Ukrajina v NATO a EU? Nesmysl.

Anotace: Další z článků, které si v současné době žádný deník nedovolil otisknout. Přitom vychází z prostých faktů.

Se vzrůstající brutalitou okupačních ruských vojsk na Ukrajině se začaly ve veřejném prostoru objevovat návrhy na přijetí Ukrajiny do NATO a EU. V prvním případě už prezident Zelenskyj ustoupil, v tom druhém je přehodnocení tohoto postoje otázkou času. Proč je vstup Ukrajiny do těchto struktur problematický?

V prvé řadě je třeba si přiznat, že přijetí Ukrajiny do zmíněných západních struktur by byl čistě politickým gestem. O to víc problémů by se vynořilo v oblasti bezpečnostní a ekonomické. Stačí si vzpomenout na přijetí Řecka do EU v roce 1981. Tento politický akt, který měl Unii připomenout její demokratické kořeny, nakonec vyústil v dichotomii bohatého severu a chudého jihu a po přijetí společné měny vyústil v měnovou krizi. V roce 1993 byla zavedena tzv. Kodaňská kritéria, která musí splňovat všechny země žádající o vstup. Zjednodušeně je lze rozdělit na požadavky politické, ekonomické a právní. Kritéria týkající se ekonomiky tedy Ukrajina v současnosti nesplňuje (a během poválečné obnovy ještě nějakou dobu splňovat nebude). Oproti Řecku však navíc výrazně zaostává v oblasti lidských práv a ochrany menšin. Stačí si vzpomenout na dokumentární snímek Duhový šampionát, který poukazuje na hojně rozšířenou ukrajinskou homofobii.

Myšlenka vstupu Ukrajiny do NATO je ještě kontroverznější. Hlavním důvodem je zejména fakt, že NATO se po pádu Východního bloku nestalo garantem míru, ale spíše nestability. Vojenská intervence v Libyi způsobila chaos a občanskou válku, po níž následovala vlna uprchlíků do Evropy. Angažmá v Iráku se neslo ve znamení četného porušování lidských práv a Afghánistán dopadl debaklem v podobě převzetí země radikálním hnutím Tálibán. Nad příčinami lze spekulovat. Roli hraje bezesporu to, že není žádný „Západ“ se svými specifickými geopolitickými zájmy. Spojené státy jsou ekonomickými konkurenty Německa i Velké Británie, autoritářské Turecko je pro změnu v zahraniční politice rozkročeno mezi Evropou a Asií. A přitom je stále řeč o členských zemích NATO. Tyto země oproti EU, která se integruje kulturně, ekonomicky i legislativně, v podstatě nic nespojuje. Může vůbec Ukrajině NATO něco nabídnout, když její neformální leader – USA – zvažovaly za vlády Donalda Trumpa z NATO vystoupit? Vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance by tak zemi nijak nepomohl, spíše naopak – země by se proměnila v ještě krvavější bojiště.

Boj proti ruské imperiální agresi musí být jednotný a rozhodný a na Putina zjevně platí už jen hrubá síla a ekonomické sankce. Symbolické členství v té či oné organizaci situaci nepomůže.