Válka na Ukrajině a moje dojmy okolo

Anotace: anotace možná nebude odpovídat textu, jde spíš o apelativní otázku: Můžou lidé v demokratické společnosti zastavit válku, pokud chtějí zastavit válku?

V roce 2015 (25. 3.) jsem publikoval text, kde je tato věta:

"Kdy skončí válka na Ukrajině?
Podle mě se Ukrajina rozpadne na 2 a více států. Podobně jako Korea- dávám tomu rok."

Jak vidmo předpověď vůbec nevyšla. Většinu věcí, co jsem si myslel o válce jako takové - nedopadla.

1) Předně jsem vůbec nečekal, že Putin zaútočí přímo a radikálně přímo na Kyjev. Myslím, že v té době, kdy se to dělo, mě napadly nejrůznější a spíše poněkud hrozivé myšlenky.

2) následoval další omyl: nečekal jsem, že Ukrajina má vůbec potenciál se ubránit. Myslel jsem, že to je zkrátka nemožné (myslel jsem že do několika dnů/ týdnů od ruské invaze bude konec).
Patrně značné odhodlání bránit svoji zemi a patrně také značná pomoc západu vede k tomu, že Ukrajina ještě nepadla. Myslím, že to je podstatné, ale neptejte se mě - kolik tato pomoc stojí. Z jedné strany je část nepochybně zadarmo (ale pozor: jen moje spekulace). Část výzbroje je možná zaplacená (je ale asi jasné, že Ukrajina nemůže být finančně na tom tak, aby celou válku proti Rusku zaplatila). Jinými slovy tím chci naznačit, že západ vede válku proti Rusku, prosřednictvím Ukrajinců.
A teď ta šílená otázka, kterou musím položit je:

Je to tak dobře?

(Šílené je, že už tu otázku vlastně pokládám za šílenou - ta otázka je přeci docela přirozená.)
Jedna věc je, jestli čtenář souhlasí, či přímo, zda fakta souhlasí s mojí interpretací situace - druhá jaký na ni má názor.
Moje dřívější a vlastně i současná vize je taková, že Ukrajina tak jako tak prohraje. Buď prohraje kvůli větší síle Ruska (to se nenaplnilo), nebo bude západem obětována kvůli míru s Ruskem. Jinými slovy - ač mi je to líto z hlediska Ukrajinců - jsou obětí nastálé situace, ocitli se v nesprávný čas na nesprávném místě. (Opět doporučuju čtenáři, aby polemizoval.)
Jedna vysvěltující poznámka: netuším přesně, kdo je tím západem. Předně si myslím, že to je USA, do jisté míry ale i další státy: Německo, Francie, Polsko, my, Slovensko a nejspíš další státy - ty ale přirozeně nemají ty stejné záměry.

Moje další představa - opět neberte to jako fakta - je ta, že Rusko ČEKALO, že Ukrajinu dobyde rychle a snadno. (S tím, že současná vláda buď za včasu zmizí, nebo bude přinejlepším uvězněna, v horším případě zavražděna, což by patrně čekalo i některé její podporovatele.)
Tj. nic pěkného by patrně jistou část Ukrajinců nečekalo. (zvlášť když vás okupující velmoc označuje za fašisty - je tím dost naznačeno, jaký bude váš další osud).

Teď věřím, že to možná na čtenáře bude působit nevěrohodně, či nepochopitelně - vyvstává otázka: lze se Rusku divit?
Mám totiž pocit - ale opět jen pocit - protože např. televizi sleduju tak minimálně, že můj dojem je asi spíš z internetu - že média celou krizi popisují jako konflikt Ruska a Ukrajiny - což tak věcně opravdu je. Ale skrytě je to konflikt západu a Ruska - stejně jako byly konflikty za Studené války. Myslím, že hlásat tyto paralely bez dostatečné znalosti faktů není správné - přesto se tomu nemůžu ubránit, tak mi to chvíli tolerujte. Nechte mě dál uvažovat (konspirovat, chcete-li).

Předně je strašně těžké říci, do jaké míry bylo rozdhodnutí Ukrajiny být na západě motivováno samotnou Ukrajinou. Ta slušnější (a řekl bych předkládaná verze) je, že Rusko napadlo Ukrajinu a my jako solidární západ jí v nouzi pomůžeme. Ta děsivější verze potom je ale tato: západ potřebujeme oslabit Rusko, budeme podporovat na Ukrajině ty, kteří jsou silně prozápadní, počkáme na to, až Putinovi rupnou nervy a na Ukrajinu vpadne (což ostatně i sliboval) a tím se sám zničí. Pravda, bude to stát hromadu munice a vojenské techniky, tu ale naši občané zaplatí, protože přeci podporují správnou věc. Že díky tomu zařve mnoho Ukrajinců a mnoho Rusů je nám srdečně jedno. Že se tím zničí ukrajinská města je nám taky srdečně jedno, aspoň tam pak možná budeme moci investovat. My máme svoje plány, které naše obyvatelstvo znát nemusí (a já dodám, že ani nezná).
Nevím, jestli tato druhá verze je pravdivější, ale vzhledem k mému pesimismu v politice mi reálnější přijde.
Samozřejmě tato druhá verze (a nejspíš mnoho šílenešjích) by klidně mohla být na dezinfo webu. A teď jeden problém dezinfo scény (resp. obhajoby Ruska jako celku): celou dobu o všem lžete a najednou řeknete něco, co vpodstatě je pravda - může vám vůbec někdo věřit? (ano, přirozeně ti, co věřili i těm nesmyslům, které píšete neustále... ale to je zase jiný problém).
Případně pokud někdo použiju argumentaci, která je reálně "prokremelská" - přitom se ale za prokremelského nepovažuje.

V posledních měsících či týdnech jsem zaregistroval výzvu:

https://miraspravedlnost.cz/

(neřešte zkratkovitost a "emočnost" nadpisu)

https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/490144-seznam-de-tu-stropnickeho-petice-za-ukonceni-valky-narazi-na-kritiku

https://cnn.iprima.cz/chteli-mir-a-spravedlnost-maji-bidu-kontroverzni-petice-proti-podpore-ukrajiny-pohorela-201545

Zatím jsem nepodepsal a vnitřně jsem a byl mezi jo a ne. Ani si neslibuju, že by množství podpisů mohlo mít na nějaké rozhodnutí vlády. (To si ostatně myslím o většině petic a většině vlád.)
Jde mi spíš o to, jestli člověk v dané historické době ví, co je to správné rozhodnutí, jestli dokáže pochopit, co se kolem něj děje a udělat v dané době správnou věc.
Přijít s mírovou výzvou ve státě, který není velmoc je patrně velice odvážný až bláhový krok, zároveň vyžaduje um toto, nebýt osočován, že jsem pro tu/ či onu stranu.

Další provokativní otázka je potom tato:
může být správné pro některé věci bojovat / umírat?

Pomůžu si příběhem, který mě v tomto ohledu napadá: Červený trpaslík a vosková válka. Uvažuju asi jako Lister.
Omlouvám se všem, kteří neznají detailně Červeného trpaslíka.

Vím, že tato úvaha nezmírní nevyslovitelné utrpení, které obě země - či spíše její obyvatelé zažívají. Dala mi možnost alespoň ulevit mé vlastní mysli. Až po roce od doby, kdy konflikt začal.