Jak je to se světem?

Helen Zaurak Úvahy » Sci-fi

Anotace: Omlouvám se, jsem si vědoma, že jde o obtížnější srozumitelnost, než u běžného textu. A také je to moc dlouhé. Ale chci mít vše pohromadě. Děkuji.

Jak je to se světem? Je konečný, nebo nekonečný?

Prostý rozum, či naše naučené a přirozené vnímání světa nám ale říká, že něco by mělo být za tím koncem.

Fyzici: Prostor není nekonečný, je nějakým způsobem zakřivený, protože když se vydáme někam rovně, tak se můžeme vrátit, odkud jsme přišli.

Laik: Dobře, to jsme ale nešli rovně, nýbrž v kruhu. A je něco vně toho kruhu?

Jak vznikl náš svět?

V knihách se píše, že svět stvořil bůh. V moderní době čím dál více je preferován odklon od představy, že Bůh je bytost; bůh je spíše abstraktní princip.

Je otázkou, jestli mezi takto pojatým bohem - Stvořitelem a Velkým třeskem je podstatný rozdíl.

K tomu poznámka, ač z Bible jsem četla pouhé pasáže, vybrané útržky, a navíc už dávno. Zřejmě však není mylný názor, že o stvoření světa se v ní píše jako o skvělé věci, která umožnila nám lidem tady být a prožívat, co prožíváme. Jak ale vnímat protichůdný náhled, že stvoření světa bylo vlastně darebáctví, protože znamenalo zakletí ducha do hmoty, uvěznění, a tudíž něco opravdu hloupého?
Poznámka není myšlena sarkasticky, opravdu bych ráda znala vysvětlení.

Jak je to s časem?
Rozprostírá se čas od nekonečné minulosti do nekonečné budoucnosti?

Teorie velkého třesku se přiklání k předpokladu, že čas vznikl s vesmírem.

Je konečný směrem do minulosti - čas nepokračuje zpět věčně - ale nemá ani žádný jasný okamžik stvoření světa, neboť ten se ztrácí v neurčitosti kvantové mechaniky, která čas a prostor rozmazává, a tedy snaha vyhmátnout první okamžik je spíše odsouzena k nezdaru.**

Naproti tomu je názor mezi filosofy, který říká, že jakékoliv vznikání se odehrává právě v čase : Když v nějakém čase tady něco není, a pak v nějakém následném čase to tady je, znamená to, mezi těmi dvěma časy to vzniklo. Z tohoto pohledu čas nemohl vzniknout. Protože aby mohl vzniknout, už by tady nějaký čas musel být.*

Je čas zacyklený?

Nejpřirozenější představa je, že čas je přímka jdoucí od nekonečné minulosti do nekonečné budoucnosti.

Alternativou takové představě je, že čas je cyklický. Některé přírodní národy vidí čas jako kruh, ne jako přímku, ale že se stále něco opakuje.

Jiná alternativa například je, že čas se může nějakým způsobem větvit.

S takovou představou přišli někteří fyzici, tedy s časem jako mnoha světovou interpretací Je to založeno na představě, že náš svět se neustále štěpí jakýmisi pravděpodobnostními rozhodnutími, které se odehrávají na kvantové úrovni, a realizují se současně různé protichůdné možnosti. Je to ale spíše bláznivé, když bych si měla představit, že existuje spousta variant mě, které se neustále oddělují.

Může čas mít komplexnější strukturu?

Tady tak trochu narážím na hypotézu možnosti cestovat v čase do minulosti, s kterou jsme se mnozí setkali ve vědeckofantastických knihách, ale i ve filmu. Jedná se o již poměrně dávnou a stále dosti živou představu, moci se vrátit do minulosti. Dokonce snad není žádným fyzikálním zákonem zakázána a pokud vím, sám Steven Hawking ji nevylučoval.

JENŽE. Jestliže něco nebude směřovat od minulosti do budoucnosti, dává smysl tomu vůbec říkat čas? - Čas svou podstatou je něco, co vede od nějaké minulosti do nějaké budoucnosti, a je otázka, pokud budeme říkat, není minulost, není budoucnost, je to zacyklené zakřivení, jestli v nějakém momentu se nedostaneme k tomu, že to, o čem mluvíme, nebude dávat smysl, abychom tomu říkali čas.

:-)

Poznámky k textu s hvězdičkou:

*
Tuto část úvahy, tedy: Když v nějakém čase tady něco není, považuji za problematickou. Očividně se týká problému pojmů fyzika versus filosofie. Dle mého názoru, není možné uvažovat, že v nějakém čase tady vesmír nebyl, když čas teprve vznikne spolu s vesmírem. Není tedy vhodné postulovat, že v nějakém čase tady něco (vesmír) není. Připouštím, okamžik stvoření světa a s ním času je nesporně vědecky dosud nevysvětleným, a tudíž událostí, obestřenou tajemstvím. Vysvětlit ji bude o to obtížnější, neboť se jedná o ojedinělý úkaz, jehož opakování v přírodě nebylo pozorováno.
Ale ještě k času. Uměla bych si možná představit uvažovat čas se zápornou hodnotou /takový pojem jsem dosud nečetla ani neslyšela, nebo neuvědomuji si takovou skutečnost/, ale to daný problém neřeší.

**
Pro ty z vás, kdo si rádi o záhadě času a vesmíru přečtete více, čerpám nyní z knihy britského fyzika Paul Davies. Samozřejmě, je možné najít lepší vysvětlení či úplně jiné náhledy, mně je zatím blízké toto. Tedy, Paul Davies:

Možná kvantová neurčitost čas a prostor pouze "rozmazává"?

Jestliže kvantová neurčitost je aplikována na prostoročas, předpoví nám, že poněkud nepřesně bude určen samotný prostor s časem: body v prostoru i časové okamžiky se rozmažou. Kvantová rozmazanost ale znamená ještě víc: zamlží i dosud oddělené identity prostoru a času.

V každodenním životě je prostor prostorem a čas časem - nejsou tu žádné nejasnosti, přestože prostor a čas jsou téměř totéž a tvoří nedílnou součást jednotného prostoročasu. V kvantové doméně začínají být ale jejich odlišné identity nejasné. Někdy se intervaly času chovají jako prostorové intervaly a naopak: prostor začíná být jako čas a čas se začíná podobat prostoru. Výsledné krize identity - kvantové fluktuace "prostorovosti" a "časovosti" - jsou nesmírně malé. V kontextu vzniku vesmíru ale mohly mít ohromný význam.

Představme si směr do minulosti, prostoročas se neustále zmenšuje, až se na počátku času smrští do "nicoty", podle lidského měřítka neobyčejně malé, ale nikoli nulové - což je zásadní. Těsně předtím, než k singulární události, kterou vše končí, dojde, se ale začne rozmazávat samotný čas, na nějž dolehne krize identity a začíná přejímat čím dál více rysů, které spojujeme s prostorem. Čas se na prostor nezmění náhle, nýbrž se vytrácí plynule. Na samém "počátku" je již čas čistě "prostorový". Na jedné straně je konečný směrem do minulosti - čas nepokračuje zpět věčně - ale na druhé straně nemá ani žádný jasný okamžik stvoření světa. Snaha vyhmátnout první okamžik je odsouzena k nezdaru, protože ten se ztrácí ve všeobecné neurčitosti kvantové mechaniky. A ptát se, co předcházelo velkému třesku, je marné...

Jak již mám v nadpisu uvedeno, jedná se mi pouze o jakési zamyšlení, spíše v bodech, a píšu jen pro svoji potřebu. Pokud se někdo budete chtít zapojit do diskuze, případně znáte lepší vysvětlení některých otázek, je možné vše sepsat a případně zveřejnit tu na samostatném blogu, ničemu se nebráním, naopak, nové podněty velice vítám a ráda si přečtu. Předem děkuji.

Mark Knopfler - Silvertown Blues

Autor Helen Zaurak, 10.03.2019

Přečteno 723x

Tipy 15

Poslední tipující: enigman, Jeněcovevzduchukrásného, Kubíno, Frr, Now, V.N.Losinský, jitoush, A42, ewon

Komentáře (18)

Komentujících (8)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

už dlouho a rád bádám a studuji všechno výše zmiňované a přes všechny teorie ať už vědecké nebo jiné...ať už hmatatelné nebo ne...zákonitosti které tady platí jinde platit nemusí...prostě je fakt že na něco rozum smysly skutečnost ani fantazie nestačí...a to je moc dobře...protože my všichni jsme tvořitelé...věřím v překvapení úžas úctu prožitek smích a vědomí...a proto nepotřebuji vysvětlení...chci být překvapován užaslý ctít ostatní prožívat smát se...a všechno vědomě...

21.05.2019 12:27:24 | enigman

Krásné, Enigmane, je mi blízké Tvoje zamyšlení...

Kritické myšlení je v jistém smyslu strojem, který z velkého množství informace vyrábí pravdivé informace. Je možné, že uvedený stroj oslabuje emocionální stránku lidského myšlení a vede k určité ztrátě štěstí.

Přesto toužím po poznání, co nejhlubším, jakého jsem schopna dosáhnout. Je mi už hodně let, vlastně jsem stará, přesto jsem se začala učit, matematiku a potom chci přejít na fyziku, baví mě svět, celý vesmír, toužím se v něm pohybovat alespoň v myšlenkách, dotýkat se skutečnosti, fantazii přenechat představám... zatím jsem spokojená a s každým novým, dílčím poznáním pociťuji malé štěstí :-)

Děkuji Ti, Enigmane.

09.06.2019 07:32:19 | Helen Zaurak

No, co by nám bylo platné, kdybychom na všechno přišli a vše věděli, kdyby však nebylo na naší planetce Lásky.Každá objevená věc přináší další a další otázky, a to je právě o životě, stále něco objevovat, v něčom se porát nimrat:-).Proto možná to neustálé tajemno.Jsou na světě komunity, které žijí jako před sto i více roky.Nejezdí auty, mají koně, svítí petrolejkama a jsou šťastní, protože jim nechybí Láska.A právě o to jde, Jde především o Lásku a souznění lidských duší, vše ostatní není zas až tak důležité.Život po životě, tomu věřím já a nejsem sám, kdo to bere jako hotovou věc.No, a tak děkuji Stvořiteli, že mám alespoň v tomhle jasno.:-)

21.04.2019 14:07:58 | Jeněcovevzduchukrásného

Děkuji za Tvůj komentář, Jeněcovevzduchukrásného, je mi velmi příjemný a usmívám se. Moc a moc děkuji :-)

12.05.2019 08:54:13 | Helen Zaurak

a což "prolínání časů" ?
vzpomínám si na svého oblíbeného Milorada Paviče...
" NA SVĚTĚ BOHUŽEL NENÍ NIC TAJEMNÉHO.
SVĚT JE JEN PLNÝ PIŠTÍCÍCH UŠÍ.
CELÝ PŘÍBĚH SE VMĚSTNÁ DO JEDINÉHO
PRÁSKNUTÍ BIČEM."
/ z knihy Milorada Paviče Vnitřní strana větru /

01.04.2019 13:00:19 | Frr

Heleno, ale abych byl adresnější k Tvým textům, musím říci, že jsem je vždy četl se vzrušením, obdivuje Tvou úžasnou zaujatost tajemným vesmírným Duchem a jeho záhadnou Tvorbou, jenž je mi analogonem geneze stvořené poezie-která intuitivně svými metaforickými možnostmi prozařuje nezbadatelné...
moc Ti děkuji*
vděčně J*

07.04.2019 05:53:16 | Frr

Díky za toto téma. Též mě přitahuje. Obávám se však, že lidské poznání zůstane skryto ve věčném hledání tajemství. Ač činí pokroky. Ty však dále rozvětvují jeho otázky..

01.04.2019 12:47:58 | Now

.....Je zajímavé sledovat Tvé myšlenkové proudy a Tvá neutuchající
zvídavost v tom nejlepším smyslu slova je úžasná.Vlastně neumím kvalifikovaně reagovat na Tvé body,zaujmout jednoznačné stanovisko,
argumentovat nebo protiargumentovat.Jsou věci,které chápu tak nějak
vnitřně po svém,ale zároveň to neumím někomu jinému vysvětlit nebo
ani nemám tu ambici,protože některé záležitosti nedokáži převést
do věcnosti.....každý jsme někde jinde.Jen mám pocit,že naše pojmosloví
vlastně mnohdy ani nedokáže relevantně vysvětlit některé skutečnosti.
A člověk vlastně něco hodnotí slovy,která používá,aby si to své dokázal
někam uložit,aby si to zjednodušil pro pochopení a tím pro fungování...
.....vnímám různé pohledy na jednu věc jako takové "paprsky",které
se výsledku sejdou v jednom bodě.....ve středu.....Tvá upřímná touha
po poznání vyzařuje do prostoru...vnímám ji i tady,na svém místě
a to jsem od Tebe vzdálena......to je něco,co obdivuji.....má to smysl
.....a nejen pro Tebe.......Ji./úsměv/

16.03.2019 13:32:54 | jitoush

Jituško, s pokorou čtu Tvá slova. A Tvoje : "Vnímám různé pohledy na jednu věc jako takové "paprsky", které se výsledku sejdou v jednom bodě," je úžasná myšlenka. Děkuji za Tvé vnímání a čas, který jsi mému textu a zamyšlení věnovala. Velmi si toho vážím. Moc a moc děkuji, jsi velmi laskavá. Děkuji :-)

17.03.2019 09:55:10 | Helen Zaurak

Snad máme ještě pár sto(tisíciletí) na to, abychom na něco přišli. Zajímavé zamyšlení, Helenko.

11.03.2019 22:00:52 | A42

Zdeničko, jsi moc hodná, že jsi tu zanechala stopu, mnohokrát Ti děkuji, i za přečtení. Vážím si toho.

Děkuji :-))

14.03.2019 20:09:16 | Helen Zaurak

Celý to je dost na palici, když nad tím člověk začne přemýšlet. :)
Svýho času jsem to trochu pitval ale asi zas z jiný strany, úhlu. Otázka je, jestli existuje nějakej fundamentální konec fyzikálního poznání. Je to asi jako z otázkou, jak filozofové přišli na atomy. Vymysleli si, že musí být konec "aby se to nerozpadlo". :)
Nebo jestli budeme svůj pohled zpřesňovat a zpřesňovat dokud to půjde... A pak jsou takový ty otázky mimo vesmír... Potřeboval vesmír stvořitele? A potřeboval stvořitel stvořitele? A jakým zákonům stvořitel podléhá? Žádným? Je potřeba, aby do vesmíru nějak zasahoval, nebo už se o něj dále "nestará". A pak praktická otázka: jde to vlastně testovat?
Uf...

11.03.2019 00:06:40 | ewon

Moc a moc děkuji za přečtení a zanechaný komentář, velice si toho vážím.
Tvoje otázka, jestli existuje nějaký fundamentální konec fyzikálního poznání, je zajímavá. Domnívám se, pokud má lidský mozek limity, nikdy nedojdeme až na úplný konec poznání. Ale třeba přijde někdo po nás, možná AI (umělá inteligence), a potom, kdoví...?

Děkuji, Ewone :-)

14.03.2019 20:07:55 | Helen Zaurak

o tom že má lidský mozek limity se myslím přesvědčuji dnes a denně. :))

15.03.2019 11:28:59 | ewon

Zajímavé je, že počítač s takovým potenciálem jede na tak malý výkon..:)

31.03.2019 14:09:52 | Now

to úplně nechápu... Jako že mozek je počítač...?
No, tak viděl jsem film Lucy. Ale taky jeden známej jendou říkal, že mozek jedoucí na "sto procent" to je takovej permanentní epileptickej záchvat.
Jinak velice zhruba řečeno je problém v tom, co má lidský mozek za úkol. Nemyslím si, že by to primárně bylo filozofické nebo fyzikální poznání. No a taky se to liší člověk od člověka. Atd atp...

02.04.2019 10:41:56 | ewon

To ta připodobnění.. pardon. Ano, nazval jsem mozek počítačem, což neobstojí. Počítač (zatím) nepřemýšlí nad tím, že je počítač. Mozek to dělá běžně. Spíš té kapacity se děsím. A ta ložená mě zaráží. Každý živý tvor chce přeci přežít díky tomu maximu v sobě. A nás cosi brzdí. Zřejmě ví proč..

07.04.2019 02:30:55 | Now

já už téměř netuším, o čem byla ta úvaha... A jak říkám, přesně ani nevím, na co reaguješ ty. (to jsou řekněme moje limity soustředění a paměti)... No, já mám prostě za to, že mozek tak nějak jede tak jak potřebuje, není zrovna extra důvod jet na sto procent. Ale ani není jasné, co je těch sto procent kdo a jak na to přišel.
A když to vezmu z trochu jiného konce evoluce. Dinosauři se tu vyvíjeli kolik? 200 milionů let? ryby ještě déle. Savci mají trochu větší mozek, ale až u člověka to trochu víc narostlo (za poslední 2 miliony? a to asi přeháním). Evoluce zdá se moc myšlení nepotřebuje, nebo není jednoduché ho vytvořit (sám nevím, jak to je).
A ta mírně sadistická otázka je, jak dlouho tu člověk bude a co bude po něm. To hádat je ještě horší než to, co bylo.
Z mnohem kratší časové perspektivy desetiletí se říká, že lidé píšou lépe IQ testy. (asi to znamená, že jsou chytřejší).

08.04.2019 22:35:23 | ewon

Návštěvnost

Jak je to se světem?

Jak je to se světem?

Mark Knopfler - Silvertown Blues

Uživatel

» Registrace

» Zapomenuté heslo?

Autoři online (3+1)