost žádná. Kradnú přeci všeci. Za každého tyrana si lidé můžou sami, protože mu umožnili, aby se tyranem stal - zaslouží si ho. :-)) A jako konec legrace si myslím, že pandemie celosvětově ukázala nefunkčnost "občanské společnosti", mezinárodních zbyrokratizovaných organizací, států, politiků, takže i demokracie, která je v ruinách, sociologové tomu říkají rozdělená společnost, prostě zbyl jen tupý většinový dav lidských zdrojů pro ekonomiku, byznys oligarchů a jeden prsten vládne všem, jeden jim všem káže, jeden všechny přinutí, do temnoty sváže. :-D

18.06.2021 11:04:50 | Lighter

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter